Zpráva

Geologie

Základní informace

Moravskoslezský kraj se nachází v nejvýchodnější části České republiky a geograficky je velmi rozmanitým regionem. Ze západu je sevřen masivem Hrubého Jeseníku, jenž postupně přechází v Nízký Jeseník a Oderské vrchy, na východě jej ohraničují Moravskoslezské Beskydy. Mezi horami leží i níže položené oblasti, konkrétně nejjižnější výběžek Slezské nížiny tvořen Opavsko-ostravskou pánví, na který na jihu navazuje přirozený krajinný koridor Moravská brána.

Nejvyšším bodem kraje je vrch Praděd (1 491 m n.m.) v pohoří Hrubého Jeseníku, druhým nejvyšším bodem je Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech (1 323 m n.m.). Nejníže položeným bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m n.m.).

Z hlediska geomorfologického členění ČR náleží území Moravskoslezského kraje oběma základním taxonomickým jednotkám (systémům), které se na území ČR vyskytují:

  • hercynskému systému (severozápadní polovina kraje)
  • alpsko-himalájskému systému (jihovýchodní polovina kraje)

Geologická stavba Moravskoslezského kraje je složitá, protože leží na styku dvou jednotek nadregionálního významu – Českého masivu, který je součástí zemské kůry konsolidované variskou (hercynskou) orogenezí, která proběhla v závěru prvohor, a Karpatské soustavy, zformované koncem třetihor.

V Moravskoslezském kraji se vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin, jejichž těžba probíhá nebo probíhala v minulosti. Jedná se především o černé uhlí, dále zemní plyn, zejména vázaný na černouhelné sloje, štěrkopísky, cihlářské suroviny, stavební kámen, vápence, sádrovec, ale také polymetalické rudy, měděné rudy, zlatonosné rudy i ropa. Nejvýznamnější nerostnou surovinou na území kraje je černé uhlí české části hornoslezské pánve.

Legislativa a kompetence

Kompetence krajského úřadu na úseku geologie dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů

  • účast na řízení o stanovení, změny nebo zrušení chráněného ložiskového území (§ 17)
  • vydání závazného stanoviska k umisťování staveb a zařízení, které nesouvisí s dobýváním, v chráněném ložiskovém území (§ 19)
  • spolupráce s Obvodním báňským úřadem na stanovení, změně, nebo zrušení dobývacího prostoru (§ 27)
  •  zaujetí stanoviska k dohodě (o řešení střetu zájmů) mezi příslušnou organizací a orgány nebo fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů podle tohoto zákona, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má chránit, v jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu (§ 33 odst. 2)

 Kompetence krajského úřadu na úseku geologie dle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů

  • rozhoduje spory o jednorázovou náhradu škody, způsobené omezením obvyklého užívání nemovitosti při vstupu na cizí nemovitost (§ 16 odst. 4)

Kompetence krajského úřadu na úseku geologie dle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů

  • vyjádření k projektu geologických prací (a jeho změny), obsahujícího strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m. Vyjádření se vydá z hlediska zájmu chráněných zvláštními právními předpisy (§ 6 odst. 3)
  • rozhodnutí o omezení vlastnických práv vlastníka (nebo nájemce) nemovitosti, uložením povinnosti strpět provedení geologických prací (§ 14 odst. 2)

Umisťování staveb a zařízení v CHLÚ

Krajský úřad vydává na základě § 19 horního zákona závazné stanovisko k umísťování staveb a zařízení, které nesouvisí s dobýváním, v chráněném ložiskovém území na základě žádosti a po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení.

Náležitosti:

Žádost:

  • údaje o žadateli (jméno, příjmení/název firmy, datum narození/IČ, adresa, tel. číslo)
  • popis stavby (včetně výčtu všech souvisejících staveb)
  • umístění stavby (všechny dotčené parcely, katastrální území)

Přílohy žádosti

  • kopie katastrální mapy
  • situační plánek
  • podrobnější popis stavby (průvodní a souhrnná technická zpráva, řezy a nákresy, případně projekt)
  • originál plné moci případně ověřená kopie plné moci v případě zastupování investora

Legislativa: zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů

§ 19 odst. 1

Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních právních předpisů (Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení.

§ 19 odst. 2

Žadatel o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, doloží žádost závazným stanoviskem vydaným orgánem kraje v přenesené působnosti.

Související informace:

Související dokumenty

Projektování geologických prací

Krajský úřad se dle § 6 zákona o geologických pracích vyjadřuje z hlediska zájmů chráněných zvláštními právními předpisy k projektu geologických prací (a jeho změny), obsahujícího strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m.

Náležitosti:

  • Žádost
  • Projekt (hydro)geologických prací

Legislativa: zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů

§ 6 odst. 3

Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je organizace povinna zaslat krajskému úřadu, v jehož správním obvodu mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do pozemku. Krajský úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hlediska zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. V odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací na přiměřenou dobu odloží.

Svahové deformace - sesuvy

Na území Moravskoslezského kraje se nachází řada sesuvných území (aktivních, potenciálních, plošných, bodových). K sesuvům dochází zejména v oblasti flyšového pásma Západních Karpat nebo vlivem rozsáhlé těžby nerostných surovin. Mimořádný počet  sesuvů se objevil po vydatných srážkách a povodních v roce 1997 a v roce 2010.

Legislativa: Sesuvy nejsou upraveny žádným speciálním zákonem.

Související odkazy:

Související odkazy

frame-scrollup