Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2001/2002

Březen 2003

Motto:

Vzdělání je základním lidským právem i univerzální lidskou hodnotou. Jeho cíle jsou odvozeny jak z individuálních, tak i společenských potřeb. Vzdělávání se proto nevztahuje jen k vědění a poznávání, tedy jen k rozvíjení intelektových schopností, ale i ke všem činnostem, chování a jednání člověka v sociálním a pracovním prostředí, tedy k celé lidské osobnosti ve všech jejích dimenzích a vztazích k ostatním lidem i ke společnosti jako celku.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy České republiky

OBSAH

Úvod

Popis vzdělávací soustavy v kraji
Regionální školství
Obecní školství
Krajské školství
Církevní školství
Soukromé školství
Školství jiných zřizovatelů
Národnostní školství
Vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodňujícího a kulturně odlišného prostředí
Spolupráce na regionální úrovni a na úrovni příhraničních euroregionů
Spolupráce škol s občanskými sdruženími, nadacemi a dalšími sociálními partnery
Spolupráce na úrovni příhraničních regionů

Stav vzdělávací soustavy v kraji podle druhu vzdělávání
Předškolní výchova
Základní vzdělávání
Střední vzdělávání
Vyšší odborné vzdělávání

Stav vzdělávací soustavy podle typů škol, školských zařízení
Základní školy
Personální zabezpečení výuky
Vzdělávací programy a rozšířená výuka
Péče o žáky se zdravotním postižením
Školní družiny a školní kluby
Základní umělecké školy
Střední školy
Gymnázia
Střední odborné školy
Konzervatoře
Střední odborná učiliště a učiliště
Střediska praktického vyučování, pracoviště praktického vyučování
Školní hospodářství
Domovy mládeže
Přijímací řízení ve středních školách
Absolventi středních škol
Aktivizační trendy v metodách a formách výchovy a vzdělávání ve středních školách
Vyšší odborné školy
Speciální školy
Speciální mateřské školy
Speciální základní školy
Speciální střední školy
Zvláštní školy
Odborná učiliště
Praktické školy
Pomocné školy a přípravný stupeň pomocných škol
Školní družiny a školní kluby při speciálních školách
Předškolní zařízení
Péče o děti se zdravotním postižením
Nadstandardní a alternativní výchovně vzdělávací práce
Státní jazykové školy
Školská zotavovací zařízení
Školy v přírodě
Střediska pro volný čas dětí a mládeže
Školská účelová zařízení
Pedagogicko-psychologické poradny
Speciálně pedagogická centra
Školní jídelny
Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči
Diagnostické ústavy a střediska výchovné péče
Dětské domovy
Výchovné ústavy
Plavecké školy
Služby škole
Další vzdělávání na školách

Výsledky vzdělávání v kraji
Hodnocení Českou školní inspekcí
Zjištěná podstatná pozitiva a negativa
Základní školy
Střední školy
Vyšší odborné školy
Speciální školy
Základní umělecké školy
Předškolní zařízení
Školská zařízení
Závěry z kontrol ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních
Polské národnostní školství
Účast v mezinárodních projektech
Prevence sociálně patologických jevů
Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními v kraji
Zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu
Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám
Formy spolupráce s rodiči
Volnočasové aktivity
Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence sociálně patologických jevů
Evaluace preventivních programů
Návrh na zefektivnění prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních v kraji na další období
Závěrečné shrnutí prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních v kraji na další období
Výsledky soutěží a přehlídek
Státní informační politika ve vzdělávání

Financování školství v roce 2002
Rozpočet kraje v oblasti školství
Hospodaření příspěvkových organizací zřízených Moravskoslezským krajem za rok 2002 včetně dosažených výsledků hospodaření
Dosažené výsledky hospodaření
Struktura nákladů
Struktura výnosů
Financování reprodukce a oprav dlouhodobého majetku
Jednotkové náklady dle typů škol
Výdaje na soukromé školy, předškolní a školská zařízení v roce 2002
Výdaje na obecní školy, předškolní a školská zařízení
Podle zdrojů financování
Podle druhů výdajů
Počet zaměstnanců a úroveň odměňování v roce 2002 v předškolních zařízeních, školách a školských zařízeních zřizovaných krajem a obcemi
Počet a struktura zaměstnanců
Dosažená platová úroveň v r. 2002
Údaje za školy zřizované obcemi

Přílohy
Přílohal 1 Mateřské školy podle okresů a zřizovatele
Přílohal 2 Základní školy podle okresů a zřizovatele
Přílohal 3 Odborná a pedagogická způsobilost pracovníků v základních školách
Přílohal 4 Kvalifikační předpoklady učitelů cizích jazyků na základních školách
Přílohal 5 Školní družiny a školní kluby při základních školách
Přílohal 6 Přijímací řízení – přehled přijatých žáků dle kategorií oborů
Přílohal 7 Uplatnění absolventů SŠ dle kategorií oborů (údaje k 30. září 2002)
Přílohal 8 Zaměstnanci dětských domovů a internátů zvláštních škol internátních
Přílohal 9 Srovnání současného počtu skupin a počtu pedagogických pracovníků školských zařízení pro výkon ústavní výchovy (s výhledem po dopadu citovaného zákona č. 109/2002 Sb.)
Přílohal 10 Srovnání současných kapacit školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a počtu jejich svěřenců (s výhledem po dopadu citovaného zákona č. 109/2002 Sb.)
Přílohal 11 Odborní pracovníci pedagogicko-psychologických poraden
Přílohal 12 Popis školních jídelen včetně výdejen stravy
Přílohal 13 Školní jídelny – celková statistika
Přílohal 14 Umístění žáků v celostátních kolech sportovních soutěží
Přílohal 15 Umístění žáků v celostátních kolech vědomostních a uměleckých soutěží
Přílohal 16 Jmenovitý seznam akcí realizovaných v roce 2002 v rámci ISPROFIN z prostředků kapitoly 398 – Ministerstvo financí
Přílohal 17 Přehled dosažených hospodářských výsledků za rok 2002
Přílohal 18 Počet ředitelství škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných obcemi na území Moravskoslezského kraje k 1. lednu 2003

**Vysvětlení zkratek použitých v textu výroční zprávy**
BR	okres Bruntál	PrŠ	praktická škola
COP	centrum odborné přípravy	RISA	Regionální informační systém o uplatnění absolventů
ČŠI	Česká školní inspekce	RVC	regionální vzdělávací centrum
DC	dětské centrum	SIS	středisko informatiky a služeb
DD	dětský domov	SJŠ	Státní jazyková škola
DDM	dům dětí a mládeže	SOŠ	střední odborná škola
DDÚ	dětský diagnostický ústav	SOU	střední odborné učiliště
DM	domov mládeže	SOUstr	střední odborné učiliště strojírenské
DVPP	další vzdělávání pedagogických pracovníků	SOUt	střední odborné učiliště technické
DVÚ	dětský výchovný ústav	SPC	speciálně pedagogické centrum
EU	Evropská unie	SPgŠ	střední pedagogická škola
FM	okres Frýdek‑Místek	SpMŠ	speciální mateřská škola
G	gymnázium	SpŠ	speciální škola, speciální školy
ISPROFIN	Informační systém programového financování	SpSŠ	speciální střední škola
ISŠ	integrovaná střední škola	SpZŠ	speciální základní škola
KA	okres Karviná	SPŠ	střední průmyslová škola
KÚ	krajský úřad	SPV	středisko praktického vyučování
MPP	minimální preventivní program	SŠ	střední škola
MSK	Moravskoslezský kraj	SSŠ	středisko služeb školám
MŠ	mateřská škola	SUPŠ	střední uměleckoprůmyslová škola
MŠMT	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR	SUŠ	střední umělecká škola
MV	Ministerstvo vnitra ČR	SVČ	středisko volného času
MZV	Ministerstvo zahraničních věcí ČR	SVP	středisko výchovné péče
MZe	Ministerstvo zemědělství ČR	SZdŠ	střední zdravotnická škola
NJ	okres Nový Jičín	SZeŠ	střední zemědělská škola
NNO	nestátní neziskové organizace	ŠD	školní družina
OA	obchodní akademie	ŠJ	školní jídelna
OP	okres Opava	ŠvP	škola v přírodě
OU	odborné učiliště	TP	Technikum Przemysłowe
OV	okres Ostrava – město	VOŠ	vyšší odborná škola
PC	pedagogické centrum	VS	okres Vsetín
PČR	Policie České republiky	VÚM	výchovný ústav pro mládež
PlavŠ	plavecká škola	ZŠ	základní škola
PO	příspěvková organizace	ZUŠ	základní umělecká škola
PoŠ	pomocná škola	ZvŠ	zvláštní škola
PPP	pedagogicko psychologická poradna	ZvŠI	zvláštní škola internátní
PPV	pracoviště praktického vyučování

Úvod

Předkládaná výroční zpráva popisuje a hodnotí oblast výchovně vzdělávací ve školním roce 2001/02 a dále oblast hospodaření v kalendářním roce 2002.

Navazuje do značné míry rozsahem zpracovaných dat na předchozí první "krajskou" výroční zprávu. Vychází totiž z podobných východisek: byl dokončen přechod škol, předškolních i školských zařízení (dále jen škol) do zřizovatelské působnosti Moravskoslezského kraje (dále jen MSK), souvztažnost se základním strategickým materiálem, tj. Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy MSK (je souběžně předkládán i veřejnosti) ještě nebylo možné plně rozvinout, závěr školního roku probíhal v přípravě na druhou fázi územně správní reformy, pro oblast vzdělávací vyjádřenou novelou zákona o státní správě a samosprávě ve školství (284/2002 Sb.). Tato posiluje kompetence obcí – jmenování ředitelů – a mění právní postavení škol – obligatorní právní subjektivita od 1. ledna 2003. Významně posiluje odpovědnost kraje za rozpočtování tzv. přímých výdajů (rozhodující objem financí) a zavádí podpůrnou roli v této oblasti v obcích s rozšířenou působností (22 v MSK).

Zdrojem údajů uvedených v této výroční zprávě jsou data zpracovaná Ústavem pro informace ve vzdělávání, Českým statistickým úřadem, Českou školní inspekcí, jednotlivými úřady práce v Moravskoslezském kraji a rovněž Odborem školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Základem informací jsou tedy statistické výkazy škol a školských zařízení školního roku 2001/02, inspekční zprávy České školní inspekce, výroční zprávy škol a dále údaje z rozvah a výkazů zisku a ztrát jednotlivých škol.

Struktura zprávy je dána zásadami Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Přesto je VZ nově členěna pro lepší přehlednost, oddělení dat a hodnocení zpracovaných Odborem školství, mládeže a sportu Krajského úřadu MSK a Českou školní inspekcí a také přináší některé nové či významně rozšířené oblasti – národnostní školství, přihraniční spolupráce, ústavní a ochranná výchova, účast v mezinárodních projektech a další. Samozřejmě nechybějí významné trendy či závažná zjištění, která se zpracovatelé snažili rozvinout a řešit v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy MSK.

Za zpracovatele
PaedDr. Tomáš Bouda
vedoucí Odboru školství, mládeže a sportu
Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

Popis vzdělávací soustavy v kraji

Regionální školství

Regionální školství Moravskoslezského kraje zahrnuje všechny školy ve smyslu zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů (tedy kromě škol vysokých) a dále školská zařízení těmto školám sloužící podle zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a dále zařízení ve smyslu zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. Celá popsaná soustava vzdělává a vychovává děti a mládež ve věku zpravidla od 3 do 21 let.

V působnosti Moravskoslezského kraje bylo celkem 1.566 škol a školských zařízení. Z porovnání počtu jednotlivých škol a zařízení v České republice vyplývá (dle údajů ve Statistické ročence Ústavu pro informace ve vzdělávání za školní rok 2001/02), že Moravskoslezský kraj má druhý nejvyšší počet škol základních (po Středočeském kraji), třetí nejvyšší počet škol středních (po Praze a Jihomoravském kraji) a dále třetí nejvyšší počet předškolních zařízení (po kraji Jihomoravském a Středočeském) s celkově nejvyšším počtem dětí ze všech krajů ČR.

Údaje v tabulce č. 1 přinášejí přehled o počtu jednotlivých typů škol a školských zařízení všech zřizovatelů v Moravskoslezském kraji, které jsou zařazeny v registru sítě škol MŠMT (včetně škol a zařízení, jež ve školním roce 2001/02 nevykazují žádné žáky). Uvádějí jednak počet jednotlivých ředitelství (tedy reálného počtu škol a školských zařízení), jednak souhrnný počet škol a školských zařízení zařazených v registru jako součásti (mnohé školy, zejména střední a speciální, jsou složeny z většího počtu součástí).

Tabulka č. 2 pak klasifikuje jednotlivé součásti škol podle zřizovatelů na území Moravskoslezského kraje. Zřetelně zde vystupují obce jako zřizovatelé největšího počtu škol a školských zařízení – zřizují je v 71 % případů z celkového počtu. Další zřizovatelé mají několikanásobně menší zastoupení (kraj téměř 19 %, soukromé osoby 8,6 %, církev 0,96 %). Podíl ministerstev (školství a vnitra) na zřizování škol v kraji je zcela nepatrný (0,4 %).

**Tab. 1 Přehled škol a školských zařízení v kraji podle ředitelství a podle součástí ve školním roce 2001/02**
Typ školy, školského zařízení	Počet podle samostatných ředitelství	Počet podle součástí	Počet žáků
Základní školy	467	467	136 045
Základní umělecké školy	53	53	25 578 *
Střední odborná učiliště a učiliště	58	58	25 011
Střediska praktického vyučování	7	7	1 182 *
Pracoviště praktického vyučování	52	52	-
Gymnázia	38	39	15 856
Střední odborné školy	58	87	25 397
Konzervatoře	1	1	430
Vyšší odborné školy	5	10	2 382
Speciální základní školy	20	23	1 081
Speciální střední školy	1	3	1 140
Zvláštní školy	34	49	3 635
Odborná učiliště	4	19	1 881
Praktické školy	1	11	174
Pomocné školy	4	41	495
Mateřské školy	591	629	34 250
Speciální mateřské školy	12	29	765
Státní jazykové školy	2	2	3 374 *
Školy v přírodě	6	6	8 409 *
Střediska pro volný čas	35	35	31 638 *
Školní družiny	-	479	24 548 *
Školní kluby	-	47	2 809 *
Domovy mládeže	2	53	3 879 *
Diagnostické ústavy	2	2	83 *
Dětské domovy	17	17	622 *
Výchovné ústavy	3	3	142 *
Střediska výchovné péče	-	2	-
Pedagogicko-psychologické poradny	8	8	-
Speciálně pedagogická centra	-	10	-
Školní jídelny	72	766	153 302 *
Školní hospodářství	3	3	-
Plavecké školy	4	4	18 954 *
Střediska služeb školám	6	6	-
Celkem škol a školských zařízení	1 566	3 021	248 542

* údaje nevykázány v celkovém součtu

**Tab. 2 Přehled škol a školských zařízení v kraji podle zřizovatele a podle ředitelství**
Typ školy, školského zařízení	Zřizovatel						Celkem
Typ školy, školského zařízení	kraj	obec	církev	soukr.	MŠMT	MV	Celkem
Základní školy	-	460	3	4	-	-	467
Základní umělecké školy	43	4	1	5	-	-	53
Střední odb. učiliště a učiliště	48	-	-	10	-	-	58
Střediska praktického vyuč.	3	-	-	4	-	-	7
Pracoviště praktického vyuč.	-	-	-	52	-	-	52
Gymnázia	30	1	1	6	-	-	38
Střední odborné školy	32	-	2	23	-	1	58
Konzervatoře	1	-	-	-	-	-	1
Vyšší odborné školy	-	-	-	5	-	-	5
Speciální základní školy	15	1	-	3	1	-	20
Speciální střední školy	1	-	-	-	-	-	1
Zvláštní školy	31	1	-	2	-	-	34
Odborná učiliště	4	-	-	-	-	-	4
Praktické školy	-	-	1	-	-	-	1
Pomocné školy	1	-	2	1	-	-	4
Mateřské školy	-	573	2	16	-	-	591
Speciální mateřské školy	9	2	-	1	-	-	12
Státní jazykové školy	2	-	-	-	-	-	2
Školy v přírodě	6	-	-	-	-	-	6
Střediska pro volný čas	31	1	2	1	-	-	35
Domovy mládeže	2	-	-	-	-	-	2
Diagnostické ústavy	-	-	-	-	2	-	2
Dětské domovy	16	-	1	-	-	-	17
Výchovné ústavy	-	-	-	-	3	-	3
Pedagog.-psycholog. poradny	8	-	-	-	-	-	8
Školní jídelny	1	70	-	1	-	-	72
Školní hospodářství	3	-	-	-	-	-	3
Plavecké školy	4	-	-	-	-	-	4
Střediska služeb školám	6	-	-	-	-	-	6
Celkem škol a šk. zařízení	297	1 113	15	134	6	1	1 566

Obecní školství

Podle § 14 odst. 2 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, zřizuje obec předškolní zařízení, základní školy, školská zařízení jim sloužící, základní umělecké školy, střediska pro volný čas dětí a mládeže, školní družiny a kluby, příp. školní knihovny. Prokáže‑li obec podmínky pro zajištění výchovně vzdělávací činnosti, může se souhlasem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zřídit předškolní zařízení, školu nebo školské zařízení, které zřizuje dle citovaného zákona jiný zřizovatel.

V Moravskoslezském kraji – podobně jako v celé České republice – je obcemi zřízeno nejvíce mateřských škol (573) a základních škol (460), jak vyplývá z údajů v tabulce č. 2.

Je zřejmé, že vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji nastal úbytek v počtech žáků, tedy i počtech škol, zejména mateřských, event. základních. V současné době zůstává stále prioritním úkolem dosáhnout optimálních podmínek v oblasti předškolní výchovy a základního vzdělávání v souvislosti s rozmístěním škol mateřských a základních vzhledem k jejich územní dostupnosti.

Je nezbytné konstatovat, že síť základních škol v kraji doznala od 1. ledna 2003 velkých změn. Novela citovaného zákona č. 564/1990 Sb., ukládá v § 24 odst. 4 obci, která je zřizovatelem předškolního zařízení, školy nebo školského zařízení bez právní subjektivity, zajistit změnu právní formy, a to v souladu s § 14 odst. 2 a 7 tohoto zákona do 1. ledna 2003.

V důsledku této změny došlo ke slučování základních škol (hlavně neúplných), rušení samostatných mateřských škol a školních jídelen, které se staly součástmi základních škol. Přehled stavu obecního školství po 1. lednu 2003 v Moravskoslezském kraji podává příloha č. 18.

Krajské školství

Přesun kompetencí na kraje v roce 2001 dle příslušných ustanovení zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, následně podle zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, byl úspěšně dovršen. Ve školním roce 2001/02 byl Moravskoslezský kraj zřizovatelem celkem 297 škol a školských zařízení, z čehož zhruba třetinu tvořily střední školy. Zásadní úlohu rovněž plnil kraj jako zřizovatel u výrazné většiny speciálních škol.

Servisními organizacemi k zajištění provozu škol a ve většině případů i organizátorem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků byla střediska služeb školám, která zřizoval Moravskoslezský kraj v každém okrese.

Církevní školství

Zřizování předškolních zařízení, škol a školských zařízení církví upravuje vyhláška MŠMT č. 452/1991 Sb., o zřizování a činnosti církevních škol a škol náboženských společností. V Moravskoslezském kraji je zřetelná a funkční spolupráce s příslušnými pracovníky Ostravsko-opavské diecéze, kteří globálně shromažďují poznatky z oblasti výchovně vzdělávací i ze škol jiných náboženských společností.

