Přínosy plánování rozvoje sociálních služeb

Plánování sociálních služeb probíhá podle jasných pravidel. Kromě toho je plánování otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje se v něm snadno zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším.

4. Podíl občanů, kteří znají své potřeby, na rozhodování
Prostřednictvím zapojení těch, kteří působí v systému sociálních služeb (triáda, veřejnost), do procesu plánování sociálních služeb se zvyšuje podíl občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Díky plánování služeb lze vytvořit systém služeb podle existujících i předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky, tzn., že se lidé sami podílejí na plánování toho, co chtějí a naplňuje jejich potřeby.

5. Spolupráce a efektivita řešení
Principy společných setkávání a spolupráce prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Díky vzájemnému sdílení informací a diskutování o nich se často objevují nové souvislosti a myšlenky, které přispívají ke kvalitě a smysluplnosti způsobu řešení.

6. Plán kraje
Plán rozvoje sociálních služeb kraje vychází z jednotlivých plánů obcí. Zjištěné potřeby se tak promítají i na krajskou úroveň a dostupnost služeb lze zabezpečovat z obecní i z krajské úrovně. Jaký je vztah mezi plánem obce a plánem kraje? Plán kraje vychází z již dokončených plánů obcí a je zaměřen zejména na služby, které doplňují služby poskytované obcemi. Služby zajišťované krajem mají širší, regionální působnost. Probíhá-li zpracování plánu kraje a obce paralelně, je nutné zajistit oboustranné předávání a sdílení informací.

7. Pružná reakce na změny potřeb na místní úrovni
Průběžným monitorováním, zda jsou naplňovány stanovené cíle i jednotlivá opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací plánu a cyklickým opakováním procesu plánování dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily, a je tak možné na ně reagovat.