Zpráva

Podmínky Programu na podporu poskytování sociálních služeb pro rok 2018 financovaný z kapitoly 313 - MPSV státního rozpočtu

Ostrava, květen 2017

Podmínky dotačního Programu na podporu poskytování sociálních služeb a způsobu rozdělení a čerpání dotace z kapitoly 313 - MPSV státního rozpočtu (dále jen "Podmínky") se řídí zejména platnými právními předpisy:

  1. Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o sociálních službách"),
  2. Zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o krajích"),
  3. Zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rozpočtových pravidlech"),
  4. Zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o finanční kontrole"),
  5. Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o účetnictví"),
  6. Zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ochraně osobních údajů"),
  7. Zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH"),
  8. Rozhodnutím Komise č. 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen "Rozhodnutí Komise"),
  9. Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Vyhláška")
  10. Nařízením vlády ze dne 22. 4. 2015 o provedení § 101a zákona o sociálních službách (dále jen "Nařízení vlády").

I. Vymezení pojmů

  1. Dotací se rozumí peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel. Příspěvkovým organizacím zřízeným Moravskoslezským krajem bude finanční podpora do jejich rozpočtů poskytována prostřednictvím rozpočtu zřizovatele formou příspěvku na provoz v souladu s § 28 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech. Příspěvkovým organizacím zřízeným obcemi bude dotace poskytnuta na základě smlouvy uzavřené s Moravskoslezským krajem prostřednictvím příslušné obce, která přepošle dotaci příspěvkové organizaci v souladu s § 28 odst. 12 zákona o rozpočtových pravidlech.
    Pro označení finanční podpory ve formě dotace nebo příspěvku na provoz je v textu užit souhrnný pojem "dotace".
  2. Poskytovatelem sociální služby se rozumí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a právnická a fyzická osoba uvedená v § 84 odst. 5 zákona o sociálních službách (poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče).
  3. Žadatelem se rozumí poskytovatel sociální služby, který splňuje podmínky pro podání žádosti a podáním žádosti se uchází o dotaci v rámci Programu.
  4. Vyhlašovatelem programuposkytovatelem dotace se rozumí Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 Ostrava, IČ 70890692. Vyhlašovatel poskytuje finanční prostředky, vyhlašuje a určuje podmínky pro jejich poskytování a rozhoduje o účelu jejich vynakládání v souladu s Metodikou Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a Hlavnímu městu Praze na příslušný rok.
  5. Programem se rozumí Program na podporu poskytování sociálních služeb na příslušný rok.
  6. Příjemcem dotace se rozumí poskytovatel sociální služby, v jehož prospěch bylo o poskytnutí dotace rozhodnuto.
  7. Žádostí o dotaci se rozumí žádost poskytovatele sociálních služeb o dotaci v rámci Programu, kterou poskytovatel podává prostřednictvím určené internetové aplikace, s výjimkou žádosti podané dle článku VI odst. 3 a čl. XI. Aby byla žádost způsobilá posouzení, musí být vyplněny všechny určené části žádosti.
  8. Řádné kolo dotačního řízení - vyhlášeno v souvislosti s vyhlášeným dotačním řízením MPSV na daný kalendářní rok v oblasti poskytování sociálních služeb.
  9. Dočerpání finančních prostředků (dofinancování) - nemusí být vyhlášeno nebo může být vyhlášeno i ve více kolech v závislosti na objemu finančních prostředků k dočerpání.
  10. Termínem realizace sociální služby se rozumí zpravidla kalendářní rok. Jestliže sociální služba není poskytována po období celého kalendářního roku, tj. od 1. 1. do 31. 12., rozumí se termínem realizace sociální služby doba od zahájení poskytování sociální služby do konce kalendářního roku. Jestliže poskytování sociální služby je ukončeno před koncem kalendářního roku, rozumí se termínem realizace sociální služby doba od 1. 1. příslušného kalendářního roku, popř. od data zahájení, do data ukončení poskytování sociální služby.
  11. Odvětvový odbor je odbor Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, který v rámci rozpisu rozpočtu Moravskoslezského kraje spravuje účelově určené finanční prostředky dotace.
  12. Administrátorem jsou zaměstnanci Moravskoslezského kraje, zařazeni do krajského úřadu, odboru sociálních věcí, kteří kontrolují věcnou a formální správnost přijatých žádostí o dotaci dle kritérií vyhlášeného Programu a těchto Podmínek, provádí výpočty a předběžnou, průběžnou a následnou kontrolu celého procesu realizace projektu. Administrátor je povinen respektovat vyloučení střetu veřejného zájmu se zájmy osobními.
  13. Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb se rozumí Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015-2020 (dále jen "SPRSS MSK"), schválený dne 11. 9. 2014 usnesením zastupitelstva kraje č. 11/946, kterým jsou deklarovány priority v rozvoji sociálních služeb na území kraje, a to v souladu s ustanoveními § 3 písm. h) a § 95 zákona o sociálních službách.
  14. Optimální návrh podpory sociální služby (výpočet optimální podpory poskytovatele sociální služby) je stanoven na základě analýzy nákladů a výnosů jednotlivých druhů sociálních služeb. Analýza je prováděna na základě dostupných dat za předchozí rok/roky. Stanovení optimální výše finanční podpory je popsáno v článku VIII odst. 4 Podmínek.
  15. Reálným návrhem podpory sociální služby se rozumí výše podpory, která bude vypočtena na základě stanovených parametrů a údajů vyplněných žadatelem v žádosti o dotaci s ohledem na disponibilní prostředky určené směrným číslem. Stanovení reálné výše finanční podpory je popsáno v článku VIII odst. 5 Podmínek.
  16. Směrným číslem se rozumí dotace stanovena Ministerstvem práce a sociálních věcí ve výši procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních služeb pro příslušný rozpočtový rok; výše procentního podílu kraje je uvedena v příloze zákona o sociálních službách.
  17. Rozhodnutím o poskytnutí dotace se rozumí rozhodnutí Zastupitelstva Moravskoslezského kraje o poskytnutí dotace poskytovateli sociální služby na podporu poskytování sociálních služeb v rámci Programu.
  18. Neoprávněným použitím finančních prostředků poskytnutých v rámci Programu je jejich použití, kterým byly porušeny povinnosti a podmínky stanovené právním předpisem, smlouvou o poskytnutí těchto prostředků, vyhlášeným Programem a těmito Podmínkami. Dále se jím rozumí i to, neprokáže-li příjemce finančních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.
  19. Zadržením finančních prostředků poskytnutých v rámci Programu je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu dle § 22 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech.
  20. Finančním vypořádáním se rozumí přehled o čerpání a použití finančních prostředků a vrácení nepoužitých prostředků Moravskoslezskému kraji. Vyúčtování poskytnuté dotace provádí příjemce dotace v souladu s těmito Podmínkami a uzavřenou smlouvou.
  21. Smlouvou se rozumí smlouva o poskytnutí účelové dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje v rámci Programu. U příspěvkových organizací zřízených Moravskoslezským krajem má charakter smlouvy Sdělení závazného ukazatele, jehož ustanovení jsou pro tyto organizace závazná.
  22. Závazný ukazatel je finanční, časový či jinak specifikovaný ukazatel stanovený poskytovatelem v těchto Podmínkách, vyhlášeném Programu nebo ve smlouvě, jehož dodržení a splnění je pro příjemce závazné.
  23. Vyrovnávací platba slouží jako kompenzace za výkon služeb obecného hospodářského zájmu dle Rozhodnutí Komise. Představuje maximální výši finanční podpory sociálních služeb (příp. nefinanční podpory ve finančním vyjádření), jejichž realizací byl poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby.
  24. Maximální výše oprávněných provozních nákladů je výše provozních nákladů, která představuje limit pro výpočet vyrovnávací platby.
  25. Individuální projekt Moravskoslezského kraje (dále jen "IP MSK") je projekt realizovaný Moravskoslezským krajem a financovaný ze zdrojů EU (např. Operační program Zaměstnanost).
  26. Smlouvou o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon se rozumí smlouva, kterou se sociální služby zařazené v Krajské síti sociálních služeb pověřují výkonem závazku veřejné služby, resp. výkonem služby v obecném hospodářském zájmu dle Rozhodnutí.
  27. Krajskou základní síť sociálních služeb poskytovaných na území MSK tvoří stávající registrované sociální služby financované z dotačních programů kraje.
  28. Krajská optimální síť sociálních služeb je definována v kontextu finančních prostředků dostupných prostřednictvím externích finančních prostředků (např. prostředky ESF, prostředky Dotačního řízení MPSV v oblasti poskytování sociálních služeb s nadregionální a celostátní působností).

