Zpráva

Zápis ze 10. jednání Pracovní skupiny pro úkol zaměřený na problematiku řešení podpory osob s atypickým chováním ze dne 18. 6. 2018

Přítomni: Romana Bélová, Jiří Drastík, Lenka Holková, Martina Chlápková, Darja Kuncová, Lenka Kuncová, Zuzana Sklářová, Anna Hamelová

Hosté: Eva Žváčková, Gabriela Svobodová

Nepřítomni: Jana Plačková, Pavlína Hloušková, Anna Hrachovcová, Kateřina Krčmářová, Petr Surovka, Milena Tvrdoňová, Lukáš Spurný

Program:

  1. Úvod
  2. Podpora osob s atypickým chováním 
  3. Různé

Ad 1. Úvod  

Gabriela Svobodová přivítala přítomné a seznámila přítomné s cílem setkání, tj. připomínkování zpracovaného podkladu.

Následně předala slovo Martině Chlápkové, která krátce uvedla zpracovaný podklad. Martina Chlápková uvedla, že daný podklad je pouze návrhem, kde je ještě spousta bodů, které je nutné  dopracovat.

Ad 2. Podpora osob s atypickým chováním  

Následně se Pracovní skupina věnovala diskuzi nad zpracovaným podkladem. 

k bodu 1. Legislativa

Tento bod podkladu je hotov. Členové Pracovní skupiny budou moct danou část připomínkovat po rozeslání podkladu. 

k bodu 2. Potřeby lidí s atypickým chováním K úvodnímu odstavci: 

Ø Gabriela Svobodová k úvodnímu odstavci vznesla dotaz, zda se opravdu bavíme pouze o lidech, kteří vyšli díky vzniku komunitního bydlení a nezapomínáme tak na osoby, které jsou hospitalizovány v PN. V reakci na tento dotaz uvedla Lenka Kuncová, že to jsou právě ty osoby, které nezvládly přechod do komunitního typu bydlení. Posléze doplnila Martina Chlápková, že se jedná také o osoby, které přicházejí z přirozeného prostředí a že daný odstavec bude přeformulován.

K potřebě individuální pozornosti:

Ø Gabriela Svobodová vznesla dotaz, zda se vždy jedná o uvědomělou agresivitu. Martina Chlápková uvedla, že agresivita začíná vždy uvědoměle a právě tento uvědomělý začátek je to, co je pro všechny osoby pracující s těmito lidmi to těžké. 

K potřebě podpory v rozhodování:

  • Složité u osob s kombinovaným postižením → zůstávají v PN. 

Další:

  • Gabriela Svobodová uvedla, že by ještě doplnila potřebu srozumitelné komunikace → bude doplněno.
  • Dále bylo dohodnuto, že budou definovány společné znaky (opakující se projevy) → takovým způsobem, aby nebyl popis stigmatizující. Martinou Chlápkovou bylo navrhnuto zařazení kapitoly věnující se opakujícím se projevům atypického chování. 

Diskuze nad tím, co ještě je třeba do podkladu doplnit, co ještě chybí a je potřeba:

  • Anna Hamelová vznesla dotaz, zda se někde v metodickém doporučení objeví vyšší sklon k závislostem, jakožto nahrazování neuspokojených potřeb. Následně Darja Kuncová vyjádřila souhlas, že v případě neuspokojených potřeb jsou tyto nahrazovány jinými požitky. Martina Chlápková následně uvedla, že toto vidí jako důsledek. Poté Lenka Holková uvedla, že opakující se projevy vidí jako důsledek a uvedla, že by bylo potřeba toto doplnit a zabývat se tím → specifické téma. → Martina Chlápková vznesla dotaz, kam do metodiky to zařadit (nahrazování něčeho něčím s rizikem vytváření závislosti). Romana Bélová navrhla zařazení do kapitoly opakujících se projevů atypického chování. Gabriela Svobodová shrnula na čem se Pracovní skupina v rámci této diskuze shodla → v metodickém doporučení bude uvedeno

nahrazování potřeba takovým chováním, které přináší benefity s rizikem vytvoření závislosti.

