Zpráva

Náhradní rodinná péče

Osvojení

Nový občanský zákoník platný od 1. 1. 2014 (dále jen "NOZ") se vydal cestou posílení ochrany osvojovaného dítěte a zdůraznění jeho zájmů v celém procesu osvojení. U osvojení dochází ke statusové změně: osvojení zákon definuje jako přijetí cizí osoby za vlastní za účelem vzniku nové rodiny pro nezletilé dítě. O této statusové změně rozhoduje na návrh soud. Osvojení je nově vnímáno jako forma rodičovství – nikoliv jako náhradní péče o dítě. Dále dochází k přenesení některých rozhodovacích pravomocí z orgánů sociálně právní ochrany dětí na soudy.

Osvojení nezletilého v NOZ (nová platná právní úprava od 1. 1. 2014):

  1. Osvojitelem může být pouze zletilý a svéprávný člověk, který svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ho vedou k osvojení, bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.
  2. Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl (ne menší než 16 let).
  3. Bylo-li osvojeno dítě, které je rodičem, vztahují se účinky osvojení i na jeho dítě.
  4. K osvojení je třeba souhlasu dítěte. Ten dá buď opatrovník, nebo v případě, že dítě dosáhlo 12 let, dá souhlas dítě samo.
  5. Rodič, který nedosáhl věku 16 let, nemůže dát souhlas k osvojení.
  6. Preadopční péče osvojitele o osvojované dítě neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců.
  7. Osvojitel je povinen osvojence informovat o tom, že byl osvojen, a to nejpozději do zahájení školní docházky.
  8. Možnost požádat soud o utajení osvojení (jak ze strany osvojitele tak pokrevního rodiče).
  9. Právo osvojence seznámit se s obsahem spisu po nabytí svéprávnosti.
  10. Pokud osvojenec nesouhlasí se změnou příjmení, rozhodne soud, že osvojenec bude ke svému příjmení připojovat příjmení osvojitele.
  11. Soud může podle okolností případu i bez návrhu nařídit dohled nad úspěšností osvojení.
  12. Osvojení nelze zrušit po uplynutí 3 let od rozhodnutí o osvojení. Je-li to v souladu se zájmy dítěte, může soud na návrh osvojitele, rozhodnout i před uplynutím doby 3 let od rozhodnutí o osvojení, že je osvojení nezrušitelné.

Osvojení nezletilého v zákoně o rodině (dále jen "ZOR", právní úprava platná do 31. 12. 2013):

Ad1) Osvojitelé mohou být pouze fyzické osoby, které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti. Osvojitelem nemůže být ten, kdo nemá způsobilost k právním úkonům.

Ad2) Mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl.

Ad3) ZOR toto výslovně neupravuje.

Ad4) Je třeba souhlasu dítěte, pokud je schopno posoudit dosah osvojení.

Ad5) K osvojení je třeba souhlasu rodiče, i když je nezletilý.

Ad6) Před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě nejméně po dobu 3 měsíců v péči budoucího osvojitele.

Ad7) ZOR toto neupravuje.

Ad8) ZOR toto neupravuje.

Ad9) ZOR toto neupravuje.

Ad10) Osvojenec má příjmení osvojitele.

Ad11) ZOR toto výslovně neupravuje.

Ad12) Osvojení vyjma osvojení nezrušitelného, může soud zrušit jen z důležitých důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele. Osvojení může být provedeno také tak, že je nelze zrušit. Nezrušitelné osvojení lze aplikovat jen v případě, je-li dítě starší 1 roku.

Jiné formy péče o děti

Poručenství

Poručník je jmenován soudem, pokud dítě nemá žádného rodiče, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou zodpovědnost v plném rozsahu. Poručník musí být plně svéprávný a svým způsobem života zaručovat, že je schopen funkci řádně vykonávat. Podléhá dozoru soudu. Sestavuje soupis jmění dítěte jak na počátku, tak na konci funkce. Pravidelně předkládá soudu zprávy o dítěti, jeho vývoji a účty ze správy jmění. Poručník nemá vůči dítěti vyživovací povinnost, rodič má možnost konkrétního člověk výslovně vyloučit. Poručníkovi náleží hmotné zabezpečení jako pěstounovi z hlediska dávek státní sociální podpory.