II. Cíle a priority programu (účel poskytnutí dotace)

Účelem realizace dotačního programu je finanční podpora poskytovatelů registrovaných sociálních služeb, jejichž potřebnost je vyjádřena v SPRSS MSK. Podporováno bude poskytování sociálních služeb, které jsou součástí Krajské základní sítě sociálních služeb. Sociální služby zařazené do Krajské základní sítě sociálních služeb jsou služby ze strany kraje pověřeny k výkonu služby v obecném hospodářském zájmu formou uzavření "Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon" (pověření).

Zdrojem dotačního programu jsou finanční prostředky alokované ze státního rozpočtu a přiznané poskytovateli dotace na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace z kapitoly 313 - MPSV státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok.

III. Vymezení okruhů žadatelů

Oprávněným žadatelem o dotaci je poskytovatel sociální služby, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách).

IV. Podmínky pro poskytování dotací

  1. Dotaci lze poskytnout na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb, jejichž výčet a charakteristiky jsou uvedeny v části třetí, hlavě I, díle 2 až 4 zákona o sociálních službách. Dotace se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách).
  2. Sociálním službám financovaným  v rámci IP MSK nebo z jiného zdroje nahrazujícího prostředky Programu nebude dotace po dobu realizace projektu poskytnuta, popř. již poskytnutá dotace musí být vrácena. Výjimku tvoří sociální služby, u nichž není do IP MSK či jiných zdrojů financování zahrnuta celá kapacita sociální služby, všechny cílové skupiny uživatelů příslušné sociální služby nebo všechna místa poskytování sociální služby. V tomto případě lze podat žádost o dotaci na sociální službu, popř. ponechat část již poskytnuté dotace, a to pouze pro část kapacity, pro cílovou skupinu uživatelů nebo místo poskytování sociální služby, které nejsou podpořeny v rámci IP MSK nebo z jiného zdroje nahrazujícího prostředky Programu. V případě, že před uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu MSK na základě rozhodnutí zastupitelstva kraje dojde k rozhodnutí o přiznání dotace v rámci IP MSK nebo jiného zdroje nahrazujícího prostředky Programu, nebude dotace poskytnutá v Programu vyplacena a takto uvolněné finanční prostředky budou použity k dalšímu rozdělení v daném kalendářním roce v souladu s Podmínkami.
  3. Žadatelem požadovaná výše dotace na jednotlivé sociální služby musí být v žádosti zaokrouhlena na celé tisícikoruny.
  4. Při nesplnění podmínky uvedené v odst. 3 bude dotace požadovaná na jednotlivou sociální službu v návrhu předloženém orgánům kraje zaokrouhlena na celé tisícikoruny směrem dolů.
  5. Každý žadatel podává pouze jednu žádost s výjimkou žádostí o dofinancování a žádostí o dotaci pro sociální služby s kapacitou navýšenou po lhůtě stanovené pro podání žádostí o dotaci dle článku X Podmínek.
  6. Poskytnutí dotace je podmíněno povinností žadatele doložit společně s podepsaným písemným návrhem smlouvy do 4 měsíců od rozhodnutí zastupitelstva kraje o poskytnutí dotace:
    1. originály nebo úředně ověřené kopie originálů dokladů ne starších 3 měsíců v den doložení těchto dokladů poskytovateli, ve kterých místně příslušný finanční úřad a okresní správa sociálního zabezpečení potvrdí skutečnost, že žadatel u těchto orgánů nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti (bezdlužnost). Rozhodnutí o povolení posečkání s úhradou nedoplatků nebo rozhodnutí o povolení splátkování je považováno za splnění podmínky bezdlužnosti. O splnění podmínky bezdlužnosti při předložení jiného než výše uvedeného dokladu rozhodne na základě žádosti žadatele orgán kraje,
    2. úředně ověřené kopie dokladů o právní subjektivitě a kopie dokladů o oprávnění k vykonávané činnosti (zejména společenskou smlouvu, stanovy, statut, zřizovací listinu, výpis z živnostenského rejstříku, výpis z obchodního rejstříku apod.),
    3. úředně ověřené kopie dokladů o volbě nebo jmenování člena statutárního orgánu a o tom, zda je oprávněn zastupovat žadatele samostatně, nebo společně s jiným členem statutárního orgánu (jen v případě, že tento údaj nevyplývá z výše uvedených dokladů); byla-li smlouva podepsána na základě pověření nebo plné moci rovněž originál nebo úředně ověřenou kopii tohoto pověření nebo plné moci,
    4. úředně ověřené kopie dokladu o přidělení IČ (jen v případě, že tento údaj nevyplývá z výše uvedených dokladů),
    5. kopie smlouvy o zřízení běžného účtu u peněžního ústavu nebo písemné potvrzení peněžního ústavu o vedení běžného účtu žadatele, u příspěvkových organizací obcí rovněž potvrzení o čísle běžného účtu zřizovatele, na který může být dotace zaslána,
    6. směrnici (předpis), která stanovuje podmínky uplatňování správní režie (nepřímých administrativních nákladů) u žadatele. Tato povinnost je vyžadována pouze v případě, kdy žadatel uplatňuje správní režii z dotace, nebo správní režii vykazuje v rámci celkových nákladů sociální služby,
    7. usnesení orgánu příslušné obce, kterým bylo rozhodnuto o přijetí dotace a uzavření smlouvy.
  7. Předložení dokladů uvedených v odst. 6 písm. a) tohoto článku není vyžadováno u žadatelů, kterým nevzniká zákonná povinnost plnit skutečnosti, jejichž potvrzení je vyžadováno. V takovém případě žadatel skutečnost potvrdí čestným prohlášením.
  8. Povinnost předložit kopie dokladů uvedené v odst. 6 písm. b) až d) tohoto článku se nevztahuje na obce. Povinnost předložit kopie dokladů uvedené v odst. 6 písm. a) až g) tohoto článku se nevztahuje na příspěvkové organizace zřízené MSK.
  9. Povinnost předložit usnesení orgánu příslušné obce, kterým bylo rozhodnuto o přijetí dotace a uzavření smlouvy, se vztahuje pouze na obce a příspěvkové organizace obcí.
  10. Žadatel může předložit potřebné doklady formou neověřených kopií v případě, že administrátorovi osobně doloží originály nebo úředně ověřené kopie originálů těchto dokladů k ověření shody.
  11. V případě, že žadatel nedoloží doklady podle odst. 6 tohoto článku ve stanovené lhůtě, nebude mu dotace poskytnuta, jeho nárok na přiznanou dotaci zaniká a takto uvolněné finanční prostředky budou využity v daném kalendářním roce v souladu s Podmínkami.
  12. Smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu MSK na konkrétní sociální službu lze uzavřít nejdříve dnem pověření výkonem této sociální služby v rámci závazku veřejné služby dle Rozhodnutí Komise (tj. dnem nabytí účinnosti Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon, příp. Dodatku ke Smlouvě o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon).

