Zpráva

Zápis ze 7. jednání Pracovní skupiny pro úkol zaměřený na problematiku řešení podpory osob s atypickým chováním ze dne 14. 11. 2017

Přítomni: Romana Bélová, Daniel Cieślar, Pavlína Hloušková, Anna Hrachovcová, Martina Chlápková, Kateřina Krčmářová, Darja Kuncová, Lenka Kuncová, Zuzana Sklářová, Petr Surovka, Milena Tvrdoňová, Anna Hamelová,

Hosté: Eva Žváčková, Gabriela Svobodová

Nepřítomni: Jiří Drastík, Lenka Holková, Lukáš Spurný

Program:

  1. Úvod
  2. Podpora osob s atypickým chováním
  3. Různé

Ad 1. Úvod

Gabriela Svobodová přivítala přítomné a omluvila nepřítomnost vedoucí skupiny. Následně představila cíl 7. jednání Pracovní skupiny pro úkol zaměřený na problematiku řešení podpory osob s atypickým chováním (dále jen „Pracovní skupina“), a to nalezení shody v popisu prostředí, které bude zohledňovat potřeby klientů a zmapování dalších oblastí, které je v návaznosti na danou problematiku nezbytné řešit.

Zároveň požádala přítomné o respektování několika pravidel, které pomohou efektivitě setkání:

  • zacílení příspěvků a diskuse na požadovaný výstup pracovní skupiny
  • nehodnocení příspěvku jiných osob v rámci diskuse
  • v průběhu jednání se vzájemně poslouchat a nemluvit mezi sebou
  • neskákat si do řeči

Ad 2. Podpora osob s atypickým chováním – prostředí služby

Následně se Pracovní skupina věnovala definovaným potřebám a výstupům z předešlých jednání, viz Příloha č. 1 – Zpracování výstupů z jiných jednání.

ad bod 1 uvedené přílohy:

„Bezpečí – materiální a prostorové podmínky – individuální (někdo holobyt, někdo i s vybavením)

  • vytvořit prostor, kde personál i klient budou v bezpečí (v případě agresivní ataky)“
  • Jak vnímáte potřebu zklidňující místnosti?

ZPĚTNÉ VAZBY Z DISKUZE VZEŠLÉ OD ČLENů PRACOVNÍ SKUPINY:

  • Z hlediska zklidňující místnosti je třeba mít proškolený personál v bezpečných a šetrných úchopech. Současně je potřeba vytvořit metodický postup, aby nedocházelo ke zneužívání místnosti ze strany pracovníků → z praxe vyplynulo, že cca po roce a půl si klient na pobyt ve zklidňující místnosti zvykne a začne místnost ničit.
  • V praxi se, v případě ataky, osvědčuje fyzický pohyb/procházka za současné přítomnosti pracovníka. Důležitost prostoru kolem, aby se předešlo účelovosti chování → riziko pokračování ataky v případě „dalšího publika“ (veřejnosti).
  • Nevhodný prostor je spouštěčem (Např. průchozí obývací pokoj v domácnosti). Soukromí = vytvoření bezpečného prostředí, které by nebylo spouštěčem.
  • Odlišnost možností a pohledu SOC a ZDRAV na potřebu zklidňující místnosti. ZDRAV – medikamenty (do situací atak a potřeby zklidňující místnosti se nedostávají). SOC – režim § 89 (první možností je zklidňující místnost, chemická restrikce je možností poslední).

ad bod 2 uvedené přílohy:

„Soukromí – můj prostor, i pro mé specifické projevy - malá domácnost, 1-lůžkové pokoje, 3 lidé v domácnosti, max. 1 domácnost v domě, uspořádání okolí a domácnosti, odhlučněné stěny (obecně stavební úpravy – bezpečnostní prvky – nerozbitná skla ad.)

  • prostor pro bydlení maximálně 6 (i méně) lidí v domácnosti jako součást stávající služby DOZP
  • členění na komunitní bydlení pro max. 6 osob
  • členění „bytu“ – zóny pro různé každodenní činnosti (společné i samostatné)
  • aby měl každý své soukromí – svůj pokoj
  • bydlení s malou kapacitou (max. 2 – 3 osoby) se samostatnými pokoji
  • podpora v běžném prostředí – ideálně menší dům, nepříliš velký počet bezprostředních sousedů“

ZPĚTNÉ VAZBY Z DISKUZE VZEŠLÉ OD ČLENů PRACOVNÍ SKUPINY:

Má Pracovní skupina jednotný pohled na velikost kapacity?