Pěstounství

Pěstounství je osobní péči o dítě třetí osobou; nedochází při něm však k přijetí cizího dítěte za své, jako v případě osvojení. Zpravidla se proto využívá v případech, kdy rodiče nedali souhlas k osvojení dítěte. Děti svěřené do pěstounství většinou své rodiče znají a předpokládá se tedy i styk rodiče s dítětem. Pěstounem může být příbuzný, ale může to být i osoba, které zprostředkoval pěstounství krajský úřad. Výživné platí rodiče státu a stát je vyplácí pěstounovi v rámci dávek pěstounské péče. Pěstounství by mělo být vnímáno spíše jako dočasná péče; soud ho může vymezit na dobu určitou i neurčitou. Pěstounská péče má přednost před ústavní výchovou.

Pěstounská péče je státem garantovaná a kontrolovaná forma náhradní rodinné péče. Pěstoun má právo zastupovat dítě v běžných věcech, v zásadních otázkách (vyřízení cestovního pasu, plánované operace, výběr školy, apod.) je potřeba souhlasu zákonného zástupce. Dítěti zůstává původní jméno po biologických rodičích, ale je možno zažádat o změnu příjmení, aby bylo shodné s příjmením pěstounů. Pěstounská péče zletilostí dítěte zaniká (před dosažením zletilosti může být pěstounská péče zrušena rozhodnutím soudu) a je spojena s finanční podporou státu a zvýšenou spoluprací s orgány sociálně-právní ochrany dětí.

Svěření dítěte do péče jiné osoby

Soud svěří dítě do péče pečující osobě, nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník. Dítě je zpravidla svěřeno do péče osobě příbuzné nebo dítěti blízké. Podmínkou je, že dítě má nárok na výživné a toto výživné platí pokrevní rodiče pečující osobě.

Ústavní výchova

Soud nařídí ústavní výchovu jen jako nezbytné opatření. Musí však vždy zvážit, zda dítě přednostně nesvěří do péče konkrétní osoby. Nedostatečné bytové nebo majetkové poměry rodičů nemohou být samy o sobě důvodem pro rozhodnutí soudu o ústavní výchově. Ani možnost umístění dítěte do prostředí vhodnějšího pro jeho výchovu nemůže odůvodňovat jeho násilné odnětí pokrevním rodičům. Takový zásah musí být opravdu nezbytný s ohledem na další okolnosti. Ústavní výchovu lze nařídit nejdéle na dobu 3 let. Soud jí může o další 3 roky prodloužit nebo zrušit; z důležitých důvodů (např. kvůli dokončení středoškolského vzdělání) ji může také prodloužit až o jeden rok po dosažení zletilosti.

Svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Jaký je rozdíl mezi osvojením a pěstounskou péčí?

Při osvojení přijímají manželé či jednotlivci za vlastní "právně volné" dítě a mají k němu stejná práva i povinnosti, jako by byli jeho rodiči. Vzájemná práva a povinnosti mezi osvojeným dítětem a jeho biologickou rodinou zanikají. Mezi pěstounem a dítětem nevzniká příbuzenský vztah, předpokládá se kontakt dítěte s jeho biologickou rodinou.

Co je pěstounská péče na přechodnou dobu?