V. Uznatelné a neuznatelné náklady služby

  1. Uznatelný náklad sociální služby je náklad, který:
    1. vyhovuje zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti podle zákona o finanční kontrole,
    2. byl vynaložen v souladu s podmínkami smlouvy, Programem a Podmínkami,
    3. vznikl nejdříve ke dni pověření výkonem sociální služby v rámci závazku veřejné služby dle Rozhodnutí Komise (tj. dnem nabytí účinnosti Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon, příp. Dodatku ke Smlouvě o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon),
    4. vznikl žadateli v období realizace sociální služby,
    5. byl žadatelem uhrazen v období realizace sociální služby, s výjimkou nákladů, které budou proplaceny do 31. 1. následujícího kalendářního roku,
    6. je rada kraje oprávněna při vyhlášení dotačního programu na daný rok blíže specifikovat.
  2. Uznatelné náklady

    Za uznatelné náklady jsou považovány:

    a) osobní náklady, mezi které patří:

    aa. mzdové náklady na zaměstnance, kteří vykonávají odbornou činnost v sociálních službách podle § 115 písm. a), b), d), e) zákona o sociálních službách (sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, pedagogičtí pracovníci, manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby),

    ab. mzdové náklady na zaměstnance zajišťující činnost zařízení sociální služby či poskytování sociální služby, a to:

    • management (např. vedoucí pracovníci),
    • administrativní pracovníci (např. personalista, ekonom, účetní),
    • provozní pracovníci (např. kuchaři, pradleny, uklízeči atd.),

    ac. odvody sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance,

    ad. další osobní náklady, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět (např. dle vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).

    Tyto náklady musí odpovídat nominálním mzdám, eventuálně platům a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem a nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě a čase. Nominální (hrubá) mzda - zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzda nebo plat, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě), a představuje podíl připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Jedná se o hrubou mzdu, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

    Maximální výše dotace na úhradu osobních nákladů za celou sociální službu bude stanovena při vyhlášení dotačního programu. Předchozí odstavce platí obdobně v případě pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce.

    b) provozní náklady

    Za provozní náklady jsou považovány nezbytné náklady pro poskytování sociální služby v rozsahu stanoveném v článku IV odst. 1, které jsou identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné, podložené originálními dokumenty a uvedené v rozpočtu schválené žádosti a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase.

    Jedná se o:

    ba. pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku s dobou použitelnosti delší než 1 rok a vstupní cenou nepřevyšující částku 40 tis. Kč,

    bb. pořízení drobného dlouhodobého nehmotného majetku s dobou použitelnosti delší než 1 rok a vstupní cenou nepřevyšující částku 60 tis. Kč,

    bc. spotřebované nákupy (např. kancelářské potřeby, pohonné hmoty, potraviny v souvislosti se zajištěním základní činnosti, čisticí prostředky apod.),

    bd. služby:

    • energie (včetně zálohových plateb),
    • telefony, internet, poštovné, ostatní spoje,
    • nájemné (obvyklé v místě a čase; u pobytových služeb maximálně do výše odpovídající úhradám za poskytnutí ubytování stanoveným Vyhláškou),
    • právní a ekonomické služby, s výjimkou účetního auditu,
    • opravy a udržování,
    • školení a kurzy v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách zaměřené na obnovení, upevnění a doplnění kvalifikace a v oblasti vzdělávání vedoucích pracovníků, povinná školení dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
    • cestovní náhrady v souvislosti s poskytováním sociální služby, případně v souvislosti s účastí zaměstnanců žadatele na školeních a kurzech podle předchozího bodu. Výdaje na pracovní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje zaměstnanců žadatele za předpokladu, že náhrady vyplacené zaměstnancům jsou stanoveny v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou základní náhrady při použití soukromého vozidla zaměstnance příjemce dotace (tzv. amortizace),
    • ostatní služby, jestliže souvisejí s poskytováním základních činností sociální služby (např. pojištění - sociální služby, majetku, odpovědnosti; supervize, povinné revize),

    be. správní režie (nepřímé administrativní náklady) - v případě, že sociální služba vykazuje správní režii, kterou se podílí na nákladech vyššího organizačního celku (např. ústředí), je uznatelným nákladem pro výpočet a posouzení vyrovnávací platby režie ve výši maximálně 15 % celkových skutečných nákladů sociální služby. Částka čerpaná z dotace na úhradu této režie může činit maximálně 15 % poskytnuté dotace sociální služby.

    V případě použití správní režie nesmí být dotace čerpána v položkách rozpočtu na osobní náklady managementu vyšších organizačních celků, administrativních pracovníků sociální služby (např. personalista, ekonom, účetní) a na právní a ekonomické služby související s řízením a administrací sociální služby. Správní režie, na kterou je poskytnuta dotace, může být použita pouze k úhradě uznatelných nákladů. Před podpisem smlouvy je nutno doložit směrnici (předpis), která stanovuje podmínky uplatňování správní režie (nepřímých administrativních nákladů) u žadatele. Žadatel musí uplatnit jednotný způsob úhrady správní režie pro všechny sociální služby.

  3. Neuznatelné náklady

    Za neuznatelné náklady jsou považovány náklady:

    1. nesouvisející s poskytováním základních činností (viz článek IV odst. 1 Podmínek),
    2. na zdravotní péči poskytovanou podle § 36 zákona o sociálních službách, tato péče je hrazena podle § 17a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
    3. na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a vstupní cena vyšší než 40.000 Kč; dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí majetek, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok a vstupní cena vyšší než 60.000 Kč),
    4. na odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, rezervy, opravné položky provozních nákladů, náklady příštích období,
    5. na ostatní sociální pojištění a ostatní sociální náklady na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni podle zvláštních právních předpisů (příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím a pracovním výročím, příspěvky na rekreaci apod.),
    6. finanční leasing, (s výjimkou finančního leasingu motorového vozidla využívaného v rámci poskytování terénní formy sociální služby),
    7. na tvorbu kapitálového jmění,
    8. na zahraniční pracovní cesty,
    9. na výzkum a vývoj,
    10. k provedení účetního auditu,
    11. daně a poplatky (vč. DPH, o jejíž vrácení je možné podle příslušného právního předpisu žádat),
    12. smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpisy nedobytných pohledávek, úroky, kursové ztráty, dary, manka a škody, tvorba fondů, úbytek cenných papírů a podílů v případě jejich prodeje, úroky z prodlení podle smlouvy o úvěru, výdaje spojené se získáním bankovních záruk a obdobné bankovní výlohy, jakož i depozitní poplatky,
    13. na pořádání workshopů, teambuildingů, výjezdních zasedání apod.,
    14. základní náhrada při použití soukromého vozidla zaměstnance žadatele (amortizace),
    15. nespecifikované náklady (tj. výdaje, které nelze účetně doložit).

VI. Podmínky použití dotace

  1. Dotaci lze použít pouze na úhradu účelově určených uznatelných nákladů v souladu s obsahem žádosti, smlouvou, Podmínkami a vyhlášeným Programem na příslušný rok.
  2. Poskytnutá dotace není převoditelná na jiný právní subjekt.
  3. O převodu dotace mezi jednotlivými sociálními službami rozhoduje zastupitelstvo kraje na základě písemné žádosti žadatele, a to s přihlédnutím k Podmínkám. Stejný postup se uplatní u převodu dotace v případě sloučení či rozdělení sociálních služeb.