  • Anna Hamelová sdělila, že 6 klientů na jedné domácnosti je moc.

Dále bylo v plénu diskutována maximální kapacita 4 klientů v domácnosti:

  • 4 klienti by byli moc. Ideální je 3, a to z důvodu snahy o individualizaci podpory. (Kateřina Krčmářová)
  • V případě, kdy bude stanovena maximální kapacita na 4 klienty v domácnosti, vyvstane riziko zřizování domácnosti s 2-lůžkovými pokoji. (Anna Hamelová)
  • Pracovní skupina se shodla na nepodkročitelnosti 1-lůžkových pokojů.
  • V případě kapacity domácnosti stanovené na 3 vyvstane riziko, že 1 klient zůstane vyloučen, přičemž 2 budou v interakci. (Lenka Kuncová)
  • Maximální kapacita na 3 je omezující. Proč ne 4, je-li k dispozici domácnost 4+1. Je to individuální, někde to půjde ve 3 a někde ve 4 klientech na jedné domácnosti. To nelze předvídat. Ideální je max. 1-lůžkový pokoj a maximální kapacita na 4, což poté neznamená, že nemůže být domácnost pro 3 uživatele. (Petr Surovka)
  • Klient může chtít žít i úplně sám – garsonka, 1-pokojový byt. V případě, kdy chce jít do společnosti, může. (Daniel Cieślar)
  • Garsonky máme k dispozici, neosvědčila se kumulace více garsonek v jednom místě, i zde je to o maximální kapacitě. Osvědčil se 3-pokojový byt pro dva klienty. (Anna Hamelová)
  • Každý člověk je odlišný, je to individuální. To, že chce každý něco jiného je normální. Dávat tyto hranice hned na začátku? (Petr Surovka)
  • U lidí se specifickými potřebami není možné používat konstrukty normality, nýbrž je potřeba dát jim bezpečný prostor a pracovat na komunikačních cestách, na tom, zda klient chce nebo nechce někoho potkat. Podporu co nejvíce individualizovat – největší variabilita. (Martina Chlápková)
  • Vše je o prostoru, zajištění neprůchozích pokojů, možnost samostatného vchodu. Ideální je, aby byly možnosti – možnost jednoduše vyhledat společnost. (Darja Kuncová)

Jedná se o přechodovou službu nebo o službu, kde klient zůstane?

  • Ideální je přechodová služba. Klienti, kteří jsou nyní v Psychiatrické nemocnici, žijí ve skupině – potřeba postupného přechodu, aby se minimalizoval stres. (Lenka Kuncová)
  • Celý proces transformace byl o postupném přechodu. Zkušenosti ze zahraničí jsou takové, že odchod klienta ihned do přirozeného prostředí je problematický, stresující. (Gabriela Svobodová)
  • Přechod ze skupiny do individuálního bydlení není stresující. Je to o míře podpory, zde je riziko neúspěchu. (Martina Chlápková)
  • Je to individuální. Z praxe jsou známy případy, kdy u klientky přicházející z PN do služby DZR již nebyl předpokládán posun a dnes žije v CHB bez problémů a naopak i případ, kde se klient zdál připraven a poté došlo k selhání. (Anna Hamelová)
  • Gabriela Svobodová následně výše uvedené shrnula do dvou variant (obě varianty bez zklidňující místnosti):

1. max. 4 osoby v jednom prostoru/domu, promyšlené komunikační cesty.

2. max. 2 lidé v 3-pokojovém bytě, neprůchozí pokoje.