Soukromé školství

Soukromý sektor vystupuje v Moravskoslezském kraji jako zřizovatel necelé desetiny všech předškolních zařízení, škol a školských zařízení (8,6 %) z celkového počtu stávajících zařízení. Nejvíce se podílí na zřizování pracovišť praktického vyučování, dále vyšších odborných škol, středních odborných škol, středních odborných učilišť a mateřských škol.

Školství jiných zřizovatelů

Na území Moravskoslezského kraje jsou rovněž školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, které zřizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Kromě těchto zařízení je MŠMT zřizovatelem ještě jedné další školy v kraji (Speciální školy pro tělesně postižené, Opava, Dostojevského 12).

Jedinou školou v kraji zřizovanou Ministerstvem vnitra je Střední odborná škola požární ochrany ve Frýdku‑Místku.

Národnostní školství

Polské národnostní školství je svébytnou součástí Moravskoslezského kraje, zejména pak jeho dvou okresů (Frýdek‑Místek a Karviná), ve kterých se v současné době nacházejí všechny školy s polským vyučovacím jazykem.

Předškolní výchovu v polském jazyce okresu Frýdek‑Místek zabezpečovalo 15 mateřských škol (jedna MŠ jako součást ZŠ). Kromě těchto zařízení zde existuje dalších 5 mateřských škol, tzv. smíšených, kde jsou zřízena oddělení pro děti polské národnosti. V karvinském okrese existuje celkem 14 předškolních zařízení, ve třech z nich je vyučovacím jazykem polština i čeština (smíšené MŠ). Celkem 7 mateřských škol v okrese Karviná je součástí škol základních. Mateřské školy s polským jazykem vyučovacím navštěvuje celkem 696 dětí.

Z celkového počtu 28 základních škol s polským jazykem vyučovacím je 17 z nich v okrese Frýdek‑Místek (z toho 7 úplných), zbývajících 11 (z toho 6 úplných) v okrese Karviná. Tyto školy navštěvuje celkem 2.327 žáků.

Po ukončení povinné školní docházky mají žáci polské národnosti možnost – kromě široké nabídky všech středních škol v kraji – studovat na 4 středních školách s polským jazykem vyučovacím (1 gymnáziu s polským jazykem vyučovacím, dále 3 středních odborných školách, kde jsou třídy s polským vyučovacím jazykem – obchodní akademie, zdravotnická škola, průmyslová škola). Všechny tyto školy jsou situovány v okrese Karviná. Ve školním roce 2001/02 studovalo na zmíněných středních školách v polském vyučovacím jazyce celkem 685 žáků.

**Tab. 3 Přehled škol a předškolních zařízení s polským jazykem vyučovacím ve školním roce 2001/02 (bez MŠ smíšených)**
Typ školy	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků	Průměr na třídu	Přepočtený počet pedagogů	Průměr žáků na pedagoga
Mateřské školy	26	33	617	18,7	56,3	11,0
Základní školy	28	144	2 327	16,2	208,3	11,2
Gymnázium	1	16	467	29,2	41,5	11,3

Obecný úbytek počtu dětí a žáků vzhledem k demografickým prognózám má faktický dopad rovněž na populaci s polskou národností. I polské národnostní školství se potýká s efektivní naplněností tříd. Školy jsou nuceny požadovat výjimky hodné zřetele z důvodu malého počtu žáků. Proto je v současné době zásadním úkolem dosáhnout optimalizované sítě předškolních zařízení a škol s polským jazykem vyučovacím v rámci kraje v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. Celková navrhovaná koncepce je zásadním způsobem ovlivněna nepříznivými populačními a demografickými charakteristikami. Demografický vývoj pochopitelně přímo určuje velikost populačních ročníků, které přicházejí do škol. V této souvislosti má dopad i na snižování velikosti příslušných populačních ročníků polské národnostní menšiny žijící na území Moravskoslezského kraje, což se ve stávajícím rozvinutém národnostním školství projevuje zejména vysokým počtem kapacitně malých škol s polským jazykem vyučovacím.

Sebelepší optimalizace polského školství ovšem problém naplněnosti škol s polským jazykem vyučovacím nevyřeší, je třeba hledat modely pozitivní spolupráce a soužití v kombinovaných zařízeních s více typy škol a třídami s výukou jak v jazyce českém, tak i polském. Mnohaletou zkušenost s uplatňováním popsaného modelu má dosud jediná škola v Moravskoslezském kraji – Základní škola ve Stonavě. Pod jedním ředitelstvím, i když na mnoha odloučených pracovištích, jsou zde vzdělávány a vychovávány děti mateřské školy se třídami s polským i českým vyučovacím jazykem a také žáci základní školy ve třídách s českým i polským vyučovacím jazykem.

Vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodňujícího a kulturně odlišného prostředí

Rodiny, jejichž tradiční kultura a způsob života je označována romským slovem "romipen", tvoří nedílnou část obyvatelstva kraje. Ne všechny tyto rodiny se hlásí k romské národnosti, jsou to Češi nebo Slováci, žijí však v duchu tradic svých romských předků. Způsob života těchto rodin je naprosto odlišný od života průměrné české rodiny. Díky kumulaci romského obyvatelstva v určitých lokalitách (zvláště ve velkých městech kraje) nenastal přirozený rozptyl romských žáků ve větším počtu základních škol v jednom městě.

Základní a zvláštní školy v lokalitách hustě osídlených romskými rodinami jsou ve své podstatě určitým druhem "komunitních" škol s řadou specifických problémů, které poznamenávají úroveň výchovně vzdělávacího procesu ve všech jeho složkách. Do základních škol v lokalitách bez romského osídlení docházejí žáci romského etnika minimálně, což všeobecně poznamenává potřebu vnímat nutnost evaluace výchovně vzdělávacího procesu (vesměs výhradně monokulturně pojatého) směrem k multikulturnímu či aspoň bikulturnímu přístupu ke svým žákům.

Jednou z možností k dosažení změny současné situace ve školách je systematické a důsledné organizování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti multikulturní výchovy. Strategie kraje z hlediska vzdělávání romských dětí spočívá v podpoře předškolní výchovy v mateřských školách, v přípravných ročnících základních škol a v zavedení speciálních "komunitních" programů ve specifických školách v oblastech hustě osídlených romskými rodinami a v propojení výchovně vzdělávací práce těchto škol s komunitní prací neziskových organizací pracujících přímo v těchto lokalitách.

Důležitým bodem strategie kraje je také podpora romských studentů na středních školách s výhledem rozšíření specificky zaměřených studijních oborů v oblasti pedagogické, sociální a hudební.

Spolupráce na regionální úrovni a na úrovni příhraničních euroregionů

Spolupráce škol s občanskými sdruženími, nadacemi a dalšími sociálními partnery

Mezi sociální partnery škol v Moravskoslezském kraji patří orgány státní správy a samosprávy, hospodářské podniky a společnosti, občanská sdružení a nadace, vysoké školy a další školy různého typu, soudy a policie, zdravotnická zařízení.

Hospodářské podniky a společnosti podporují žáky především stejného profesního zaměření, umožňují jim exkurze nebo i praktický výcvik ve svých provozovnách, a tím je seznamují s novými technologiemi. Velmi často tyto společnosti, kterými jsou i profesní cechy, napomáhají k transformaci vzdělávacího systému v učňovském školství s ohledem na potřeby mezinárodního tržního hospodářství. Jejich role spolupráce se středními odbornými školami a středními odbornými učilišti vzrůstá v kontextu se vstupem České republiky do Evropské unie. Celkem 14 středních škol se zapojilo do Programu rozvoje lidských zdrojů v regionu NUTS II, který stanoví strategii, cíle i finanční objem pomoci Evropské unie pro oblast rozvoje lidských zdrojů a je financován programem PHARE. Hlavním cílem tohoto programu je vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle. Specifickými úkoly je pak zvýšení zaměstnanosti prostřednictvím rozšiřování pracovních příležitostí založené zejména na získávání požadovaných dovedností a kvalifikací a rozvoj systému celoživotního učení včetně dobudování terciárního vzdělávání.

Významná je rovněž oblast spolupráce s úřady práce v kraji, zejména v souvislosti se sledováním absolventů středních a vyšších odborných škol na trhu práce (viz kapitola 4.3.9).

Celkem 26 středních škol kraje se v mnoha formách a různými způsoby zapojuje do spolupráce s občanskými sdruženími a nadacemi. Některé z nich významně napomáhají školám v prevenci, léčbě a resocializaci osob užívajících návykové látky, jiné pomáhají žákům z dysfunkčních rodin s cílem snížení a eliminace kriminality. Především gymnázia a střední zdravotnické školy se soustředily na spolupráci s humanitárními organizacemi, ústavy sociální péče a Českým červeným křížem, účastní se mnoha charitativních akcí a pomáhají při organizaci finančních sbírek (např. Konto naděje). Významnou akcí byla v dubnu 2002 účast žáků středních škol v Ostravě, Karviné a Havířově, tedy v městech s velkým počtem interetnických střetů a rasově motivovaných trestných činů, na vládním programu "Jízda tolerance" o xenofobii, rasismu a rasové nesnášenlivosti. Jiné střední školy spolupracují s občanskými sdruženími či nadacemi na projektech environmentálního vzdělávání a výchovy a jejich přenášení do praxe.

Spolupráce na úrovni příhraničních regionů

Do spolupráce mezi příhraničními regiony je zahrnuto celkem 41 středních škol Moravskoslezského kraje a jejich partnery jsou především školy v Polsku a na Slovensku. Jejich často velmi dlouholetá spolupráce probíhá formou výměnných pobytů, odborných stáží, společných akcí se sportovním zaměřením nebo kulturním programem. Zajímavou aktivitou s ekologickou tématikou je také společný česko-polský projekt "Příroda bez hranic", který řeší průzkum krajinných prvků a návrh biokoridoru nebo téma "Poznej své nejbližší sousedy" v rámci projektu VISEGRAD. Program, který také podporuje spolupráci mezi příhraničními regiony je program Evropské unie CBC, který je financován v rámci PHARE.

CBC (Cross-Border Cooperation) je program přeshraniční spolupráce s cílem podporovat aktivity dvoustranné příhraniční spolupráce v regionech střední a východní Evropy. Je zaměřen na pomoc příhraničním regionům při překonávání specifických problémů jejich rozvoje. Do tohoto programu je zapojeno celkem 6 středních škol v Moravskoslezském kraji a jejich příhraničními partnery jsou školy v Polsku a na Slovensku. Program s názvem "Společně se učíme a poznáváme se" probíhá formou vzájemných návštěv škol, organizací soutěží odborných dovedností, výměnných pobytů, organizací sportovních soutěží i kulturních akcí (výstavy).

Stav vzdělávací soustavy v kraji podle druhu vzdělávání

Předškolní výchova

Proces předškolní výchovy probíhá z hlediska institucionálního zejména v mateřských školách, dále ve speciálních mateřských školách a v mateřských školách při dětských domovech. Tento typ výchovy je uskutečňován i v přípravných třídách pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Zde se připravují děti k bezproblémovému vstupu do vzdělávacího procesu na základních školách. Předchází se tak případným neúspěšným začátkům ve školní docházce. Děti v těchto třídách neplní povinnou školní docházku, i když tento výchovně vzdělávací proces probíhá v běžných třídách základních a zvláštních škol, event. v předškolních zařízeních. Přehled o popsané oblasti podává tabulka č. 4.

**Tab. 4 Předškolní výchova v kraji podle druhu škol**
Typ školy	Počet
	škol		tříd		žáků
	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Mateřské školy	644	629	1 568	1 518	34 913	34 250
Speciální mateřské školy a mateřské školy při dětských domovech	28	27	82	81	787	765
Přípravné třídy Z toho v mateřských školách v základních školách ve zvláštních školách	17 - 11 6	18 - 12 6	20 - 13 7	21 - 14 7	270 - 199 71	288 - 216 72
Celkem kraj	689	674	1 670	1 620	35 970	35 303

Základní vzdělávání

Základní vzdělávání zajišťují především školy základní, dále nižší ročníky víceletých gymnázií a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči. Tyto speciální školy pečují o postižené děti, pro které jsou zde vytvářeny vhodnější podmínky pro vzdělávání a výchovu, než by jim mohly poskytnout běžné školy. V úrovni základního vzdělání jsou to speciální základní školy pro žáky se smyslovým a tělesným postižením, zvláštní školy pro žáky s mentálním postižením a pomocné školy pro děti s vysokým stupněm mentálního postižení. Ve všech těchto institucích plní žáci povinnou školní docházku.

Základní vzdělávání probíhá rovněž v přípravném stupni pomocné školy, kam jsou vřazeni žáci ve věku typickém pro povinnou školní docházku, ale v tomto zařízení ji neplní (proto v tabulce č. 5 nejsou uvedeni). Přípravným stupněm se vlastně rozumí školské účelové zařízení pro děti s těžkým mentálním postižením před jejich zařazením do pomocné školy.

Základní vzdělávání se uskutečňuje rovněž ve školách při zařízeních ústavní a ochranné výchovy.

Informace o základním vzdělávání v kraji přináší tabulka č. 5.

**Tab. 5 Základní vzdělávání v kraji podle druhu škol**
Typ školy	Počet
	škol		tříd		žáků
	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Základní školy	468	467	6 274	6 130	140 301	136 045
Víceletá gymnázia a konzervatoře	34	34	148	148	4 440	4 405
Speciální základní školy	22	22	121	130	1 028	1 081
Zvláštní školy	49	48	452	407	4 132	3 635
Pomocné školy	37	38	78	80	467	495
Základní školy při vých. ústavech	2	2	5	5	46	38
Zvláštní školy při vých. ústavech	3	3	10	10	61	72
Pomocné školy při vých. ústavech	1	1	2	2	9	8
Celkem kraj	616	615	7 090	6 912	150 484	145 779

Střední vzdělávání

Střední školství je v této kapitole sledováno jednak z hlediska institucionálního, tzn. podle druhu střední školy (viz tabulka č. 6), tak i z hlediska stupně poskytovaného vzdělání (viz tabulka č. 7).

**Tab. 6 Střední vzdělávání v kraji podle druhu škol**
Typ školy	Počet
	škol	z toho		tříd	z toho		žáků	z toho
	škol	denní studium	ostatní formy studia	tříd	denní studium	ostatní formy studia	žáků	denní studium	ostatní formy studia
Střední školy	178	176	66	2 529	2 353	176	66 508	62 776	3 732
Speciální střední školy	31	31	-	217	217	-	3 276	3 276
Střední školy při vých. ústavech	2	2	-	9	9	-	59	59	-
Celkem kraj	211	209	66	2 755	2 579	176	69 843	66 111	3 732
Školní rok 2000/01	214	213	68	2 749	2 566	183	69 057	65 007	4 050

Střední vzdělávání dělíme na všeobecné a odborné. Vzdělávání všeobecné se vyznačuje vyváženou skladbou vyučovaných předmětů a je určeno pro žáky, kteří chtějí dále pokračovat ve studiu na vysoké škole. Je realizováno na gymnáziích a označuje se také jako úplné střední vzdělávání.

V odborném vzdělávání je kladen vždy důraz na určitý dominantní obor. Způsob odborné přípravy je definován profesním zaměřením budoucího absolventa.

Střední odborné vzdělávání je realizováno ve středních odborných učilištích (SOU, OU, U) v učebních oborech určených pro dělnické profese a dále v nematuritních oborech na středních odborných školách.

V učebních oborech s maturitou, v maturitních oborech SOŠ, event. v nástavbovém studiu pro absolventy učebních oborů SOU probíhá úplné střední odborné vzdělávání. Studijní obory na SOŠ jsou určeny pro přípravu na nižší manažerské funkce nebo technické, ekonomické, pedagogické a další činnosti. V této skupině jsou zastoupena také lycea, která na úrovni středního vzdělávání představují přechodovou oblast mezi všeobecným a odborným vzděláváním (obory lycea jsou zařazovány ve vzdělávací nabídce SOŠ).

Do odborného vzdělávání řadíme také praktické školy, které poskytují vzdělání absolventům pomocných a zvláštních škol a připravují je pro výkon jednoduchých profesí.

**Tab. 7 Střední vzdělávání v kraji podle stupně poskytovaného vzdělání**
Druh studia	Počet				z toho
	škol		žáků		denní studium		ostatní formy studia
	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Úplné střední vzdělávání	38	37	15 881	15 856	15 733	15 691	148	165
Střední odborné vzdělávání	57	57	17 813	18 162	17 738	18 084	75	78
Úplné střední odborné vzděl.	129	129	31 664	32 060	27 842	28 574	3 822	3 486
Vyšší vzděl. na konzervatořích	1	1	429	430	424	427	5	3
Střední vzdělávání bez speciálních SŠ a SŠ při výchovných ústavech	181	178	65 787	66 508	61 737	62 776	4 050	3 732
Střední vzdělávání na speciálních SŠ a SŠ při výchovných ústavech	33	33	3 270	3 335	3 270	3 335	-	-
Střední vzdělávání kraj celkem	214	211	69 057	69 843	65 007	66 111	4 050	3 732

Vyšší odborné vzdělávání

Proces vyššího odborného vzdělávání probíhá na vyšších odborných školách. V Moravskoslezském kraji bylo ve školním roce 2001/02 celkem 10 VOŠ, z toho právě polovina je součástí středních odborných škol.

Podrobnější údaje o tomto typu vzdělávání přináší kapitola 4.4.

Stav vzdělávací soustavy podle typů škol, školských zařízení

Základní školy

Ve školním roce 2001/02 probíhala výuka celkem na 467 základních školách (v uplynulém školním roce na 468 ZŠ). Síť byla tvořena 303 plně organizovanými, tzv. úplnými školami (výuka probíhá v 1. – 9. ročníku) a dále 164 školami neúplnými (1. – 5. ročník). Celkem se na základních školách vzdělávalo 136.045 žáků (134.507 žáků v 6.004 běžných třídách a dále 1.538 žáků ve 126 třídách speciálních a specializovaných). Přehled o počtu žáků v běžných třídách základních škol jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje přináší tabulka č. 8 (podrobnější údaje jsou v tabulkách v příloze).

**Tab. 8 Základní školy v kraji (podle součástí)**
Okres	Počet škol		Počet běžných tříd		Počet žáků
Okres	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Bruntál	46	46	538	529	11 545	11 289
F.‑Místek	107	107	1 165	1 140	25 567	24 802
Karviná	85	85	1 338	1 309	31 198	30 289
Nový Jičín	76	75	817	803	18 202	17 774
Opava	84	84	886	867	19 739	19 146
Ostrava	70	70	1 390	1 356	32 335	31 207
Celkem	468	467	6 134	6 004	138 586	134 507

Úbytek 4.079 žáků v běžných třídách základních škol od předešlého školního roku dokumentuje a potvrzuje nepříznivou demografickou prognózu. Tato skutečnost se podepsala i na klesajících počtech žáků v jednotlivých třídách základních škol, což samozřejmě ovlivnilo snižování celkového průměrného počtu žáků na třídu (viz tabulka č. 9).

