Zpráva

Podbeskydí

Přírodní park Podbeskydí o rozloze 125 km² byl vyhlášen v roce 1994 na území tehdejšího okresu Nový Jičín v nejpozoruhodnější části Podradhošťské pahorkatiny, která je představována Štramberskou vrchovinou se dvěma odlišnými částmi - ženklavskou a hodslavickou.

Z hlediska geomorfologického byla rozdělena na tři pásma:

Podél severozápadního okraje pásma Moravskoslezských Beskyd je výrazná úpatní brázda Veřovická, vyerodovaná v tmavých veřovických břidlicích, která se na východě u Frenštátu pod Radhoštěm a Frýdlantu nad Ostravicí rozšiřuje v kotlinu.

V území mezi Sedlnicí, Příborem, Brušperkem a Paskovem je nad Moravskou bránou jen slabě vyzdvižena Příborská pahorkatina, do niž pronikají v údolích a nižších polohách čtvrtohorní usazeniny písků, štěrkopísků a spraší. Přes značné zemědělské využití je to krajina pestrá díky rozptýleným lesním plochám.

V širokém střední části se rozkládá velmi pestrá a na pohled výjimečně krásná Štramberská vrchovina. Zasluhují se o to v západní (hodslavické) části četné pahorky a hřbety vyvřelin pikritů a těšínitů, v centrální části (ženklavské) pak vrchy vápencového bradla Štramberského.

Na východ v okrese Frýdek-Místek vybíhá skupina bašských a godulských pískovců, jejichž hřbety (Palkovické hůrky) obkličují Kozlovickou kotlinu. Nápadnou výjimku z povrchu vrchoviny představuje hlavní hřbet Ondřejníku s vrcholem Skalky (964 m).

Přírodní park Podbeskydí byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu Nový Jičín a jeho posláním je především zachování krajinného rázu, který je typický pro toto území, s řadou lokalit, z nichž je možno vysledovat vývoj zemského povrchu a geologických dějin Země, ale i s mimořádnou druhovou pestrostí živých organismů a přírodních krás. K ochraně těchto hodnot jsou nutná i určitá omezení. Na druhé straně byli pracovníci orgánů ochrany přírody a krajiny motivováni snahou přiblížit tento neobyčejně malebný kout severovýchodní Moravy milovníkům přírody, přírodních krás a turistiky.

Za tím účelem jsou podporovány aktivity prosazující v území přírodního parku takové formy turistiky, které nepříznivě neovlivní dochovaný ráz přírodního prostředí. Přírodní krásy a malebnost krajiny tohoto území nejsou dosud dostatečně turisticky zhodnoceny. Návštěvnost území se soustřeďuje především na Štramberk a nejbližší okolí a Hodslavice - rodiště Františka Palackého. I z tohoto důvodu byla v 1996 vybudována Naučná vlastivědná stezka Františka Palackého z Nového Jičína do Domorazského sedla (nádraží Hostašovice).

frame-scrollup