Zdroje pro plánování rozvoje sociálních služeb a zajišťování sociálních služeb

Bez spolupráce širokého spektra lidí, bez celé řady informací, financí a dalšího zázemí nelze sociální služby ani plánovat, ani poskytovat. Ze zdrojů vychází výsledný plán rozvoje sociálních služeb. Na kvalitním mapování a získání zdrojů stojí rovněž systém poskytování a zajišťování sociálních služeb v daném regionu.

V praxi je důležité rozlišit 2 oblasti využívání zdrojů:

1. zdroje určené k realizaci procesu plánování (veškeré zdroje, které pomáhají realizovat samotný proces plánování sociálních služeb),
2. zdroje určené k poskytování sociálních služeb (veškeré zdroje, které je třeba mít nebo získávat, aby mohly být zajišťovány a poskytovány konkrétní sociální služby).

Další důležité dělení je na:

1. zdroje lidské (personální) – do této kategorie patří osoby, lidé, organizace a skupiny (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé a další), které potřebujete v různé míře zapojit do procesu plánování sociálních služeb a do poskytování služeb; jde o laiky i odborník, kvalifikované pracovníky, specializované organizace (místní či externí), kteří:
   • vám mohou poskytnout odborný servis a pomoc při procesu plánování,
   • se podílí na poskytování sociálních služeb.
2. zdroje informační – tuto kategorii je nutné rozdělit na:
   • zdroje, které vám přinášejí informace důležité, potřebné a využitelné při plánování sociálních služeb,
   • zdroje, které vám umožní informace poskytovat (tj. informační kanály, prostředky a způsoby, které umožňují informovat o tom, co je to plánování sociálních služeb, co aktuálně probíhá, jaké služby jsou v daném území, co poskytují apod.): příkladem informačních zdrojů jsou katalogy, publikace, elektronicky zpracované informace, webové stránky, informace v médiích, dokumenty na radnicích, u poskytovatelů apod.,
3. zdroje finanční – tuto kategorii je velmi důležité rozdělit na:
   • finanční zdroje a prostředky určené na samotný proces plánování,
   • finanční zdroje a prostředky určené na poskytování konkrétních sociálních služeb,
4. zdroje materiální (hmotné) – do této kategorie patří:
   • prostory (kde se účastníci plánování mohou scházet, kde se odehrávají veřejná setkání, prostory, kde se poskytují služby,
   • materiální vybavení (PC, telefony, kancelářské potřeby apod.).

Pro kvalitní a úspěšné plánování a poskytování sociálních služeb, je nutné na počátku procesu plánování:

• zmapovat dostupné zdroje,
• definovat a analyzovat chybějící zdroje.

Mapování pomáhá zjistit, co je k dispozici a co je nutné zajistit:

• dostupným zdrojem je míněn zdroj, který je již využíván, a to i bez ohledu na efektivitu jeho využití,
• chybějícím zdrojem je míněn zdroj, jehož absence komplikuje, zamezuje či znemožňuje realizaci plánování a sítě sociálních služeb.

Je třeba mapovat všechny dostupné či potřebné zdroje:

• z hlediska počtu a přehledu,
• ale i z hlediska efektivity a kvality jejich zapojení do sítě poskytovaných sociálních služeb.