Zpráva

Kraj ukončil tendry na autobusové dopravce, investoval do silničních staveb, čisté dopravy a „chytrých“ projektů

Veřejná autobusová doprava za „slušné“ ceny a v nejvyšší dostupné kvalitě až do roku 2028. To je výsledek tendrů na autobusové dopravce, které vloni ukončil Moravskoslezský kraj. Kraj loni také rozestavěl 90 silničních staveb, na opravy a rekonstrukce silnic získal 1,3 miliardy korun. Podpořil ekologickou dopravu, pracoval na rozvoji „chytrého“ regionu.

O každou dopravní oblast regionu s výjimkou Havířovska se tak od letošního roku bude starat autobusový dopravce vzešlý z výběrového řízení. Cestující bude přepravovat nízkopodlažními ekologickými autobusy, v nichž bude klimatizace, wifi, možnost platit kartou a chytrými mobily, a nabídne další služby.

„Díky tendrům jsme na následujících deset let zajistili dopravce, kteří pasažérům nabídnou komfortní jízdu a budou vylepšovat doplňkové služby a cenovou nabídku. Dlouhodobé kontrakty uzavřené na základě tendrů jsou výhodné pro všechny. Cestování autobusy je dostupnější i pro lidi s omezenou možností pohybu. Nyní se soustředíme na to, aby se veřejná doprava v kraji zjednodušila a zrychlila. To znamená na optimalizaci jízdních řádů, aby autobusy jezdily tam, kam lidé potřebují a v čase, kdy potřebují. Aby spoje na sebe navazovaly, ideálně aby byly propojeny s železniční dopravou,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka.

Moravskoslezský kraj má zájem na tom, aby veřejnými autobusy jezdilo co nejvíce cestujících. Proto i vloni financoval a podporoval projekty, které přinesou „chytřejší“ a kvalitnější služby ve veřejné dopravě, zrychlí a zpříjemní cestovaní.

 „Proto se mění společnost Koordinátor ODIS, která je klíčovým aktérem v integrované veřejné dopravě. Proto vznikl speciální datově-analytický tým, který tvoří jízdní řády a trasy autobusových linek tak, aby bylo pro cestující výhodné nechat auta doma a nasednout do autobusu. Proto se začíná modernizovat odbavovací systém dopravců, zásadně měníme servisní systém tzv. back-office, centrální dopravní dispečink,“ vyjmenoval náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Na silnicích Moravskoslezského kraje bylo minulý rok velmi rušno. Stavební ruch na cestách byl mimořádný. Kraj totiž získal „balík“ peněz na jejich opravy a rekonstrukce. „Když to trochu nadsadím, stavělo se na každém kilometru. Těch finančních prostředků, které se nám podařilo na rekonstrukce krajských cest loni získat, bylo opravdu hodně - zhruba 3,5krát více než v roce 2017. Celkově bylo loni rozestavěno 90 stavebních akcí a kraj získal na opravu silnic 1,3 miliardy korun. Silnice je ale nutné opravit, technický stav třetiny z nich je velmi špatný,“ potvrdil Jakub Unucka. Upozornil na to, že kraj důsledně kontroloval zhotovitele staveb, zda pracují přesně podle projektu, mimo jiné také nechal na vybraných úsecích rekonstruovaných silnic laserově měřit vrstvy asfaltu, aby zjistil, zda stavebníci nešidí na materiálu.

Jednou z priorit Moravskoslezského kraje je rozvoj čisté mobility. „Podpora alternativních způsobů dopravy je pro náš kraj klíčová. Propagováním a využíváním vozidel na alternativní pohon můžeme významně přispět ke zlepšení kvality ovzduší v celém kraji, a tím i životních podmínek občanů. Elektromobily, vozidla na zemní plyn a v budoucnu i na vodík produkují výrazně méně škodlivin než ta s klasickým pohonem, jsou také méně hlučná,“ řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka s tím, že Moravskoslezský kraj mimo jiné řeší i obnovu vozového parku krajského úřadu a svých příspěvkových organizací za nízkoemisní vozidla, podporuje budování plnicích a dobíjecích stanic. „V rámci příspěvkových organizací Moravskoslezského kraje jezdí po silnicích 8 elektromobilů, 31 automobilů na CNG pohon a 1 hybridní vozidlo. Přičemž jen krajský úřad má k dispozici 14 aut na CNG pohon a 2 elektromobily. Zaměstnanci jsou tak při plnění pracovních povinností šetrnější k životnímu prostředí,“ dodal Jakub Unucka