 

Specifika prostoru/okolí služby:

  • Zásadní je, aby nedocházelo k omezování druhem služby, aby bylo možné zaměstnávat klienty běžnými činnostmi. Potřeba pracovníka, který klienta doprovází např. do firmy a zůstává s klientem v pozici asistenta – činnostní asistent. (Martina Chlápková)
  • Vyhrazený prostor, jasné rozlišení prostoru služby a veřejnosti, např. odděleno plotem (je zcela běžné vědět, co je mé a co již souseda) → u osob s PAS je toto nepodkrořitelné. U osob s duševním onemocnění je to také důležité pro možnost projevení potřeby být mimo službu = ukotvení toho tady je můj prostor. (Darja Kuncová)
  • Potřeba vyspecifikovat dle konkrétních klientů. Potřeba prostor bez větších ruchů, a to zejména u osob s PAS. Potřeba co nejuniverzálnější prostor = někomu ruch nevadí, ale někomu ano → variabilita. Nutnost klidného prostoru, bez hluku, mimo vyloučené lokality. Nedobré sousedy nelze vyloučit. Uvažovat nad prostorem v širších souvislostech, aby nedocházelo ke kumulaci na jednom místě = aby se na jednom pozemku nevystavělo všechno. Dále je vhodně necentralizovat do zahrady činnosti, jako cvičení apod. (Darja Kuncová)
  • Z hlediska garsonek může vyvstat problém, pokud budou garsonky přímo nad sebou → hluk. Ideální je přízemní dům, avšak vyvstává zde omezení z hlediska územního plánu. (Martina Chlápková)
  • Ideální variantou je domek. V případě bytového domu není vhodné sídliště, vysoko-patrové domy, vyloučené lokality, okraj města. Potřeba, aby byly veřejné dostupné zdroje dostupné i bez auta, případně aby bylo auto k dispozici. (Daniel Cieślar)
  • Minimalizace hluku. Současně okolí služby, např. není vhodné, aby byla zahrada zcela viditelným místem z okolních budov (není příjemné, když člověka při odpočinku na zahradě sleduje někdo z okolí). Je možné najít takové „hluché“ místo i v centru města, v zástavbě – při hledání je potřeba zohledňovat dané faktory. (Zuzana Sklářová)
  • Pracovní skupina se shodla na tom, že je potřeba, aby tyto domy/byty byly finančně dostupné.
  • Potřeba ohledu na specifičnost potřeb cílové skupiny a tím potřebu specifického prostoru, přičemž tyto nemohou být nájemní.
  • V případě nájemního bytu vyvstává riziko, že při nepohodě klienta nemá poskytovatel do nájemního bytu právo vstoupit → provoz bytu/domácnosti ze strany poskytovatele. Avšak chráněné bydlení je drahé = není pouze o bydlení, bydlení jako součást pobytové sociální služby. Potřeba garance bydlení. (Martina Chlápková)
  • Pracovní skupina se shodla na tom, že do krajské koncepce je potřebné naformulovat, aby se jednalo o takový druh sociální služby, který zajistí kontinuální bydlení a možnost samostatného vaření a vykonávání běžných činností.
  • Potřeba dostupnosti ambulantní psychiatrické péče.
  • Daná koncepce by neměla kolidovat s psychiatrickou reformou. Lidé, o nichž tady mluvíme, jsou již hospitalizovaní v PN Opava. (Lenka Kuncová)
  • Cílová skupina osob, o níž zde mluvíme, se může posouvat dál až do podpory samostatného bydlení, přičemž důsledkem toho se místa v psychiatrické nemocnici začnou uvolňovat. (Martina Chlápková)
  • Problematika podávání léků v chráněném bydlení. Pracovníci v sociálních službách nesmějí podávat léky. Je třeba rozlišovat podpora při podávání x podávání léků (v praxi léky chystají pracovníci lékárny, PSS podpora). Každý pracovník by však měl pracovat s tím, co za léky klient užívá → ideální varianta je zdravotnický pracovník na dohodu, který léky nachystá – avšak u samotného užití léků je pouze PSS jako podpora. (Martina Chlápková)
  • Samostatné vaření klientů v DOZP/DZR x podávání léků v CHB. Raději vezmu odpovědnost za to, že klient ve službě sám vaří, je-li to v jeho schopnostech, než odpovědnost za to, že léky podá PSS pracovník. (Daniel Cieślar)

VÝSTUPY Z DISKUSE K PROBLEMATICE PROSTŘEDÍ:

  1. Nutnost zklidňující místnosti v sociální službě pro osoby s atypickým chováním není nezbytností, a to v návaznosti na zajištění níže uvedených podmínek pro soukromí uživatelů.
  2. Pouze 1-lůžkové pokoje.
  3. Kapacita byla diskutována ve dvou variantách:

a) max. 4 osoby v jednom prostoru/domu, promyšlené komunikační cesty;

b) max. 2 lidé v 3-pokojovém bytě.

