Zpráva

Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče je upravena zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále OZ).

Za náhradní rodinnou péči je dle OZ považována:

  • pěstounská péče,
  • péče jiné osoby než rodiče dle § 953 OZ (tzv. svěřenectví),
  • poručenství s osobní péčí.

Další samostatnou kategorií je pak osvojení.

Zákon č. 359/1999 Sb. upravuje zprostředkování náhradní rodinné péče, resp. zprostředkování pěstounské péče a osvojení orgány sociálně-právní ochrany dětí, vymezuje práva a povinnosti osob pečujících a osob v evidenci dle § 47a, která jsou pak vždy podrobně upravena v dohodě o výkonu pěstounské péče či ve správním rozhodnutí o právech a povinnostech dle § 47a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., a rovněž také obsahuje vymezení nároku na dávky pěstounské péče a jejich výplatu a  ustanovení týkající se řízení o dávkách pěstounské péče.

Osvojení

U osvojení dochází ke statusové změně: osvojení zákon definuje jako přijetí cizí osoby za vlastní za účelem vzniku nové rodiny pro nezletilé dítě. O této statusové změně rozhoduje na návrh soud. Osvojení je nově vnímáno jako forma rodičovství – nikoliv jako náhradní péče o dítě.

Základní principy osvojení:

  • Osvojitelem může být pouze zletilý a svéprávný člověk, který svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ho vedou k osvojení, bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.
  • Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl (ne menší než 16 let).
  • Bylo-li osvojeno dítě, které je rodičem, vztahují se účinky osvojení i na jeho dítě.
  • K osvojení je třeba souhlasu dítěte. Ten dá buď opatrovník, nebo v případě, že dítě dosáhlo 12 let, dá souhlas dítě samo.
  • Možnost požádat soud o utajení osvojení (jak ze strany osvojitele tak pokrevního rodiče).
  • Rodič, který nedosáhl věku 16 let, nemůže dát souhlas k osvojení.
  • Preadopční péče osvojitele o osvojované dítě neskončí dříve než uplynutím 6 měsíců.
  • Osvojitel je povinen osvojence informovat o tom, že byl osvojen, a to nejpozději do zahájení školní docházky.
  • Právo osvojence seznámit se s obsahem spisu po nabytí svéprávnosti.
  • Pokud osvojenec nesouhlasí se změnou příjmení, rozhodne soud, že osvojenec bude ke svému příjmení připojovat příjmení osvojitele.
  • Soud může podle okolností případu i bez návrhu nařídit dohled nad úspěšností osvojení.
  • Osvojení nelze zrušit po uplynutí 3 let od rozhodnutí o osvojení. Je-li to v souladu se zájmy dítěte, může soud na návrh osvojitele, rozhodnout i před uplynutím doby 3 let od rozhodnutí o osvojení, že je osvojení nezrušitelné.

Pěstounská péče

Pěstounská péče je osobní péči o dítě třetí osobou; nedochází při něm však k přijetí cizího dítěte za své, jako v případě osvojení. Zpravidla se proto využívá v případech, kdy rodiče nedali souhlas k osvojení dítěte. Děti svěřené do pěstounské péče většinou své rodiče znají a předpokládá se tedy i kontakt rodiče s dítětem. Pěstounem může být příbuzný, ale může to být i osoba, které zprostředkoval pěstounskou péči krajský úřad. Výživné platí rodiče státu a stát je vyplácí pěstounovi v rámci dávek pěstounské péče. Pěstounství by mělo být vnímáno spíše jako dočasná péče; soud ho může vymezit na dobu určitou i neurčitou. Pěstounská péče má přednost před ústavní výchovou.

Pěstounská péče je státem garantovaná a kontrolovaná forma náhradní rodinné péče. Pěstoun má právo zastupovat dítě v běžných věcech, v zásadních otázkách (vyřízení cestovního pasu, plánované operace, výběr školy, apod.) je potřeba souhlasu zákonného zástupce. Dítěti zůstává původní jméno po biologických rodičích. Pěstounská péče zletilostí dítěte zaniká (před dosažením zletilosti může být pěstounská péče zrušena rozhodnutím soudu) a je spojena s finanční podporou státu a zvýšenou spoluprací s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Pěstouni mají povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jsou rovněž povinni úzce spolupracovat s OSPOD a s doprovázející organizací, se kterou uzavřeli dohodu o výkonu pěstounské péče.