  • Darja Kuncová v návaznosti na diskuzi uvedla, že záchranná služba však funguje tak, že dotyčnému klientovi dá to, co chce. Uvedla, že by byla vhodná schůzka také se zástupci záchranných složek. Následně Lenka Kuncová uvedla, že by bylo vhodné v metodice uvést také skutečnost, že klienti jezdí do PN na „výlety“. 

k bodu 3. Prostředí poskytování podpory lidem s atypickým chováním Diskuze nad kapacitou:

Ø Martina Chlápková následně navrhla doplnit do metodiky, že by síť služeb měla obsahovat i samostatný dům se zahradou, kde je potřeba takové podpory, která nepovede ke stigmatizaci. Darja Kuncová uvedla, že by mělo být k tomuto ještě doplněno to, že tato služba bude pro lidi, kteří prošli jinými formami služeb, v nichž selhali, přičemž však upozornila, že je třeba to správně naformulovat, jelikož ne vždy to je o selhání v jiných službách → bylo dohodnuto, že toto bude v metodice zařazeno do RIZIK (zajištění finanční dostupnosti). 

k bodu 4. Metody práce

  • Romana Bélová navrhla doplnění multidisciplinární práce (v rámci prvního odstavce) o školský systém.
  • Gabriela Svobodová vznesla dotaz, zda by nebylo vhodné uvést v této kapitole také terapeutickou práci pro osoby s PAS, jako je např. OTA nebo ABA. Darja Kuncová v návaznosti uvedla, že se jedná o specifickou práci s osobami s Pas, pro něž primárně metodika není určena a poté by mohlo dojít k odlišnostem. 

K dalším metodám:

  • V rámci diskuze bylo dohodnuto, že další metody uvedené v podkladu budou ponechány. Bude však doplněno, že jsou zajišťovány externím způsobem. 

Diskuze nad úhradami psychoterapeutů:

  • Jiří Drastik uvedl, že by v metodice někde mělo zaznít, že je psychoterapie potřeba, ale že není možné zajištění z vlastních zdrojů. V návaznosti na to Darja Kuncová uvedla, že v rámci jejich služby však není jiná možnost, než uhrazení z vlastních zdrojů služby. Následně Martina Chlápková sdělila, že úhrada psychoterapie z vlastních zdrojů služby má hranice.

K textu „vhodné zapracovat i užitečné odkazy (…):

Ø Tato část bude připomínkována jednotlivými členy Pracovní skupiny v rámci rozeslání k připomínkování. 

k bodu 5. Personální zajištění K 8 hodinovým směnám:

Ø Anna Hamelová uvedla, že pro 8 hodinové směny je potřeba hodně pracovníků, přičemž však je jich nedostatek. Martina Chlápková následně uvedla, že takové směny jsou však potřebné, jelikož v případě delších změn klesá efektivita práce. V rámci této diskuze byly další podstatné související body, jako fond pracovní doby, kontinuální odpočinek, riziko neefektivity u 12 hodinových směn → vše je o zájmu o pracovníka, nikoli klientů.  Darja Kuncová posléze sdělila, že pro PSS je to přínosné, ale pro cílovou skupinu nemožno k řešení a navrhla doplnit do metodiky 8 hodinové směny formou doporučení. → Pracovní skupina se shodla, že do metodiky bude tato část zapracována formou doporučení 8 hodinových směn s ohledem na náročnost podpory. 

K počtu pracovníků v noci:

  • Anna Hamelová uvedla, že noční směny jsou problematické. V případě, kdy se nic neděje, zaměstnanci spí a poté možné krizové situaci nepředejdou. Současně uvedla, že čím více lidí je na noční směně, tím více kontraproduktivní to je. 
  • Darja Kuncová uvedla, že pracovníci u některých uživatelů ví, že chodí pozdě spát, a proto je v tomto případě potřeba většího počtu personálu → je to individuální, podle složení uživatelů služby. 
  • Pracovní skupina se shodla na to, že do metodiky bude doplněno řešení dostupnosti pracovníků dle individuálních potřeb (mapování) klientů. 

