Zpráva

Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury

Moravskoslezský kraj svou polohou na křižovatce dopravních tahů, charakterem území s intenzivní urbanizací a polycentrickým uspořádáním sídelní aglomerace s intenzivní prvovýrobou a zpracovatelským průmyslem je předurčen k dopravní přitažlivosti pro tranzitní dopravu i cílovou a zdrojovou dopravu.

Na základě Programu rozvoje kraje byl v období 2002 – 2003 zpracován komplexně pojatý a vyvážený základní dokument Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraj. Tvorba koncepce dopravy vycházela z tehdejšího funkčního členění území s cílem prosazovat řešení, v němž urbanistická struktura a dopravní síť budou společně s požadavky na kvalitní životní prostředí a zabezpečení příznivých sociálních podmínek ve vzájemně vyváženém vztahu, aniž by zhoršovaly či případně ohrožovaly podmínky života budoucích generací.

Umístění strategického investora v Nošovicích a jeho přímé regionální i přeshraniční kooperační vazby vyvolaly svým bezprostředním přímým dopadem na fungování a rozvoj dopravní infrastruktury kraje jednu ze základních podmínek nutnou pro vyhodnocení Koncepce. Podstatou vyhodnocení Koncepce nebylo vytváření nových dokumentů, ale důsledná inventarizace současného stavu, posouzení vlivu očekávaných změn v dopravě (model zatížení dopravní infrastruktury) a návrh koordinace infrastrukturálních projektů a dopravního managementu. Cílem aktualizace měl být návrh věcných, finančních, časových a organizačních opatření pro zajištění udržitelnosti, provozuschopnosti a bezpečnosti dopravní infrastruktury kraje jako celku.

Vyhodnocení vycházelo zejména z vládního usnesení č. 550 z 10. května 2006, kterým stát stanovil jednotlivé infrastrukturní stavby nezbytné pro zajištění očekávaného hospodářského rozvoje včetně plánovaného harmonogramu jejich realizace. Vyhodnocení v tomto kontextu bylo dalším nezbytným logickým krokem, který zajistí kontinuitu státní a krajské koncepce rozvoje dopravní infrastruktury. Vyhodnocení prověřilo původní záměry sledované Koncepcí - jejich vzájemné vazby, souslednosti a dopady vládního plánu rozvoje nadřazené silniční sítě a železnice, případně dokumentů přijatých v mezidobí od schválení Koncepce, a to v návrhovém období:

  • do 5 let – (období postupného náběhu provozu D47, R48, SPZ Nošovice, letiště Leoše Janáčka Ostrava, PZ Mošnov a dalších staveb páteřní sítě pozemních komunikací a železnic v kraji),
  • v období 5 – 10 let – (období po dokončení těchto rozvojových záměrů s důrazem na dobudování sítě pro dopravní dostupnost širšího území kraje),
  • výhledově.

Proces zpracování a schválení práce Vyhodnocení Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje byl 26. června 2008 završen usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096, kterým zastupitelstvo dokument schválilo.

Prioritní rozvojovou osou kraje jak z hlediska dopravy a dopravní infrastruktury, tak i z hlediska širšího hospodářského, sociálního i kulturního rozvoje je severojižní (Baltsko – Adriatická) evropská osa. Koridor Sever – Jih Slezského kříže jako dominantní dopravní tah v kraji, tah mezi jižními a severskými přístavy a východoevropským prostorem, který spojuje zejména významné evropské aglomerace Vídeň a Katovice je na území Moravskoslezského kraje vymezen dálnicí D1 a mezinárodním tahem E462 v trase silnice I/48 a D48, II. tranzitním železničním koridorem (E 40, E 65 Přerov – Bohumín) společně s trasou vysokorychlostní trati (VRT), včetně Letiště Leoše Janáčka Ostrava.

Koridor Slezský kříž – východ (Ostrava – Český Těšín – Žilina) je vymezen silnicí I/11 (I/68; E75) a trasou III. tranzitního železničního koridoru (E 40 Bohumín – Mosty u Jablunkova). Jedná se o dopravní tah, který přes území kraje propojuje větve „A“ a „B“ VI. multimodálního koridoru. Tah spojuje zejména významné nadregionální aglomerace Katovice – Ostrava – Žilina.