  1. Nutno zajistit finanční dostupnost dané služby.
  2. Služba musí zajišťovat kontinuální bydlení a možnost samostatného vaření a vykonávání běžných činností.
  3. Zajištění dostupnosti psychiatrické péče.

Další témata k projednání

Následně členové pracovní skupiny navrhovali další důležitá témata, kterými je nutno se zabývat:

  • Personální zajištění; postupný přechod; potřeba změny místa; přiměřená a nepřiměřená rizika. (Gabriela Svobodová)
  • Přechod klienta do služby. (Lenka Kuncová)
  • Personální zajištění = vzdělávání personálu - možnost výběru; tipy, kdo dané vzdělávání dělá → zásobník organizací, které v daných tématech vzdělávají, včetně odkazů na koncepce se zkušenostmi ze zahraničí. Nosnost tématu běžného života. Tématika hranic. (Darja Kuncová)
  • Doporučená podpora personálu (ne jen vzdělávání, ale i supervize a další). Síť služeb – doporučená kapacita pro start – včetně rozložení dané kapacity; princip normality = možnost se stěhovat. Prostupnost služeb (pojí se s přechodem), provázanost (autentičnost, přijatelnost). Brát ohledy na legislativní možnosti. (Martina Chlápková)
  • Spolupráce – tým, multidisciplinarita, spolupráce s komunitou. (Romana Bélová)
  • K rizikům také opatření. (Zuzana Sklářová)

Pracovní skupina se shodla na následující struktuře výstupu:

STRUKTURA VÝSTUPU:

1. Legislativa

2. Potřeby

3. Způsob naplnění potřeb (prostředí, personál ad.)

4. Popis přechodu

5. Rizika a opatření

Postup před vznikem výstupu Pracovní skupiny:

  • Je třeba začít s těmito lidmi pracovat, nikoli je posílat k hospitalizaci do PN. Je potřeba řešit a diskutovat nad ukončováním smluv v případě hospitalizace klienta v PN. (Darja Kuncová)
  • Je nutné vést diskusi, zda je možné podporovat osoby s atypickým chováním ve stávajících službách. (Gabriela Svobodová)
  • V současné době jsou připravovány dva investiční projekty kraje – vybudování sociálních služeb domovy se zvláštním režimem v Suchdole n. O. a Krnově. Poskytovateli těchto služeb budou organizace Domov NaNovo a Harmonie. Tyto služby prioritně reagují na nutnost řešení situace ve stávajících sociálních službách v kraji. S ohledem na současnou fázi přípravy projektů nebudou výstupy této pracovní skupiny v těchto službách zohledněny.

Ad 3. Různé

Místo a termín dalších jednání:

  • 8. jednání proběhne, dle domluvy členů Pracovní skupiny, v prostorách Domova Přístav, Holvekova 612/38A, Ostrava – Kunčičky, v termínu 6. 2. 2018, od 9:30 hodin
  • 9. jednání proběhne, dle domluvy členů Pracovní skupiny, v prostorách Domova Přístav, Holvekova 612/38A, Ostrava – Kunčičky, v termínu 6. 3. 2018, od 9:30 hodin
  • 10. jednání proběhne, dle domluvy členů Pracovní skupiny, v prostorách Domova Přístav, Holvekova 612/38A, Ostrava – Kunčičky, v termínu 3. 4. 2018, od 9:30 hodin

Přílohy:           Příloha č. 1 – Zpracování výstupů z jiných jednání

 

Zapsala:    Eva Žváčková
Schválila: Gabriela Svobodová, která vedla 7. jednání Pracovní skupiny

Lenka Holková, vedoucí Pracovní skupiny

Dne 11. 12. 2017

frame-scrollup