Zpráva

HOPKS

Hospodářská opatření pro krizové stavy

se řídí zákonem č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

HOPKS je soubor organizačních, materiálních nebo finančních opatření, přijímaných správním úřadem za krizových stavů v souvislosti se zabezpečením nezbytných dodávek výrobků, prací a služeb, bez nichž nelze zajistit překonání krizových stavů. Celý systém HOPKS je úzce propojen se systémem krizového řízení, systémem zajišťování obrany a systémem řešení mimořádných událostí v České republice.

Vymezení HOPKS

  1. Systém nouzového hospodářství - je určen k zajištění nezbytných dodávek, které jsou potřebné k pokrytí základních životních potřeb obyvatelstva. Dále k podpoře činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky a k podpoře výkonu státní správy. Hlavním zdrojem nezbytných dodávek jsou věcné prostředky a služby, které jsou ve vlastnictví podnikatelů a tyto mohou být za určitých podmínek využity pro řešení vzniklých krizových situací.
  2. Systém hospodářské mobilizace – slouží k zajištění potřebných věcných zdrojů pro ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory. Ty by byly v případě ohrožení státu nebo za válečného stavu dodávány od podnikatelské sféry v České republice.
  3. Použití státních hmotných rezerv - v rámci tohoto prvku jsou vytvářeny materiální zdroje nezbytné pro řešení krizových situací, které není možné zajistit u podnikatelů. Za jejich zajištění odpovídá stát. Státní hmotné rezervy vznikají na základě požadavků krizových plánů ústředních správních úřadů a členíme je na:
    • hmotné rezervy,
    • pohotovostní zásoby,
    • zásoby pro humanitární pomoc,
    • mobilizační rezervy.
  4. Výstavba a údržba infrastruktury - Požadavky na výstavbu vyplývají z krizových plánů. Údržbu objektů infrastruktury zajišťuje správní úřad, který k nim má příslušnost hospodařit.
  5. Regulační opatření – slouží jako krajní opatření systému HOPKS pro období, kdy dopady krizové situace znemožní klasický způsob výroby a distribuce zboží potřebného zejména pro pokrytí základních životních potřeb obyvatelstva na území postiženém krizovou situací.

Informační podpora HOPKS

Informační podpora je zajišťována z úrovně Správy státních hmotných rezerv. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, oddělení pro krizové řízení využívá níže uvedené informační systémy:

  1. IS Argis – kvalitní a rychlé rozhodování orgánů krizového řízení vyžaduje pracovat se značným množstvím a rozsahem informací. Tyto informace musí orgány krizového řízení shromažďovat, ověřovat a aktualizovat, třídit, seskupovat a analyzovat podle aktuální potřeby řešení vzniklé krizové situace. Informační podporu rozhodovacího procesu krizového managementu v takovém rozsahu lze pokrýt pouze s využitím výpočetní techniky a k tomu vytvořeným informačním systémem. Pro oblast nouzového hospodářství je v současné době takovým systémem informační systém pro plánování civilních zdrojů IS ARGIS.
    Krajský úřad a obce s rozšířenou působností v systému HOPKS v přenesené působnosti zpracovávají pro tyto účely plán nezbytných dodávek, který je samostatnou částí krizového plánu kraje a krizových plánů obcí s rozšířenou působností.

    Krajský úřad a obce s rozšířenou působností mohou s využitím IS ARGIS:

    • kvantifikovat potřeby, které jsou nezbytné pro překonání krizové situace v členění podle jednotlivých obcí s rozšířenou působností,
    • v rámci svého správního obvodu navrhovat možné dodavatele nezbytných dodávek pro pokrytí těchto potřeb,
    • vyžadovat, ve spolupráci a prostřednictvím HZS kraje, údaje od podnikatelů v souladu s § 15 zákona č. 240/2000 Sb.; pro sběr těchto údajů HZS kraje využívá SW nástroj, který byl vyvinut v rámci IS ARGIS,
    • udržovat trvalý přehled o všech výše uvedených údajích,
    • získat vizuální představu o aktuálním rozmístění věcných zdrojů a jejich možných dodavatelů ve svém správním obvodu s využitím mapových podkladů poskytovaných on-line propojením IS ARGIS na databázi Státního mapového centra (SMC),
    • v kterémkoliv okamžiku generovat aktuální výstupní sestavy plánu nezbytných dodávek.
  2. IS Krizkom - slouží k vyžadování věcných zdrojů za krizové situace a k prohlížení údajů o věcných dodávkách a jejich dodavatelích.
  3. SW Krizdata - obsahuje shodné informace jako IS Argis, ale bez nutnosti použití připojení k internetu.

Zajišťování nezbytných dodávek v průběhu krizové situace

  1. Zajišťování nezbytných dodávek za krizové situace organizují orgány krizového řízení podle těchto zásad:
    • prioritně jsou s využitím údajů v plánu nezbytných dodávek (dále jen PND) zajišťovány nezbytné dodávky dostupné ve správním obvodu příslušného orgánu krizového řízení. Při tom se využívá institutu vyžádání "věcných prostředků" podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení nebo příslušných smluvních ujednání, při respektování zákonem stanovených podmínek lze k zabezpečení nezbytné dodávky využít předem připravených a udržovaných pohotovostních zásob resp. zásob pro humanitární pomoc,
    • v případech, kdy plánované zajištění nezbytných dodávek nebude možné v důsledku nepříznivého vývoje krizové situace uskutečnit (např. tyto prostředky budou zničeny nebo přístup k nim bude omezen), nezbytné dodávky mají být podle PND zajišťovány orgánem krizového řízení vyššího stupně, nebo
    • řešení krizové situace vyžaduje prostředky, které nebyly plánovány a nelze je dodatečně zajistit ve vlastním správním obvodu, jsou požadavky na zajištění nezbytných dodávek postoupeny orgánu krizového řízení vyššího stupně.
    Požadavky na zajištění nezbytných dodávek uplatňují výhradně orgány krizového řízení (resp. jejich krizové štáby tam, kde jsou tyto zřízeny).
  2. Orgány územních samosprávních celků při uplatňování požadavků postupují následovně:

