Zpráva

Moravskoslezský kraj je bohatší o tři nové národní kulturní památky

V Moravskoslezském kraji přibyly rozhodnutím vlády nové národní kulturní památky.

Jde o tři poutní areály a barokní kostely v Rudě, ve Frýdku- Místku a na Cvilíně. Kraj se tak může pyšnit celkem 19 památkami, která svým významem a hodnotou představují důležitou část historie a bohatého kulturního nebo duchovního dědictví našeho regionu.

Novými národními kulturními památkami jsou: Křížová cesta a kostel Panny Marie Sněžné v Rudě. Barokní křížová cesta vede od kostela v Rudě na Křížový vrch. Kompozice 14 pískovcových soch je ojediněle pojatá a promyšleně situovaná v krajině do tvaru srdce.  Vysokou uměleckou kvalitou se tento soubor řadí mezi nejzajímavější příklady měšťanského mecenátu období baroka na Moravě. Křížovou cestu financoval uničovský rychtář G. F. Gröschelsberger. Ve Frýdku- Místku získal titul národní kulturní památky poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie. Barokní kostel z poloviny 18. století je obklopený historizujícími kapličkami křížové cesty a tzv. Římskou kaplí. Důležitý je i soubor soch světců před dvouvěžovým průčelím kostela. Význam chrámu byl podtržen 30. srpna 1999, kdy byl povýšen papežem Janem Pavlem II. na basiliku minor. Třetí novou národní kulturní památkou je poutní areál s kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení Svatého kříže na Cvilíně. Kostel byl vybudován v první třetině 18. století staviteli Andreasem a Georgem Friedrichem Gansovovými poblíž míst, kde stávala dřevěná kaple. Poutní areál dotváří soubor 14 kaplí křížové cesty.

„Každé upozornění na některou z významných památek regionu nás těší. Kraji přináší vyhlášení dalších národních kulturních památek nové povinnosti. Důležitější je ale pro nás hodnota, kterou tyto objekty představují. Jsou připomínkou naší historie, vzácným dědictvím a také atraktivním místem pro návštěvníky Moravskoslezského kraje. Kupříkladu kostel na Cvilíně i jeho okolí mám velmi rád a jsem přesvědčený, že si titul rozhodně zaslouží,“ řekl hejtman Ivo Vondrák.

Národní kulturní památky daným prohlášením požívají nejvyšší možné ochrany státu. V praxi to znamená, že pokud chtějí jejich vlastníci do objektu zasahovat, musejí se nově obracet na krajský úřad. Více vysvětlil náměstek hejtmana pro kulturu Lukáš Curylo: „Krajský úřad rozhoduje, zda je vlastníkem navrhovaná údržba, oprava, rekonstrukce, restaurování nebo jiná úprava kulturní památky z hlediska zájmů státní památkové péče přípustná. Také stanoví základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Po řádně vedeném správním řízení vydá kraj závazné stanovisko, které musí vlastník objektu respektovat a dodržovat.“

V souboru národních kulturních památek jsou nejvíce zastoupeny hrady a zámky, jeho součástí jsou ale i památníky, technické stavby nebo vzácněji objekty lidové architektury. Další národní kulturní památky v Moravskoslezském kraji jsou zámek Bruntál, památník Jana Amose Komenského ve Fulneku, památník obětem nacistického teroru v Životicích, rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích, zámek Hradec nad Moravicí, kosárna Karlovice, železniční motorový vůz Slovenská strela v Kopřivnici, budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny v Krnově, památník partyzánského hnutí Noční přechod v Morávce, Společenský dům v Opavě, Lískova vila v Ostravě, kaple sv. kříže v Opavě, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren, Důl Michal v Ostravě, Památník Rudé armády v Ostravě.


6. února 2018
frame-scrollup