Zpráva

Základní informace a legislativa – zemědělství

Základní informace

Zemědělská půda tvoří více než polovinu území Moravskoslezského kraje. Půdní kryt tvoří převážně půdy hlinité a hlinitopísčité, z půdních typů převažují hnědé půdy, podél toku řeky Odry a jejích přítoků se nacházejí illimerizované a oglejené půdy. Podhorské a horské oblasti jsou zalesněné převážně smrkovým porostem, který je doplňován listnatými druhy, především bukem. Podél toku řeky Odry jsou jedinečné porosty lužních lesů. Půdy vhodné pro zemědělství jsou hlavně na severu, v Ostravské pánvi jsou však znehodnocené průmyslovou činností.

I přes průmyslový charakter kraje je zde významně zastoupena zemědělská, potravinářská a lesní výroba. Nejúrodnější oblasti vhodné pro intenzivní výrobu se nacházejí v okresech Opava, Nový Jičín a Osoblažském výběžku v okrese Bruntál, kde se pěstuje cukrovka, pšenice, sladovnický ječmen, kukuřice na zrno, olejniny, zelenina a víceleté pícniny. V živočišné výrobě převažuje chov dojných krav, omezeně chov prasat a drůbeže. Ekologické zemědělství je doménou méně příznivých oblastí (LFA) a je zaměřeno převážně na údržbu krajiny pastvou skotu a omezeně ovcí.

Z hlediska úrodnosti jsou v kraji zastoupeny půdy:

  • velmi úrodné: hnědozemě
  • středně úrodné: illimerické půdy
  • méně úrodné: hnědé půdy a podzoly (většina území).

Z hlediska zemědělské výroby je v Moravskoslezském kraji zastoupena řepařská, bramborářská a horská výrobní oblast. Rozmanitost oblastí je dána rozdílným reliéfem kraje.

Kukuřičná výrobní oblast není v kraji zastoupena. Polovina zemědělské půdy - 50,5 % zemědělské půdy v kraji se nachází v bramborářské oblasti, 29 % je v řepařské oblasti, většina v podoblasti Ř3, a 20 % v horské výrobní oblasti.

Výměrou 0,22 ha zemědělské půdy na obyvatele se kraj pohybuje hluboko pod úrovní ČR (0,42 ha/obyv.). Způsobují to jednak nízké výměry zemědělské půdy v okresech Ostrava a Karviná a jednak vysoká lidnatost v těchto okresech. Ještě větší rozdíl oproti republikovému průměru je v podílu orné půdy na obyvatele, který v kraji činí 0,14 ha /obyvatele. Zde kromě výše uvedených důvodů je to způsobeno i vyšším % zatravnění horských okresů Bruntál a Frýdek – Místek. Pro porovnání tento podíl v EU činil v roce 2000 (původních 15 zemí) 0,37 ha zemědělské a 0,20 ha orné půdy
na obyvatele.

V přepočtu zemědělské půdy (orné půdy) na pracovníka v zemědělství vykazuje kraj zhruba o 2 ha menší výměru než-li je v průměru celé ČR.

Velký rozdíl v zastoupení jednotlivých druhů pozemků je v jednotlivých obvodech obcí s rozšířenou působností. Největší % zastoupení zemědělské půdy mají ORP: Kravaře (79,1%), Bílovec (72,1%) a Nový Jičín (68,5 %). Polovina území kraje má v rámci ORP zastoupení zemědělské půdy pod 50 %. V absolutním vyjádření mají nejvíce ha zemědělské půdy velké obvody ORP: Krnov, Bruntál a Frýdek-Místek.

Nejvyšší % zornění:

  •  nad 80 % mají obvody: Kravaře, Opava, Hlučín
  • nad 70 %: Odry, Bílovec, Nový Jičín, Bohumín, Vítkov, Kopřivnice a Karviná

Naopak nejvyšší podíl TTP -  nad 60 % rozlohy: Rýmařov (83,3 %), Jablunkov a Frýdlant.

Nevyšší % zastoupení lesů mají:

  • Frýdlant (70,9 %)
  • Jablunkov (59 %)
  • Rýmařov (49,4 %)

V absolutním vyjádření mají největší výměru lesů obvody: Bruntál, Krnov a Frýdlant.

V Moravskoslezském kraji je 167 433 ha v 1. a 2. třídě ochrany. Především Tyto půdy by měly být chráněny před zábory.

1. třída na ZPF   77182,37 ha

2. třída na ZPF   90250,40 ha

Legislativa a kompetence

Ochranu zemědělské půdy upravuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ZPF“) a vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Postup orgánu ochrany zemědělského půdního fondu dále upravuje Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96.

Zákon o ochraně ZPF ukládá povinnost orgánům obcí a krajů a Ministerstvu životního prostředí vykonávat státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu. Působnost krajského úřadu na úseku zemědělského půdního fondu je dána přímo zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, ale také např. zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Z obou posledně jmenovaných právních předpisů vyplývá působnost krajského úřadu v oblasti metodiky a kontroly přenesené působnosti ve vztahu k obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, a postavení nadřízeného (odvolacího) orgánu, jež přezkoumává rozhodnutí vydaná podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu právě obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Další oblastí je pak poskytování stanovisek a vyřizování podnětů, stížností a jiných podání.

Krajský úřad podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu:

  • uplatňuje podle § 5 odst. 2 zákona stanovisko k územně plánovací dokumentaci, nejde - li o případy v působnosti jiného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,
  • uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je - li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře do 20 ha,
  • uděluje podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení a jejich součástí, přesahuje-li trasa území, v němž vykonává působnost obecní úřad obce s rozšířenou působností,
  • uděluje podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má - li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2) o výměře od 1 do 10 ha; přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvaluje plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Další kompetence:

  • usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, který zajišťují obecní úřady obcí s rozšířenou působností na území příslušného kraje,
  • dozírá, jak tyto orgány ochrany zemědělského půdního fondu plní své úkoly, provádí kontrolní činnost a dává jim podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad.

Regionální agrární komora Ostravsko

Tato stránka je k dispozici také v angličtině / This page is also available in English
frame-scrollup