**Tab. 9 Průměrný počet žáků v běžných třídách základních škol**
Školní rok	Úplné ZŠ			Neúplné ZŠ			ZŠ celkem
Školní rok	Počet škol	Počet žáků	Průměr na třídu	Počet škol	Počet žáků	Průměr na třídu	Počet škol	Počet žáků	Průměr na třídu
2001/02	302	125 841	23,0	164	8 686	16,5	466*	134 527	22,4
2000/01	303	129 749	23,1	165	8 837	16,7	468	138 586	22,6

* není započtena jedna škola bez žáků

Minimální průměrný počet žáků ve třídě vymezuje ustanovení § 6 odst. 3 a 5 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nesplňuje‑li škola stanovený limit žáků, musí zřizovatel zažádat o výjimku MŠMT ČR. Přehled o schválených výjimkách pro základní školy v Moravskoslezském kraji v posledních třech školních letech přináší tabulka č. 10.

I když bychom logicky očekávali postupný nárůst počtu výjimek hodných zřetele zejména v důsledku klesajících stavů žáků, situace se zdá poměrně stabilizovanou. Příčinou je zřejmě stále častější začleňování kapacitně malých škol (zejména neúplných) do škol větších, plně organizovaných, což ovlivňuje výsledný průměrný počet žáků na třídu.

**Tab. 10 Výjimky z minimálního průměrného počtu žáků ve třídě v základních školách**
Okres	Úplné ZŠ			Neúplné ZŠ
Okres	2000/01	2001/02	2002/03	2000/01	2001/02	2002/03
Bruntál	1	1	5	5	5	3
F.‑Místek	11	9	9	3	3	3
Karviná	2	2	2	3	5	5
Nový Jičín	5	4	2	2	3	1
Opava	2	2	4	-	-	-
Ostrava	4	4	4	-	-	-
Celkem	25	22	26	13	16	12

Personální zabezpečení výuky

Jak vyplývá ze statistických výkazů k 30. září 2001, vyučovalo ve školním roce 2001/02 v základních školách Moravskoslezského kraje celkem 9.966 pedagogických pracovníků (v přepočteném počtu na plně zaměstnané 9.053,9), z toho 8.858 učitelů včetně ředitelů, zástupců ředitelů a výchovných poradců. Z celkového počtu všech učitelů 86,5 % tvoří ženy, dále 16,9 % jsou nekvalifikovaní.

**Tab. 11 Pedagogičtí pracovníci základních škol**
Okres	Počet pedagogických pracovníků	Z toho učitelů	Přepočtený počet pedagogických pracovníků
Bruntál	867	760	784,1
Frýdek‑Místek	1 906	1 693	1 687,2
Karviná	2 067	1 866	1 925,6
Nový Jičín	1 295	1 165	1 166,6
Opava	1 508	1 327	1 327,3
Ostrava	2 211	1 963	2 071,4
ZŠ soukromé a církevní	112	84	91,7
Celkem 2001/02	9 966	8 858	9 053,9
Celkem 2000/01	10 084	9 024	9 185,9

Úbytek pedagogických pracovníků v porovnání s údaji školního roku 2000/01 činí celkem 124 fyzických osob (tzn. v přepočteném počtu 132 plných úvazků). Srovnáme‑li údaje o úbytku žáků (pokles o 4.079 žáků v běžných třídách, celkový úbytek včetně speciálních tříd činí 4.256 žáků), je zřejmé, že pokles počtu žáků není přímo úměrný poklesu počtu pedagogických pracovníků.

Ze statistiky rovněž vyplývá, že se v základních školách sice mírně zvyšují počty přípravných tříd zřizovaných na základě metodického pokynu MŠMT (Statut ověřování přípravných tříd pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí čj. 12 748/97-20) a jeho prováděcích úprav, ale klesá počet tříd speciálních a specializovaných i vyrovnávacích (viz tabulka č. 13).

**Tab. 12 Speciální a specializované, přípravné a vyrovnávací třídy v základních školách**
Školní rok	Počet tříd
Školní rok	přípravných	speciálních a specializovaných	vyrovnávacích
2000/01	13	140	10
2001/02	14	126	8

Další významnou oblastí personálního zabezpečení výuky je hledisko odborné a pedagogické způsobilosti pedagogů. Jak signalizují protokolární zjištění inspekčních zpráv, situace není zdaleka optimální. Podle údajů poskytnutých řediteli základních škol Moravskoslezského kraje (viz tabulka v příloze) bylo vyučování ve školním roce 2001/02 zabezpečováno plně kvalifikovanými učiteli ve smyslu platných právních norem celkem v 77,1 % případů. Příznivější situace je na 2. stupni ZŠ, kde je odborná a pedagogická způsobilost splněna u 83,7 % vyučujících, v 1. – 5. ročníku u 69,7 % učitelů. Varovným signálem jsou rovněž údaje o věkové struktuře pedagogů základních škol. Ve školním roce 2001/02 jich bylo téměř 30 % z celkového počtu ve věkové kategorii nad 50 let, ale ve věkovém rozmezí 21 až 30 let bylo pouze 18,3 % učitelů, pracujících důchodců bylo 7,7 %.

Velmi alarmující z hlediska kvalifikačních předpokladů je situace v personálním zajištění výuky cizích jazyků (podrobnosti obsahuje tabulka v příloze). Dle údajů ředitelů ZŠ je kritický zejména stav ve 4. – 5. ročníku základní školy, kde jen zhruba šestina pedagogů vyučuje s odbornou znalostí cizího jazyka včetně pedagogické způsobilosti (14,7 % učitelů jazyka anglického, 19,5 % učitelů jazyka německého). Na 2. stupni ZŠ splňuje kvalifikační předpoklady včetně příslušného pedagogického vzdělání 18,5 % učitelů angličtiny a 45,9 % učitelů němčiny. Výuka dalších cizích jazyků, zejména francouzského, příp. španělského, je zastoupena na základních školách minimálně. Avšak kvalifikační předpoklady vyučujících těchto jazyků jsou mnohem příznivější – 53,8 % učitelů na 1. stupni a 68,1 % učitelů na 2. stupni ZŠ.

V současné době je v základních školách velmi obtížné zajistit pro výuku cizích jazyků lingvistu – pedagoga, který dosahuje potřebné úrovně zvládnutí jazyka. Akreditované kurzy cizích jazyků (absolventy těchto kurzů je 50 % učitelů na 1. stupni a téměř 30 % učitelů na 2. stupni) mohou daný problém řešit pouze dočasně, aktivní znalost jazyka je věcí dlouhodobého učení.

Vzdělávací programy a rozšířená výuka

V oblasti vzdělávacích programů, podle nichž se ve školním roce 2001/02 vyučovalo v Moravskoslezském kraji, nedošlo k žádným zásadním změnám. Naprostá převaha základních škol i nadále realizuje nejrozšířenější učební dokument – vzdělávací program Základní škola (čj. 16 847/96-2). Probíhal celkem ve 448 školách (tzn. v 96 % z celkového počtu škol). Podle vzdělávacího programu Obecná škola (čj. 12 035/97-20) se vyučovalo v 51 školách (tj. 11,8 %), podle programu Národní škola ve 3 školách (tj. 0,6 %). Program Waldorfská škola (čj. 18 730/9191-20) uplatňuje jediná škola v celém kraji. V některých školách se vyučuje podle několika vzdělávacích programů souběžně. Výuka podle vlastních učebních dokumentů schválených MŠMT ČR není v kraji realizována.

V Moravskoslezském kraji rovněž probíhá od září 1999 pokusné ověřování tzv. domácího vzdělávání (Základní škola Ostrava-Výškovice, Šeříková 33). V tomto modelu vzdělávání může být zařazen pouze žák 1. – 5. ročníku ZŠ. V rámci domácího vzdělávání probíhá výuka v 5 třídách (jedna třída v každém ročníku) celkem se 60 žáky.

**Tab. 13 Základní školy s rozšířeným vyučováním vybraných předmětů ve školním roce 2001/02**
Okres	Matematika a přírod. př.	Tělesná výchova	Cizí jazyky	Hudební a výtv. vých.	Jiné	Celkem škol
Bruntál	1	4	-	1	-	5
F.‑Místek	4	8	2	2	1	12
Karviná	1	6	4	4	-	15
Nový Jičín	2	8	4	-	1	13
Opava	2	4	2	1	1	10
Ostrava	3	12	6	6	-	24
Soukromé a církevní školy	-	-	2	1	-	3
Celkem typů	13	42	20	15	-	82

Pro žáky nadané a mimořádně talentované jsou při základních školách zřizovány třídy s rozšířeným vyučováním některých vybraných předmětů nebo skupiny předmětů. V Moravskoslezském kraji tyto třídy fungují celkem v 82 základních školách (tj. 17,6 % z celkového počtu ZŠ). Přehled o počtu škol realizujících jednotlivé typy rozšířené výuky přináší tabulka č. 13. Vzhledem k tomu, že v některých ZŠ je zavedeno současně více typů rozšířeného vyučování, celkový počet škol není prostým celkovým součtem uplatňovaných typů. Informace o třídách s rozšířeným vyučováním podle jednotlivých předmětů a počtu žáků jsou obsaženy v tabulce č. 14.

**Tab. 14 Třídy s rozšířenou výukou vybraných předmětů**
	Matematika a přírod. předměty	Tělesná výchova	Jazyk anglický	Jazyk německý	Jazyk francouzský	Jazyk ruský	Hudební, výtvarná výchova	Jiné
Počet tříd	52	153	184	118	32	7	111	11
Počet žáků	1 347	3 477	4 178	2 226	324	58	2 401	1 482

Dosud uplatňované modely vzdělávacích programů, kdy je podrobně předepisován učební plán (ve většině případů včetně učebních osnov), se brzy mají stát minulostí. MŠMT ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým připravuje nový vzdělávací program, který má být v základních školách používán od školního roku 2004/05. Výchozím materiálem pro reformu vzdělávacího systému je tzv. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který místo podrobných osnov obsahuje obecný vzdělávací plán s návrhem počtu vyučovacích hodin pro 9 vzdělávacích oblastí, kde má být stanoveno pouze to, co mají žáci umět po určité době studia. Centrálně vydávané učební osnovy v podobě, jakou známe nyní, již existovat nebudou. Závazný dokument si bude podle daných pravidel sestavovat každá škola sama, při čemž se musí opírat nejen o cíle vzdělávání stanovené rámcovým vzdělávacím programem, ale také o tzv. očekávané kompetence a učivo, které program vymezuje.

Projekt se nyní testuje asi na 50 základních školách v republice. V Moravskoslezském kraji provádějí pilotáž zmíněného projektu celkem dvě školy (ZŠ Ostrava, Ostrčilova 1 a ZŠ Ostrava-Zábřeh, Kosmonautů 15).

Péče o žáky se zdravotním postižením

Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zřízeny při základních školách (v 7,5 % z celkového počtu ZŠ) speciální a specializované třídy, ve kterých vzdělávání těchto žáků probíhá s přihlédnutím k jejich specifickým problémům. Další možností je jejich individuální integrace do běžných tříd ZŠ, která je považována za optimální, neboť při vzdělávání žáků zdravotně postižených nedochází k izolaci vůči běžné populaci. Pozitivní je skutečnost, že stavy individuálně integrovaných žáků se zvyšují, v souvislosti s tím ubývá počet speciálních a specializovaných tříd (pokles o 14 tříd ve srovnání s uplynulým školním rokem).

**Tab. 15 Žáci ve speciálních třídách a individuálně integrovaní žáci podle druhu postižení**
Druh postižení	Počet žáků		Počet žáků
Druh postižení	individuálně integrovaných	z toho dívky	ve speciálních třídách	z toho dívky
Mentálně postižení	38	18	39	17
Sluchově postižení	67	38	3	1
Zrakově postižení	38	16	-	-
S vadami řeči	90	23	20	7
Tělesně postižení	237	118	1	1
S kombinací postižení	91	33	9	4
S vývoj. poruchami učení a chování	6 213	1 667	1 455	379
S lékařskou diagnózou autismus	-	-	6	2
Celkem	6 774	1 913	1 533	411

Přehled o situaci v této oblasti ve školním roce 2001/02 přináší tabulka č. 15. Číselné údaje o počtu individuálně integrovaných žáků se specifickými poruchami učení a chování jasně vymezují důležitou oblast dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v tomto směru.

Školní družiny a školní kluby

Jak uvádí § 20 zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, školní družina a školní klub slouží výchově, vzdělávání, zájmové činnosti a rekreaci žáků v době mimo vyučování a v době školních prázdnin. Školní družina je určena pro žáky prvního stupně, školní klub pro žáky ostatních ročníků.

Školní družiny či školní kluby na území Moravskoslezského kraje jsou vesměs zřízeny jako součásti základních škol (dvě ŠD jsou součástí mateřských škol). O školních družinách a klubech při školách speciálních pojednává kapitola 4.5.8. Školní družiny existují v 96 % základních škol kraje, školní kluby existují v 8,6 % ZŠ. Přehledně situaci mapuje příloha č. 5., stav je v posledních dvou školních letech stabilizovaný.

Základní umělecké školy

Základní umělecké školy, které spadají do oblasti tzv. zájmového vzdělávání dětí a mládeže, poskytují velmi bohatou nabídku uměleckých aktivit právě dětem se zájmem o umělecké vzdělávání. Jsou tedy nedílnou součástí systému škol a školských zařízení a zabezpečením aktivního využívání volného času přispívají ke snížení výskytu negativních jevů u dětí a mládeže.

Ze srovnání školních roků 2000/01 a 2001/02 vyplývá, že v počtu ZUŠ nedošlo k žádným zásadním změnám. Rovněž počty žáků základních uměleckých škol jsou v rámci Moravskoslezského kraje téměř neměnné.

**Tab. 16 Základní umělecké školy v kraji podle zřizovatele**
Zřizovatel	Bruntál	F.‑Místek	Karviná	N. Jičín	Opava	Ostrava	Celkem
kraj	6	4	8	9	6	10	43
obec	-	3	-	-	-	1	4
církev	-	1	-	-	-	-	1
soukromník	1	1	1	2	-	-	5
Celkem	7	9	9	11	6	11	53

**Tab. 17 Žáci základních uměleckých škol podle oborů**
Okres	Obory (počet žáků)					Počet žáků celkem
Okres	taneční	výtvarný	literárně dramatický	hudební	kolektivní výuka	Počet žáků celkem
Bruntál	350	979	96	1 060	125	2 610
F.‑Místek	302	756	106	2 922	117	4 203
Karviná	348	914	47	3 382	236	4 927
Nový Jičín	763	602	24	2 324	350	4 063
Opava	264	839	93	2 201	305	3 702
Ostrava	406	1 132	114	4 136	360	6 148
Celkem	2 433	5 222	480	16 025	1 493	25 653

Množstvím koncertů a vystoupení jsou základní umělecké školy neodmyslitelnou součástí kulturního života měst a obcí a jejich žáci a pedagogové dosahují významných úspěchů v domácích i mezinárodních uměleckých soutěžích a přehlídkách – viz příloha č. 15.

Střední školy

Střední školy poskytují žákům střední odborné vzdělání, úplné střední vzdělání, úplné střední odborné vzdělání a vyšší odborné vzdělání na konzervatořích a připravují je pro výkon povolání a činností v hospodářství, správě, kultuře, umění a v ostatních oblastech života, připravují žáky i pro studium na vysokých školách. Člení se na střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy (specifickým typem střední odborné školy je konzervatoř).

**Tab. 18 Přehled středních škol v kraji (podle součástí a zřizovatele)**
Školy	Zřizovatel
	Kraj			Obec, MV			Církev			Soukromé
	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků
Gymn.	30	487	14 335	2	18	489	1	10	279	6	31	753
SOŠ	55	718	19 981	1 (MV)	8	186	2	11	212	29	219	5 018
Konz.	1	19	430	-	-	-	-	-	-	-	-	-
SOU+U	48	926	23 133	-	-	-	-	-	-	10	88	1 878
SPV	3	-	998*	-	-	-	-	-	-	4	-	184*
PPV	-	-	-	-	-	-	-	-	-	52	-	-
DM	49	-	3 695*	-	-	-	-	-	-	4	-	184*
Šk.hosp.	3	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
Celkem	189	2 150	57 879	3	26	675	3	21	491	105	338	7 649

* údaje nevykázány v celkovém součtu

V tabulce č. 19 jsou uvedeny počty samostatných ředitelství včetně škol, které jsou registrovány v síti škol a školských zařízení MŠMT, ale nevykazují žádné žáky (jedná se o 1 gymnázium a 2 SOŠ ve školním roce 2000/01, dále 2 gymnázia, 3 SOŠ a 1 SOU ve školním roce 2001/02).

**Tab. 19 Přehled středních škol v kraji (samostatná ředitelství)**
Typ školy, školského zařízení	Školní rok 2000/01		Školní rok 2001/02
Typ školy, školského zařízení	Počet škol	Počet žáků	Počet škol	Počet žáků
Gymnázia	38	16 147	38	16 099
Střední odborné školy	58	19 298	58	19 207
SOŠ + SOU +U + ISŠ +COP	58	30 144	58	30 958
SPV	7	1 147*	7	1 182*
PPV	52	-	52	-
Konzervatoře	1	429	1	430
Domovy mládeže	2	378*	2	396*
Školní hospodářství	3	-	3	-
Celkem	219	66 018	219	66 694

* údaje nevykázány v celkovém součtu

Gymnázia

Na území Moravskoslezského kraje bylo ve školním roce 2001/02 celkem 38 ředitelství gymnázií, z toho 30 zřizovaných krajem, 1 zřizované obcí (další gymnázium zřizované obcí existuje jako součást se základní školou), 1 církví a 6 zřizovaných soukromou právnickou osobou. K soukromým gymnáziím je nutno sdělit, že 2 z nich (Soukromé akademické gymnázium SAG – VIA, s. r. o. v Krnově a Soukromé Svatoplukovo gymnázium, s. r. o. v Brušperku) existují jako právní subjekt, avšak v tomto školním roce neprováděla výchovně vzdělávací činnost. Soukromé dívčí gymnázium, s. r. o. Velké Hoštice mělo pouze 8 žáků v posledním ročníku osmiletého gymnázia a k 1. září 2002 bylo vyřazeno ze sítě škol.

**Tab. 20 Gymnázia v kraji (podle součástí)**
Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků
2000/01	39	557	15 881
2001/02	39	546	15 856

Ve školním roce 2001/02 studovalo v denním studiu na gymnáziích v kraji celkem 15.856 žáků, což je o 25 méně než v roce minulém. Čtyřletá gymnázia navštěvovalo celkem 7.107 žáků (ve srovnání s minulým školním rokem o 160 více), víceletá gymnázia 8.749 žáků (ve srovnání s minulým rokem o 185 méně). Úbytek žáků ve víceletých gymnáziích je způsoben především dobíhajícím sedmiletým studijním cyklem, který v letošním školním roce navštěvovalo pouze 70 žáků. Osmiletá gymnázia v letošním roce zaznamenala nárůst žáků o 649. Celkový přehled o situaci v kraji podle jednotlivých studijních cyklů gymnázií podává tabulka č. 21.

**Tab. 21 Gymnázia v kraji podle studijních cyklů v denním studiu**
Studijní cyklus	Počet gymnázií		Počet tříd		Počet žáků
Studijní cyklus	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Čtyřletý	33	31	239	240	6 947	7 107
Šestiletý	11	10	73	71	2 015	1 997
Sedmiletý	18	3	33	3	886	70
Osmiletý	28	27	212	232	6 033	6 682
Celkem	90	71	557	546	15 881	15 856

V Moravskoslezském kraji existují 2 ředitelství gymnázií, jejichž součástí je vedle gymnázia i střední odborná škola (jde o Gymnázium a SOŠ, tř. T. G. Masaryka 451, Frýdek‑Místek a dále o Soukromé gymnázium a Střední zdravotnickou školu – Havířov s. r. o., Moravská 29, Havířov-Šumbark). Ve Střední odborné škole ve Frýdku‑Místku se vyučuje pouze obor Veřejnosprávní činnost, který ve školním roce 2001/02 navštěvovalo 182 žáků, ve Střední zdravotnické škole v Havířově-Šumbarku pak pouze obor Ošetřovatelka, který navštěvovalo 61 žáků. Fungování gymnázia a SOŠ pod jedním ředitelstvím má společný základ ve všeobecných předmětech a z dosavadních zkušeností se jeví jako výhodné. Záměrem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v souvislosti s připravovanou harmonizací školství, která sleduje zejména vytvoření větších celků se silnějším managementem a prostorem pro profilaci škol, je další sloučení gymnázií s obdobnými typy SOŠ.