VII. Předkládání žádostí o dotace

  1. Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti o poskytnutí dotace, která musí být zpracována a podána ve lhůtě a způsobem stanoveným radou kraje při vyhlášení Programu.
  2. Žádosti vyplněné a podané jinak než způsobem stanoveným při vyhlášení Programu nebudou do dotačního řízení zařazeny a dotace žadatelům nebude poskytnuta.
  3. Z dalšího posuzování budou vyloučeny žádosti předložené vyhlašovateli v rozporu s vyhlášeným Programem.
  4. Poskytovatel dotace je v případě jakýchkoli nejasností v žádosti o dotaci oprávněn vyžádat k uvedeným skutečnostem doplňující informace.

VIII. Popis způsobu rozdělení a čerpání dotace

Hodnocení žádostí o dotaci provádí administrátor. Žádosti jsou hodnoceny v souladu s principy dotačního řízení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterými jsou: vyloučení střetu zájmu, rovný přístup ke všem poskytovatelům sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu, výpočet finanční podpory jednotným nediskriminujícím způsobem pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu.

Hodnocení je prováděno v příslušné internetové aplikaci.

  1. Vyjádření potřebnosti sociální služby
    Potřebnost je deklarována u služeb a kapacit zařazených v Krajské základní síti sociálních služeb. Službám nebo kapacitám nezařazeným v Krajské základní síti sociálních služeb nebude stanoven optimální a reálný návrh dotace.
  2. Kontrola přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtu sociální služby, požadavku na dotaci a vymezení neuznatelných nákladů zahrnutých v požadavku na dotaci
    1. Kontrola souladu kapacit v žádosti s kapacitami v Krajské základní síti sociálních služeb

      Při meziročních změnách kapacity v Krajské základní síti sociálních služeb může být optimální i reálný návrh dotace individuálně stanoven s ohledem na důvody úpravy kapacit v síti. K financování navýšené kapacity je přistupováno stejně jako k financování nových služeb.

      Jestliže bude požadována dotace na kapacitu vyšší, než je kapacita zařazená v Krajské základní síti sociálních služeb, může být optimální a reálný návrh dotace poměrově zkrácen.

      Jestliže bude požadována dotace na kapacitu nižší, než je kapacita zařazená v Krajské základní síti sociálních služeb, bude stanoven optimální a reálný návrh dotace dle níže uvedeného postupu. Příjemce dotace je povinen zabezpečit sociální službu v kapacitě stanovené v Krajské základní síti sociálních služeb.

      V případě nejasností může být žadatel o dotaci jednou vyzván k vysvětlení, popř. k opravě žádosti. Jestliže v požadovaném termínu nepředloží opravenou žádost, může být žádost vyřazena z hodnocení a optimální i reálný návrh dotace bude 0.

      Jestliže sociální služba není poskytována po celý rok, může být návrh dotace poměrově krácen.

      U pobytových služeb procházejících procesem humanizace nebo transformace bude při snížení kapacity sociální služby optimální i reálný návrh podpory sociální služby posouzen individuálně.

    2. Kontrola rozpočtu

      Předložený rozpočet je porovnáván s rozpočtem předchozího roku.

      Maximálně přípustný meziroční nárůst rozpočtu při stejné kapacitě sociální služby zařazené v Krajské základní síti sociálních služeb bude stanoven ve vyhlášeném Programu pro příslušný rok. Meziroční navýšení rozpočtu nad přípustnou výši musí být v žádosti řádně zdůvodněno, po individuálním posouzení může dojít ke  krácení optimálního návrhu dotace až do výše přípustného meziročního nárůstu rozpočtu.

      Při meziročním navýšení kapacity služby zařazené v Krajské základní síti sociálních služeb je přípustné proporcionální navýšení rozpočtu.

      Při meziročním snížení kapacity služby zařazené v Krajské základní síti sociálních služeb v případě, že nedojde ke snížení rozpočtu a v žádosti toto nebude řádně zdůvodněno, může dojít po individuálním posouzení ke krácení optimálního návrhu dotace poměrově ke snížené kapacitě.

    3. Kontrola uznatelnosti nákladů
      Požadavek na dotaci je v souladu s vyhlášeným dotačním programem krácen o neuznatelné a nadhodnocené náklady v souladu s článkem V Podmínek.
  3. Kontrola zajištění dalších zdrojů financování sociální služby

    Je posuzována:

    1. u služeb poskytovaných za úhradu výše předpokládaných úhrad uživatelů,
    2. u vybraných pobytových služeb výše předpokládaných plateb z veřejného zdravotního pojištění,
    3. výše příspěvku obce jako zřizovatele a dotace obce.

    ad a) Minimální výše úhrad ze strany uživatelů služby budou stanoveny radou kraje při vyhlášení Programu na příslušný rok. Jedná se o průměrnou výši úhrady za sociální službu, a to za péči, stravu a pobyt s ohledem na příslušný druh služby sociální péče. V případě nedodržení stanovené minimální výše úhrad od uživatelů musí být tato skutečnost v žádosti řádně věcně zdůvodněna. Návrh dotace může být snížen až o výši rozdílu mezi předpokládanými (uvedenými v žádosti o dotaci) a minimálními úhradami od uživatelů.

    ad b) Při stanovení minimální výše plateb z veřejného zdravotního pojištění vychází Moravskoslezský kraj z průměrné výše plateb z veřejného zdravotního pojištění za zdravotní péči poskytovanou v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a týdenních stacionářích pro uživatele ve stupni závislosti III nebo IV. Konkrétní částky budou stanoveny radou kraje při vyhlášení Programu. V případě nedodržení stanovené minimální výše plateb z veřejného zdravotního pojištění musí být tato skutečnost v žádosti řádně věcně zdůvodněna. Návrh dotace může být snížen až o výši rozdílu mezi předpokládanou (uvedenou v žádosti o dotaci) a minimální výší plateb z veřejného zdravotního pojištění. Příjmy od zdravotních pojišťoven se neposuzují, je-li zdravotní péče zajišťována jiným způsobem, např. externím dodavatelem.

    ad c) Při posuzování výše příspěvku obce jako zřizovatele a dotace obce není přípustný meziroční pokles těchto finančních prostředků při stejné výši nebo nárůstu rozpočtu sociální služby a při zachování stejné kapacity sociální služby zařazené v Krajské základní síti sociálních služeb. V případě poklesu příspěvku zřizovatele obce či dotace obce při stejném či zvýšeném rozpočtu sociální služby a při zachování stejné kapacity sociální služby zařazené v Krajské základní síti sociálních služeb musí být tato skutečnost v žádosti řádně věcně zdůvodněna. Návrh dotace může být v tomto případě snížen až o výši meziročního nezdůvodněného poklesu příspěvku zřizovatele obce či dotace obce.

