Zpráva

Muzeum Těšínska

Muzeum Těšínska bylo založeno po II. světové válce v roce 1948 v Českém Těšíně. Jeho činnost však navazuje na mnohem starší muzejní tradice, které sahají až do roku 1802, kdy bylo v někdejším Těšíně otevřeno nejstarší muzeum na Moravě a ve Slezsku. Muzeum Těšínska dnes s polským Muzeem Těšínského Slezska v Těšíně (Muzeum Śląska Cieszyńskiego, Cieszyn) aktivně spolupracuje na mezinárodních vědeckých projektech a publikacích.

Současné Muzeum Těšínska má deset poboček včetně Muzejní knihovny Silesia a Klubu muzea Těšínska. Spravuje sbírku národopisnou, historickou a přírodovědnou, což představuje cca 200 000 předmětů. Z etnografických akvizic je bohatě zastoupen lidový malovaný nábytek, řemeslo, těšínské stříbrné šperky a lidový textil, z historických fondů sbírky fotografií, pohlednic, mincí, hracích strojků a výtvarného umění.

Výstavní síň Český Těšín

Stálá expozice českotěšínské pobočky Muzea Těšínska představuje průřez historií, lidovou kulturou a přírodními poměry regionu. Exponáty z vybavení domácnosti, nářadí a kroje přibližují každodenní život a způsoby obživy předchozích generací. Archeologické nálezy dokládají nejstarší osídlení nedaleké lokality v Chotěbuzi-Podoboře. Fragmenty z vybavení šlechtických sídel vypovídají o životě dávných vyšších vrstev obyvatelstva. Zdejší historii výrazně formovalo také náboženství, což připomíná soubor předmětů s církevní tématikou, například zpěvník duchovních písní Cithara Sanctorum Jiřího Třanovského či unikátní sakrální plastiky. Mistrovství zdejších řemeslníků reprezentují jejich hodnotné výrobky, mezi nimiž vynikají výrobky šperkařů (doplňky k lidovým krojům), puškařů (zdobené pušky těšínky), zámečníků či hrnčířů.

Výstavní síň Karviná

Karvinská výstavní síň Muzea Těšínska sídlí v prostorách někdejších knížecích Larisch-Mönnichových koníren na fryštátském náměstí. Jeho stálá expozice připomíná všechny významné milníky z historie města, které vzniklo spojením původně samostatných měst a obcí – Fryštátu, Karviné, Ráje, Darkova a Starého Města, od středověku do současnosti. Je možné sledovat církevní vývoj, zaniklé i současné sakrální objekty, řemeslnou a cechovní tradici. Opomenuta není ani zdejší šlechta, především rod Larisch-Mönnichů, jehož členové psali historii nejen Karviné, ale také širšího regionu. Ke Karviné neodmyslitelně patří také hornické tradice, zdravotnictví a lázeňství, které zdejšíexpozice rovněž připomíná.

Památník životické tragédie

Památník životické tragédie slouží jako trvalá připomínka obětí nacistické zvůle. Jako odplata za partyzánskou akci, při níž byli zabiti tři příslušníci těšínského gestapa, byla vykonána 6. srpna 1944 likvidační akce, která si vyžádala životy 36 mužů z obcí Životice (dnes součást Havířova), Horní a Dolní Suché, Dolních Bludovic a Dolního Těrlicka. Jednalo se o nejmasovější likvidační akci na území Těšínského Slezska v době II. světové války. Hrůzná událost z Životic se tak zařadila po bok dalších odvetných akcí, jako bylo vypálení Lidic a vyhlazení Ležáků. Ne nadarmo Životice získaly po válce přídomek „slezské Lidice“.

V roce 1994 byla vytvořena nová stálá expozice. Kromě vlastní životické tragédie se expozice věnuje i vývoji okupačních poměrů, formám nacistické represe, polskému a českému odboji nebo osvobození. Složité období dokládají unikátní dokumenty, fotografie stejně jako dobové zbraně nebo oděvy.

Výstavní síň Jablunkov

Muzeum Těšínska má jednu ze svých poboček také v Jablunkově, ve městě, které bylo roku 1560 povýšeno na knížecí. Bezpochyby se tak stalo i díky jeho výjimečné strategické poloze v rámci Těšínského knížectví. Blízkost Jablunkovského průsmyku a výhodná poloha města na starobylé obchodní cestě vytvářely podmínky pro jeho rychlý rozmach, což se projevovalo také na rozvoji zdejší řemeslné výroby. Měšťanům, řemeslníkům i pastevcům se díky čilému obchodnímu ruchu dobře dařilo a mohl se proto příznivě rozvíjet také jejich kulturní a společenský život. Dřívější obyvatelé městu zanechali několik architektonických památek a pyšnili se také osobitým krojem. Díky četným stříbrným doplňkům a šperkům patřil k nejbohatším oděvům své doby. Zdejší stálá expozice se proto může chlubit originálními horalskými (gorolskými) kroji a mistrně provedenými výrobky kovářů, tkalců, hrnčířů, tesařů a truhlářů, stejně jako bohatým nehmotným odkazem – významnými a jinde neznámými tradicemi.

