Zpráva

Doba covidová potvrdila, že je třeba cílit na lokální topeniště. Půlmiliarda od státu na nové kotle přichází včas

Pandemie koronaviru a vládní opatření v době nouzového stavu způsobily pokles dopravy i průmyslové výroby. Očekávané snížení prašnosti a zlepšení ovzduší se nedostavilo, potvrdily to celostátní i regionální výstupy Českého hydrometeorologického ústavu. Prašnost dokonce stoupla skoro o 7 procent, a to i díky intenzivnějšímu vytápění domácností. O to více Moravskoslezský kraj vítá další půl miliardy korun na výměnu kotlů.

„Na výsledky měření stanic státní sítě imisního monitoringu, které provozuje Český hydrometeorologický ústav, jsem byl opravdu zvědavý. Určitá skupina lidí totiž volá po tom, aby se u nás omezovala průmyslová činnost. Zásahem shůry k tomu kvůli koronaviru opravdu došlo. Největší podniky byly nuceny výrazně snížit produkci a zdaleka ji ještě nenastartovaly do stavu před pandemií. Přesto se hodnoty prachu v ovzduší nesnížily. Naopak, oproti stejnému období v minulých pěti letech dokonce o 6,8 procenta narostly. Potvrzuje to fakt, který není až tak úplně populární. Za horší ovzduší si totiž můžeme sami,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a upřesnil, že takzvané malé zdroje, především lokální vytápění, vyprodukují výrazně více prachových částic než průmysl a doprava. Například v roce 2018 to bylo ze 72 procent. Na znečišťování ovzduší se pak devíti procenty podílela doprava, velké a střední zdroje pak z 19 procent.

Doba covidová potvrdila, že je třeba cílit na lokální topeniště. Půlmiliarda od státu na nové kotle přichází včas

Dodal, že tento poměr se za poslední roky významně proměnil. Ještě v roce 2003 byly průmyslové podniky nadpolovičním zdrojem prašnosti, dnes mají méně než pětinový. Za vyššími hodnotami polévavého prachu (PM10) tedy stojí hlavně lokální topeniště. „Dlužno také vysvětlit, že kromě intenzivnějšího vytápění domácností hrály svou úlohu ve sledovaném období i další okolnosti. Prašnost mohly zvýšit jarní zemědělské práce, pyly, ale i dálkový přenos částic z pouště, který byl zaznamenán koncem března. Přes to všechno ale stále platí, že nárůst koncentrací PM10 byl výraznější než jejich pokles kvůli utlumení dopravy a činnosti velkých podniků,“ vysvětlila náměstkyně hejtmana kraje pro životní prostředí Jarmila Uvírová s tím, že prašnost byla vyšší nejen oproti stejnému období v předchozích letech. Hodnoty PM10 byly v Moravskoslezském kraji za nouzového stavu vyšší také než v lednu a únoru 2020.

Doba covidová potvrdila, že je třeba cílit na lokální topeniště. Půlmiliarda od státu na nové kotle přichází včas

Kvalita ovzduší se ovšem mírně zlepšila u hodnot oxidu dusíku, jehož hlavním zdrojem je doprava. Koncentrace NO2 na dopravních stanicích klesla hlavně o víkendech, kdy klesla intenzita dopravy na polovinu. Hodnoty NO2 přesto klesly jen o 13 %.

„Ať se na tuto problematiku díváme z jakéhokoliv úhlu, stále platí, že pokud chceme dýchat lepší vzduch, musíme se zaměřit na znečištění způsobené lokálními topeništi. Nechceme ukazovat prstem či někoho obviňovat, chceme tuto situaci konstruktivně řešit. Proto podporujeme výměny starých nevyhovujících kotlů za nové ekologické, to je nejlepší způsob, jak se pomalu a jistě dočkat zlepšení. Jsem proto rád, že nám Ministerstvo životního prostředí ČR opravdu přikleplo dalších 500 milionů korun, které nám na nové kotle v Moravskoslezském kraji slíbilo,“ sdělil hejtman kraje Ivo Vondrák.

Díky tomuto navýšení financí pro třetí kolo kotlíkových dotací, které bylo potvrzeno koncem minulého týdne, bude moci být vyhověno více žadatelům o příspěvek na nový kotel. „Ve třetím kole jsme nejdřív měli k dispozici 500 milionů, které pokryly zhruba 3500 žádostí. Díky navýšení o půlmiliardu tak budeme moci nakonec vyhovět dalším zhruba 4600 žadatelům, kteří uvízli v zásobníku projektů třetího kola. Konkrétně se jedná o žadatele do pořadového čísla žádosti 8060. Ještě v tomto týdnu jim chceme začít rozesílat smlouvy o dotaci. Pokud dojde k úspoře nebo někteří žadatelé od dotace nakonec odstoupí, oslovíme další žadatele podle pořadových čísel,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Jan Krkoška a doplnil, že kraj přijal celkem 10 tisíc žádostí o nový ekologický kotel a o financích i pro zbylé žádosti do čísla deset tisíc nadále vyjednává. Kromě financí ze státního rozpočtu přispěje i Moravskoslezský kraj. Každý úspěšný žadatel získá z krajského rozpočtu 7 a půl tisíce korun.

Díky kotlíkovým dotacím by v regionu mělo být za všechna tři kola vyměněno 22 a půl tisíce kotlů za více než dvě a půl miliardy korun.


25. června 2020
frame-scrollup