Zpráva

V Ostravě se uskutečnila konference o „chytrých městech a regionech“

U příležitosti českého předsednictví zemí Visegrádské čtyřky proběhl 7. a 8. dubna expertní kulatý stůl a konference „Smart Cities: Cesta k udržitelnému rozvoji měst“.

Jejich cílem bylo představit iniciativu Evropské komise „Smart Cities and Communities“ v kontextu zemí V4 a posílit spolupráci mezi státy Visegrádské skupiny na toto téma. Akci pořádalo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Moravskoslezským krajem a statutárním městem Ostrava.

Hlavními pilíři evropské iniciativy „Smart Cities and Communities“ jsou inovace, informační a komunikační technologie (ICT), udržitelná doprava a energetika a v tomto duchu se nesla i hlavní témata proběhlé akce. Jejím cílem bylo sdílet zkušenosti, přístupy a vhodné nástroje pro přijetí konceptu Smart Cities a Smart Region jak z pohledu národního, tak z pohledu měst z regionu V4. Mezi další cíle patřilo identifikování překážek v zavádění „chytrých měst“ v praxi, nastínění možnosti posílení zabudování tohoto konceptu, včetně možnosti využití ESI fondů a dalších forem financování a přispět tak k dosažení cílů klimaticko-energetického balíčku 2030 [1].

Kulatého stolu i následné konference se zúčastnili zástupci veřejné správy z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, ale i z měst zemí V4, dále pak experti z oblasti energetiky, dopravy, informačních technologií i urbanismu. Na konferenci své přístupy prezentovali zástupci Moravskoslezského kraje, Prahy, Brna, Ostravy, Třince, Litoměřic či Písku. Mezi zástupci zahraničních měst pak vystoupili představitelé městské samosprávy Bratislavy a maďarského Miskolce. Jako příklad dobré praxe mimo země V4 byl prezentován Stockholm, který představuje tzv. „majákové“ město a je koordinátorem projektu „GrowSmarter“ financovaného z programu Horizon 2020.

Na konferenci se hovořilo také o Paktu starostů a primátorů pro klima a energii, jehož členství Evropská komise vnímá jako důležité, pokud by se město chtělo stát „majákovým“ městem v rámci projektů Horizon 2020 [2]. Z českých měst je do Horizon 2020 zapojena Praha, jako „následovnické“ město projektu Triangulum [3]. Nicméně projekty dalších českých měst jsou v přípravě.

Účastníci se shodli na tom, že technologie jsou nástroj, nikoli cíl, a proto v rámci debat byla akcentována důležitost dobré správy města a efektivního organizačního nastavení, stejně jako nutnost zapojení a spolupráce akademické sféry, podnikatelského sektoru a občanské společnosti.

Poznámky:

[1] Mezi cíle tohoto balíčku patří snížení emisí CO₂ do roku 2030 o 40 %. V konceptu EK Smart Cities je snižování emisí zaměřeno zejména na oblast dopravy, energetickou účinnost budov a využití nových technologií vedoucí ke zvyšování energetické účinnosti a energetickým úsporám. Iniciativa má několik základních kroků, ke kterým patří: základní inventura emisí CO₂, vypracování akčního plánu udržitelné energetiky, příprava konkrétních projektů, monitoring plnění závazků.

[2] Zapojování měst a obcí do Paktu starostů a primátorů MŽP podporuje v rámci Národního programu Životní prostředí, a to financováním výchozího strategického dokumentu – Akčního plánu pro udržitelnou energii. Další výzva je plánována na začátek roku 2017.

[3] Jedná se o projekt koordinovaný institutem Fraunhofer a realizovaný Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy ve spolupráci s dalšími pražskými organizacemi, akademickým a soukromým sektorem. Výstupem projektu bude strategický a implementační plán agendy Smart Cities pro Prahu. Lídry v projektu, tzv. „majákovými městy“, jsou města Manchester, Eidhoven a Stavanger. Praha bude (spolu s Lipskem a Sabadelem) tzv. „následovnickým městem“ a bude těžit z jejich zkušeností při realizaci implementačních plánů na vytvoření chytré čtvrti.

frame-scrollup