Koridor Slezský kříž – západ (Ostrava – Opava – Krnov – Opole) je na území Moravskoslezského kraje vymezen silnicí I/11 a I/57 (Ostrava – Opava – Bartultovice – Opole) a železniční trati Ostrava – Opava – Krnov – Glucholazy. Tento dopravní tah přes území kraje propojuje významná regionální centra Opolského vojvodství a Moravskoslezského kraje s ostravskou aglomerací, zejména se jedná o propojení příhraničních regionů Opavska a Krnovska s polskými celky na úrovni NUTS III (nyski a opolski subregion).

Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury definuje etapovitou dostavbu komunikační sítě včetně výhledové dostavby po roce 2018. V současné době lze konstatovat, že na území kraje je dokončena a zprovozněna dálnice D1, postupně se modernizuje tah E462 na kapacitní směrově dělenou čtyřpruhou komunikaci. Na východní větvi Slezského kříže se realizuje napojení tahu silnice I/11 (I/68) na dálnici D48 v oblasti Třanovic. Na západní větvi byl zprovozněn obchvat Velké Polomi a Hrabyně, realizuje se propojení s ulicí Rudnou. Na silnici I/11 se dále připravuje severní obchvat Opavy, na silnici I/57 severozápadní obchvat Krnova.

Na železniční síti byla dokončena modernizace II. tranzitního železničního koridoru, ve vazbě na doznívající vlivy těžby na Karvinsku probíhá modernizace III. tranzitního železničního koridoru ve směru na Slovensko. Velký význam pro regionální drážní dopravu má modernizace stávajících stanic (Ostrava Svinov) a výstavba nových železničních zastávek. Na území kraje to postupně byly zastávky Ostrava-Stodolní, Třinec-město a Frenštát pod Radhoštěm-město. Připravuje se realizace zastávky Ostrava-Zábřeh.

Unikátním počinem je realizace nové dráhy „Letiště Leoše Janáčka Ostrava, kolejové napojení“. Stavbu realizoval Moravskoslezský kraj s přispěním zdrojů OP Doprava. Technicky se jedná o elektrizovanou dráhu v délce 2,903 km, která do stávající sítě byla zaústěna v km 6,529 regionální dráhy Studénka – Veřovice. Dráha končí v železniční stanici Mošnov, Ostrava Airport s krytým přímým přístupen do odbavovací haly letiště. Dráha je veřejně přístupnou dopravní cestou, umožňující vedení vlaků osobní i nákladní dopravy bez omezení přístupu. Pravidelný provoz s cestujícími byl zahájen 13. 4. 2015. Dopravu zajišťuje dopravce České dráhy, a.s. v závazku veřejné služby. Novou železnicí je zajištěno dopravní napojení letiště a rozvojových zón v Mošnově.

Moravskoslezský kraj se v zájmu dokončení páteřní dopravní sítě pozemních komunikací, železnic, ale i návazné logistiky, letecké dopravy a hospodářství aktivně zapojil do přípravy Nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T). Síť TEN-T ve dvou úrovních - hlavní síť a globální síť - je vymezena „Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU“. V zásadě lze konstatovat, že v hlavní síti je zařazena D1, II. a III. tranzitní železniční koridor včetně trati Ostrava – Havířov – Český Těšín a Letiště Leoše Janáčka Ostrava jako letiště hlavního městského uzlu Ostrava. V globální síti je zařazena trasa dálnice D48 a přeložka silnice I/11 jako propojení D48 a státní hranice se Slovenskem. Moravskoslezský kraj dále prosazuje zařazení koridoru Slezský kříž západ ve směru Ostrava – Opava – Krnov – Bartultovice – Opole do globální sítě TEN-T.

Úplnou textovou zprávu a vybrané grafické přílohy naleznete v souvisejících dokumentech.


telefon: 595 622 121
e-mail: libor.castka@msk.cz
Tato stránka je k dispozici také v angličtině / This page is also available in English
frame-scrollup