V kraji silně převažují gymnázia s všeobecným zaměřením. Vedle nich existují 2 sportovní gymnázia, 1 gymnázium s oborem gymnázium – matematika a 1 gymnázium s rozšířenou výukou cizích jazyků. Právě oblast cizojazyčného vyučování je v Moravskoslezském kraji podhodnocena (uspokojuje pouze necelých 50 % uchazečů), a proto se v souladu s dlouhodobým záměrem kraje připravuje v nejbližším období zařazení nového oboru gymnázium s dvojjazyčnou výukou vybraných předmětů a posílení oboru gymnázium – živé jazyky.

Střední odborné školy

V současnosti je na území Moravskoslezského kraje 87 středních odborných škol. Nejvíce SOŠ je v okrese Karviná – 20, jen o jednu SOŠ méně je v okrese Ostrava-město, v tomto okrese však studuje na SOŠ nejvíce žáků – 6.989, tj. 27,52 % z celkového počtu studujících na SOŠ v kraji, v největším počtu tříd (264). Následuje okres Karviná, ve kterém na SOŠ studuje 5.899 žáků ve 211 třídách, nejmenší počet žáků SOŠ je v okrese Bruntál, a to 2.262 žáků v 86 třídách.

**Tab. 22 Střední odborné školy v kraji (podle součástí)**
Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků
2000/01	87	945	25 216
2001/02	87	956	25 397

Z porovnání s rokem 2000/01 je zřejmé, že ve školním roce 2001/02 nedošlo ke změně v počtu středních odborných škol v kraji, tzn. že v tomto školním roce nevznikla ani nezanikla žádná SOŠ (došlo však ke sloučení SOU zemědělského v Opavě s Masarykovou střední zemědělskou školou v Opavě).

Počet žáků SOŠ se zvýšil o 181 a počet tříd o 11. K největšímu nárůstu došlo v okrese Opava, a to o 222 žáků a o 7 tříd, naopak k největšímu snížení došlo v okrese Ostrava, konkrétně o 294 žáků a o 5 tříd. Naplněnost tříd se ve školním roce 2001/02 ve srovnání s rokem 2000/01 téměř nezměnila, v tomto školním roce byl průměrný počet žáků v jedné třídě 26,57, zatímco ve školním roce 2000/01 to bylo 26,68 žáků.

Ve středních odborných školách zřizovaných Moravskoslezským krajem studovalo v uplynulém školním roce 20.411 žáků (v tomto počtu jsou uvedeni i žáci Janáčkovy konzervatoře v Ostravě), tj. o 27 žáků méně než ve školním roce 2000/01, ve školách zřizovaných soukromými subjekty studovalo 5.018 žáků (tj. o 254 více než v předchozím školním roce), ve školách zřizovaných církví studovalo 212 žáků (tj. stejně jako v předchozím školním roce) a ve škole zřizované ministerstvem vnitra 186 žáků (tj. o 45 žáků méně než ve školním roce 2000/01).

Naprostá většina žáků (23.402 ve školním roce 2001/02 a 23.404 ve školním roce 2000/01) studovala v denní formě studia. Celkem 850 žáků ve školním roce 2001/02 a 828 žáků v předcházejícím školním roce studovalo v dálkové formě studia. Jen nepatrně je u SOŠ zastoupena externí forma studia – v hodnoceném školním roce studovalo v této formě studia 20 žáků a ve školním roce 2000/01 to bylo 30 žáků, poněkud více žáků studovalo ve večerní formě studia – ve školním roce 2001/02 to bylo 183 žáků (ve školním roce 2000/01 celkem 308 žáků).

V nástavbovém studiu je ve školním roce 2001/02 vykazován celkový počet 1.185 žáků, z toho v denním nástavbovém studiu je to 354 žáků, v předchozím školním roce byl celkový počet žáků v nástavbovém studiu 881, z toho v denní formě studia 146 žáků.

Některé SOŠ mají v nabídce oborů zařazeny rovněž učební obory. V těchto oborech se v roce 2001/02 připravovalo celkem 184 žáků a v roce 2000/01 194 žáků.

V nabídce studijních oborů ve středních odborných školách působících na území Moravskoslezského kraje jsou zastoupeny všechny kategorie oborů. K nejnověji zařazovaným studijním oborům patří studijní obor 78-42-M Lyceum, který je ve školách kraje zastoupen obory 78-42-M/001 Technické lyceum, 78-42-M/002 Ekonomické lyceum a 78-42-M/003 Pedagogické lyceum. Lyceum je maturitní obor, který svým zaměřením kombinuje gymnaziální studium se studiem odborným, avšak objemem všeobecně vzdělávací složky ve výuce se blíží spíše gymnáziím. Je určen absolventům základních škol, kteří předpokládají, že budou po absolvování střední školy pokračovat ve studiu na vysoké škole přírodovědného, technického, ekonomického nebo pedagogického směru, ale také na vyšších odborných školách.

Konzervatoře

Na území Moravskoslezského kraje působí jediná konzervatoř, a to Janáčkova konzervatoř v Ostravě, která vzdělává celkem 430 žáků v oborech Hudba, Zpěv, Hudebně dramatické umění (studium těchto oborů je šestileté) a Tanec (studium je osmileté). Studium všech oborů je zakončeno absolutoriem. Stav žáků v této škole se v porovnání s minulým školním rokem téměř nezměnil (v tomto školním roce byl stav žáků 430, v minulém školním roce měla škola 429 žáků).

Střední odborná učiliště a učiliště

V Moravskoslezském kraji bylo ve školním roce 2001/02 58 zařízení, jejichž součástí jsou střední odborná učiliště a učiliště. Připravují žáky ve studijních (učební obory s maturitou) a učebních oborech. Studium je ukončeno maturitní nebo závěrečnou zkouškou. Struktura nabídky oborů vyučovaných v SOU a U je z hlediska potřeb trhu práce a zájmu uchazečů v podstatě vyhovující. V souladu s připravovaným Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje lze konstatovat, že nabídka učebních oborů s maturitou mírně převyšuje prvotní poptávku. Převis nabídky je vyrovnáván žáky nepřijatými do SOŠ, příp. i do gymnázií. Obdobná je situace u učebních oborů bez maturity, převis nabídky je však podstatně vyšší než u učebních oborů s maturitou. Tato převyšující nabídka je využita žáky nepřijatými na studijní obory.

**Tab. 23 Střední odborná učiliště v kraji (podle součástí)**
Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků
2000/01	58	1 012	24 502
2001/02	58	1 014	25 011

Ze srovnání údajů za školní roky 2000/01 a 2001/02 je z tabulky patrný mírný nárůst počtu žáků a počtu tříd při neměnném počtu zařízení. Nárůst se projevil v naplněnosti tříd, a to z 24,20 žáků na jednu třídu ve školním roce 2000/01 na 24,66 ve školním roce 2001/02. Tato hodnota nepředstavuje statisticky významnou odlišnost a ukazuje současnou stabilitu počtu žáků ve třídách. Z celkového počtu žáků ve školním roce 2000/01 bylo 17.732 zařazeno v oborech učebních (16.221 žáků ve školách zřizovaných krajem a 1.511 žáků ve školách církevních nebo soukromých), 4.138 žáků v oborech studijních (všichni jen ve školách zřízených krajem), dále 682 (577 a 105) žáků v oborech denních nástaveb, 1.865 (1.785 a 80) žáků v oborech večerní, dálkové a externí formy nástavbového studia a 75 žáků v jiné formě studia. Ve školním roce 2001/02 bylo v učebních oborech 17.900 žáků (16.288 a 1.612) a ve studijních oborech 4.388 žáků. Na rozdíl od předchozího školního roku je situace rozdílná u žáků nástavbového studia, protože mírně vzrostl jejich počet, ale došlo k výraznějšímu přesunu na denní formu studia na úkor formy dálkové, večerní a externí. V denní formě nástaveb je 1.122 (951 a 171) žáků a v ostatních 1.523 (1.428 a 95) žáků, v jiné formě studia je zařazeno 78 žáků.

Významným faktorem je stav vzdělanostní struktury učebních oborů v kraji. Dle oficiálních statistik Ministerstva práce a sociálních věcí lze sledovat vyšší podíl nezaměstnaných mezi vyučenými než mezi maturanty.

Profesní struktura oborů zůstává ve srovnání obou školních roků tradiční a pohybuje se v obvyklém rámci oborů technických (strojní, elektrotechnické), stavebních, dopravních, zemědělských, telekomunikačních a poštovních, dále oborů obchodu a služeb. Ve shodě s Dlouhodobým záměrem rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy v České republice je nutné vybudovat komplexní informační systém, který bude sledovat úspěšnost absolventů jednotlivých škol, hodnotit jejich možnosti na trhu práce a tím předvídat budoucí vývoj a určovat nutnost zavádění nových učebních a studijních oborů či změnu kapacity stávajících.

Střediska praktického vyučování, pracoviště praktického vyučování

Střediska praktického vyučování zajišťují odborný výcvik žákům SOU. Kraj zřizuje celkem tři tato střediska, a to v okresech Frýdek‑Místek, Karviná a Ostrava s cílovou kapacitou 1.049 žáků. Další čtyři SPV jsou zřizována soukromě (jedno v okrese Bruntál, tři v okrese Nový Jičín) a mají cílovou kapacitu 386 žáků.

Kromě SPV je v síti škol 52 pracovišť praktického vyučování s cílovou kapacitou 165 žáků. Zřizovateli všech PPV jsou soukromníci.

**Tab. 24 Střediska praktického vyučování**
Školní rok	Počet zařízení	Počet žáků
2000/01	7	1 147
2001/02	7	1 182

Školní hospodářství

Školní hospodářství plní účelové poslání spočívající ve vytváření podmínek pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou odbornou činnost a rozvíjí odbornou pedagogickou práci učitelů škol. Na území kraje jsou zřízeny dva školní statky, a to v okresech Karviná a Opava a dále jedno školní zahradnictví v okrese Ostrava.

Domovy mládeže

Domovy mládeže zabezpečují žákům středních škol výchovu, ubytování a stravování. Obsah výchovné činnosti v domově mládeže navazuje na obsah výchovně vzdělávací práce střední školy.

Na území Moravskoslezského kraje jsou zřízeny dva samostatné domovy mládeže s cílovou kapacitou 435 žáků, oba v Ostravě. Dalších 47 domovů s cílovou kapacitou 4.952 žáků je zřízeno jako součásti škol, 4 DM s cílovou kapacitou 404 žáci jsou zřízeny soukromníky. Kapacita všech těchto 53 DM činí 5.791 žáků a je pro žáky Moravskoslezského kraje dostačující. U domovů mládeže zřízených krajem byla kapacita využita z 68,6 %, u soukromého zřizovatele pak 45,5 %.

Přijímací řízení ve středních školách

V přijímacím řízení ve školním roce 2001/02 bylo k dennímu studiu na středních školách Moravskoslezského kraje přijato celkem 16.540 žáků, z toho na školách zřizovaných krajem 14.336 žáků, tj. 86,67 %, na školách zřizovaných církví, soukromým subjektem, popřípadě obcí 2.204 žáků, tj. 13,33 %.

Nejvíce žáků bylo přijato na střední školy v okrese Ostrava, a to 4.629 žáků, což představuje 27,99 % z celkového počtu přijatých žáků, následují okresy Karviná s 4.018 přijatými žáky (tj. 24,29 %) a Frýdek‑Místek s 2.338 žáky (tj. 14,14 %).

Do studijních oborů zakončených maturitou bylo přijato celkem 10.645 žáků, tj. 64,36 %, do nematuritních oborů bylo přijato 5.895 žáků, tj. 35,64 %. Největší podíl žáků přijatých ke studiu oborů s maturitou bylo v okrese Ostrava (70,60 %; z toho gymnázia 22,28 %), dále následují okresy Bruntál (64,48 %; z toho gymnázia 26,82 %), Opava (63,14 %; z toho gymnázia 26,43 %), Nový Jičín (63,03 %; z toho gymnázia 31,57 %), Frýdek‑Místek (62,15 %, z toho gymnázia 29,66 %) a Karviná (59,73 %; z toho gymnázia 25,71 %).

Nejvíce žáků bylo přijato v oboru Obecná příprava – 2.776 žáků, tj. 16,78 % z celkového počtu přijatých a 26,08 % z celkového počtu žáků přijatých v maturitních oborech. Obor Obecná příprava zahrnuje čtyřleté, šestileté a osmileté studium na gymnáziích. Do čtyřletého studia na gymnáziích bylo přijato 1.713 žáků, tj. 16,09 % přijatých v maturitních oborech (současně 61,71 % všech přijatých na gymnázia), ke studiu v šestiletém gymnaziálním cyklu bylo přijato 251 žáků, tj. 2,36 % přijatých v maturitních oborech (9,04 % všech přijatých na gymnázia) a k osmiletému studiu na gymnáziích bylo přijato 812 žáků, tj. 7,63 % z celkového počtu žáků přijatých v maturitních oborech (29,25 % všech přijatých na gymnázia).

Dále následují obory Gastronomie, hotelnictví a turismus s 1.878 přijatými žáky, což představuje 11,35 % z celkového počtu přijatých; Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika s 1.782 přijatými žáky (tj. 10,77 %); Strojírenství a strojírenská výroba, kde bylo přijato 1.748 žáků, což je 10,57 % z celkového počtu přijatých žáků, a Ekonomika a administrativa – počet přijatých žáků 1.530, tj. 9,25 %.

Naopak nejméně žáků bylo přijato ve Speciálních a interdisciplinárních oborech – 40 žáků, tj. 0,24 %; v oboru Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie – 50 žáků, tj. 0,30 % a Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství – 55 žáků, tj. 0,33 %.

Z porovnání výsledků přijímacího řízení pro denní formu studia ve školním roce 2001/02 s hlavními vývojovými trendy Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji vyplývá:

naplněnost skupin oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus, Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, Strojírenství a strojírenská výroba, Ekonomika a administrativa je v souladu s trendy zmíněného dlouhodobého záměru kraje,
nutnost posílení zájmu žáků o studium skupiny oborů Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství, aby se zabránilo generačnímu propadu,
posílení zájmu žáků o studium v lyceích, na která bylo přijato do 1. ročníku 271 žáků, tj. 1,64 % z celkového počtu žáků přijatých na střední školy, s cílem zvýšit podíl všeobecně odborného vzdělávání,
zajistit podíl studijních oborů s širokým, případně multidisciplinárním, profilem, mimo jiné doplněním studijní nabídky o skupiny oborů Potravinářství a potravinářská chemie, Polygrafie, zpracování papíru, film a fotografie.

Absolventi středních škol

Ve školním roce 2001/02 absolvovalo studium na gymnáziích, středních odborných školách, středních odborných učilištích, učilištích, odborných učilištích, praktických školách a vyšších odborných školách celkem 15.982 žáků. Část absolventů dále pokračovala ve studiu, další splnili požadavky a potřeby zaměstnavatelů a zapojili se do pracovního procesu, někteří absolventi však své uplatnění na trhu práce nenašli. Podle údajů jednotlivých úřadů práce v Moravskoslezském kraji bylo k 30. září 2002 do evidence uchazečů o zaměstnání zařazeno celkem 5.633 absolventů.

Mezi nejrizikovější skupinu patří dlouhodobě absolventi nematuritních vzdělávacích programů poskytujících výuční list, tedy absolventi středních odborných učilišť (kategorie vzdělání H). Ve srovnání s rokem 2001 se míra nezaměstnanosti zvýšila o 2,21 %. Další rizikovou skupinu tvoří absolventi vzdělávacích programů ukončených maturitou, tedy absolventi středních odborných škol (kategorie vzdělání M), kde míra nezaměstnanosti přesahuje 10 %. Nízká míra nezaměstnanosti absolventů gymnázií souvisí s tím, že podstatná část absolventů odchází studovat na vyšší odborné školy a vysoké školy.

Jak vyplynulo z informací poskytnutých úřady práce v Moravskoslezském kraji, úroveň nezaměstnanosti absolventů není výhradně důsledkem situace na trhu práce a rozsahu poptávky po dané profesi. Významným faktorem, který ovlivňuje úroveň nezaměstnanosti absolventů škol, a současně důležitým problémem k řešení je demotivační působení podpory v nezaměstnanosti. Důkazem demotivačního působení sociální dávky je relativně vysoký počet absolventů strojírenských oborů v evidenci úřadů práce, který na rozdíl od situace v jiných oborech nelze zdůvodnit malou poptávkou ze strany zaměstnavatelů.

Hlavním handicapem mladých lidí na trhu práce je nedostatek praxe a její nízká kvalita. Úřady práce využívají k vyrovnání tohoto handicapu finanční příspěvek pro zaměstnavatele, kteří zabezpečí odbornou praxi absolventům škol. Počet takto vytvořených pracovních míst je limitován zájmem zaměstnavatelů. Podle názoru úřadů práce je počet míst pro absolventy nedostatečný. Jako potenciální zaměstnavatelé zůstávají zcela nevyužity orgány státní správy, které nemohou být podle rozpočtových pravidel příjemci dotace.

Častým jevem při zprostředkování zaměstnání absolventů škol je jejich nezájem o zaměstnání v oboru, který absolvovali. Příčinou tohoto jevu je pravděpodobně nepřijatelně nízký věk dětí při rozhodování o volbě střední školy a budoucí profesi.

Tabulka č. 25 přináší přehled o uplatnění absolventů středních škol dle jednotlivých kategorií vzdělání, doplňující údaje o uplatnění absolventů SŠ dle kategorií oborů jsou uvedeny v příloze č. 7.