  4. Výpočet optimálního návrhu dotace
    Optimální návrh dotace je stanoven jako požadovaná dotace snížená o neuznatelné a nadhodnocené náklady a o případné další částky dle Podmínek a dle vyhlášeného Programu na příslušný rok.
  5. Výpočet návrhu dotace (tzv. reálný návrh)
    V závislosti na objemu požadavků a přidělených finančních prostředků v rámci tohoto dotačního Programu bude stanoven reálný návrh. Reálný návrh dotace bude stanoven jako optimální návrh dotace snížený s ohledem na skutečný objem finančních prostředků poskytnutých Moravskoslezskému kraji ze státního rozpočtu a vypočtený dle níže uvedeného postupu. Konkretizace způsobu výpočtu reálného návrhu pro příslušný rok a jednotlivé sociální služby bude schválena orgány kraje v rámci vyhlášení výsledků dotačního řízení.
    1. U stávajících kapacit financovaných v předcházejícím roce z dotace v rámci tohoto Programu

      Na základě dostupných dat ze systému výkaznictví Ministerstva práce a sociálních věcí budou jednotlivé sociální služby zařazené v Krajské základní síti sociálních služeb rozděleny do 5 tříd prostřednictvím následujícího mechanismu:

      aa. Pro jednotlivé druhy služeb budou vypočteny průměrné roční náklady na úvazek (pro pobytové druhy služeb na lůžko) a průměrné procento dotace poskytnuté v rámci Programu v předchozím období.

      ab. Pro každou službu budou následně vypočteny přepočtené roční náklady - z průměrných ročních nákladů v daném druhu služeb a z počtu úvazků v konkrétní službě (u pobytových z počtu lůžek) - a k těmto přepočteným nákladům procento dotace poskytnuté v rámci Programu v předchozím období.

      ac. Procento dotace poskytnuté v rámci Programu v předchozím období vypočtené pro každou službu bude porovnáno s průměrným procentem dotace v daném druhu služby.

      ad. Na základě zjištěných odchylek budou stanoveny třídy, kdy služby s nejmenším procentem dotace poskytnuté v rámci Programu v předchozím období budou zařazeny do třídy 1, služby s největším procentem dotace do třídy 5:

      • Do skupiny 1 bude zařazena sociální služba, jejíž odchylka poměru dotace k přepočteným nákladům je o více než 15 % nižší než je průměr poměru dotace k přepočteným nákladům v daném druhu služby.
      • Do skupiny 2 bude zařazena sociální služba, jejíž odchylka poměru dotace k přepočteným nákladům od průměrného poměru dotace k přepočteným nákladům v daném druhu služby je v intervalu <- 15; -5).
      • Do skupiny 3 bude zařazena sociální služba, jejíž odchylka poměru dotace k přepočteným nákladům od průměrného poměru dotace k přepočteným nákladům v daném druhu služby je v intervalu <-5; +5>.
      • Do skupiny 4 bude zařazena sociální služba, jejíž odchylka poměru dotace k přepočteným nákladům od průměrného poměru dotace k přepočteným nákladům v daném druhu služby je v intervalu (+5; +15>.
      • Do skupiny 5 bude zařazena sociální služba, jejíž odchylka poměru dotace k přepočteným nákladům je o více než 15 % vyšší než je průměr poměru dotace k přepočteným nákladům v daném druhu služby.

      ae. Základním principem financování je princip rovnosti. Proto bude historicky daná nerovnoměrnost i nadále snižována. U sociálních služeb zařazených do skupiny 1 bude při dostatku finančních prostředků poměr dotace poskytnuté v rámci Programu v předchozím období k přepočteným nákladům v daném druhu sociální služby zvyšován a v případě nedostatku nebude snižován. U sociálních služeb zařazených do skupiny 5 při dostatku finančních prostředků nebude poměr dotace k přepočteným nákladům v daném druhu sociální služby zvyšován a v případě nedostatku bude snižován.

      af. Dle rozdělení do tříd bude vypočtena dotace pro jednotlivé služby jako výše přidělené dotace daného roku (u služeb, kterým byla dotace poskytnuta pouze po část roku, bude dotace poměrově přepočítána na celý rok) násobená příslušným koeficientem. Koeficienty pro jednotlivé třídy budou pro každý rok vypočteny administrátorem v závislosti na objemu přidělených finančních prostředků ze státního rozpočtu a o jejich výši rozhodne zastupitelstvo kraje.

    2. U kapacit nově zařazených do Krajské základní sítě sociálních služeb
      Pro každý druh služeb bude vypočtena průměrná výše dotace na úvazek/lůžko (průměrný náklad na úvazek/lůžko násobený průměrným procentem dotace v daném druhu služeb - viz výše; výpočet pro stávající služby). Pro konkrétní službu bude následně průměrná výše dotace na úvazek/lůžko násobena počtem úvazků/lůžek uvedeném v žádosti o dotaci na daný rok. Takto vypočtená částka bude snížena v závislosti na výši finančních prostředků pro daný kalendářní rok, min. o 10 %.
  6. Individuální posouzení
    Každá sociální služba bude posouzena individuálně a budou zohledněny specifické potřeby dané služby generované ze znalosti místních podmínek (zejména mimořádné sociální události, havarijní stav materiálně-technického zabezpečení sociálních služeb, regionální specifikace a jiné neočekávané události) a významný pokles finančních prostředků určených pro financování Krajské základní sítě sociálních služeb z důvodu předchozího financování z jiných zdrojů (např. Operační program Zaměstnanost). Individuální posouzení bude provedeno u sociálních služeb vyhlášených prioritami Ministerstva práce a sociálních věcí nebo u priorit stanovených MSK.
  7. Zohlednění spolufinancování samospráv
    Bude posuzováno zachování nebo dle vyjednaného veřejného závazku zvýšení stávajícího podílu spolufinancování ze strany místních samospráv s cílem paritního vyrovnávání území (v souladu s návrhem SPRSS MSK).

IX. Proces dotačního řízení

  1. Předložení žádostí o dotaci dle čl. VII.
  2. Hodnocení žádostí o dotaci dle čl. VIII odst. 1, 2 a 3.
  3. Výpočet optimálního návrhu dotace a výpočet návrhu dotace dle čl. VIII odst. 4, 5, 6 a 7.
  4. Vypočtený návrh dotace (tzv. reálný návrh) bude sociálním výborem posouzen z hlediska dodržení Podmínek. Sociální výbor předloží své stanovisko k rozhodnutí zastupitelstvu kraje.
  5. Návrh dotace může být stanoven maximálně do výše optimálního návrhu dotace.
  6. V případě, že žadatel bude mít k termínu předložení návrhu dotace orgánům kraje vůči poskytovateli neuhrazené finanční závazky po lhůtě splatnosti, bude návrh dotace stanoven ve výši 0 Kč.
  7. Zastupitelstvo kraje rozhodne o stanovení návrhu dotace dle předložených žádostí o dotaci. Jestliže návrh dotace bude stanoven ve výši 0 Kč, nebude dotace poskytnuta.
  8. Výsledky rozhodnutí orgánu kraje budou uveřejněny na úřední desce krajského úřadu do 10 kalendářních dnů.
  9. Žadatelé o finanční podporu budou o rozhodnutí Zastupitelstva Moravskoslezského kraje ve věci poskytnutí/neposkytnutí dotace informováni písemně a v případě neposkytnutí dotace jim bude sdělen důvod nevyhovění jejich žádosti.
  10. Se žadateli, jimž se schválí poskytnutí dotace na sociální službu, uzavře kraj Smlouvu v souladu s platnými obecně závaznými právními předpisy. K uzavření smlouvy bude poskytovatel sociální služby vyzván pracovníkem Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Bez uzavření smlouvy nelze dotaci poskytnout a vyplatit.

