Zpráva

Milníky v procesu plánování rozvoje sociálních služeb

Při plánování sociálních služeb běží vždy současně několik linií činností a úkolů. Ty se v určitých bodech – milnících – schází a vytváří požadovaný výstup. Důležité milníky procesu plánování sociálních služeb jsou:

  1. stanovení a formulace poslání plánování sociálních služeb,
  2. získání politické podpory pro plánování sociálních služeb,
  3. vytvoření organizační struktury a definování konkrétních kompetencí a odpovědností,
  4. popsání sociální situace v daném území,
  5. stanovení priorit,
  6. zpracování plánu rozvoje sociálních služeb,
  7. monitorování realizace opatření a aktivit,
  8. vyhodnocení.

1. Stanovení a formulace poslání plánování sociálních služeb
Plán rozvoje sociálních služeb je závaznou dohodou (viz princip dohody) mezi členy triády (viz princip triády) o tom:

  • jaký systém sociálních služeb v daném území chceme mít,
  • jak jej budeme podporovat,
  • které problémy systému sociálních služeb budou řešeny nejdříve a jakým způsobem.

Společně dohodnutá a jednoduše vyjádřená představa vyjadřuje poslání. Stanovit poslání tedy znamená formulovat odpověď na otázku: "Proč, z jakého důvodu plánujeme v daném území (obci, kraji) rozvoj (síť, systém) sociálních služeb?" Poslání je praktické a viditelné vyjádření toho, čeho chcete společně dosáhnout. Je určeno nejen účastníkům procesu, ale též veřejnosti, tzn. že je třeba, aby mu rozuměli i další lidé, kteří se na procesu přímo nepodílí a nejsou odborníci na oblast sociálních služeb.
Poslání se do budoucnosti – popisuje, jak bude společná práce vypadat v budoucnosti. Poslání by mělo být stručné, ne ve stylu obecného prohlášení.

2. Získání politické podpory pro plánování sociálních služeb
Jde o formálně vyjádřený souhlas politických představitelů lokality s plánováním sociálních služeb a metodou jejich plánování. Doporučená forma souhlasu je usnesení zastupitelstva.
Formálně vyjádřený souhlas je nutné provázat s konkrétní odpovědností stanovených osob, tzn. je nutné:

  • stanovit a formálně jmenovat garanta z řad představitelů samosprávy,
  • určit jeho kompetence a odpovědnost, včetně jeho podílu na práci v procesu.

3. Vytvoření organizační struktury a definování konkrétních kompetenci a odpovědností
Kvalitní a udržitelný proces vyžaduje jasnou organizační strukturu, do které se mohou jednotliví účastníky zapojovat a kde existují jasná pravidla a systém pro horizontální i vertikální spolupráci.
Jasná organizační struktura znamená, že u všech subjektů (řídící, pracovní, úkolové skupiny apod.), které ji tvoří, jsou stanoveny:

  • kompetence, tj. je určeno
    • o čem může daný subjekt v rámci procesu samostatně rozhodovat,
    • co může schvalovat,
  • odpovědnost, tj. jsou stanoveny osoby, skupiny, týmy, které zodpovídají např.:
    • za koordinaci,
    • řízení,
    • přenos a sdílení informací,
  • úkoly, náplň práce, zadání, tj. každý subjekt v organizační struktuře má svůj účel a smysl prakticky vyjádřený v zadaných úkolech, plánech práce, náplni práce apod.

4. Popsání sociální situace v daném území
Pro další rozhodování o prioritách a směrech plánování je nutné mít sumu faktů a informací, které popisují současný stav a aktuální sociální situaci v území, pro které plánujeme sociální služby.
Popis obsahuje takové informace a data, která jsou pro další postup procesu potřebná a využitelná nebo jsou nezbytná při argumentaci o další strategii a směrech plánovacího procesu:

  • K čemu nám to bude, až se to dozvíme?
  • Jak nám získané informace pomohou při rozhodování?

Popis sociální situace je souhrnem získaných dat a zejména jejich interpretací.

5. Stanovení priorit
Priority jsou stanoveny na základě známých a zjištěných údajů o současném stavu, aktuálních tématech a problémech v sociální oblasti.

6. Zpracování plánu rozvoje sociálních služeb
Plán rozvoje sociálních služeb je výstupem:

  • aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území,
  • analýzy existujících zdrojů,
  • navržení a schválení strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb.

Plán je tvořen jako společná dohoda triády, a to postupným stanovováním opatření a aktivit. Plán říká, jak se bude postupovat ve stanoveném čase (kdo, kdy a s kým co bude dělat a co vše k tomu potřebuje).
Dříve než je zpracovaný plán předložen ke schválení politickým představitelům daného území, je nutné s jeho obsahem seznámit veřejnost a poskytnout jí dostatek prostoru se k němu vyjádřit.

7. Monitorování realizace opatření a aktivit
Při realizaci a plnění konkrétních dohodnutých opatřeníaktivit je nezbytné sledovat, zda se tak děje v souladu se schváleným plánem. Způsob monitorování je navržen již ve schváleném plánu a dle potřeby je dále rozpracováván.

8. Vyhodnocení
Vyhodnocení se uskuteční poté, co uplynulo období, na které byl schválený plán rozvoje sociálních služeb určen. Vyhodnocení se týká celého plánu. Vyhodnocení a revize stávajícího plánu ve své podstatě otevírá další plánovací cyklus a je první částí přípravy další verze plánu.
Účelem vyhodnocení je zjistit:

  • co se změnilo prioritních oblastech,
  • zda uskutečněné aktivity byly účinné,
  • zda se neobjevily nové oblasti a témata,
  • zda se systém, nabídka či kvalita poskytovaných služeb posunuly ve směru naší společné představy – ve směru vize.
frame-scrollup