Zpráva

Krizové řízení v Moravskoslezském kraji

Organizační celky krizového řízení v Moravskoslezském kraji

A. Orgány krizového řízení s působností na území Moravskoslezského kraje
B. Orgány krizového řízení obce s rozšířenou působností
C. Orgány krizového řízení obce
D. Ostatní orgány s územní působností
  • poradní orgány
  • pracovní orgány
E. Složky integrovaného záchranného systému
  • základní složky integrovaného záchranného systému
  • ostatní složky integrovaného záchranného systému
F. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby
  • veřejnoprávní korporace
G. Územní správní úřady

A. Orgány krizového řízení s působností na území Moravskoslezského kraje

Podle krizového zákona se mezi orgány krizového řízení s působností na území Moravskoslezského kraje (dále jen MSK) řadí orgány kraje (zastupitelstvo, rada, hejtman a krajský úřad) a další orgány - Hasičský záchranný sbor MSK (zpracovatel Krizového plánu MSK) a Policie ČR reprezentovaná Krajským ředitelstvím policie MSK.

Orgány MSK

Hejtman MSK

Hejtman zastupuje kraj navenek. Svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z jednání rady. Vykonává úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon. Zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon. V souladu s krizovým zákonem hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací, řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděné územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Hejtman zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje a krizový štáb kraje, v době krizového stavu mimo jiné koordinuje záchranné a likvidační práce.

Krajský úřad MSK

Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu orgánu. V přenesené působnosti provádí dozor nad výkonem přenesené působnosti svěřené orgánům obcí podle zvláštního právního předpisu. V čele krajského úřadu stojí ředitel. Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací poskytuje součinnost Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (dále jen HZS MSK) při zpracování Krizového plánu MSK, plní úkoly podle krizového plánu.

Zastupitelstvo MSK

Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva písemně svolává a řídí zpravidla hejtman. Návrh programu jednání zastupitelstva připravuje a předkládá zastupitelstvu ke schválení rada. O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo. O průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis, který musí mimo jiné obsahovat schválený program jednání a přijatá usnesení.

Rada MSK

Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Rada může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon. Radu tvoří hejtman, náměstek hejtmana (náměstci hejtmana) a další členové rady, jejichž počet závisí na počtu obyvatel v kraji. Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává hejtman. O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, ve kterém se mimo jiné uvede schválený program schůze rady a přijatá usnesení. Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Rada může ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.

Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi podle krizového zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.

Další orgány krizového řízení s působností na území MSK

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje

HZS MSK má své postavení vymezeno zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů., ve znění pozdějších předpisů. Působnost hasičského záchranného sboru kraje je stanovena zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Působnost a odpovědnost hasičského záchranného sboru kraje při přípravě na krizové situace a jejich řešení je dána krizovým zákonem, především § 15. HZS MSK je součástí Hasičského záchranného sboru České republiky. Jeho základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek na území Moravskoslezského kraje před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech a krizových situacích. Je zpracovatelem Krizového plánu Moravskoslezského kraje a 22 krizových plánů obcí rozšířenou působností.

Policie České republiky

Policie České republiky (dále jen PČR) má své postavení vymezeno zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Slouží veřejnosti a jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti. Z hlediska působnosti PČR spadá správní obvod Moravskoslezského kraje pod Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje. V souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb. PČR zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje.

B., C. Orgány krizového řízení obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) a obce

Subsystémy krizového řízení ve správních obvodech ORP a obcí jsou součástí systému krizového řízení kraje. V těchto subsystémech jsou určujícími celky "Orgány obce s rozšířenou působností" (zastupitelstvo, rada, starosta ORP a obecní úřad ORP), které jsou zároveň orgány krizového řízení ORP. Starosta ORP zřizuje bezpečnostní radu ORP jako poradní orgán pro přípravu na krizové situace a krizový štáb ORP jako svůj pracovní orgán pro řešení krizových situací. Starosta obce může za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení zřídit krizový štáb obce. Starosta ORP, obecní úřad ORP, starosta obce a obecní úřad obce mají svou působnost v krizovém řízení stanovenu v krizovém zákoně. Jedná se o výkon státní správy v přenesené působnosti

D. Ostatní orgány s územní působností

Hejtman zřizuje Bezpečnostní radu Moravskoslezského kraje jako svůj poradní orgán pro přípravu na krizové situace a Krizový štáb MSK jako svůj pracovní orgán pro řešení krizových situací. Obdobně starosta ORP zřizuje bezpečnostní radu ORP jako svůj poradní orgán pro přípravu na krizové situace a krizový štáb ORP jako svůj pracovní orgán pro řešení krizových situací.

E. Složky integrovaného záchranného systému (dále jen IZS)

HZS MSK, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje spolu s Územním střediskem záchranné služby MSK a jednotkami požární ochrany zahrnutými do plošného pokrytí MSK jsou základními složkami integrovaného záchranného systému a jsou základním zdrojem sil a prostředků pro řešení krizových situací. Plánovanou pomoc na vyžádání poskytují ostatní složky IZS.

F. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby (dále jen PO a PFO) jsou subjekty, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z Krizového plánu MSK. Tyto subjekty za účelem zabezpečení vlastní připravenosti zpracovávají plán krizové připravenosti.

Mezi tyto subjekty náleží specifické skupiny:

  • určená vzdělávací zařízení - zajišťují péči o děti a mládež za krizových situací
  • subjekty služby nouzového zásobování vodu - zabezpečují činnosti v rámci nouzového zásobování vodou.

Významnou skupinou právnických osob zabezpečujících plnění opatření vyplývajících z krizového plánu MSK jsou veřejnoprávní korporace - Moravskoslezský kraj, obce s rozšířenou působností, případně vybrané obce I. a II. typu.

Podmnožinou celku PO a PFO jsou subjekty kritické infrastruktury (dále jen KI), což jsou provozovatelé prvků kritické infrastruktury, jejichž narušení funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu, případně závažný dopad na další členský stát Evropské unie. Tyto subjekty zpracovávají plán krizové připravenosti subjektu KI. Patří mezi ně i subjekty, označené ve schématu šedým čtverečkem s textem "KI", které jsou kmenově zahrnuty v jiných celcích. Pro určení prvků KI jsou vládou stanovena průřezová a odvětvová kritéria. Vláda pak rozhoduje na základě seznamu předloženého Ministerstvem vnitra o prvcích KI a prvcích evropské KI, jejichž provozovatelem je organizační složka státu. Určení ostatních prvků KI a prvků evropské KI provádí ministerstva a jiné ústřední správní úřady opatřením obecné povahy.

G. Územní správní úřady

Doplněním organizace krizového řízení v MSK jsou "Územní správní úřady", což jsou správní úřady působící v MSK a uvedené v Krizovém plánu MSK. Tyto správní úřady zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti a k tomuto účelu zpracovávají plán krizové připravenosti.

Více zpráv

Legislativa
frame-scrollup