Výstavní síň Musaion Havířov

Ačkoli je Havířov nejmladším městem v České republice (vznikl na základě usnesení vlády ČSR 4. 12. 1955), zdejší území bylo osídleno daleko dříve před tím. Stálá expozice havířovské výstavní síně Muzea Těšínska Musaion si klade za cíl připomenout i starší vývoj osídlení katastru současného Havířova, který sahá až do středověku. Všechny původně samostatné obce, na jejichž území současný Havířov stojí, se nacházejí na území historického Těšínského Slezska.

Těšínsko, jehož centrem se okolo roku 1155 stal těšínský knížecí hrad, se coby geopolitický útvar konstituovalo už v poslední třetině 13. století. Spletitý vývoj během následujících staletí tu pak zanechal nesmazatelné stopy v podobě hmotných památek. Na vzniku Havířova se výrazně podepsal hospodářský život regionu, ovlivněný zejména během 19. století těžbou černého uhlí. Toto dominantní odvětví ovlivnilo také etnografický vývoj a nezvratně přetvořilo ráz celé oblasti. Ojedinělou přeměnu dokládá řada unikátních exponátů.

Archeopark

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Na říční terase se v minulosti rozkládalo mohutné trojdílné hradiště, pod kterým původně protékala řeka Olše. Zdejší osídlení ze starší doby železné a také slovanského období dokládají nálezy odkryté při dlouholetých výzkumech realizovaných Archeologickým ústavem Akademií věd ČR v Brně ve spolupráci s Muzeem Těšínska.

Vykopávky zde probíhají od konce 70. let 20. století a na základě archeologických nálezů a jejich vyhodnocení tu pro návštěvníky vznikla replika hradiska, která se okamžitě stala oblíbenou turistickou atrakcí. V roce 2014 bylo zahájeno budování multifunkční stavby, s cílem poskytnout komfortnější zázemí i bezbariérový přístup stále rostoucímu počtu návštěvníků. Veřejnosti byla nová vstupní budova otevřena 30. 4. 2016.

Klub Muzea Těšínska

Klub Muzea Těšínska (dále jen „KMT“) klade důraz na osvětovou činnost s aktivním zapojením veřejnosti. KMT pravidelně nabízí pestrou škálu odborných přednášek a výkladů na témata vztahující se k regionu, a to z oblasti historie, vlastivědy, přírodovědy a zeměpisu města, regionu i státu. Prostory KMT jsou rovněž využívány pro výstavy.

Muzejní knihovna Silesia

Muzejní knihovna Silesia je součástí Muzea Těšínska v Českém Těšíně. Veřejnosti slouží od 50. let 20. století. Vznikla postupným sloučením několika původně samostatných knižních fondů a v současnosti čítá více než 29 tisíc svazků. Její sbírkový fond představuje 17,5 tisíce svazků. Ve fondu je například zastoupen rozsáhlý soubor tisků slavného těšínského rodáka a evangelického kněze Jiřího Třanovského (1592-1637), sbírka kramářských tisků či soubor českých, polských a německých silesiak. Své místo zde rovněž nalezly staré tisky a rukopisy různorodého obsahu, torzo bibliotéky ropického zámku, poutní a svaté obrázky, vzácné regionální tisky, adresáře, kalendáře, učebnice, pozůstalosti někdejších muzejních pracovníků a významných osobností.

Další fond shromažďuje knižní produkci týkající se Těšínského Slezska a regionální periodika. V roce 2009 byla díky státní dotaci knihovna výrazně modernizována a zařadila se k nejlépe vybaveným v Moravskoslezském kraji. Vznikly tu dobré podmínky pro uchovávání, zpracovávání a zpřístupňování knihovních fondů a služeb a knihovna získala také vysoce moderní zařízení k digitalizaci a ochraně sbírek.

Výstavní síň Orlová

První zmínky o Orlové pocházejí už z první třetiny 13. století. Tehdy patřila řádu krakovských benediktýnů. V držení orlovských statků se poté vystřídalo několik šlechtických rodů. Také Orlovou, stejně jako okolní obce a města, od poloviny 19. století výrazně ovlivnila a změnila rozsáhlá těžba černého uhlí. Z malé vesnice se stalo významné průmyslové centrum. První dřevěné šachtice tu rostly už po roce 1817. Roku 1908 byla Orlová císařským rozhodnutím povýšena na městys a v roce 1922 na město. Novodobé osudy města kráčejí ruku v ruce s těžbou uhlí. V jejím důsledku došlo k zániku některých částí rozvíjejícího se města. Do historie tohoto místa lze nahlédnout ve zdejší výstavní síni Muzea Těšínska například prostřednictvím fotografií, pohlednic, archivních dokumentů a dobových tisků, shlédnout je zde možné také zámecké, školní a kavárenské aranžmá.