X. Stanovení způsobu dočerpání finančních prostředků

  1. Za účelem dočerpání finančních prostředků účelově vyčleněných pro tento Program lze podat v termínech a způsobem stanoveným radou kraje a zveřejněným na webových stránkách kraje:
    1. Žádost o dofinancování - je oprávněn podat poskytovatel sociální služby, který požádal o poskytnutí dotace dle článku VII a byl mu stanoven optimální a reálný návrh dotace. Požadavek na dofinancování nesmí spolu s již přiznaným reálným návrhem překročit optimální návrh dle článku VIII odst. 4. Požadavek na dofinancování musí být řádně odůvodněn.
    2. Žádost o dotaci pro kapacity nově zařazené do Krajské základní sítě sociálních služeb po lhůtě stanovené pro podání žádostí v řádném kole dotačního řízení. Pro stanovení dotace platí podmínky vyhlášeného Programu v plném rozsahu.
    3. Žádost o dotaci je oprávněn podat poskytovatel stávající sociální služby, který nepodal žádost o poskytnutí dotace dle článku VII v řádném kole dotačního řízení.
  2. Pro žádosti podané dle odst. 1 písm. a) bude použit následující postup:
    1. Posouzení žádostí o dofinancování dle Podmínek.
    2. Stanovení návrhu dofinancování (maximálně do výše optimálního návrhu).
    3. Stanovený návrh dofinancování (zvýšení reálného návrhu) bude sociálním výborem posouzen z hlediska dodržení Podmínek. Sociální výbor předloží své stanovisko k rozhodnutí zastupitelstvu kraje.
    4. Po rozhodnutí zastupitelstva kraje o navýšení reálného návrhu bude příjemce informován do 10 kalendářních dnů a tyto informace budou zároveň zveřejněny na úřední desce krajského úřadu.
  3. Pro žádosti podané dle odst. 1. písm. b) a c) bude použit postup definovaný v čl. IX (stejný jako v řádném kole dotačního řízení).

XI. Postup při převzetí poskytování sociální služby jiným poskytovatelem

V případě ukončení poskytování sociální služby jedním poskytovatelem a následným převzetím poskytování této sociální služby jiným poskytovatelem v plném rozsahu (dle parametrů v Krajské základní síti sociálních služeb) bude použit následující postup:

  1. Poskytovatel sociální služby, který poskytování sociální služby ukončil nebo hodlá ukončit, v souladu s uzavřenou smlouvou oznámí tuto skutečnost písemně odboru sociálních věcí krajského úřadu a provede vyúčtování poskytnuté dotace, včetně zaslání vratky na účet Moravskoslezského kraje, popř. v oznámení uvede, k jakému datu provede vyúčtování, a vrátí příp. vratku finančních prostředků.
  2. Poskytovatel, který bude zařazen do Krajské základní sítě sociálních služeb nebo jehož kapacita v Krajské základní síti sociálních služeb bude navýšena za účelem poskytování ukončené sociální služby, požádá písemně o poskytnutí poměrné části dotace, která byla poskytnuta původnímu poskytovateli.

Výše uvedený postup nelze použít v případě, že sociální služba ukončí poskytování z důvodu zániku potřebnosti sociální služby v území. V jiných případech než uvedených v bodě 1 písm. a), b) nelze převod dotací mezi poskytovateli provést.

O poskytnutí dotace poskytovateli, který převezme poskytování sociální služby dle odst. 1 tohoto článku, rozhodne Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje.

XII. Závěrečné vyúčtování

  1. Příjemce dotace je povinen zpracovat a předložit poskytovateli závěrečné vyúčtování poskytnuté dotace do termínu uvedeného ve smlouvě. Při vyúčtování dotace se bude příjemce dotace řídit ustanoveními smlouvy o poskytnutí dotace. Závěrečné vyúčtování musí být zpracováno na formulářích předepsaných pro vyhlášený Program.
  2. V případě, že příjemce dotace realizaci sociální služby nezahájí, přeruší nebo předčasně ukončí, případně bude vydáno rozhodnutí o zrušení registrace dle § 82 odstavce 3 zákona o sociálních službách, je povinen v souladu s ustanoveními smlouvy ohlásit tuto skutečnost administrátorovi a následně vrátit dotaci nebo poměrnou část vyplacené dotace (dle počtu měsíců, ve kterých služba nebyla realizována) zpět na účet poskytovatele v termínu stanoveném Smlouvou. Rozhodným okamžikem vrácení finančních prostředků dotace zpět na účet poskytovatele je den jejich odepsání z účtu příjemce.
  3. O ponechání vyšší než poměrné části dotace rozhoduje rada kraje na základě odůvodněné žádosti příjemce dotace.

XIII. Vyrovnávací platba

  1. Program zohledňuje systém vícezdrojového financování sociálních služeb v ČR, tzn., že poskytovaná sociální služba může být finančně zajištěna z více veřejných či soukromých zdrojů. Zároveň garantuje v souladu s Rozhodnutím Komise, že poskytnuté finanční prostředky budou sloužit jako kompenzace za výkon služeb obecného hospodářského zájmu.
  2. Součástí smlouvy bude stanovení maximální výše oprávněných provozních nákladů pro jednotlivé sociální služby, jejichž realizací je poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby. Tato částka představuje maximální výši finanční podpory sociálních služeb z veřejných či soukromých zdrojů.
  3. Mechanismus posuzování veřejné podpory a výpočtu vyrovnávací platby k financování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji je uveden v samostatné příloze.
  4. Příjemce dotace je povinen provést vypořádání vyrovnávací platby způsobem popsaným v příloze. V případě, že dojde k nadměrné vyrovnávací platbě, je příjemce dotace povinen vrátit objem nadměrné vyrovnávací platby do rozpočtu Moravskoslezského kraje.

XIV.Kontrola použití dotace

  1. Ověřování správnosti použití poskytnuté dotace, zejména zda byla hospodárně a účelně využita, podléhá kontrole poskytovatele podle zákona o finanční kontrole. Po obdržení závěrečného vyúčtování bude provedena kontrola:
    1. formální správnosti,
    2. dodržení účelového určení,
    3. dodržení podmínek vyhlášeného Programu a smlouvy o poskytnutí dotace,
    4. uznatelnosti nákladů v rámci realizace sociální služby.
  2. Poskytovatel je oprávněn provádět průběžnou kontrolu využití poskytnutých finančních prostředků.
  3. Neoprávněné použití dotace nebo zadržení dotace bude klasifikováno jako porušení rozpočtové kázně podle § 22 odst. 2 zákona a odst. 3 o rozpočtových pravidlech.

XV. Sankční ujednání

V případě porušení rozpočtové kázně je příjemce povinen provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu poskytovatele. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v § 22 zákona o rozpočtových pravidlech a budou upraveny v příslušných ustanoveních smlouvy.

XVI. Působnost rady kraje

  1. Rada kraje v souladu s Podmínkami vyhlašuje Program na příslušný rok, ve kterém:
    1. stanoví způsob a termín podání žádostí,
    2. blíže specifikuje uznatelnost a neuznatelnost nákladů,
    3. stanoví výši minimálních úhrad od uživatelů za poskytované služby a úhrad z veřejného zdravotního pojištění,
    4. stanoví pro jednotlivé druhy sociálních služeb konkrétní maximální výši oprávněných provozních nákladů pro posouzení vyrovnávací platby,
    5. schvaluje návrh smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje,
  2. Rada kraje v souladu s Podmínkami
    1. schvaluje změny maximální výše oprávněných provozních nákladů v rámci dotačního Programu a následné uzavření dodatku ke Smlouvě,
    2. schvaluje zvýšení maximální výše osobních nákladů pro posouzení vyrovnávací platby,
    3. schvaluje výši vratky dotace dle článku XII odst. 3 a následné uzavření dodatku ke Smlouvě.
  3. Rada kraje v souladu s Podmínkami stanoví termín, způsob podání žádostí o dočerpání finančních prostředků a specifikuje okruh žadatelů.
  4. V průběhu roku schvaluje rada kraje změny výdajových limitů uvedených ve Smlouvě na základě písemné žádosti příjemce dotace.