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Jedná se tedy především o institut krizový a pouze přechodný, klade vysoké nároky na poskytovatele této péče (pěstouny na přechodnou dobu). Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle jeden rok. To neplatí v případě, že jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče u sourozence, jenž byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž pěstounovi svěřen jako poslední. Účelem pěstounské péče na přechodnou dobu je zejména poskytnout rodičům dítěte čas, aby si mohli upravit své poměry tak, aby byli znovu schopni převzít dítě do své péče, nebo se pro dítě našla jiná vhodná náhradní rodina.

Pěstounská péče na přechodnou dobu je státem podporovaná, individuální forma náhradní rodinné péče. Pěstounská péče na přechodnou dobu je vhodná zejména pro děti, které musí dočasně žít mimo vlastní rodinu, zejména v případech, kdy:

  • rodiče ani širší rodina po určitou dobu nemohou ze závažných důvodů zajistit péči o dítě, dá se však očekávat, že se dítě v dohledné době navrátí do své původní rodiny,
  • pro dítě se hledá dlouhodobější řešení jeho situace formou dlouhodobé pěstounské péče nebo osvojení

O svěření dítěte do přechodné pěstounské péče rozhoduje výhradně soud na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Zásadním předpokladem svěření dítěte do této péče by měl být v první řadě jeho zdravotní stav, který nevyžaduje poskytování speciální péče a dále zvláštní odborné předpoklady vybraných pěstounů pro výkon této formy pěstounské péče. Soud může potřebné dítě do této formy náhradní rodinné péče svěřit jen pěstounům, kteří jsou zařazeni krajským úřadem do evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu. Zrušit tuto formu péče o dítě může z  vážných důvodů, nebo v případě, že již splnila svůj účel, nebo když sami pěstouni o zrušení požádají. Hlavním úkolem pěstounů na přechodnou dobu je vedle péče o svěřené dítě přispívat ve spojení s  orgánem sociálně-právní ochrany dětí a rodiči k vytvoření podmínek umožňujících návrat dítěte do původní rodiny nebo jeho přechod do rodiny náhradní. Pěstouni by měli mít především osobnostní předpoklady pro zvládání psychické zátěže (zejména schopnost přijmout a přizpůsobit se potřebám přijatého dítěte bez ohledu na jeho věk, etnicitu, zdravotní stav, přičemž je velký důraz kladen i na jejich schopnost spolupráce s odborníky a biologickou rodinou dítěte), která vyplývá z krátkodobosti této péče, ale také ze systematické práce s rodinou dítěte, a která má rovněž přímý vliv na rodinu pěstounů. Pěstouni mají povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Pěstouni na přechodnou dobu jsou finančně zabezpečeni dávkami pěstounské péče a je jim poskytována odborná pomoc a podpora ze strany doprovázejících organizací či odděleních sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů.

Pěstouni na přechodnou dobu, nebo-li osoby vedené v evidenci musí být připraveny přijmout v případě potřeby dítě do pěstounské péče, za což jim náleží pravidelná měsíční odměna pěstouna.

Svěření dítěte do péče jiné osoby

Soud svěří dítě do péče pečující osobě, nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník. Dítě je zpravidla svěřeno do péče osobě příbuzné nebo dítěti blízké.  Pečující osoba musí skýtat záruky řádné péče. Dítě má nárok na výživné a toto výživné platí pokrevní rodiče pečující osobě. Na osobu, která má dítě svěřené do tzv. „péče jiné osoby“ nepodléhá povinnost zvyšování znalostí a dovedností. Pečující osobě nenáleží hmotné zabezpečení jako pěstounovi z hlediska dávek státní sociální podpory. Tato osoba rovněž neuzavírá dohodu o výkonu pěstounské péče, je však povinna řádně spolupracovat s OSPOD a soudem. Povinnosti a práva pečující osoby vymezuje soud, jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství.