Vedení Moravskoslezského kraje a města Ostravy se loni rozhodlo podporovat také využívání vodíkových pohonů ve veřejné dopravě. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a primátor Ostravy Tomáš Macura podepsali memorandum o spolupráci při rozvoji této čisté technologie. Na zavádění vodíkové mobility v regionu se bude podílet také společnost Vítkovice Cylinders. Uzavřela o tom memorandum s Moravskoslezským krajem. „Veškeré tyto kroky podnikáme proto, aby emise z dopravy co nejméně zatěžovaly životní prostředí, zejména ovzduší v regionu. Od spolupráce na rozvoji a zavádění čistých vodíkových technologií do života si slibujeme také vznik nového průmyslového odvětví. A připravujeme se tak i na ‚dobu bezuhelnou‘,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Loni kraj dál pracoval na konceptu budování chytrého regionu. Mimo jiné vznikla příspěvková organizace Moravskoslezské datové centrum (MSDC), jejímž úkolem je koordinovat a řídit infrastrukturní projekt chytrého regionu, zejména výstavbu vysokorychlostní datové sítě a rozšíření Wi-Fi sítě v budovách kraje. V rámci soutěže o nejlepší chytrá řešení Moravskoslezského kraje byly po celý rok 2018 občanům zdarma k dispozici první chytré vychytávky. Nejpopulárnějším a projektem byl telemedicínský monitoring životních funkcí pro pacienty v krajských zařízeních, který pomohl zachránit 3 životy.

„Moravskoslezský kraj loni připravil vůbec první akcelerační program, který kdy organizovala veřejná správa v Česku. S naší podporou akcelerovalo 10 firem s chytrými produkty, čtyři z nich byly za to oceněny, každá získala 100 tisíc korun na svůj další rozvoj. Šlo o ‚pravopisný‘ program pro IT programátory, chytrou botu měřící došlap a fungování pohybového aparátu člověka, chytrou krabici a měřící senzory ovzduší,“ upřesnil náměstek hejtmana Jakub Unucka s tím, že kraj vloni uspořádal také dva Open data Hackathony, na kterých si talentovaní studenti mohli vyzkoušet práci s otevřenými daty.

Mošnovské letiště Leoše Janáčka v roce 2018 zaznamenalo z hlediska množství cestujících i přepraveného nákladu největší úspěch v historii. „Situaci ovšem ke konci loňského roku zkomplikovalo rozhodnutí Českých aerolinií ukončit od 11. ledna leteckou linku Ostrava-Praha. Vedení Moravskoslezského kraje a management Letiště Ostrava a.s. okamžitě zahájili intenzivní jednání o zabezpečení leteckého spojení Moravskoslezského kraje s Evropou i zbytkem světa jinou pravidelnou linkou z mošnovského letiště. Nebude směrována do Prahy, ale do jiného leteckého hubu, odkud lze bez přestupu létat do většiny destinací,“ konstatoval Jakub Unucka, který je zároveň předsedou dozorčí rady společnosti Letiště Ostrava.


Silniční stavby roku 2018 v Moravskoslezském kraji:

  • Modernizace silniční sítě na Třinecku – DOKONČENO, proinvestováno 74 milionů
    • Rekonstrukce silnice č. II/468 (tah z průmyslové části Třince k dálnici D48 a do Českého Těšína).
  • Modernizace úseků navazujících silnic II. a III. třídy – pokračuje (některé úseky dokončeny).
    • Modernizace silnice č. II/474 v úseku Jablunkov – Návsí
    • Modernizace silnice č. II/441 (Vítkovsko).
    • Modernizace silnice č. II/ 442 (Odersko).
  • Dokončení modernizace silnic
    • Silnice č. II/647 (ulice Plzeňská v Ostravě) – DOKONČENO
    • Silnice č. II/473 na průtahu Frýdkem-Místkem.
    • Silnice č. II/477 na průtahu Frýdkem-Místkem do Frýdlantu nad Ostravicí, tzv. „Brány Beskyd.“
  • Dokončeny opravy:
    • Silnice III/4407 mezi obcemi Dvorce a Horní Guntramovice (z rozpočtu MSK).
    • Silnice III/4725 na ulici Čapkova v Ostravě (z rozpočtu MSK).
    • Silnice III/4721 ulice Čs. Armády v Ostravě-Michálkovicích (z rozpočtu MSK).
    • Most v Havířově na ulici Dělnická + silnice III/4746.
    • Silnice III/0468 mezi obcemi Velké Hoštice a Chlebičov na Opavsku (z rozpočtu SFDI).
    • Průtah Mořkovem - Silnice II/483 na Novojičínsku (z rozpočtu MSK a obce).
    • Silnice III/4585 v obci Brantice u Krnova (z rozpočtu SFDI).
    • Úsek po silnicích II/469 a III/4696 mezi Darkovičkami a Šilheřovicemi (z rozpočtu SFDI).
    • Silnice III/4821 ze Štramberku do Závišic na Novojičínsku (z rozpočtu MSK a Štramberk).
    • Silnice III/48012 v Příboře (z rozpočtu MSK).
    • Průtah obcí Melč.
    • Silnice III/48415 mezi obcí Krásná a místní částí Barnoška v Beskydech.
    • Silnice III/4735a Žermanice – Lučina.
    • Silnice III/4701 Šenov – Václavovice.
    • Silnice III/4583 z Čakové do Krasova na Bruntálsku.
    • Silnice III/47210 mezi Orlovou a Havířovem.
    • Silnice III/01137 ul. Písečná v Hlučíně.
    • Silnice III/4603 Malé Heraltice - Sosnová.

8. ledna 2019
frame-scrollup