XVII. Závěrečná ustanovení

  1. Na poskytnutí dotace není právní nárok.
  2. Vyhlašovatel Programu si vyhrazuje právo na změnu Podmínek a postupů stanovených v  Programu a na snížení výše přidělené dotace, příp. na zrušení Programu, a to zejména v případě změny relevantní právní úpravy, Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí nebo v souvislosti s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu.
  3. Dotace poskytnuté před nabytím účinnosti těchto Podmínek, jejich použití a vyúčtování, se řídí pravidly platnými v době poskytnutí dotace.

XVIII. Seznam příloh

Mechanismus posuzování veřejné podpory a výpočtu vyrovnávací platby k financování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

XIX. Přechodná ustanovení

Veškerá jednání a řízení související s dotacemi poskytnutými dle Programu před schválením Dodatku č. 2 těchto Podmínek se řídí dosavadním znění Podmínek.

XX. Účinnost

  1. Tyto Podmínky byly schváleny usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1512 ze dne 25. 6. 2015 a nabývají účinnosti dne 25. 6. 2015.
  2. Dodatek č. 1 Podmínek byl schválen usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 20/2075 ze dne 23. 6. 2016 a nabývá účinnosti dne 1. 7. 2016.
  3. Dodatek č. 2 Podmínek byl schválen usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 4/372 ze dne 15. 6. 2017 a nabývá účinnosti dne 1. 7. 2017.

Příloha č. 1 Podmínek
Mechanismus posuzování veřejné podpory a výpočtu vyrovnávací platby k financování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji

Poskytování sociálních služeb je dle Sdělení Komise č. 2012/C 8/02 o použití pravidel EU v oblasti Státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu a dle Dopisu předsedy ÚOHS ministryni práce a sociální věcí č. j.: ÚOHS-C10/2013-4620/2013/420/TEh ze dne 29. 3. 2013 považováno za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Jako takové se musí řídit ustanovením EU o službách obecného hospodářského zájmu a jejich financování je limitováno pravidly veřejné podpory. U služeb obecného hospodářského zájmu je jasně deklarován zájem EU a potažmo také členských států, aby byly (ko)financovány z veřejných zdrojů. Způsob podpory z veřejných zdrojů je možný v zásadě třemi způsoby: prostřednictvím veřejné zakázky s otevřeným zadávacím řízením, v režimu "de minimis" (případně "de minimis" pro služby v obecném hospodářském zájmu) a formou vyrovnávací platby. V případě veřejné zakázky a podpory v režimu "de minimis" se nejedná o veřejnou podporu (není narušeno konkurenční prostředí na trzích). V případě vyrovnávací platby se jedná o veřejnou podporu slučitelnou se společným trhem EU, jejíž výše není za splnění dále stanovených podmínek omezena.

Účelem výpočtu a vypořádání vyrovnávací platby je zabezpečení kontinuálního poskytování sociálních služeb a zároveň zamezení jejich nadměrného financování z veřejných rozpočtů (se zohledněním vícezdrojového financování sociálních služeb, jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů).

Dle Rozhodnutí Komise výše vyrovnávací platby nesmí přesáhnout rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby. Vypočtená vyrovnávací platba představuje maximální možnou výši finanční podpory služby bez ohledu na skutečnou výši veřejných zdrojů. Bližší specifikace nákladů a výpočet vyrovnávací platby je uveden v následujících částech materiálu.

Předpokladem pro systém financování prostřednictvím vyrovnávací platby je vymezená Krajská síť sociálních služeb v rámci SPRSS MSK. Sociální služby v této síti jsou pověřeny výkonem závazku veřejné služby (prostřednictvím uzavření Smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon). Moravskoslezský kraj jako garant poskytování sociálních služeb je jediným kompetentním subjektem k jednotnému pověření závazkem veřejné služby v oblasti poskytování sociálních služeb na území kraje, včetně jednotného výpočtu vyrovnávací platby. Dílčí zadavatelé (obce) pak k tomuto jednotnému pověření přistupují prostřednictvím deklarace v příslušném právním titulu (např. smlouva o dotaci). Pověřeným službám je poskytována finanční podpora z veřejných zdrojů (státní rozpočet, krajské, obecní rozpočty). Konkrétní postup pro vypořádání vyrovnávací platby a případný odvod nadměrné vyrovnávací platby bude stanoven při vyhlášení Programu na příslušný rok a bude součástí ustanovení smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje.

1. Provozní náklady služby

Pro transparentní stanovení maximální výše vyrovnávací platby je nutné limitovat maximální výši oprávněných provozních nákladů pro zabezpečení adekvátního poskytování sociální služby. Stanovení těchto nákladů zabezpečí jednotný nediskriminující způsob výpočtu pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu.

Náklady pro výpočet vyrovnávací platby se rozumí veškeré náklady poskytovatele sociálních služeb, kterými byl poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby. Pokud tedy poskytovatel vykonává i jiné činnosti (nad rámec pověření), náklady spojené s touto činností se při výpočtu vyrovnávací platby neuplatní.

Podkladem pro stanovení nákladů jednotlivých sociálních služeb je analýza skutečných nákladů sociálních služeb zařazených do Krajské sítě sociálních služeb. Náklady jsou stanoveny na jednotku služby, přičemž u pobytových služeb se jedná o lůžko, u terénních a ambulantních o přepočtený úvazek pracovníka (v případě služeb s kombinovanou formou poskytování je jednotkou služby přepočtený úvazek pracovníka). Při výpočtu se vychází z kapacit stanovených v Krajské základní síti sociálních služeb a z údajů personálního zabezpečení uvedených v podané žádosti o dotaci, přičemž přepočtené úvazky uvedené v Krajské základní síti sociálních služeb se násobí koeficientem 1,2 z důvodu možného naplnění schválené kapacity sítě na 120 %. Náklady jsou stanoveny pro jednotlivé druhy služeb. Datovou základnou pro výpočet maximálních nákladů budou dostupná data z výkaznictví Ministerstva práce a sociálních věcí (se zohledněním dat ze žádostí podaných v rámci tohoto Programu v dotačním řízení daného roku).

Druh služby Kategorie pro stanovení maximálních provozních nákladů
Azylové domy dle počtu lůžek
Centra denních služeb dle přepočtených úvazků
Denní stacionáře dle přepočtených úvazků
Domovy pro osoby se zdravotním postižením dle počtu lůžek
Domovy pro seniory dle počtu lůžek
Domovy se zvláštním režimem dle počtu lůžek
Domy na půl cesty dle počtu lůžek
Chráněné bydlení dle počtu lůžek
Intervenční centra dle přepočtených úvazků
Kontaktní centra dle přepočtených úvazků
Krizová pomoc pobytové - dle počtu lůžek
ambulantní/terénní - dle přepočtených úvazků
Nízkoprahová denní centra dle přepočtených úvazků
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež dle přepočtených úvazků
Noclehárny dle přepočtených úvazků
Odborné sociální poradenství dle přepočtených úvazků
Odlehčovací služby pobytové - dle počtu lůžek
ambulantní/terénní - dle přepočtených úvazků
Osobní asistence dle přepočtených úvazků
Pečovatelská služba dle přepočtených úvazků
Podpora samostatného bydlení dle přepočtených úvazků
Průvodcovské a předčitatelské služby dle přepočtených úvazků
Raná péče dle přepočtených úvazků
Služby následné péče pobytové - dle počtu lůžek
ambulantní/terénní - dle přepočtených úvazků
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi dle přepočtených úvazků
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením dle přepočtených úvazků
Sociálně terapeutické dílny dle přepočtených úvazků 
Sociální rehabilitace pobytové - dle počtu lůžek
ambulantní/terénní - dle přepočtených úvazků
Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče dle počtu lůžek
Telefonická krizová pomoc dle přepočtených úvazků 
Terapeutické komunity dle počtu lůžek 
Terénní programy dle přepočtených úvazků
Tísňová péče dle přepočtených úvazků 
Tlumočnické služby dle přepočtených úvazků
Týdenní stacionáře dle počtu lůžek

U jednotlivých druhů služeb budou zkoumány přepočtené náklady na lůžko/úvazek. Jako základ pro stanovení nákladového stropu bude použit medián v daném druhu sociálních služeb s přihlédnutím k maximálním hodnotám. Konkrétní částky a kategorie stanoví rada kraje při vyhlášení Programu na daný rok.