Pěstounská péče na přechodnou dobu je státem podporovaná, individuální forma náhradní rodinné péče. Pěstounská péče na přechodnou dobu je vhodná zejména pro děti, které musí dočasně žít mimo vlastní rodinu, zejména v případech, kdy:

  • rodiče ani širší rodina po určitou dobu nemohou zajistit péči o dítě, dá se však očekávat, že se dítě v dohledné době navrátí do své původní rodiny
  • pro dítě se hledá dlouhodobější řešení jeho situace, formou dlouhodobé pěstounské péče nebo osvojení

O svěření dítěte do přechodné pěstounské péče rozhoduje výhradně soud na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Zásadním předpokladem svěření dítěte do této péče by měl být v první řadě jeho zdravotní stav, který nevyžaduje poskytování speciální péče a dále zvláštní odborné předpoklady vybraných pěstounů pro výkon této formy pěstounské péče. Soud může potřebné dítě do této formy náhradní rodinné péče svěřit jen pěstounům, kteří jsou zařazeni krajským úřadem do evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu. Soud má dále povinnost každé tři měsíce přezkoumat, zda trvají důvody pro pobyt dítěte u pěstounů. Zrušit tuto formu péče o dítě může z vážných důvodů, nebo v případě, že již splnila svůj účel, nebo když sami pěstouni o zrušení požádají. Hlavním úkolem pěstounů na přechodnou dobu je vedle péče o svěřené dítě přispívat ve spojení s orgánem sociálně-právní ochrany dětí a rodiči k vytvoření podmínek umožňujících návrat dítěte do původní rodiny nebo jeho přechod do rodiny náhradní. Pěstouni by měli mít především osobnostní předpoklady pro zvládání psychické zátěže, která vyplývá z krátkodobosti této péče (nejdéle po dobu 1 roku), ale také ze systematické práce s rodinou dítěte, a která má rovněž přímý vliv na rodinu pěstounů.

Chci se stát osvojitelem/pěstounem. Co pro to můžu udělat?

Stát se pěstounem či osvojitelem je důležitý životní krok, z toho důvodu je nesmírně důležité pokusit se nejprve získat co nejvíce informací o náhradní rodinné péči a pečlivě zvážit možnosti a motivace své i rodiny. Prvním krokem by tedy měl být sběr informací. Dalším krokem je pak zkontaktování se se sociální pracovnicí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Zde sociální pracovnice poskytne bližší informace k náhradní rodinné péči, poskytne budoucím žadatelům formulář žádosti o osvojení/pěstounskou péči, domluví si také návštěvu u budoucích žadatelů v místě bydliště. Neprodleně po kompletaci spisové dokumentace ji obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje krajskému úřadu. Krajský úřad pak zprostředkuje zdravotní a psychologické posouzení žadatelů. Na základě získaných podkladů krajský úřad vydá správní rozhodnutí, ve kterém je uvedeno, zda žadatelé byli zařazeni do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče (dále jen "evidence"). Z žadatelů vedených v evidenci se vyhledávají vhodní žadatelé ke konkrétnímu dítěti. Následně pak krajský úřad zprostředkuje náhradní rodinnou péči.

Jak dlouho trvá celý proces?

Nelze obecně říct, jak dlouho bude celý proces trvat, jedná se o měsíce až několik let, svou roli hrají představy žadatelů o dítěti (tzn. jakou mají toleranci k věku dítěte, jinému etniku, zdravotním problémům, sourozeneckým skupinám a podobně). V případě, že během 3 let od zařazení žadatelů do evidence nedojde ke zprostředkování náhradní rodinné péče krajským úřadem, zpřístupní se spisová dokumentace se souhlasem žadatelů Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině.

Kde můžu získat další informace o náhradní rodinné péči?

Dejme dětem rodinu

 

Pro bližší informace se můžete obracet také na Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor sociálních věcí:

Pěstounská péče:

Mgr. Eva Hrbáčková, tel. 595 622 590, e-mail: eva.hrbackova@msk.cz

Bc. Jana Podškubková, DiS., tel. č. 595 622 992, e-mail: jana.podskubkova@msk.cz

Mgr. Vladimíra Robenková, tel. č. 595 622 787, e-mail: vladimira.robenkova@msk.cz

Osvojení:

Bc. Kateřina Barabaschová, tel. 595 622 467, e-mail: katerina.barabaschova@msk.cz

Pěstounská péče na přechodnou dobu:

Bc. Kateřina Sokolová, tel. 595 622 453, e-mail: katerina.sokolova@msk.cz

 

frame-scrollup