**Tab. 25 Uplatnění absolventů SŠ dle kategorií vzdělání (údaje k 30. září 2001 a k 30. září 2002)**
Kategorie vzdělání	Rok	Počet absolventů SŠ	Počet nezaměstnaných absolventů	Počet nezaměstnaných	Podíl nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu absolventů	Podíl nezaměstnaných absolventů na celkovém počtu nezaměstnaných
D	2001	33	11	52	0,08 %	0,02 %
D	2002	21	10	65	0,06 %	0,02 %
E	2001	640	370	1 980	2,70 %	0,62 %
E	2002	701	475	2 378	2,97 %	0,74 %
H	2001	4 206	1 709	38 265	12,47 %	2,85 %
H	2002	4 842	2 346	40 710	14,68 %	3,65 %
J	2001	42	14	763	0,10 %	0,02 %
J	2002	48	19	731	0,12 %	0,03 %
K	2001	2 523	203	3 139	1,48 %	0,34 %
K	2002	2 240	189	3 199	1,18 %	0,29 %
L	2001	874	224	4 111	1,63 %	0,37 %
L	2002	2 089	733	4 481	4,59 %	1,14 %
M	2001	5 203	1 518	11 262	11,07 %	2,53 %
M	2002	5 446	1 708	12 199	10,69 %	2,66 %
N	2001	186	73	399	0,53 %	0,12 %
N	2002	595	153	498	0,96 %	0,24 %

D – nižší střední vzdělání – nižší střední vzdělání, tříletá příprava v praktické škole

E – nižší střední odborné vzdělání – nižší střední odborné vzdělání (vzdělávací programy učilišť, odborných učilišť)

H – střední odborné vzdělání s výučním listem – střední odborné vzdělání dosažené absolvováním nematuritních vzdělávacích programů poskytujících výuční list, s výjimkou programů uvedených v bodě E

J – střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu – střední nebo střední odborné vzdělání dosažené absolvováním středoškolských nematuritních vzdělávacích programů neposkytujících výuční list

K – úplné střední všeobecné vzdělání – úplné střední všeobecné vzdělání

L – úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou – úplné střední odborné vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů SOU ukončených maturitou a vzdělávacích programů SOU i SOŠ pro absolventy tříletých učebních oborů ukončených maturitou

M – úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) – úplné střední odborné vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů ukončených maturitou, s výjimkou programů uvedených v bodě L; pomaturitní studium kvalifikační

N – vyšší odborné vzdělání – vyšší vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů vyšších odborných škol, konzervatoří a tanečních konzervatoří; pomaturitní studium specializační a inovační

Aktivizační trendy v metodách a formách výchovy a vzdělávání ve středních školách

V rámci získávání nových či doplňujících poznatků organizuje velká část středních škol přednášky a besedy s tematikou, která doplňuje vzdělávání žáků, pomáhá jim v orientaci ve společnosti. Tématy těchto besed a přednášek jsou otázky z oblasti zdravého životního stylu, ekologie a práva, přednášejícími jsou velmi často lékaři, psychologové, pracovníci center primární prevence nebo krizové pomoci, Policie ČR, zástupci Národní protidrogové centrály, členové občanských sdružení s ekologickým programem. Žáci některých středních škol se také zúčastnili soudních přelíčení s mladistvými delikventy. Důležitým momentem je také spolupráce, a to především středních odborných škol a středních odborných učilišť, s úřady práce a živnostenskými úřady, které napomáhají školám v oblasti praktického vyučování, rekvalifikací a odborných seminářů. Důležitou doplňující formou vzdělávání jsou také odborné exkurze, které vedou žáky k aplikaci jejich teoretických znalostí v praxi a které jsou školami organizovány s podniky a společnostmi stejného nebo podobného profesního zaměření.

Pro zvýšení jazykových znalostí svých žáků organizují školy projekty, při kterých využívají spolupráce s partnerskými školami (např. v rámci programu SOCRATES), výměnné pobyty a stáže, studijní jazykové kursy, organizace jazykových klubů, pracují s aktuálními tiskovými materiály on‑line na internetu, spolupracují s British Council Ostrava a Alliance Française d"Ostrava. Mnoho talentovaných žáků je svými učiteli připravováno i na další jazykové zkoušky (Sprachdiplom, Cambridge First Certificate in English, Pitman Examinations).

Ve školním roce 2000/01 byl poprvé představen projekt Akademie Junior Achievment, který umožňuje studujícím aplikované ekonomie setkávat se s předními manažery českých a zahraničních firem v rámci přednáškových dní a současně podporuje zakládání studentských fiktivních firem. Do tohoto projektu se zapojilo celkem 16 středních škol v Moravskoslezském kraji. Fiktivní firmy, které jsou zakládány v rámci výuky, pracují víceméně stejně jako firmy reálné. Žáci v těchto hodinách získají neocenitelné zkušenosti také díky průběžné spolupráci škol s odborníky z praxe, kteří jsou konzultanty a členy poradního sboru. Výsledky své práce školy prezentují na veletrhu fiktivních firem a účastí v soutěžích (Nejlepší studentská společnost, Nejlepší MESE tým, Nejlepší BIA tým, Nejlepší www stránky).

Do interakčního programu aktivního sociálního učení byla zapojena především střední odborná učiliště a odborná učiliště (celkem 15 učilišť). Tato aktivita představuje ucelený program prevence sociálních patologických jevů na bázi aktivního sociálního učení. Neméně důležitý je projekt začleňování romských a sociálně handicapovaných jednotlivců do firem a projekt zvyšování kvalifikace pro romské žáky. V rámci těchto projektů realizují školy odborné kurzy, které napomáhají žákům k rozšiřování kvalifikací.

V souladu s Dlouhodobým záměrem rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy v České republice by měla být metoda standardizované evaluace školy východiskem úsilí o změnu kvality vzdělávání a také prostředkem zpětné vazby. Pouze 19 středních škol však využilo možností evaluace, a to prostřednictvím didaktických testů SCIO a KALIBRO nebo využitím projektu "Maturita po internetu" Centra pro reformu maturitní zkoušky.

Programy volnočasových aktivit jsou způsobem, kterým mnohé školy bojují o zdravý vývoj svých žáků a současně takto naplňují částečně i svůj minimální preventivní program. Mnohé školy si vytvořily své vlastní projekty a programy. Celkem 64 škol organizuje v odpoledních hodinách kroužky se zaměřením sportovním, uměleckým, přírodovědným, humanitním a profesním, žákům je umožněno využívat internet, 13 středních škol v kraji vydává svůj školní časopis, 15 škol má vlastní divadelní soubor nebo pěvecký sbor.

Vyšší odborné školy

Vyšší odborné školy dle § 27a odst. 1 citovaného školského zákona připravují pro kvalifikovaný výkon náročných odborných činností nebo prohlubují dosažené vzdělání pro výkon konkrétních náročných činností. Poskytují vyšší odborné vzdělání.

Zmíněné školy jsou zastoupeny ve všech okresech kraje kromě bruntálského, nejvíce VOŠ je v Ostravě. Moravskoslezský kraj je zřizovatelem celkem 4 VOŠ, 6 má soukromého zřizovatele.

**Tab. 26 Vyšší odborné školy v kraji (podle součástí)**
Zřizovatel	Počet škol		Počet žáků denního studia		Počet žáků studia při zaměstnání
Zřizovatel	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Kraj	4	4	999	1 008	250	278
Soukromník	6	6	1 131	1 060	73	36
Celkem	10	10	2 130	2 068	323	314

Ve školním roce 2001/02 nedošlo ve srovnání s uplynulým školním rokem ve vyšším odborném školství Moravskoslezského kraje k významnějším změnám (viz tabulka č. 26). Lze konstatovat, že se nezměnil počet vyšších odborných škol ani nabídka jejich studijních oborů. Nejvíce žáků (celkem 725) studovalo obory ekonomické, které mají velmi různorodé zaměření (např. podnikání, finanční poradenství, zahraniční obchod, účetnictví, přeprava a zasilatelství). Další početnou skupinu tvořilo 644 žáků studujících obory se zaměřením na hotelnictví a turismus. Dále pak co do početnosti následovaly obory zaměřené na zdravotnictví, sociální péči, veřejnosprávní činnost, výpočetní techniku a strojírenství.

**Tab. 27 Nově přijatí žáci a absolventi vyšších odborných škol v kraji**
Zřizovatel	Počet žáků v 1. ročníku denního studia		Počet žáků v 1. ročníku studia při zaměstnání		Počet absolventů
Zřizovatel	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Kraj	310	436	124	141	365	340
Soukromník	324	442	15	0	481	408
Celkem	634	878	139	141	846	748

Nejvíce žáků studovalo ve Vyšší zdravotnické škole v Ostravě (439) a v Soukromé vyšší odborné škole GOODWILL ve Frýdku‑Místku (337). Každá ze škol tvoří jeden právní subjekt se střední odbornou školou. Z deseti vyšších odborných škol měly dvě méně než 100 žáků, dvě do 200 žáků, čtyři do 300 žáků a dvě nad 300 žáků.

V uplynulém roce vzrostl o 244 žáků počet přijatých do denního studia. Přes tento nárůst byl celkový stav žáků VOŠ v denním studiu nižší než v předchozím roce.

Speciální školy

Speciální školy poskytují vzdělávání žákům, kteří se vzhledem ke svému zdravotnímu postižení nemohou vzdělávat v běžných školách. Dle zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů, se speciálními školami rozumějí základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, ve kterých získané vzdělání je rovnocenné vzdělání získanému v běžné základní či střední škole. Do kategorie speciálních škol také náleží zvláštní školy, odborná učiliště, praktické školy a pomocné školy.

Pro zdravotně postižené děti předškolního věku zajišťuje péči speciální mateřská škola, jak uvádí zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

Všichni zdravotně postižení žáci mohou navštěvovat speciální školy nebo speciální a specializované třídy při běžných školách nebo jsou individuálně integrováni v běžných třídách.

**Tab. 28 Přehled speciálních škol (podle součástí)**
Okresy	Počet ředitelství	SpMŠ	SpZŠ	SpSŠ	ZvŠ	OU	PrŠ	PoŠ
Bruntál	8	3	3	-	7	3	1	4
F.‑Místek	9	7	4	-	8	2	3	7
Karviná	14	4	1	-	6	3	3	7
N. Jičín	13	5	2	-	9	4	1	7
Opava	11	2	6	1	8	3	2	6
Ostrava	21	8	7	2	11	4	1	10
Celkem	76	29	23	3	49	19	11	41

Na území Moravskoslezského kraje působilo ve školním roce 2001/02 celkem 76 speciálních škol jako samostatná ředitelství. V tabulce nejsou započítána ředitelství středních škol, při nichž jsou zřízena zejména odborná učiliště a praktické školy (ředitelství uvedena v kapitole 4.3) a dále zde nejsou zahrnuty údaje o ředitelství škol, které jsou zřízeny při zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.

Ve školním roce 2001/02 zaznamenala oblast speciálního školství v kraji značné změny z hlediska zřizovatelských pravomocí. Byla dokončena etapa realizace převodu škol, školských a předškolních zařízení ze školských referátů jednotlivých okresních úřadů, příp. MŠMT ČR, do působnosti kraje. Ten se stal zřizovatelem většiny speciálních škol. Další zřizovatelé jsou zastoupeni v menší míře. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je zřizovatelem jediné školy v kraji, jedná se o Speciální školy pro tělesně postižené, Opava, Dostojevského 12.

Celkový přehled speciálních škol ukazuje, že v Moravskoslezském kraji existuje rozmanitá nabídka s různými typy speciálních škol a zařízení – viz tab. č. 28.

Speciální mateřské školy

Speciální mateřská škola stejně jako běžná mateřská škola navazuje na výchovu dětí v rodině, zajišťuje však všestrannou péči zejména dětem mentálně nebo smyslově nebo tělesně postiženým, dále dětem s vadami řeči nebo dětem s více vadami. Pečuje rovněž o děti nemocné nebo zdravotně oslabené umístěné ve zdravotnických zařízeních.

**Tab. 29 Speciální mateřské školy (podle součástí)**
Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků
2000/01	29	82	787
2001/02	29	81	765

Z tabulky č. 29 je zřejmé, že ve srovnání s uplynulým školním rokem nedošlo k žádným změnám v poštu zařízení, pouze se nevýznamně snížil počet tříd a žáků.

Speciální základní školy

Speciální základní školy vznikaly ve velké míře převážně u zdravotnických zařízení. Kromě dětí nemocných a zdravotně oslabených se ve speciálních základních školách vzdělávají děti s poruchami učení a chování, děti s kombinovanými vadami, sluchovým a zrakovým postižením a vadami řeči.

V souvislosti se zařazováním většího počtu postižených dětí do speciálních škol a dále s doporučením speciálně pedagogických center o dopomoc těmto žákům občany vykonávajícími náhradní vojenskou službu, případně osobními asistenty, vzrostl zájem ředitelů škol o tyto zaměstnance. Jejich přijetí však opět naráželo na finanční bariéry a v případě osobních asistentů na nedořešenou legislativu. Za této situace hledali ředitelé škol a rodiče dětí jiné možnosti financování asistentů, zejména přes úřady práce či různá občanská sdružení.

**Tab. 30 Speciální základní školy (podle součástí)**
Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků
2000/01	22	121	1 028
2001/02	23	124	1 081

Speciální střední školy

Na území Moravskoslezského kraje jsou zřízeny dvě speciální střední školy. Jedna z nich je situována v Ostravě-Porubě, kde pod jedním ředitelstvím funguje speciální střední odborná škola a speciální střední odborné učiliště pro tělesně postiženou mládež. Další školou je obchodní akademie pro zrakově postiženou mládež, která je součástí Obchodní akademie v Opavě. Speciální gymnázia nejsou v kraji zřízena.

**Tab. 31 Speciální střední školy (podle součástí)**
Školní rok	Počet škol		Počet tříd	Počet žáků
Školní rok	SOŠ	SOU	Počet tříd	Počet žáků
2000/01	2	1	52	1 178
2001/02	2	1	50	1 140

Zvláštní školy

Podle dikce již dříve citovaného školského zákona se ve zvláštní škole vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole, ani speciální základní škole.

Většina zvláštních škol na území Moravskoslezského kraje je kombinována s pomocnou školou, příp. jejím přípravným stupněm.

**Tab. 32 Zvláštní školy (podle součástí)**
Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků
2000/01	49	462	4 202
2001/02	49	413	3 635

Pomoc dětem ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v rámci vyučování poskytují na speciálních školách asistenti učitele. V hodnoceném školním roce byli na zvláštní školy v souladu s metodickým pokynem MŠMT ČR o zřizování přípravných tříd pro děti se sociálním znevýhodněním a k ustanovení funkce vychovatele – asistenta učitele přijati čtyři tito asistenti. Zájem o zřízení funkce asistenta učitele byl ze strany škol vyšší, zejména tam, kde je vyšší procento sociálně slabších žáků a kde už tito tzv. romští asistenti s dobrými výsledky pracují. Vzhledem k tomu, že finanční navýšení na asistenty je ze strany MŠMT poskytováno jen v případě prvního roku jejich práce a v dalších letech již jsou financováni na úkor dalších zaměstnanců škol, byly žádosti škol, kde už asistenti pracovali, o další přijetí těchto pracovníků zamítnuty.

Moravskoslezský kraj je zřizovatelem čtyř zvláštních škol internátních. Internáty uvedených škol nejsou klasickými ubytovacími zařízeními ve smyslu poskytnutí ubytování žákům v průběhu týdne, ale jsou zde umisťovány děti s nařízenou ústavní a ochrannou výchovou. K 30. září 2001 bylo na těchto internátech z 207 ubytovaných celkem 173 dětí a žáků umístěných na základě rozhodnutí soudu a v průběhu školního roku byl tento počet nadále navyšován až téměř do konečné kapacity ubytovacích zařízení. Celoroční ubytování těchto dětí a žáků způsobovalo komplikace ředitelům škol, neboť pro internáty jsou stanovovány jiné normativy financování než pro dětské domovy, u kterých je celoroční pobyt dětí předpokládán. V souvislosti s nově přijatým zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, který je v platnosti od 1. července 2002, by mělo dojít k řešení této situace. V horizontu dvou let lze předpokládat oddělení internátů od zvláštních škol a vytvoření dalších samostatných dětských domovů.

Odborná učiliště

Odborné učiliště poskytuje odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány a připravuje tak pro výkon povolání odpovídající příslušnému učebnímu oboru. Přednostně jsou přijímáni žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy – odborné učiliště je určeno pro mentálně postižené žáky. Ve školním roce 2001/02 došlo k výraznému nárůstu počtu tříd v odborných učilištích, což bylo způsobeno především otevřením soukromého OU v okrese Karviná.

**Tab. 33 Odborná učiliště (podle součástí)**
Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků
2000/01	19	130	1 799
2001/02	19	148	1 962

Praktické školy

Praktická škola připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností. Příprava trvá jeden až tři roky.

**Tab. 34 Praktické školy (podle součástí)**
Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků
2000/01	11	28	322
2001/02	11	19	174

Do praktické školy tříleté se přednostně přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili zvláštní školu nebo povinnou školní docházku v nižším než devátém ročníku zvláštní, popř. základní školy. V odůvodněných případech lze přijmout i žáky, kteří ukončili neúspěšně devátý ročník ZŠ. Do praktické školy jednoleté a dvouleté se přednostně přijímají žáci, kteří splnili povinnou školní docházku na zvláštní nebo pomocné škole. PrŠ je určena pro mentálně postižené žáky. Ve školním roce 2001/02 bylo v Moravskoslezském kraji otevřeno o 9 tříd méně než v roce předchozím.

Pomocné školy a přípravný stupeň pomocných škol

Pomocná škola vychovává a vzdělává obtížně vzdělavatelné žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, jsou však schopni osvojit si alespoň některé prvky vzdělání. Obsah výchovně vzdělávací činnosti se zaměřuje na vypěstování návyků samoobsluhy, osobní hygieny a na rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby.

**Tab. 35 Pomocné školy (podle součástí)**
Školní rok	Počet škol	Počet tříd	Počet žáků
2000/01	38	80	476
2001/02	41	82	495

Na školách pomocných a v přípravných stupních se počet dětí nepatrně zvýšil. Růst počtu žáků v pomocných školách a přípravných stupních pomocných škol může souviset se situací, že v současné době jsou do školského systému zařazovány i děti s těžším stupněm postižení. Tato skutečnost motivovala některé školy k podávání žádostí o změnu svých kapacit. Změny kapacit nebyly realizovány ve smyslu jejich celkového nárůstu, ale v jejich přesunech, a to snížením kapacity školy zvláštní a navýšením kapacity školy pomocné. Zda se však jedná o skutečný posun v zařazování těžce postižených dětí do škol, budeme moci posoudit až v horizontu několika let sledováním počtu žáků pomocných škol a dětí přípravných stupňů.

O tom, že o vzdělání ve speciálních školách se zajímá i těžce mentálně postižená mládež, svědčí realizace tří kurzů pro doplnění vzdělání poskytované pomocnými školami v Albrechticích, Opavě a Novém Jičíně. Tyto kurzy navštěvovalo celkem 14 žáků. Jejich počet do tabulky není zahrnut.

Školní družiny a školní kluby při speciálních školách

Ve školním roce 2001/02 pracovalo ve školních družinách speciálních škol Moravskoslezského kraje celkem 1.013 žáků v 89 odděleních, ve stávajících 6 školních klubech pak 75 žáků. Ze strany ředitelů speciálních škol, zejména zvláštních, byla školním družinám věnována zvýšená pozornost. Projevila se požadavky na změny v síti škol buď zařazením školní družiny jako nové součásti, nebo zvýšením její stávající kapacity. Ve zdůvodněních byl zvýrazněn význam školních družin zejména pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, neboť zde děti získávají a upevňují si základní návyky běžného života, připravují se na vyučování a dále smysluplně využívají volný čas různými kolektivními činnostmi.

Předškolní zařízení

Předškolní výchovu a vzdělávání zabezpečují mateřské školy, pro děti zdravotně postižené slouží speciální mateřské školy (viz kapitolu 4.5.1). Tato zařízení navazují na výchovu dětí v rodině a v součinnosti s rodinou zajišťují všestrannou péči dětem zpravidla ve věku od 3 do 6 let.

Dlouhodobý nepříznivý demografický vývoj v Moravskoslezském kraji se promítl poklesem počtu dětí ve věku docházky do mateřských škol, což mělo za následek úbytek počtu předškolních zařízení. Ve školním roce 2001/02 bylo v kraji celkem 629 mateřských škol (včetně škol zřízených jako součásti). Vzhledem k předešlému školnímu roku (644 MŠ) ubylo 15 zařízení – celkový přehled přináší tabulka č. 36.