Poručenství = poručenství s osobní péčí

Poručník je pěstoun, který oproti pěstounovi navíc vykonává vůči dítěti rodičovskou odpovědnost. Poručník je jmenován soudem, pokud dítě nemá žádného rodiče, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu. Poručník musí být plně svéprávný a svým způsobem života zaručovat, že je schopen funkci řádně vykonávat. Podléhá dozoru soudu. Sestavuje soupis jmění dítěte jak na počátku, tak na konci funkce, pravidelně předkládá soudu zprávy o dítěti, jeho vývoji a účty ze správy jmění. Poručník nemá vůči dítěti vyživovací povinnost. Poručníkovi náleží hmotné zabezpečení jako pěstounovi z hlediska dávek státní sociální podpory. Poručníka jmenuje soud, jedná se především o osoby z řad příbuzných či blízkých dítěti. Poručník má povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Je rovněž povinen úzce spolupracovat s OSPOD a organizací, se kterou uzavřeli dohodu o výkonu pěstounské péče. Ustanovení v dohodě jsou pro něho zavazující.

Jaký je rozdíl mezi osvojením a pěstounskou péčí?

Při osvojení přijímají manželé či jednotlivci za vlastní "právně volné" dítě a mají k němu stejná práva i povinnosti, jako by byli jeho rodiči. Vzájemná práva a povinnosti mezi osvojeným dítětem a jeho biologickou rodinou zanikají. Mezi pěstounem a dítětem nevzniká příbuzenský vztah, předpokládá se kontakt dítěte s jeho biologickou rodinou.

Jaký je rozdíl mezi poručenstvím a pěstounskou péčí?

Pěstoun nemá vůči dítěti rodičovskou odpovědnost ani vyživovací povinnost, rodičovská odpovědnost i vyživovací povinnost je nadále zachována rodičům dítěte, kdežto poručník oproti pěstounovi rodičovskou odpovědností vůči dítěti disponuje. Stejně jako u pěstouna je v případě poručenství vyživovací povinnost nadále zachována rodičům.

Chci se stát osvojitelem/pěstounem. Co pro to můžu udělat?

Stát se pěstounem či osvojitelem je důležitý životní krok, z toho důvodu je nesmírně zásadní pokusit se nejprve získat co nejvíce informací o náhradní rodinné péči a pečlivě zvážit možnosti a motivace své i svých rodinných příslušníků. Prvním krokem by tedy měl být sběr informací. Dalším krokem je pak zkontaktování se se sociální pracovnicí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Zde sociální pracovnice sdělí bližší informace k náhradní rodinné péči, poskytne budoucím žadatelům formulář žádosti o osvojení/pěstounskou péči, domluví si také návštěvu u budoucích žadatelů v místě bydliště. Neprodleně po kompletaci spisové dokumentace ji obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje krajskému úřadu. Krajský úřad pak zajistí zdravotní a psychologické posouzení žadatelů. Na základě získaných podkladů krajský úřad vydá správní rozhodnutí, ve kterém je uvedeno, zda žadatelé byli/nebyli zařazeni do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče (dále jen "evidence"). Ke konkrétnímu dítěti jsou pak z evidence dětí vytipováni vhodní žadatelé o pěstounskou péči nebo osvojení. Následně pak krajský úřad zprostředkuje náhradní rodinnou péči.

Jak dlouho trvá celý proces?

Nelze obecně říct, jak dlouho bude celý proces trvat, jedná se o měsíce až několik let, svou roli hrají představy žadatelů o dítěti. V případě, že během 3 let od zařazení žadatelů do evidence nedojde ke zprostředkování náhradní rodinné péče krajským úřadem, zpřístupní se spisová dokumentace se souhlasem žadatelů Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině.

Žadatelé o pěstounskou péči a žadatelé o osvojení procházejí procesem posouzení a přípravy na  náhradní rodičovství v rozsahu 48 hodin, žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu v rozsahu 72 hodin.

 

Kde můžu získat další informace o náhradní rodinné péči?

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (v MSK se jedná o tyto obce: Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec, Vítkov)

Webové stránky Dejme dětem rodinu

Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor sociálních věcí:

Evidence dětí: Mgr. Pavla Krestová, tel. č. 595 622 644, e-mail: pavla.krestova@msk.cz

Osvojení: Bc. Kateřina Barabaschová, tel. 595 622 467, e-mail: katerina.barabaschova@msk.cz

Pěstounská péče, Pěstounská péče na přechodnou dobu: Bc. Kateřina Sokolová, tel. 595 622 453, e-mail: katerina.sokolova@msk.cz

frame-scrollup