Zpráva

Moravskoslezský kraj a Povodí Odry hledají způsob, jak minimalizovat následky extrémního sucha nebo povodní

Moravskoslezský kraj a Povodí Odry spolupracují na opatřeních, která v případě prohlubujících se extrémních meteorologických a hydrologických jevů - sucha či povodní - zajistí, aby region byl co nejméně zranitelný.

„Kvůli prohlubujícím se extrémním meteorologickým a hydrologickým jevům jsme nechali zpracovat Analýzu zranitelnosti Moravskoslezského kraje vůči dopadům klimatické změny do roku 2030 a do roku 2050. Bude jedním z podkladů pro zpracování Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje do roku 2027,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Dodal, že Moravskoslezský kraj také vyhlásil na nový dotační program na podporu projektů, které pomohou obcím najít optimální způsob, jak nakládat s vodami. „I letos jsme vyhlásili dotační program Drobné vodohospodářské akce, který pomůže obcím řešit problémy se zásobováním obyvatel pitnou vodou. Obce mají k dispozici 22 milionů korun. Abychom eliminovali dopady sucha na lesní porosty, vyhlásili jsme dotační program Podporu hospodaření v lesích. Tam rozdělíme zhruba 9 milionů korun,“ upřesnil hejtman Ivo Vondrák.

V roce 2009 postihly Moravskoslezský kraj přívalové deště, které generovaly až 3krát vyšší průtoky než je „stoletá voda“, s následující velkou regionální povodní. V roce 2010 byly zaznamenány historicky nejvyšší průtoky na dolní Olši za dobu pozorování. V letech 2015 až 2016 bylo povodí Odry naopak postiženo doposud největším, více jak „stoletým“ suchem. Vloni kraj postihlo hluboké sucho na jaře, které přetrvávalo prakticky i přes červencové srážky po celý rok a skončilo až se sněhovými a dešťovými srážkami v závěru roku.

„To vše ukazuje na skutečnost, že meteorologické a hydrologické jevy začíná ovlivňovat nastupující klimatická změna. Změnu lze charakterizovat jiným rozložením srážek v čase i prostoru. O to je důležitější péče o vodu v krajině. V roce 2017 státní podnik Povodí Odry jako reakci na suchá období provedl nové odvození umělých průtokových řad v síti profilů v povodí Odry, a to pro nově zvolené hydrologické období (1981 – 2016), které charakterizuje současný trend prohlubujících se extrémních jevů. V roce 2018 byla prováděna aktualizace manipulačního řádu vodohospodářskou soustavou (VHS PO), a to na podkladu vygenerovaných hydrologických řad s úpravou pravidel s výsledkem aktuálních nadlepšovacích účinků při zachování vysoké zabezpečenosti dodávky vody a rok 2019 bude věnován projednání upravených manipulačních pravidel s hlavními odběrateli,“ řekl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Pagáč.

K zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou, provozní vody pro průmysl a živočišnou výrobu, případně zajištění vody pro zemědělské závlahy nelze připustit výpadky v dodávkách vody a systém musí mít vysokou spolehlivost. Ta je nyní garantována vodohospodářskou soustavou povodí Odry s navazujícím Ostravským oblastním vodovodem.

Nejúčinnějším opatřením proti extrémním jevům jsou údolní nádrže, které při nadbytku srážek vodu akumulují a při jejich nedostatku zajišťují dobré vodní poměry v tocích pod nádržemi se zabezpečením požadovaných účelů. Historicky povodí Odry disponuje vodohospodářskou soustavou (VHS PO), která se skládá z 6 údolních nádrží, 3 převodů vody, které propojují vodní toky s jezy, od kterých se zajišťují převody a odběry vody. VHS PO je doplněna propojením jesenických a beskydských zdrojů pitné vody systémem Ostravského oblastního vodovodu Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava a.s., který umožňuje vysokou míru zastupitelnosti zdrojů.

„Tento komplexní systém, na jehož vrcholu jsou osazeny údolní nádrže jak s víceletým, tak sezónním řízením, garantuje i při dlouhodobém a hlubokém suchu požadované dodávky vody s vysokou zabezpečeností, která překračuje 99,5%. Samozřejmě, pokud je sucho extrémní, jako tomu bylo v letech 2015/2016, je pro zajištění dodávek potřeba operativní spolupráce s největšími odběrateli vody,“ uzavřel Jiří Pagáč. K opatřením, která mohou zmírňovat a oddalovat vliv sucha na krajinu, patří také komplexní pozemkové úpravy a zejména vodohospodářská opatření z nich realizovaná v rámci plánu společných zařízení, např. malé vodní nádrže, zasakovací pásy, průlehy, remízky, mokřady a další.


12. února 2019
frame-scrollup