**Tab. 36 Přehled předškolních zařízení v kraji**
Okres	MŠ – samostatné ředitelství		MŠ jako součásti		Celkem
Okres	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Bruntál	64	62	6	7	70	69
F.‑Místek	124	120	9	10	133	130
Karviná	116	113	8	9	124	122
Nový Jičín	91	90	10	9	101	99
Opava	105	103	2	3	107	106
Ostrava	109	103	-	-	109	103
Celkem	609	591	35	38	644	629

Předškolní zařízení v kraji navštěvovalo ve školním roce 2001/02 celkem 34.250 dětí (tzn. 33.444 dětí v 1.445 běžných třídách a dále 806 dětí v 73 speciálních a specializovaných třídách). Přehled o počtu dětí v mateřských školách jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje přináší tabulka č. 37 (podrobnější údaje jsou v tabulkách v příloze).

**Tab. 37 Mateřské školy v kraji (podle součástí)**
Okres	Počet škol		Počet tříd		Počet dětí
Okres	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Bruntál	70	69	144	141	3 343	3 275
F.‑Místek	133	130	281	278	6 445	6 386
Karviná	124	122	325	315	7 122	6 802
Nový Jičín	101	99	209	194	4 645	4 575
Opava	107	106	250	245	5 493	5 554
Ostrava	109	103	359	345	7 865	7 658
Celkem	644	629	1 568	1 518	34 913	34 250

Zřizovatelem mateřských škol v Moravskoslezském kraji – podobně jako v ostatních krajích – je nejčastěji obec (610 MŠ, což je asi 97 %). Z celkového počtu má 573 MŠ zřizovaných obcemi samostatná ředitelství. Do těchto škol dochází celkem 32.479 dětí, což je o 1.031 dětí méně než ve školním roce 2000/01. Zbývajících 37 mateřských škol zřizovaných obcemi fungovalo jako součásti základních škol s počtem 774 dětí.

Celkový počet mateřských škol jiných zřizovatelů představuje 19 předškolních zařízení s celkovým počtem 995 dětí. Soukromý sektor jako zřizovatel MŠ se nejvíce vyskytuje v okrese Karviná (14 MŠ), celkově se na zřizování předškolních zařízení v kraji podílí 2,5 % případů (tzn. 17 MŠ). Církevní MŠ jsou zřízeny dvě, což činí asi 0,3 % z celkového počtu. Detailnější přehled podle okresů i zřizovatelů uvádějí tabulky v příloze.

Celkový průměrný počet dětí na třídu činil v Moravskoslezském kraji 22,58 – nejnižší průměr byl v okrese Karviná (21,28 dětí na třídu), nejvyšší průměr v okrese Bruntál (23,22 dětí na třídu). Vzhledem k výše uvedeným průměrným počtům dětí na třídu vyplynulo pro mnohé ředitele stanovení výjimek z maximálního počtu dětí ve třídě. Výjimky z minimálního počtu dětí byly naopak velmi ojedinělé.

V mateřských školách pracovalo ve školním roce 2001/02 celkem 2.844 pedagogických pracovníků, kvalifikační požadavky dle dříve citované vyhlášky MŠMT č. 139/1997 Sb. nesplňovalo pouze 55 učitelek, což činí asi 1,9 % z celkového počtu pedagogických pracovníků. Personální zabezpečení výchovně vzdělávacího procesu z hlediska odborné a pedagogické způsobilosti má tedy vysokou úroveň.

Celkový průměrný počet dětí na jeden přepočtený úvazek pedagogického pracovníka v mateřské škole v Moravskoslezském kraji činil 12,46 – nejnižší průměr vykazoval okres Ostrava (11,95), nejvyšší průměr byl v okrese Opava (13,02).

Péče o děti se zdravotním postižením

Ve školním roce 2001/02 bylo v běžných třídách mateřských škol na území Moravskoslezského kraje integrováno celkem 493 dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejpočetnější skupinu individuálně integrovaných již setrvale představují děti s vadou řeči (asi 75 % z celkového počtu). Logopedická náprava je v tomto případě optimální ještě do zahájení povinné školní docházky. Zvyšující se počet problémů s výslovností u populace předškolního věku je signálem pro směr dalšího vzdělávání učitelek MŠ, a to nejen pro plánování vzdělávacích akcí v rámci školy, ale také pro příslušné instituce nabízející akreditovaná školení k celoživotnímu vzdělávání pedagogů.

**Tab. 38 Děti ve speciálních třídách MŠ a individuálně integrované děti podle druhu postižení**
Druh postižení	Počet dětí		Počet dětí ve speciálních třídách
Druh postižení	individuálně integrovaných	z toho děti vyžadující zvýšené výdaje	Počet dětí ve speciálních třídách
Mentálně postižení	23	21	13
Sluchově postižení	12	7	-
Zrakově postižení	7	5	44
S vadami řeči	368	328	541
Tělesně postižení	39	33	2
Zdravotně oslabení	-	25	81
S kombinací postižení	36	-	80
Se sníženou psychosociální adaptací	7	1	45
S lékařskou diagnózou autismus	1	5	-
Celkem	493	425	806

Pro příznivý vývoj zdravotně postižených jedinců rovněž slouží speciální a specializované třídy, kde bylo ve školním roce 2001/02 umístěno celkem 806 dětí, což je dokumentováno údaji v tabulce č. 38.

Nadstandardní a alternativní výchovně vzdělávací práce

Orientace výchovného působení v mateřských školách je zaměřena převážně na rozvoj dětské osobnosti, citovou a mravní stránku, schopnost spolupracovat a žít s ostatními lidmi. Na tento cíl navazovaly různé modelové a tréninkové projekty: Mateřská škola podporující zdraví, Začít spolu, styl Montessori, waldorfská pedagogika, Metoda Dobrého startu, Lego Dacta, projekty protidrogové prevence a mnohé další. Velká část předškolních zařízení organizuje mnoho aktivit zaměřených na výchovu výtvarnou, ekologickou, hudební, tělesnou, dopravní či dramatickou, dále na výuku cizích jazyků a v neposlední řadě rovněž společné aktivity s rodiči a širokou veřejností, příp. jinými subjekty.

Státní jazykové školy

Ve dvou státních jazykových školách Moravskoslezského kraje bylo ve školním roce 2001/02 pořádáno celkem 173 základních, středních, vyšších a konverzačních kurzů, ve kterých studovalo 3.374 posluchačů. Jejich počet byl v porovnání s předchozím školním rokem o 277 (tj. o 8,94 %) vyšší, zatímco počet kurzů vzrostl o 4.

**Tab. 39 Státní jazykové školy v kraji**
Okres	Počet škol		Počet žáků		Počet kurzů
Okres	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Frýdek‑Místek	1	1	841	818	49	52
Ostrava	1	1	2 256	2 556	120	121
Celkem	2	2	3 097	3 374	169	173

Z uvedeného počtu posluchačů uvedených ve školním roce 2001/02 bylo 248 (tj. 7,35 %) účastníků jednoletého pomaturitního studia, ve školním roce 2000/01 v jednotlivých pomaturitních kurzech studovalo 118 (tj. 3,81 %) posluchačů.

Kromě státních jazykových škol mají oprávnění MŠMT k pořádání jednoletých pomaturitních kurzů (tzn. že jsou zařazeny do přílohy č. 1 vyhlášky MŠMT č. 183/1998 Sb.) také soukromé instituce zabývající se jazykovým vzděláváním. Ve školním roce 2001/02 se tato forma studia uskutečnila v 6 soukromých vzdělávacích zařízeních, celkový počet posluchačů v těchto kurzech byl 285, což je v porovnání se školním rokem 2000/01, kdy tyto kurzy pořádaly 4 soukromé organizace, o 186 posluchačů více.

Školská zotavovací zařízení

Školy v přírodě

Školy v přírodě umožňují pobyt dětí a žáků škol ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení školní výchovně vzdělávací práce. Krajský úřad Moravskoslezského kraje zřizuje celkem 6 zařízení tohoto typu.

Činnost škol v přírodě vymezuje zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, dále vyhláška MŠMT ČR č. 303/1996 Sb., o školách v přírodě, a rovněž nařízení vlády ČR č. 481/1991 Sb., kterým se upravují výjezdy do škol v přírodě.

**Tab. 40 Základní údaje o školách v přírodě**
Zařízení	Kapacita	Počet turnusů	Průměrný počet dnů turnusu	Počet provoz. dnů ve škol. roce	Počet dětí a žáků	Z toho:			Počet dospělých	Prázdninový provoz
						MŠ	ZŠ	SpŠ		Prázdninový provoz
						MŠ	ZŠ	SpŠ		Dny	Děti a žáci	Dospělí
Mosty-Hrčava	21	29	9,2	234	531	531	-	-	66	24	60	6
Fulnek-Vlkovice	61	23	10,5	243	1 196	17	1 120	59	101	53	270	74
Vrbno pod Pradědem	131	22	12	264	2 520	-	2 520	-	134	6	80	11
Jablunkov-H. Lomná	75	18	11,3	204	1 067	67	1 000	-	130	26	210	30
Karolinka-Bzové	80	22	10,8	237	1 669	-	1 669	-	160	63	460	150
Prostřední Bečva	85	21	11	226	1 426	-	1 426	-	125	24	122	12
Celkem	453	22,5	10,8	1 408	8 409	615	7 735	59	716	196	1 202	283

Ve srovnání s předešlým školním obdobím se pobytu ve školách v přírodě ve školním roce 2001/02 zúčastnilo o 563 žáků méně při nezměněné kapacitě zmíněných škol. Maximální provozní vytíženost školy v přírodě je cca 37 týdnů (259 dnů) v průběhu školního roku. Této maximální vytíženosti dosáhla v roce 2001/02 pouze Škola v přírodě ve Vrbně pod Pradědem, což je kapacitně největší školské zařízení tohoto typu v kraji.

Popsaná zotavovací zařízení bývají využívána i o hlavních prázdninách. Nejvytíženějšími zařízeními v tomto směru jsou Škola v přírodě v Karolince-Bzové a Škola v přírodě ve Fulneku-Vlkovicích.

Školy v přírodě zřizované Moravskoslezským krajem slouží k rekreaci 50,4 % všech dětí a žáků všech typů škol vyslaných ve školním roce 2001/02 na školu v přírodě. Ve srovnání se školním rokem 2000/01 se ve školách v přírodě zřizovaných Moravskoslezským krajem rekreovalo o 564 dětí méně.

**Tab. 41 Využití stálých škol v přírodě zřizovaných Moravskoslezským krajem**
	Děti a žáci	Podíl z celkového počtu dětí a žáků v MŠ, ZŠ a SpŠ v kraji	Podíl ze všech dětí a žáků vyslaných na školu v přírodě
Počet dětí a žáků v MŠ, ZŠ a SpŠ v kraji	175 607	100,0 %	×
Celkový počet dětí a žáků vyslaných na školu v přírodě	16 665	9,5 %	×
Počet dětí a žáků ve školách v přírodě zřizovaných krajem	8 409	4,8 %	50,5 %

Střediska pro volný čas dětí a mládeže

Střediska pro volný čas dětí a mládeže mají v oblasti zájmového vzdělávání dětí a mládeže výsadní postavení. Zřizují se jako domy dětí a mládeže s velmi pestrou nabídkou zájmových aktivit nebo jako stanice zájmových činností specializované na konkrétní zájmové oblasti.

Bohatou nabídkou volnočasových aktivit, svými zkušenostmi a velmi dobrou znalostí místních poměrů jsou schopna pružně reagovat na skutečný zájem a poptávku v oblasti smysluplného využívání volného času mladé generace, ale v mnoha případech i dospělých. Spolu se základními uměleckými školami jsou hlavními garanty společenského života měst a obcí.

**Tab. 42 Střediska pro volný čas dětí a mládeže podle zřizovatele**
Zřizovatel	Bruntál	F.‑Místek	Karviná	N. Jičín	Opava	Ostrava	Celkem
kraj	2	6	8	6	5	4	31
obec	1	-	-	-	-	-	1
církev	-	-	1	-	-	1	2
soukromník	-	-	-	1	-	-	1
Celkem	3	6	9	7	5	5	35

**Tab. 43 Zájmové útvary a tábory středisek pro volný čas dětí**
Okres	Počet zájmových útvarů	Počet členů zájmových útvarů	Z toho počet členů 15–18 let	Počet táborů	Počet účastníků táborů	Osobodny účastníků táborů
Bruntál	276	3 216	214	126	4 360	24 250
F.‑Místek	326	4 122	239	50	1 637	15 088
Karviná	424	8 046	426	75	2 802	30 581
Nový Jičín	345	4 508	409	94	3 298	22 618
Opava	290	4 053	356	41	1 221	11 338
Ostrava	687	9 191	977	69	2 074	19 067
Celkem	2 348	33 136	2 621	455	15 392	122 942

Děti, zapojené do různorodých zájmových aktivit včetně vysoce odborných kroužků v těchto zařízeních, dosahují stejně jako žáci ZUŠ významných úspěchů v soutěžích a přehlídkách nejen u nás, ale i v zahraničí.

Moravskoslezský kraj bude nadále podporovat a rozvíjet činnost těchto zařízení, která výrazným způsobem ovlivňují zdravý životní styl dětí a mládeže.

Školská účelová zařízení

Pedagogicko-psychologické poradny

Na území Moravskoslezského kraje působilo ve sledovaném období 8 pedagogicko-psychologických poraden, jež jsou zřízeny krajem (k 1. lednu 2003 dochází ke sloučení dvou samostatných PPP v Krnově a Bruntále do jednoho subjektu a dále dvou ostravských poraden rovněž do jednoho právního subjektu).

Pedagogicko-psychologické poradny jsou školská účelová zařízení, která poskytují odbornou psychologickou a speciálně pedagogickou péči dětem od 3 let, žákům škol, jejich rodičům nebo zákonným zástupcům. Dále poskytují metodickou pomoc výchovným poradcům škol a metodikům prevence i jednotlivým pedagogům nebo celým kolektivům učitelů. Organizují vzdělávání pro pedagogické pracovníky, poradenskou, intervenční, terapeutickou činnost zvláště při výchovných a výukových problémech žáků, metodickou pomoc, popř. přímé intervenční zásahy při řešení problémů sociální patologie na školách a pomáhají při profesionální orientaci žáků škol. Jejich činnost je zaměřená na děti od 3 do 19 let.

**Tab. 44 Přehled činností pedagogicko-psychologických poraden**
Okres	Individuální činnosti		Skupinové činnosti				Služby pedagogům		Ostatní	Zprac. podkl.
Okres	komplex. vyšetření	ostatní	vyšetření	terapeut.	výcvik	předn., besedy	konzult.	kurzy, semináře	Ostatní	Zprac. podkl.
Bruntál	1 082	551	1	33	56	62	327	14	9	717
F.‑Místek	2 758	1 908	33	224	0	15	819	5	22	2 825
Karviná	3 072	4 224	48	73	14	102	115	102	29	2 645
N. Jičín	2 536	4 339	1	46	0	5	108	5	7	989
Opava	2 862	908	132	42	0	12	258	45	37	899
Ostrava	2 960	7 679	153	18	5	128	680	105	50	1 594
Celkem	15 270	19 609	368	436	75	324	2 307	276	154	9 669
Celkem	34 879		1 203				2 583		9 823

Při porovnání druhu a četnosti výkonů ve školním roce 2000/01 a 2001/02 vyplývá, že došlo k nárůstu počtu výkonů v individuálních činnostech s klienty za kraj jako celek, a to z počtu 30.945 na 34.879. Tento fakt koresponduje s údaji uváděnými ve výročních zprávách pedagogicko-psychologickými poradnami – o rozporu mezi celkovým poklesem počtu dětí, ale vzrůstajícím počtem žádostí o vyšetření dětí a současně nárůstem závažnosti problémů a z toho vyplývající náročnosti péče o klienta (odborné, časové, počtem kontaktů, cíleným působením nejen na dítě, ale rodinu jako systém, učitele, třídní kolektiv, školu jako celek).

Porovnáním výkonů ve skupinových činnostech PPP došlo k početnímu poklesu z 10.479 na 1.203, nejedná se však o faktický pokles skupinových činností vykazovaných jednotlivými poradnami, ale o ujasnění metodiky vykazování těchto činností.

Celkový počet odborných pracovníků v PPP Moravskoslezského kraje činí v přepočteném počtu 100,5 zaměstnanců, zůstává přibližně na stejném počtu jako v loňském školním roce. Podrobnější přehled o personálním zabezpečení činnosti PPP je uveden v tabulkách v příloze.

Další tabulka č.45 informuje o počtu klientů poraden v závislosti na jejich věku.

**Tab. 45 Klienti pedagogicko-psychologických poraden podle věku**
Klient navštěvuje	Školní rok
Klient navštěvuje	2000/01	2001/02
Mateřské školy	2 359	2 584
Základní školy	27 923	16 335
Střední školy	1 440	1 804
Celkem	31 722	20 723

Pokles počtu klientů částečně způsobilo nesprávné vykazování počtu v loňském školním roce (na dvou pracovištích). Druhou příčinou je faktické snížení počtu klientů, ale současně zvýšení počtu nutných kontaktů zapříčiněné narůstající závažností řešených problémů, zejména osobnostních, vztahových, výukových, výchovných apod.

Speciálně pedagogická centra

Speciálně pedagogické centrum jako školské účelové zařízení poskytuje speciálně pedagogickou a psychologickou péči dětem a žákům s mentálním, smyslovým, tělesným postižením, nebo s kombinovanými vadami, jejich rodičům, učitelům. Úkolem SPC je depistáž, poskytování péče v co nejranějších stádiích vývoje dítěte tak, aby bylo schopno v co největší míře postižení reedukovat nebo kompenzovat. Součástí práce SPC je komplexní vyšetření, poradenství, popř. terapeutická pomoc rodině, dále posouzení zařazení dítěte do vhodného typu školy, spolupráce se školou při tvorbě individuálního vzdělávacího programu, metodická pomoc vyučujícím, spolupráce s dalšími institucemi, v jejichž péči se dítě nachází, např. PPP, dětským lékařem, pedopsychiatrem, neurologem apod. Cílem je úspěšná integrace dítěte v běžných školách nebo zařazení ve školách speciálních.

Počet SPC Moravskoslezského kraje se od minulého školního roku nezměnil, center je celkem deset (po jednom v okresech Bruntál, Frýdek‑Místek, Karviná a Nový Jičín, po třech v okresech Opava a Ostrava).

**Tab. 46 Výkony speciálně pedagogických center**
Okres	Druh postižení	Počet odborných pracovníků	Výkony	Průměr na pracovníka
Okres	Druh postižení	Počet odborných pracovníků	Výkony	Výkony	Klienti
Opava	mentální	3,3	3 259	988	52
	tělesné	4,5	3 678	817	84
	zrakové	2,1	293	140	34
	Celkem	9,9	7 230	-	-
Ostrava	sluchové	4,0	2 741	685	42
	mentální	4,0	2 765	691	155
	zrakové	2,7	1 920	711	21
	Celkem	10,7	7 426	-	-
Karviná	řeči	6,3	19 725	3 131	91
Frýdek‑Místek	kombinované	5,6	2 324	415	46
Nový Jičín	kombinované	3,8	2 133	561	110
Bruntál	mentální	4,0	2 164	541	104
Celkem 01/02	-	40,3	41 002	1 017	77
Celkem 00/01	-	37,7	54 667	1 450	64

Celkový počet odborných pracovníků SPC vzrostl z 37,7 (v přepočteném počtu) ve školním roce 2000/01 na 40,3 přepočtených pracovníků v roce 2001/02. Tabulka č. 46 podává přehled o celkovém výkonu odborného pracovníka SPC a počtu jeho klientů v kraji.