K osobnostním a kvalifikačním předpokladům:

Ø Darja Kuncová uvedla, že důležitou dovedností jsou také znalosti v oblasti úchopů. V další diskuzi Zuzana Sklářová uvedla, že když tuto znalost pracovníci mají, cítí se bezpečněji, výcvik v úchopech je tak nezbytný. V reakci na tuto diskuzi vznesla Gabriela Svobodová dotaz, kolik je poté třeba pracovníků pro domácnost o 4 klientech. Martina Chlápková sdělila, že již při dřívějších setkáních se skupina shodla na tom, že bude 1 pracovník na 1 klienta, vždy musí být pracovníci min. 3. Pracovní skupina se shodla, že do metodiky bude doplněna potřeba výcviku v úchopech. Darja Kuncová dále sdělila, že dalším tématem však je ta skutečnost, že i přes výcvik v úchopech je problémem, když pracovník neumí pracovat se vztekem. Poté je potřeba zohlednit některé možnosti ve vnitřních předpisech, např. možnost „zklidnění cigaretou“ i mimo dobu přestávky. 

K textu „co sociální pracovník (…) Modelový tým na domácnost“:

  • Členové skupiny vedli diskuzi nad tím, zda by sociální pracovník měl mít také roli koordinátora. Anna Hamelová uvedla, že toto činí v jejich službě pracovník přímé péče, který vede domácnost. 
  • Gabriela Svobodová uvedla, že v metodice chybí téma sociálního pracovníka, jak je psáno v poznámkách v podkladu. Martina Chlápková sdělila, že sociální pracovník musí ve službě být jako odborník na službu → např. realizace případové práce ad. Skupina se shodla na tom, že pozice sociálního pracovníka bude do metodiky doplněna, včetně kvalifikačních a osobnostních předpokladů, v nichž bude uvedena schopnost řízení lidí, koordinační a analytické schopnosti).
  • Následně byla vedena diskuze nad počtem sociálních pracovníků ve službě a poměrem ve vztahu k uživatelům služby. Pracovní skupina se shodla na tom, že je potřeba jeden sociální pracovník na 2 domácnosti, tedy max. na 8 lidí (ideálně za předpokladu, že je ve službě pozice vedoucího domácnosti zastoupena jiným pracovníkem). Dále Martina Chlápková uvedla,

že v tomto typu služby je dále také potřeba, aby pracoval sociální pracovník s klientem během celého procesu, tedy již od jednání se zájemcem, na čemž se Pracovní skupina také shodla.

  • Gabriela Svobodová dále vznesla dotaz týkající se širšího zázemí služby, např. odpovědnosti za řešení oprav. Pracovní skupina se shodla na tom, že do textu metodiky bude dopsáno to, že je ve službě potřeba také myslet na další věci (uvedeny budou příklady jako provozní věci) a současně, že v rámci metodiky budou více rozepsány jednotlivé pozice. 

k bodu 6. Okolí

Ø Formální podporu tvoří veřejní opatrovníci, poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb, školská zařízení, integrovaný záchranný systém, tyto subjekty by měly spolupracovat v rámci multidisciplinární spolupráce. Do neformální podpory lze zahrnout rodinné příslušníky, přátele, sousedy či dobrovolníky.

k bodu 7. Rizika 

  • Pracovní skupina se shodla na tom, že bude doplněna spolupráce se zdravotními službami, personální zajištění/nedostatek pracovníků (co bylo uvedeno výše v metodice, posunout níže), nedostupnost psychiatrické péče.
  • Martina Chlápková dále uvedla, že do rizik je potřeba uvést také to, že metody práce, které obecně platí u osob s mentálním postižením, neplatí u této cílové skupiny osob s atypickým chováním. Současně uvedla, že z hlediska nedostatku personálního zajištění nejsou lidé, kteří by tuto práci mohli a chtěli dělat. 
  • Anna Hamelová uvedla, že dalším rizikem je neprovázanost legislativy se zákonem o sociálních službách, např. u zaměstnávání osob omezených ve svéprávnosti je problém z hlediska školení BOZP a PO a v případě, kdy se něco stane, opatrovník není v zaměstnání přítomen a vina jde za zaměstnavatelem, dále z hlediska hygieny. V reakci na to Martina Chlápková uvedla, že v případě hygieny to závisí na druhu poskytované služby.  

V závěru setkání Mgr. Martina Chlápková oznámila, že se již na zpracovávání výstupu nebude podílet.

Zapsala: Eva Žváčková
Schválila: Lenka Holková, vedoucí Pracovní skupiny

 

Dne 28. 6. 2018

frame-scrollup