Technické muzeum Petřvald

Technické muzeum Petřvald nabízí prostřednictvím svých stálých expozic výlet do historie starých tramvají a seznamuje s tradicí hornictví. Obě oblasti jsou typické pro region ostravsko-karvinské uhelné pánve. Expozice „Tradice hornictví“ návštěvníky seznamuje s dolováním uhlí, s jeho počátky i technickým pokrokem v dobývání, se zdejšími důlními podniky, životem v hornických koloniích i změnami krajiny. Představuje také dodnes živé a udržované hornické tradice i slavnosti.

Spolu s rozmachem hornictví, nárůstem pracovních míst v regionu a nutností dopravovat denně mnoho osob na větší vzdálenosti do dolů, nastal na Ostravsku a Karvinsku rozmach tramvajové dopravy, který přešel ve fenomén. Obsáhl tramvaje normálního rozchodu (1 435 mm) i tramvaje úzkorozchodné (760 mm), které zajišťovaly přímé propojení nejvýznamnějších sídel ostravsko-karvinského uhelného revíru. Vývoj a osudy zdejších tramvajových drah přibližuje množství exponátů, pohlednic, nákresů i plánků. Velké tramvajové vozy v expozici Kouzelný svět tramvají zastupuje  funkční model tramvajového vozu s evidenčním číslem 7  M.D.O.K.

Kotulova dřevěnka

Kotulova dřevěnka patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku a je jednou z poboček Muzea Těšínska. Byla postavena v roce 1781. Je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Unikátní objekt obklopený zelení stojí v moderní zástavbě, kde působí jako tichý návrat do starých časů.

Expozice bydlení prezentuje vybavení interiéru a způsobu života na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska. Pro tuto dobu bylo charakteristické tzv. kovozemědělské hospodaření. Od počátku 19. století se v okolí rozvíjel hornický průmysl. Chalupníci však dále pěstovali obilí, brambory, zeleninu, chovali krávy, prasata, králíky, slepice a třeba i včely. Proto tu najdeme nářadí na zpracování mléka, včelařské potřeby a mnohé další. Interiéry dřevěnky doplňuje řada keramických výrobků z místních bludovických hrnčířských dílen, typických bílou polevou a barevným květinovým dekorem.


Kontakty:

  • Muzeum Těšínska
    Masarykovy sady 103/19
    737 01 Český Těšín
    tel.: 558 761 211
    e-mail: muzeum@muzeumct.cz

  • Výstavní síň Karviná
    Masarykovo náměstí 10
    733 01 Karviná-Fryštát
    tel.: 596 311 425
    e-mail: karvina@muzeumct.cz
    Otevírací doba:
    PO - PÁ 8:00 - 12:00, 12:30 - 16:00, NE 13:00 - 17:00

  • Památník životické tragédie
    Padlých hrdinů 47/a
    736 01 Havířov-Životice
    tel.: 596 434 138, 728 077 217
    e-mail: zivotice@muzeumct.cz
    Otevírací doba:
    ÚT 8:00 - 12:00, 12:30 - 16:00

  • Výstavní síň Jablunkov
    Mariánské náměstí 14
    739 91 Jablunkov
    tel.: 558 359 533
    e-mail: jablunkov@muzeumct.cz
    Otevírací doba:
    PO - PÁ 8:00 - 12:00, 12:30 - 16:00, NE 13:00 - 17:00

  • Výstavní síň Musaion
    Pavlovova 2
    736 01 Havířov - Město
    tel.: 596 813 456
    e-mail: havirov@muzeumct.cz
    Otevírací doba:
    PO - PÁ 8:00 - 12:00, 12:30 - 16:00, NE 13:00 - 17:00

  • Klub Muzea Těšínska
    Masarykovy sady 103/19
    737 01 Český Těšín
    tel.: 558 761 219, 728 077 217
    e-mail: kmt@muzeumct.cz
    Otevírací doba:
    PO, ST, PÁ  9:00 - 11:00 a 13:00 – 14:00

  • Kotulova dřevěnka
    Hálkova 4
    736 01 Havířov-Bludovice
    tel.: 602 709 731
    e-mail: kotulova_drevenka@muzeumct.cz
    Otevírací doba:
    1. 5. – 31. 10.: ÚT - PÁ 8:00 - 12:00, 12.30 - 16.30, SO 9:00 - 13:00, NE 13:00 - 17:00

  • Výstavní síň Orlová
    Polní 964
    735 14 Orlová-Lutyně
    tel.: 596 531 205
    e-mail: orlova@muzeumct.cz
    Otevírací doba:
    PO - PÁ 8:00 - 12:00, 12:30 - 16:00, NE 13:00 - 17:00

  • Technické muzeum Petřvald
    K Muzeu 89
    735 41 Petřvald
    tel.: 596 541 092
    e-mail:  petrvald@muzeumct.cz
    Otevírací doba:
    PO - PÁ 8:00 - 12:00, 12:30 - 16:00, SO 9:00 - 13:00, NE 13:00 - 17:00

  • Archeopark
    735 61 Chotěbuz – Podobora
    tel.: 552 309 133, 721 193 517
    e-mail: archeopark@muzeumct.cz
    Otevírací doba:
    ÚT - NE 8:00 - 16:00 

frame-scrollup