Při srovnání průměrného počtu klientů na jednoho pracovníka SPC došlo ve srovnání se školním rokem 1999/2000 k nárůstu o 13, ale průměrný počet výkonů naopak poklesl o více než 300. Snížení počtu výkonů je zřejmě částečně způsobeno sjednocením výkaznictví a zavedením jednotné metodiky. Rozdíly v počtu výkonů na jednotlivých speciálně pedagogických centrech jsou dány rozdílným zaměřením podle druhu postižení, a tím obtížnou srovnatelností.

I v následujících letech se předpokládá zachování stávajícího počtu SPC. V případě potřeby vzniku dalších pracovišť k zajištění péče o děti v okresech, ve kterých současná síť center nestačí, se předpokládá řešení situace vznikem odloučených pracovišť stávajících SPC.

Školní jídelny

Školská zařízení školního stravování zabezpečují stravování dětí a žáků a pracovníků předškolních zařízení, škol a školských zařízení. Mohou také poskytovat stravovací služby pro veřejnost, a to za úplatu.

Na základě rozhodnutí zřizovatele se stávaly školní jídelny organizačními složkami obce nebo příspěvkovými organizacemi. Docházelo také k rušení jídelen z důvodu jejich zařazení jako součásti stávajících právních subjektů škol. Celkově byl zaznamenán pokles počtu školních jídelen (včetně součástí a výdejen stravy) o 49 stravovacích zařízení, tzn. asi o 4,6 %. Školní jídelny v rámci kraje hospodařily jako příspěvkové organizace nebo organizační složky obce, dále jako školní jídelny v církevním a soukromém sektoru.

**Tab. 47 Školní jídelny v kraji včetně výdejen stravy**
Okres	ŠJ – samostatná ředitelství		ŠJ jako součásti		Celkem ŠJ
Okres	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Bruntál	5	5	98	114	103	119
Frýdek‑Místek	1	1	205	203	206	204
Karviná	19	19	153	141	172	160
Nový Jičín	-	1	170	167	170	168
Opava	17	16	189	187	206	203
Ostrava	29	30	171	124	200	154
Celkem	71	72	986	936	1 057	1 008

Celkově bylo školní stravování v Moravskoslezském kraji zabezpečováno 1.008 školními stravovacími zařízeními. V převážné většině jsou součástmi předškolních zařízení, škol a školských zařízení (ZŠ, MŠ, SŠ, DD, ŠvP). V obcích, kde nebyly zřízeny školní jídelny, se děti, žáci a zaměstnanci škol a školských zařízení stravují prostřednictvím výdejen stravy, které jsou součástmi příslušných typů škol a školských zařízení. Očekávaný vývoj předpokládá slučování kapacitně menších školních jídelen, ale zejména jejich rušení jako organizačních složek obcí, aby pak byly zařazeny jako součásti příspěvkových organizací. Tento popsaný trend není ovlivněn pouze novelou zmíněného zákona č. 564/1990 Sb., ale také zpřísněnými hygienickými požadavky na provoz společného stravování, jak vyplývá z ustanovení vyhlášek č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby, dále č. 108/2001 Sb., která stanoví požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a zejména ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Výše uvedenými změnami by však nemělo být dotčeno zabezpečení školního stravování zhruba ve stávajícím rozsahu.

Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči

Ve smyslu zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, platného od 1. července 2002, jsou diagnostické ústavy, dětské domovy a výchovné ústavy zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a střediska výchovné péče zařízeními pro preventivně výchovnou péči.

Účelem zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy je zajišťovat náhradní výchovnou péči nezletilým osobám zpravidla ve věku od 3 do 18, příp. 19 let, na základě rozhodnutí soudu o ústavní nebo ochranné výchově v zájmu jejich zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání.

Účelem školských zařízení pro preventivně výchovnou péči je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte a přispívat k jeho zdravému osobnostnímu vývoji.

Diagnostické ústavy a střediska výchovné péče

Diagnostické ústavy jsou zařízení, která na základě výsledků komplexního vyšetření zdravotního stavu dětí je umísťují do příslušných typů dětských domovů nebo výchovných ústavů, příp. mimo zařízení do smluvní rodiny.

V Moravskoslezském kraji působily dva diagnostické ústavy – dětský (Bohumín-Šunychl) a pro mládež (Ostrava-Kunčičky), které oba zřizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jejich celková kapacita je 99 lůžek.

Součástí zmíněných diagnostických ústavů jsou střediska výchovné péče pro děti a mládež. Ta poskytují všestrannou preventivní speciálně pedagogickou péči a psychologickou pomoc dětem s rizikem či projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a dětem propuštěným z ústavní výchovy při jejich integraci do společnosti. Střediska působí na mnoha odloučených pracovištích i mimo území Moravskoslezského kraje. Dětský diagnostický ústav v Bohumíně-Šunychlu má elokovaná internátní střediska výchovné péče zřízena v Kelči a Valašském Meziříčí. Diagnostický ústav pro mládež v Ostravě-Kunčičkách sdružuje celkem 7 středisek – 5 s ambulantní péčí (Bruntál, Krnov, Frýdek‑Místek, Karviná-Fryštát, Opava) a dále 2 internátní střediska, která současně vykonávají péči ambulantní (Ostrava-Koblov a Ostrava-Přívoz).

Dětské domovy

Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Jejich účelem je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou. Kromě dětských domovů slouží v současné době k výkonu soudně nařízené ústavní výchovy dětem a mládeži rovněž internáty zvláštních škol internátních.

Ve školním roce 2001/2002 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 17 dětských domovů, z toho 16 jich zřizoval Moravskoslezský kraj, jeden DD byl církevní – zřizovatel Biskupství ostravsko-opavské. Církevní dětský domov je sice zařazen do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení od roku 2000, dosud však není v činnosti, ve školním roce 2001/02 neměl svěřence ani zaměstnance.

**Tab. 48 Dětské domovy v kraji**
Okres	Počet zařízení	Kapacita	Typ domova		Počet svěřenců	Z toho
Okres	Počet zařízení	Kapacita	rodinný	internátní	Počet svěřenců	předšk. věk	školní věk	15-18 let	nad 18 let
Bruntál	4	145	1	3	143	16	89	35	3
Frýdek‑Místek	3	140	0	3	134	7	79	42	6
Karviná	2	102	1	1	88	8	58	19	3
Nový Jičín	2	60	2	0	59	4	37	12	6
Opava	3	140	2	1	137	16	78	36	7
Ostrava	2	62	1	1	61	8	35	14	4
Celkem 2001/02	16	649	7	9	622	59	376	158	29
Celkem 2000/01	16	649	7	9	627	65	429	116	19

Ve srovnání se školním rokem 2000/01 došlo k nepatrnému snížení počtu svěřenců v dětských domovech ve všech věkových kategoriích. Číselné údaje vycházejí ze statistiky, která je pořizována na začátku školního roku, zkušenost však ukazuje, že kapacita jednotlivých zařízení se v průběhu roku naplní.

Dalšími školskými zařízeními, která v současné době pečují o děti se soudně nařízenou ústavní výchovou, jsou internáty zvláštních škol internátních. Moravskoslezský kraj zřizuje celkem 5 takových zařízení. Více než 63 % kapacity všech internátů zvláštních škol internátních sloužilo ve školním roce 2001/02 dětem s nařízenou ústavní výchovou (viz tabulka č. 49).

**Tab. 49 Internáty zvláštních škol internátních**
Okres	Počet zařízení	Kapacita	Počet svěřenců s nařízenou ústavní výchovou
Nový Jičín	1	32	25
Opava	2	160	126
Ostrava	2	79	22
Celkem	5	271	173

Ve srovnání se školním rokem 2000/01 je zaznamenán pouze nepatrný úbytek vychovatelů, sociálních pracovníků, psychologů a ostatních pracovníků. Přesné údaje o zaměstnancích ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy jsou opět uvedeny v příloze.

V příštích dvou letech dozná situace v těchto školských zařízeních značných změn v souvislosti s dopadem zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. Současné moderní trendy v náhradní výchově upřednostňují proti klasické internátní formě dětského domova spíše formu rodinnou. Výše uvedený zákon již nepočítá s internátním typem dětských domovů a umožňuje transformaci internátů zvláštních škol internátních na samostatné dětské domovy rodinného typu. Znění zákona připouští nejvyšší kapacitu dětského domova 48 dětí a počítá pouze s rodinnými skupinami (maximálně 8 dětí ve skupině). Výjimky z maximálního počtu svěřenců v dětském domově nebo ve skupině uděluje MŠMT ČR.

Na základě zákona by mělo postupně docházet (s účinností k 1. srpnu 2004) ke snížení celkové kapacity v dětských domovech i internátech zvláštních škol internátních o 99 míst a zároveň se zvýší počet rodinných skupin o 23 (jde o údaje v zařízeních zřizovaných krajem). Dále dojde na obou typech zařízení k podstatnému navýšení počtu pedagogických pracovníků (celkem o 45 zaměstnanců). Faktické dopady citovaného zákona jsou vyčísleny v tabulkách v příloze č. 9 a č. 10 (srovnání současných kapacit zařízení, dále počtu svěřenců, počtu skupin a počtu pedagogických pracovníků).

Výchovné ústavy

Na území Moravskoslezského kraje existují celkem 3 výchovné ústavy, jejichž zřizovatelem je MŠMT. Úkolem je péče o obtížně vychovatelnou mládež. Jeden z těchto ústavů je tzv. dětský (Horní Těrlicko), kde jsou umístěni obtížně vychovatelní jedinci do doby, než ukončí docházku do základní školy nebo zvláštní školy, příp. než ukončí přípravu na povolání. Další dva ústavy jsou určeny pro obtížně vychovatelnou mládež, která ukončila povinnou školní docházku (Nový Jičín a Ostrava-Hrabůvka). Celková kapacita těchto speciálních výchovných zařízení je 214 lůžek.

Součástmi výchovných ústavů jsou školy a školská zařízení (informace o nich přinášejí tabulky č. 4 – 7). Výchovný ústav pro handicapovanou mládež v Ostravě-Hrabůvce působí rovněž na odloučených pracovištích ve Frýdku‑Místku a Polance nad Odrou.

Plavecké školy

Plavecké školy jsou výcviková střediska, která poskytují dětem a žákům škol základní plavecký výcvik, který je součástí učebních osnov tělesné výchovy v základních a zvláštních školách. V Moravskoslezském kraji působily ve školním roce 2001/02 celkem 4 plavecké školy zřizované krajem a 17 plaveckých škol zřízených jinými subjekty.

Plavecké školy zřizované Moravskoslezským krajem se z rozhodnutí zastupitelstva kraje ruší k 1. lednu 2004. Tato výcviková střediska budou dál plnit svoji službu vůči školám jako nestátní neziskové právní subjekty.

**Tab. 50 Plavecký výcvik v plaveckých školách zřizovaných krajem**
Místo	Počet škol zapojených do výcviku	Počet dětí a žáků zapojených do výcviku	Z toho dětí a žáků					Nově se naučilo plavat	Z toho dětí a žáků
			MŠ	ZŠ		SpŠ			MŠ		ZŠ	SpŠ
Bruntál	30	2 267	154		2 069		44	893	5	875			21
Krnov	36	2 709	264		2 445		0	459	0	459			0
Opava	118	6 793	491		6 271		31	2 037	4	2 014			19
Ostrava	90	7 185	167		6 891		127	2 652	0	2 607			45
Celkem	274	18 954	1 076		17 676		202	6 041	9	5 947			85

Srovnáme‑li údaje za školní roky 2000/01 a 2001/02, došlo k úbytku 172 žáků zapojených ve výcviku (z 19.126 žáků pokles na 18.954 žáků), ale naučilo se plavat o 664 žáků více (nárůst z 5.705 na 6.041 žáků).

Služby škole

Moravskoslezský kraj zřizuje na svém území tzv. střediska služeb školám. Svým charakterem činnosti zajišťují tato střediska nejrozmanitější servis přispívající k bezproblémovému provozu i zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu ve školách a školských zařízeních kraje. V každém okrese je situováno jedno toto podpůrné zařízení; konkrétní předmět a účel činnosti je zakotven v jednotlivých zřizovacích listinách. Nejvýznamnější oblasti činnosti středisek lze shrnout do následujících okruhů:

zabezpečování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci akreditace MŠMT – kromě okresů Opava a Ostrava, kde tuto činnost zajišťuje Pedagogické centrum MŠMT,
zajišťování metodické a poradenské činnosti pro pedagogické pracovníky včetně řízení metodických kabinetů a sekcí,
zajišťování organizace okresních a krajských kol olympiád, soutěží a přehlídek základního školství a vybraných soutěží středního školství a základních uměleckých škol, vyhlášených MŠMT ČR,
zabezpečení toku informací, příprava tisku a distribuce informačního zpravodaje,
poskytování odborných knihovnických služeb,
poskytování služeb a poradenství v oblasti informačních technologií,
zajišťování a distribuce učebnic, učebních pomůcek a školních potřeb pro základní školy,
zpracování komplexní mzdové a účetní agendy pro zaměstnance škol a školských zařízení s právní subjektivitou, které je podstatným zdrojem vlastních příjmů,
doprava a jiné komerční aktivity (úklid, prodej ochranných pomůcek, ap.)

**Tab. 51 Metodická činnost středisek služeb školám**
Druh metodické činnosti	Zaměření akcí	Rozsah akcí (délka trvání)	Cílová skupina (komu určeno)
Metodické kabinety	- 205 metodických schůzek	452 h	MŠ, ZŠ, SŠ, ZvŠ, DDM, ZUŠ
Výstavy, přehlídky	- prodejní výstavky knih a učebnic - výstavy výtvarných prací žáků - přehlídka dětských pěv. sborů - výstava projektů škol - přehlídka vzdělávacích projektů škol (PAU) - přehlídka činnosti středních škol	3 dny až dva týdny	učitelé, rodičovská veřejnost
Besedy pro žáky	- sexuální osvěta - využití internetu - význam Evropské unie	105 h	žáci ZŠ, SŠ
Knihovnická služba	- stálá knihovnická služba - poradenství	23 277 výpůjček	pedagogové, veřejnost
Internetové služby	- SIPV – metodická pomoc - kontakt se školami	průběžně	školy, ŘŠ, informatici
Tvorba met. materiálů	- brožury s regionální tematikou - sborníky žákovských prací - příručky k DVPP		pedagogové
Jiné	- speciální poradenství - rekvalifikační kurzy - Regionální informační středisko EU		pedagogové, veřejnost

Pomoc středisek při výchovně vzdělávací činnosti škol a jejich odborná informační služba v oblasti výchovy a vzdělávání je významným klíčovým faktorem pro celkové zkvalitnění práce pedagogických pracovníků, a tím i výsledků výchovy a vzdělávání v jednotlivých školách a školských zařízeních kraje. Pro účel této zprávy, která hodnotí stav a rozvoj vzdělávací soustavy v kraji, jsou zásadní informace z činnosti středisek v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (celkem ve 4 okresech kraje) odvíjející se ve dvou základních okruzích – okruh metodické činnosti středisek (viz tabulka č. 51) a okruh průběžného vzdělávání pedagogů (viz tabulka č. 52).

**Tab. 52 Průběžné vzdělávání učitelů organizované středisky služeb školám**
Zaměření akcí	Celkový počet akcí	Rozsah akcí (v hodinách)	Celkový počet účastníků	Celkem učitelohodin
Řízení školy	41	407	929	28 626
Zdravý životní styl	59	612	823	16 724
Vývoj. poruchy učení	68	422	986	12 156
Jazykové vzdělávání	81	1 733	1 612	114 125
Klíčové dovednosti učitele	92	1 263	2 189	92 448
Technická komunikace	73	1 024	747	16 928
Předmětové činnosti	182	863	3 531	75 226
Pedagogické inovace	171	1 195	3 845	47 265
Celkem	767	7 519	14 462	403 498

**Tab. 53 Projekty a nadregionální aktivity středisek**
Středisko	Název projektu, aktivity	Vyhlašovatel
Krnov	Kritické myšlení jako podpůrný prostředek rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání	MŠMT
Frýdek‑Místek	Seminář ke školnímu projektu Energie, osvětlení	Tereza, sdružení pro ekologickou výchovu, Praha
	PHARE 2000	NVF Praha
	Grantový podprogram rozvoj. programu DVPP 2002	MŠMT ČR
Nový Jičín	Den pro Evropu	MZV ČR
	Informatorium školy mateřské	MŠMT ČR
	Budoucnost	MŠMT ČR
	GRAFOS (v rámci programu Grundtvig)	NA Socrates
	Malotřídní škola – komunitní centrum obce	Kulturkontakt Austria
	Didactica Magna a dnešní škola	PAU, občanské sdružení, Praha
	Cesta změny	Národní vzdělávací fond (PHARE)
	Dokážu to?	AISIS Kladno

Střediska služeb školám rovněž zprostředkovávají přenos informací k jednotlivým školám a školským zařízením. Děje se tak zejména těmito formami:

vydáváním katalogu vzdělávacích akcí – zpravidla jednou ročně, ale i pololetně,
vydáváním informačních zpravodajů – zpravidla jednou měsíčně,
využíváním e‑mailové pošty a internetu.

V rámci inovace své činnosti nabízejí střediska služeb školám rozličné organizační formy dalšího vzdělávání pedagogů spojené s dalšími zajímavými akcemi, např. organizují vzdělávací akce pro celý kolektiv jedné školy (jednodenní i vícedenní), vytvářejí speciální programy pro kolektivy jednotlivých škol a školských zařízení a zájmové skupiny pedagogů, organizují setkávání učitelů různých typů škol, pořádají celookresní konference (např. pro učitelky mateřských škol k rámcovému vzdělávacímu programu předškolního vzdělávání).

Další vzdělávání na školách

Další, trvalé či celoživotní vzdělávání je jednou z obecných podmínek rozvoje společnosti. Jde o večerní, dálkovou, distanční či kombinovanou formu vzdělávání pro udržení, rozšíření či zvýšení kvalifikace. Stav našeho dalšího vzdělávání je popsán ve všech koncepčních materiálech státu i kraje. Poukazují na nutnost rychlého, ale současně uváženého řešení. Podle tzv. Bílé knihy naše podniky ve srovnání s EU nevydávají na vzdělávání dospělých ani polovinu analogických výdajů – v posledních letech dokonce začaly kvantitativní ukazatele klesat, což je rovněž jev mimořádný. Velmi málo nezaměstnaných prochází rekvalifikací (asi 5 %).

V oblasti dalšího vzdělávání Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje mimo jiné předpokládá:

realizaci integrovaného informačního systému v oblasti vzdělávání a trhu práce (RISA),
podporu všech forem dalšího vzdělávání
- restrukturalizace oborů
- modulární vzdělávací programy
- certifikace dalšího vzdělávání,
zvýšení motivace k přípravě (i rekvalifikaci) na kvalifikovaná dělnická povolání v oborech, kde je nedostatek absolventů a dále pro sociálně znevýhodněné skupiny populace (tzn. nízkokvalifikované a dlouhodobě nezaměstnané, absolventy škol, matky po mateřské dovolené, zdravotně postižené a etnické minority),
iniciaci a vytvoření podmínek pro vznik regionálního vzdělávacího centra (RVC),
využívání rozvojových programů MSK a MŠMT i projektů v rámci programu PHARE,
snahu zvýšit motivaci zaměstnavatelů i škol na realizaci těchto záměrů – včetně legislativní iniciativy kraje.

