Zpráva

Archeopark se po dvouleté pauze opět otevírá návštěvníkům

Vrátit se o více než tisíc let zpátky do historie, lovit, bojovat, vařit, vyrábět šperky a nádobí se svými slovanskými předky budou moci návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi.

Jedna z nejvýznamnějších pravěkých a středověkých památek Těšínského Slezska, která je rekonstrukcí slovanského sídliště z poloviny 8. až 11. století, se po dvouleté pauze 30. dubna opět otevírá veřejnosti. 

Replika slovanského hradiska má novou vstupní budovu s výukovým centrem. Symbolické klíče od novostavby dnes (22. 4.) řediteli Muzea Těšínska, jehož pobočkou Archeopark je, Zbyšku Ondřekovi, předal moravskoslezský hejtman Miroslav Novák.

Vybudování vstupního objektu s prostorem pro další expozice, rozšíření expozice v akropoli hradiště, zajištění bezbariérového vstupu do Archeoparku a chybějícího sociálního zázemí stálo téměř 47,5 milionu korun. Projekt, který se realizoval od července 2013 a bude administrativně ukončen letos v květnu, byl podpořen z Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko 2007–2013. Moravskoslezský kraj, který je zřizovatelem Muzea Těšínska, se na něm podílel více než 21 miliony korun.

„Ve vstupní budově jsou nejen nové archeologické a přírodovědné expozice, ale také multifunkční sál, keramická dílna pro děti, recepce a další potřebné zázemí. Zároveň vznikla i několik desítek metrů dlouhá lávka v korunách stromů, která budovu spojuje s tzv. akropolí, věrnou replikou původního slovanského hradiska, které v těchto místech dříve stávalo. Lávku určitě ocení nejen děti, ale také maminky s kočárky, handicapovaní návštěvníci a mnozí senioři - umožní jim totiž dostat se bezbariérově i tam, kam dříve nemohli. Aby se k akropoli z podhradí vůbec dostali, museli nejprve zdolat 102 příkrých schodů,“ uvedl ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.

Novinkou je také celoroční provoz Archeoparku, který právě nová vstupní budova umožňuje. V zimě budou návštěvy akropole omezeny, hosté ale nebudou ošizeni – v nových expozicích mohou absolvovat zajímavý program, zhlédnout didaktické filmy, zúčastnit se doprovodných aktivit k výstavám, včetně speciálních programových balíčků z oblasti archeologie, etnografie a přírodovědy.

„Archeopark není obyčejnou turistickou atrakcí. Dokumentuje slovanské osídlení prostoru dnešního Těšínska ve velkomoravském období tam, kde skutečně naši předkové žili, pracovali, rodili se a umírali. Přibližuje nám nejen způsob jejich života, ale zároveň připomíná období počátků naší moderní české státnosti. V tom je hlavní smysl unikátního, tolik let a tolika lidmi budovaného rozsáhlého didaktického projektu. Kdo nezná svoji historii, původ a kulturu, je jako strom bez kořenů,“ míní hejtman Miroslav Novák.

„Jsem přesvědčen o tom, že zmodernizovaný areál získal na atraktivitě, nabídne kvalitní služby a program a přitáhne sem další návštěvníky, kteří se zajímají o historii a ještě do jedinečného slovanského sídliště nenašli cestu. Velký potenciál návštěvníků vidím ve školní mládeži a v rámci přeshraniční spolupráce i ze Slovenska a Polska,“ dodal náměstek hejtmana pro kulturu a sociální věci Svatomír Recman s tím, že realizace projektu s sebou nese i další významný efekt – podporu zaměstnanosti v regionu.  

Pro návštěvníky Archeoparku se v blízkosti vstupní budovy podařilo vybudovat také rozlehlé parkoviště. „Stavba, na jejímž financování se kromě krajského rozpočtu podstatnou měrou podílely i evropské finanční zdroje, byla realizována v samém závěru programovacího období Evropské unie. I v omezeném časovém limitu se podařilo vybudovat nevšední architektonické dílo, které zpestří nabídku turistických zajímavostí a služeb našeho regionu a přispěje k atraktivitě této lokality. Zaslouží si přihlášení do soutěže o Stavbu roku Moravskoslezského kraje,“ konstatoval náměstek hejtmana pro investice a cestovní ruch Ivan Strachoň.

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Archeopark v Chotěbuzi u Českého Těšína buduje Muzeum Těšínska s podporou svého zřizovatele - Moravskoslezského kraje od roku 2000, a to nejen jako repliku původního slovanského hradiska, ale jako ucelený, didakticky koncipovaný areál. Výstavbě předcházela desetiletí vědeckého archeologického výzkumu, která v této lokalitě vedl Archeologický ústav Akademie věd ČR společně s Muzeem Těšínska.

Původní slovanské hradisko stálo v Chotěbuzi v období 8. až 11. století. Jeho kořeny sahají až do pozdní doby bronzové, kdy se tu začal usazovat lid lužické kultury. Díky tomu a díky výhodné poloze na křižovatce nejen obchodních cest se z chotěbuzského sídliště stalo jedno ze zásadních center oblasti. Výzkumy v této výjimečné archeologické lokalitě s dodnes dobře patrným opevněním zachytily cenné pozůstatky běžného života, doklady válečných událostí a také důkazy vlivu Velkomoravské říše v regionu.

Všechny tyto nálezy, stejně jako samotná replika hradiska, pomáhají utvářet obraz dávné minulosti lokality a života starých Slovanů. V kulisách historického areálu akropole a v novém vzdělávacím středisku, které bylo vybudováno na jejím úpatí, ho návštěvníkům zprostředkovávají repliky dobových budov stejně jako rozsáhlá expozice o historii, archeologii a přírodě chotěbuzské lokality. Nechybí ani keramická dílna a řada interaktivních prvků, které návštěvníkům umožňují vyzkoušet si život našich předků na vlastní kůži. Archeopark nabízí také aktivity a vzdělávací programy pro školy a školky. Žákům a studentům jsou k dispozici pracovní listy, které je spolu s muzejním pedagogem provázejí expozicemi a areálem. Doplňují a obohacují tak výuku vlastivědy, dějepisu, českého jazyka a literatury, přírodovědy, zeměpisu a výtvarné výchovy.

Nedílnou součástí Archeoparku je příroda. Vzhled krajiny byl zásadním způsobem ovlivněn několika osídleními hradiska – lidem lužické kultury i starými Slovany. Využívání přírodních zdrojů, postupné odlesňování, pěstování plodin či chov dobytka způsobily přeměnu rozsáhlých lesních celků v zemědělskou krajinu. Tyto zásahy, společně s měnícími se klimatickými podmínkami v průběhu staletí, umožnily vznik různých stanovišť, která poskytují útočiště mnoha rostlinným i živočišným druhům. Na prosvětlených místech je možné se setkat s ještěrkou obecnou i živorodou, vlhká lesní společenstva jsou místy vyhledávanými mlokem skvrnitým. Za zmínku stojí také chráněná plavuň vidlačka či skupina památných stromů rostoucích po obvodu prvního předhradí. Je možné tu spatřit i škálu opeřených druhů. Například strakapouda velkého, hnízdícího v dutinách stromů, či čápa černého.

 


 


22. dubna 2016
Tato stránka je k dispozici také v angličtině / This page is also available in English
frame-scrollup