    • obce své požadavky na zajištění nezbytných dodávek uplatňují u krizových štábů obcí s rozšířenou působností (v případě nebezpečí z prodlení je starosta obce v souladu s ustanovením § 29, odst. 5, zákona č. 240/2000 Sb. oprávněn vyžádat nezbytné věcné prostředky přímo od právnických osob a podnikajících fyzických osob, které sídlí ve správním obvodu této obce),
    • krizové štáby obcí s rozšířenou působností uplatňují požadavky na zajištění nezbytných dodávek, které nelze zajistit v jejich správních obvodech, výhradně u krizového štábu kraje. Požadavek obce s rozšířenou působností je sumarizací požadavků obcí jejího správního obvodu a vlastních požadavků,
    • krizové štáby krajů uplatňují požadavky na zajištění nezbytných dodávek, které nemohou zabezpečit v rámci správního obvodu kraje, u Ústředního krizového štábu (ÚKŠ).
    Požadavky na provizorní mostní konstrukce ze státních hmotných rezerv ke zřízení provizorních přemostění jsou souhrnně uplatňovány ministerstvem dopravy. Z těchto důvodů se uplatňují požadavky cestou krizového štábu kraje přímo u krizového štábu ministerstva dopravy.
  3. Krizové štáby jiných správních úřadů, s výjimkou ústředních správních úřadů, zajišťují své požadavky na nezbytné dodávky takto:
    • v případech, kdy nezbytná dodávka je určena k zajištění úkolu daného krizovým plánem kraje, uplatňují požadavky na ni u příslušného krizového štábu kraje,
    • v ostatních případech uplatňují požadavek u své nadřízené instituce.
  4. Krizové štáby ústředních správních úřadů a krizový štáb České národní banky zajišťují požadavky na nezbytné dodávky v součinnosti s ÚKŠ.
    Pro řešení požadavků na nezbytné dodávky vytváří ÚKŠ odbornou pracovní skupinu  pro zajištění věcných zdrojů.

Regulační opatření

Regulační opatření, slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. Jsou to výjimečná opatření, která mohou být nařízena jen v případě, že účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Vyhlašují se za krizového stavu, na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů.

Regulační opatření může nařídit vláda České republiky, hejtman kraje a starosta obce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí.

Podle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, § 21 odst. 1 a 2 může za stavu nebezpečí hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mající bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu, povinnost:

  • dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,
  • skladovat ve svých prostorách materiál, určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,
  • přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.

Za stavu nebezpečí může hejtman nařídit

  1. regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit
    1. způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli,
    2. maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat,
    3. okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně,
  2. regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.

Pro vyhlášení a řešení regulačních opatření ve správním obvodu Moravskoslezského kraje  je zpracována "Metodika činnosti pro řešení regulačních opatření v Moravskoslezském kraji", která je uložená  na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje.

Narušení dodávek ropy a ropných produktů - ropná bezpečnost

Řídí se zákonem č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb. Jedná se o dlouhodobé narušení dodávek ropy a ropných produktů ze zahraničí i z domácí produkce, nezvládnutelné standardními mechanizmy.

Česká republika je závislá na dodávkách ropy ropovody Družba a IKL (domácí produkce činí nevýznamné množství). Lze za nejpravděpodobnější a nejvíce reálné nebezpečí vzniku krizové situace považovat přerušení těchto dodávek (z důvodů politických, ekonomických, technických apod.). Rozsah působení krizové situace bude mít celorepublikový charakter a lze předpokládat její déletrvající působení. Ke zmírnění dopadů vzniklé krizové situace může vláda ve svém nařízení vyhlásit "stav ropné nouze". Připravenost a technické zabezpečení výdejů pohonných hmot k řešení stavu ropné nouze je možné využít i při řešení krizových situací, např. při krizích lokálního charakteru (např. povodně). Vznikem této případné krizové situace by bylo postiženo celé obyvatelstvo Moravskoslezského kraje.

Popis této krizové situace a doporučené typové postupy, zásady a opatření pro její řešení zpracovala Správa státních hmotných rezerv v tzv. typovém plánu Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu. Tento typový plán je rozpracován na podmínky Moravskoslezského kraje formou operačního plánu, který má shodný název jako typový plán zpracovaný Správou státních hmotných rezerv.

V operačním plánu Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozpracoval:

  • systém přípravy nouzového výdeje pohonných hmot včetně distribuce výdejových karet a přídělových lístků pro výdej těchto pohonných hmot,
  • zavedení regulačních opatření pro snížení spotřeby pohonných hmot po dobu trvání krizového stavu s cílem zabezpečení nezbytných činností orgánů kraje, obcí a funkcí státu,
  • postup udržení provozuschopnosti a připravenosti vybraných čerpacích stanic a nádvorních čerpacích stanic k výdeji pohonných hmot při vyhlášení krizové situace.

V případě této krizové situace by řešení bylo od začátku řízeno vládou a orgány samosprávy zodpovídají za realizaci státem přijatých opatření ve svém správním obvodu prostřednictvím svých orgánů krizového řízení.

Krajský úřad v rámci přenesené působnosti pro tyto účely spolupracuje s obcemi s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje.

Další právní předpisy vztahující se k činnosti Správy státních hmotných rezerv

frame-scrollup