Provozní náklady jsou náklady, které jsou nezbytné pro poskytování základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb a které svou výší nepřesahují obvyklou výši v daném čase a místě. Bližší specifikaci (zejména pro položku mzdových nákladů) stanoví rada kraje při vyhlášení Programu na daný rok. Pokud jsou u sociální služby vykazovány náklady na správní režii, mohou tyto náklady činit max. 15 % celkových skutečných nákladů služby.

V případě oprávněných nákladů sociálních služeb, které by tento maximální nákladový limit převyšovaly, může zastupitelstvo kraje na základě individuálního zdůvodnění a posouzení schválit v rámci řádného kola dotačního řízení i náklady vyšší. V průběhu roku může individuální navýšení maximální výše oprávněných provozních nákladů schválit rada kraje na základě žádosti poskytovatele sociálních služeb s následným uzavřením dodatku ke smlouvě.

2. Investiční náklady služby

Investičními náklady se rozumí investiční výdaje, které se vztahují k danému dotačnímu roku. Ke krytí těchto investičních nákladů musí být využit specifický investiční zdroj (např. investiční dotace), který bude plně využit v souladu s účelem investice. Pro posouzení vyrovnávací platby z hlediska oprávněnosti nákladů je nutno do nákladů služby zahrnout i poměrnou část investičních nákladů za daný rok. Náklady spojené s investicemi mohou být zohledněny, pokud jsou nezbytné pro provozování služeb obecného hospodářského zájmu.

Investiční náklady budou považovány za oprávněné, pokud bude jejich realizace následně promítnuta do:

  • Snížení provozních nákladů (úspory spojené s provedenou investicí)
  • Zvýšení kapacity služby (počet lůžek u pobytových služeb, počet přepočtených úvazků pracovníků u ambulantních a pobytových služeb)
  • Nárůstu personálního zabezpečení služby, příp. zvýšení mzdového ohodnocení pracovníků (max. do výše přípustného limitu mzdových nákladů - viz předchozí část textu)
  • Jiného zdůvodněného zvýšení kvality poskytované služby

3. Nefinanční podpora

V rámci vyrovnávací platby musí být posouzeny i poskytnuté podpory nefinanční povahy. Jedná se např. o:

  • pronájem nemovitosti za symbolický příspěvek (výhoda pro poskytovatele sociálních služby ve formě nájmu za nižší cenu, než jaká je v tržních podmínkách) či umožnění bezplatného využití,
  • pronájem movité věci za symbolický příspěvek, či umožnění bezplatného využití (např. automobilu),
  • bezplatné školení či školení za symbolickou částku,
  • bezúročné návratné finanční výpomoci (půjčky),
  • darování movité či nemovité věci,
  • úhrada služeb za poskytovatele sociální služby (např. za energie, nájem),
  • jiné zvýhodnění, zvláštní či výlučná práva přiznaná poskytovateli sociálních služeb dle Rozhodnutí.

Do režimu vyrovnávací platby musí být tato nefinanční podpora zařazena a to ve výši, která odpovídá rozdílu mezi objemem finančních prostředků, který by poskytovatel musel vynaložit za získání předmětné služby (materiálu, nemovitosti atp.) za tržních podmínek v místě a čase obvyklých a objemem finančních prostředků, které vynaložil při poskytované veřejné podpoře (např. symbolická částka, zvýhodněná částka, nebo zcela bezplatně).

Tato nefinanční podpora je považována z hlediska vyrovnávací platby za oprávněnou, je-li plně využita pro účely registrované sociální služby zařazené do krajské sítě, pověřené výkonem služby v obecném hospodářském zájmu. Nesmí být zároveň využita i pro komerční účely, či jiné aktivity poskytovatele sociální služby (např. nelze považovat za oprávněnou podporu, pokud v části darované nemovitosti je poskytována sociální služba zařazená v krajské síti a část je využívána ke školení jiných osob, jako konferenční prostory, k provozování jiných aktivit než služby zařazené v krajské síti apod.).

Oprávněná nefinanční podpora musí být připojena k výpočtu vyrovnávací platby a vykazována při posouzení vyrovnávací platby dle odstavce 4. Přílohy Podmínek. Jedná-li se o nefinanční podporu investiční povahy, nebude její výše limitována, bude posuzována její oprávněnost obdobně jako investiční náklady služby dle odst. 2 této přílohy. Jedná-li se o nefinanční podporu provozní povahy, bude finanční vyjádření této nefinanční podpory vstupovat do posouzení provozních nákladů sociální služby dle odst. 1 této Přílohy, tzn., bude zkoumáno, zda skutečné oprávněné provozní náklady sociální služby v součtu s finančním vyjádřením nefinanční podpory provozní povahy nepřekročí maximální výši oprávněných provozních nákladů stanovených ve Smlouvě pro danou sociální službu.

4. Vyrovnávací platba

Finanční objem maximální výše oprávněných provozních nákladů stanovený dle výše popsaného mechanismu bude maximální hodnotou vyrovnávací platby pro konkrétní službu na příslušný rok, na který se vypočítává. Stanovení této hodnoty bude součástí smlouvy o dotaci v rámci dotačního Programu na podporu poskytování sociálních služeb na příslušný rok. Výpočet maximální vyrovnávací platby je prováděn za služby, kterými je poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby, v rozsahu parametrů krajské sítě. V průběhu roku je poskytovatel povinen vést odděleně účetnictví v členění na jednotlivé služby v rozsahu daném pověřením (potažmo v rozsahu zařazeném do Krajské sítě) od jiných činností poskytovatele.

S maximální výší vyrovnávací platby jsou po ukončení dotačního roku porovnávány skutečně obdržené zdroje (výnosy) a skutečné náklady sociální služby, jejímž poskytováním byl poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby. Rozdíl mezi skutečnými uznatelnými náklady a zdroji v jednotlivých službách může být:

  • nulový - skutečné náklady související s poskytováním služby jsou ve stejné výši jako skutečné zdroje (výnosy) služby, nejedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu,
  • záporný - skutečné náklady související s poskytováním služby jsou vyšší než skutečné zdroje (výnosy) služby, nejedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu,
  • kladný - skutečné náklady související s poskytováním služby nižší než skutečné zdroje (výnosy) služby, může se jednat o nadměrnou vyrovnávací platbu - dále viz níže.

Rozdíl mezi skutečnými uznatelnými náklady a zdroji jednotlivých služeb jsou následně posuzovány společně v rámci jednoho pověřovacího aktu (za jednoho poskytovatele). V případě, že je výsledek hospodaření služeb kladný i v rámci společného posouzení, jedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu a poskytovatel je povinen rozdíl vrátit zpět do rozpočtu pověřovatele, tzn. Moravskoslezského kraje, vrácená nadměrná vyrovnávací platba bude zdrojem Fondu sociálních služeb.

Posouzení nadměrné vyrovnávací platby bude prováděno administrátorem vždy po ukončení dotačního roku a po provedení účetní závěrky poskytovatelem. Poskytovatel sociální služby je povinen zaslat podklady pro posouzení vyrovnávací platby v termínech a způsobem stanoveným radou kraje při vyhlášení Programu na příslušný rok.

frame-scrollup