Vesměs jde o úkoly trvalé, dlouhodobé a komplexní. Sledovat situaci znamená přehodnotit systém sbíraných údajů, řešit situaci znamená údaje vyhodnocovat a reagovat příslušnými opatřeními. Již v tuto chvíli je možné zvyšovat informovanost o potřebách vzdělávání, označit typy či obory dalšího vzdělávání podle úrovně poskytovaného vzdělání a podle naléhavosti potřeb trhu práce a podporovat otvírání všech těchto forem dalšího vzdělávání na vhodných školách.

**Tab. 54 Přehled kurzů pro doplnění vzdělání v kraji**
Typ kurzu	2000/01		2001/02		Nárůst v %
Typ kurzu	Počet kurzů	Počet žáků	Počet kurzů	Počet žáků	Nárůst v %
pro doplnění základního vzdělání	6	108	4	80	-26
pro doplnění vzdělání poskytovaného pomocnou školou	3	9	3	14	+56
pro doplnění vzdělání poskytovaného speciální školou	2	6	-	-	-100
Celkem kraj	11	123	7	94	-24
Celkem Česká republika	162	1 727	121	1 215	-30

Tabulka č. 54 přináší přehled o typech dalšího vzdělávání ve školách a školských zařízeních kraje tak, jak jsou monitorovány výkonovými výkazy škol. Popsané kurzy organizují základní a střední školy včetně speciálních podle požadavků veřejnosti, tj. občanů, kteří dokončili povinnou školní docházku v nižším než posledním ročníku.

Meziroční pokles počtu žáků je srovnatelný s celorepublikovými údaji. Klesající tendence nekoresponduje se zvyšujícími se počty adeptů tohoto typu vzdělávání. Je zde tedy prostor pro snahu přivést do kurzů více dalších občanů.

**Tab. 55 Rekvalifikace v kraji podle okresů**
Okres	2000/01		2001/02		Nárůst v %
Okres	Počet kurzů	Počet žáků	Počet kurzů	Počet žáků	Nárůst v %
Bruntál	4	37	2	15	-59
Frýdek‑Místek	8	42	0	0	-100
Karviná	0	0	0	0	-
Nový Jičín	3	38	2	38	-
Opava	0	0	0	0	-
Ostrava	0	0	0	0	-
Celkem kraj	15	117	4	53	-55
Celkem Česká republika	288	4 174	286	2 772	-34

V tabulce č. 55 jsou uvedeny rekvalifikace realizované středními školami všech zřizovatelů. S ohledem na velké množství jiných organizací (a škol terciárního vzdělávání) poskytujících rekvalifikace jde tedy jen o segment. Jak velký, je obtížné posoudit, neboť výkaznictví Ministerstva práce a sociálních věcí sleduje počty osob v rekvalifikaci ke konci sledovaného měsíce.

**Tab. 56 Rekvalifikace v kraji podle skupin oborů**
Skupina oborů	2000/01		2001/02		Nárůst v %
Skupina oborů	Počet kurzů	Počet žáků	Počet kurzů	Počet žáků	Nárůst v %
16 Ekologie a ochrana životního prostředí
21 Hornictví, hutnictví, slévárenství
23 Strojírenství	5	10			-100
26 Elektrotechnika, telekomunikace, výpočetní technika
28 Chemie
31 Textilní výroba, oděvnictví	2	11	1	1	-91
34 Polygrafie, papír, film
36 Stavebnictví, geodézie, kartografie
37 Doprava a spoje
41 Zemědělství a lesnictví
53 Zdravotnictví
63 Ekonomika, administrativa	1	12			-100
64 Podnikání v oborech	3	46	2	44	-4
65 Gastronomie, hotelnictví, turismus	1	10			-100
68 Právo, veřejná správa
72 Publicistika, knihovnictví, informatika
75 Pedagogika, sociální péče
78 Obecně odborná příprava
79 Obecná příprava
82 Umění a užité umění
Podpůrné – kurzy výpočetní techniky	3	28	1	8	-71
Celkem kraj	15	117	4	53	-55
Celkem Česká republika	288	4 174	286	2 772	-34

Obecně zřejmě platí (jak dokladují i tabulky č. 55 a 56), že:

absolutní počty žáků v rekvalifikacích jsou v Moravskoslezském kraji nízké ve srovnání s ČR,
počet rekvalifikantů, kurzů i oborů a jejich meziroční pokles nekoresponduje s potřebami restrukturalizujícího se trhu práce v regionu,
oborová struktura naopak s potřebami trhu práce koresponduje, neboť zaměstnavatelé (prostřednictvím úřadů práce) kladou na školy zcela konkrétní požadavky.

Pozoruhodné ovšem je, že restrukturalizací a nezaměstnaností nejvíce postižené okresy Karviná a Ostrava nevykazují na školách žádné rekvalifikační aktivity.

Výsledky vzdělávání v kraji

Hodnocení Českou školní inspekcí

Oblastní pracoviště Moravskoslezského inspektorátu České školní inspekce (ČŠI) zveřejnilo v lednu 2003 materiál nazvaný Zpráva o školním roce 2001/02. Podle úvodu tohoto dokumentu "předložená zpráva není monitorováním celkového stavu školství v Moravskoslezském kraji". Počet kontrolovaných a hodnocených školských subjektů tvoří cca 20 % z celkového počtu škol a školských zařízení v kraji.

"Zpráva obsahuje", jak je řečeno v úvodu, "analyticky zhodnocené údaje o podstatných kladech a záporech pedagogického procesu, se kterými se školy potýkaly". Celkové hodnocení činnosti škol i jednotlivých sledovaných jevů je prováděno pomocí pětistupňové hodnotící škály (vynikající – velmi dobrý – průměrný – pouze vyhovující – nevyhovující). Z přehledu vyplývá, že hodnocení se pohybovalo mezi hodnotícím stupněm vynikající – průměrný, hodnotící stupeň nevyhovující byl využit jen ojediněle. Nejčastěji byl využíván hodnotící stupeň velmi dobrý. Ve speciálních školách a předškolních zařízeních bylo téměř u poloviny navštívených škol hodnocení vynikající.

Zajímavé je hodnocení podmínek personálních (viz tabulka č. 58). Česká školní inspekce zjistila v navštívených školách ve srovnání s celorepublikovými údaji nadprůměrně příznivou situaci.

**Tab. 58 Hodnocení personálních podmínek ve školním roce 2001/02**
	Počet pedagogických pracovníků			Celkem
	s úplnou kvalifikací	s neúplnou kvalifikací	bez požadované kvalifikace	Celkem
Moravskoslezský kraj	5 080 (80,0 %)	588 (9,3 %)	683 (10,7 %)	6 351
Česká republika	40 946 (73,7 %)	5 992 (11,1 %)	7 148 (13,2 %)	54 086

5.1.1 Zjištěná podstatná pozitiva a negativa

Ze závěrů inspekční činnosti ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních ve školním roce 2001/02 jsou pro účely této výroční zprávy převzata podstatná pozitiva a negativa v jednotlivých typech škol.

Základní školy

Podstatná pozitiva:

Interiéry i exteriéry škol mají výrazně zlepšený estetický vzhled.
Vnější informační systém škol a jejich prezentace na veřejnosti se rozšiřuje a zkvalitňuje.
Roste vypovídací hodnota výročních zpráv.

Podstatná negativa:

Školní pomůcky a přístrojové vybavení jsou morálně opotřebované, jejich obnova a doplňování jsou pomalé.
Přetrvávají problémy v personální oblasti – nekvalifikovanost, stárnoucí sbory a nedostatek mužského faktoru.
Výuka je převážně frontální. Jen velmi pomalu jsou do výuky zaváděny moderní formy a metody.
Přibývá výchovných problémů sociopatologického charakteru.
Nevznikají další rady škol a tam, kde jsou, fungují spíše formálně.

Střední školy

Podstatná pozitiva:

Dostupnost internetu pro žáky i učitele i v době mimo vyučování.
Zájem učitelů o inovace a sebevzdělávání.
Zapojení škol do vzdělávacích projektů tuzemských i zahraničních.
Narůstá spolupráce mezi školami stejného nebo podobného zaměření v ČR i v zahraničí.
Snaha o srovnávání výsledků vzdělávání prostřednictvím celostátních a interních testů.

Podstatná negativa:

Pomalá obnova materiálního fondu.
Ve SOŠ a SOU je trvalý nedostatek učitelů s odbornou, popř. pedagogickou způsobilostí. Střední školy většinou nevyužívají možnosti ke zřízení rady školy jako jedné z forem veřejné kontroly.
Ve velkém počtu přetrvává stereotypní frontální způsob výuky.

Vyšší odborné školy

Ve školním roce 2001/02 nebyla ve vyšších odborných školách realizována inspekční činnost, byly vykonány pouze dvě samostatné kontroly dodržování obecně závazných právních norem v souvislosti s kontrolou průběhu zakončování studia absolutoriem. Při kontrolách nebylo zjištěno porušení obecně závazných právních předpisů.

Speciální školy

Podstatná pozitiva:

Ve školách s žáky se středně těžkým a těžším mentálním postižením se postupně uplatňují nové a účinnější formy výuky, pohybového rozvoje i neverbální komunikace.
Výchovná činnost škol je zaměřena na prevenci zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů.
Kvalita vzdělávací práce na speciálních školách byla většinou hodnocena v horní polovině hodnotící stupnice ČŠI.

Podstatná negativa:

Zvyšuje se věkový průměr pedagogických sborů, je málo pedagogů – mužů. V řadě zvláštních škol učí učitelé – důchodci.

Nižší úroveň výuky teoretických předmětů v SOU, OU, U a praktických školách – převládají zde frontální metody práce.

Nedostatek somatopedů, tyflopedů, surdopedů. Málo absolventů nastupuje do škol, řada učitelů má zájem o dálkové studium, pro velký zájem uchazečů o studium jsou nepřijati. Existuje paradoxní jev mezi neochotou absolventů pedagogických vysokých škol o práci ve škole a vysokým počtem zájemců o dálkové studium speciální pedagogiky.

Ředitelé škol poukazují na nárůst administrativy v řízení škol, jejich činnost je zaměřena více do oblasti financování a chodu škol, méně na oblast výchovně vzdělávací.

Neexistence tříd pro žáky s poruchami chování v ostravské aglomeraci.

Základní umělecké školy

Podstatná pozitiva:

Stálý zájem o studium v ZUŠ bez ohledu na zvyšující se školné.
Vynikající prezentace výsledků žáků ZUŠ Moravskoslezského kraje na soutěžích a přehlídkách v tuzemsku i v zahraničí.
Významný podíl škol na kulturně společenském životě v místě působení a v regionu.

Podstatná negativa:

Přestože se zvýšil počet hodin předmětu komorní a souborová hudba v hudebním oboru, je i nadále vyučován převážně nad rámec vyučovací povinnosti učitelů.
V učebních dokumentech nebyl dořešen obsah a rozsah výuky hry na elektronické klávesové nástroje.

Předškolní zařízení

Podstatná pozitiva:

Všestranná orientace obsahu pedagogické práce směřuje k rovnoměrnému a přiměřenému osvojování poznatků a dovedností dětí.
Preferování osobnostně orientovaného modelu předškolní výchovy.
Výraznější propagace předškolní výchovy a aktivnější přístup MŠ ke spolupráci s rodiči.
V činnosti MŠ se prohlubuje orientace na výraznější zohledňování individuálních potřeb a schopností dětí.
Kvalitní výzdoba většiny MŠ a zvyšující se podíl dětí na vytváření estetiky vnitřního prostředí.
Dlouhodobě nízký počet stížností na práci MŠ a zanedbatelný výskyt závažného porušování právních předpisů v činnosti škol.

Podstatná negativa:

Rozdíly v kvalitě materiálního zabezpečení MŠ.

Školská zařízení

V průběhu školního roku 2001/02 byla realizována inspekční činnost v 5 etopedických zařízeních a ve 2 pedagogicko-psychologických poradnách, 1 školní jídelně a 1 státní jazykové škole. Z malého počtu inspekcí realizovaných ve školských zařízeních nelze vyvozovat obecnější závěry.

Závěry z kontrol ve školách, předškolních zařízeních a školských zařízeních

Kontrolní pracovníci se ve školním roce 2001/02 zúčastnili celkem 148 inspekcí v Moravskoslezském kraji, v 7 případech participovali na samostatném protokolu. Kontroly byly zaměřeny zejména na tyto oblasti:

prověřování institucionálního postavení škol,
výkonů a výkonových výkazů,
personálních, platových, mzdových a statistických výkazů,
dodržování obecně závazných ukazatelů státního rozpočtu,
ostatních neinvestičních výdajů a účelových prostředků,
čerpání dotace poskytnuté soukromým školám,
bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana.

Moravskoslezským inspektorátem ČŠI bylo podáno celkem 29 oznámení finančním úřadům v Moravskoslezském kraji, přičemž v některých případech se jednalo o porušení předpisů ve více oblastech. Nejčastěji bylo zjištěno pochybení v oblasti fondu kulturních a sociálních potřeb (15 případů), dále chybné platové zařazení (7 případů), vyplácení cestovních náhrad (6 případů), chybný zápočet praxe (5 případů).

Polské národnostní školství

Za krajské specifikum je ve Zprávě ČŠI označeno polské národnostní školství. V průběhu školního roku 2001/02 bylo provedeno 8 inspekcí ve školách s polským jazykem vyučovacím. Navštíveno bylo 7 základních škol a 1 střední škola.

Školy s polským vyučovacím jazykem dosahují kvalitních výsledků ve výchovně vzdělávací práci (většina vyučovacích hodin byla hodnocena stupněm vynikající a velmi dobrý). Pozitivně je rovněž hodnocena oblast personálních podmínek. V materiální oblasti přetrvávají problémy s učebnicemi pro některé vyučovací předměty (fyzika, chemie), jsou využívány učebnice z Polské republiky, které zcela neodpovídají platným osnovám realizovaných vzdělávacích programů v České republice. V některých předmětech učebnice scházejí (občanská, rodinná výchova).

Pozitivně se projevuje úsilí Pedagogického centra pro polské národnostní školství v Českém Těšíně, které překládá existující české učebnice do polského jazyka a vydává je. Tato činnost je však limitována objemem přidělených finančních prostředků.

Účast v mezinárodních projektech

Celkem 80 středních škol v Moravskoslezském kraji se zapojilo do 167 mezinárodních vzdělávacích projektů, které pomáhají žákům v účasti na výměnných jazykových a odborných stážích v zahraničí a umožňují jim poznávat kulturu života lidí jiných národností. Mezi nejvýznamnější vzdělávací projekty a programy využívané školami patří SOCRATES a LEONARDO DA VINCI.

**Tab. 59 Zapojení škol do mezinárodních projektů**
Název projektu	Počet zúčastněných škol			Celkem
Název projektu	gymnázia	SOŠ samost.	SOŠ,SOU,U,PrŠ,OU	Celkem
SOCRATES – Comenius I.	8	7	7	22
SOCRATES – Comenius II.	-	-	1	1
SOCRATES – Arion	-	1	-	1
SOCRATES – Lingua	-	1	2	3
SOCRATES – Label	1	-	-	1
LEONARDO – Mobility	-	6	7	13
LEONARDO – Pilotní projekt	1	2	-	3
PHARE – CBC	1	1	4	6
PHARE 2000 – RLZ – NUTS II	-	10	4	14
PHARE – Save	1	-	-	1
Mládež	-	4	-	4
Tandem	1	1	3	5
Youth Euro Club	3	-	-	3
Equal	-	1	4	5
Projekt IQ+	-	-	2	2
Junior Achievment	3	7	6	16
Globe	2	-	-	2
Výměnné pobyty	8	9	3	20
Výtvarné a divadelní projekty	3	1	-	4
Jiné	14	12	17	43
Celkem	46	63	60	169

Program SOCRATES je vzdělávací program Evropské unie, který klade důraz na posílení evropské dimenze ve vzdělávání formou projektové spolupráce škol, mobility studentů a učitelů a zkvalitňování jazykového vzdělávání ve všech typech škol. Jmenovaný program představuje celý soubor aktivit, které se cíleně zaměřují na určitou oblast vzdělávací politiky.

Comenius 1: Partnerství škol – představuje společnou práci několika škol z různých zemí v oblastech projektů spolupráce škol, jazykových pobytů a projektů rozvoje školy. Do tohoto projektu je zapojeno 22 středních škol Moravskoslezského kraje.

Comenius 2: Vzdělávaní pedagogických pracovníků – zahrnuje další projekty vzdělávání pedagogů, individuální mobility a možnost získání zahraničního asistenta při výuce cizích jazyků. Tuto část programu využila pouze jedna střední škola v Moravskoslezském kraji.

Lingua: Podpora jazykového vzdělávání – cílem této aktivity je podporovat jazykovou různorodost v rámci EU, výuku jazyků a zlepšit její kvalitu. Pouze 3 střední školy využily získání podpory popsaného programu.

Součástí všech uvedených aktivit je také Evropská jazyková cena Label, která je významným oceněním v rámci programu SOCRATES. V roce 2002 bylo touto cenou ohodnoceno – jako jedna z šesti škol v České republice – Gymnázium s rozšířenou výukou cizích jazyků v Ostravě-Porubě, Čs. Exilu 491.

Program LEONARDO DA VINCI je evropský program zaměřený na podporu rozvoje kvality a inovací v systémech a praxi odborného vzdělávání, a to prostřednictvím nadnárodních projektů. Úkolem programu LEONARDO je zdokonalovat kvalitu a přístup k dalšímu odbornému vzdělávání, usnadňovat uplatnění mladých lidí na evropském trhu práce a zlepšovat adaptabilitu lidí na technologické a organizační změny. V tomto programu jsou rozlišeny druhy jednotlivých aktivit, které se soustředí na plnění úkolů stanovených programem. Celkem 16 středních škol Moravskoslezského kraje se do těchto aktivit zapojilo, a to především do projektů mobility a pilotních projektů.

**Tab. 60 Výchovné a vzdělávací programy ve středních školách**
Název projektu	Počet zúčastněných škol			Celkem
Název projektu	gymnázia	SOŠ samost.	SOŠ,SOU,U,PrŠ,OU	Celkem
Programy ekologických aktivit	5	2	4	11
Programy volnočasových aktivit	14	21	29	64
Rozvoj osobnosti studenta	1	1	-	2
Humanizace školy	3	2	2	7
Programy Dne zdraví	1	2	2	5
Škola zdravého života	3	3	6	12
Programy aktiv. sociálního učení	4	2	9	15
Spolupráce se sociálními partnery	17	28	50	95
Spolupráce s obč. sdruženími	8	9	9	26
Programy Evropské hnutí v ČR	8	11	7	26
Programy celoživotního učení	5	5	5	15
Programy informačních technologií	3	6	7	16
Využití evaluačních projektů	10	8	1	19
POSUN PHARE	-	2	-	2
Adaptační kurs	2	-	1	3
Slunce do škol	3	-	-	3
Celkem	87	102	132	321

Prevence sociálně patologických jevů

Moravskoslezský kraj patří podle výskytu sociálně patologických jevů mezi nejohroženější místa v České republice spolu s Hlavním městem Prahou a kraji Ústeckým a Jihomoravským. V současné době nemá Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu MSK k dispozici vlastní statistické údaje týkající se sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních v kraji.

Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními v kraji

Preventivní programy tvoří základní nástroj prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních. Preventivní program vychází z metodického pokynu MŠMT čj. 14 514/2000-51, dále pak je představen v dokumentu "Škola bez drog" a v neposlední řadě v dokumentu "Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2001 až 2004".

Preventivní program připravuje v jednotlivých školách a ve školských zařízeních školní metodik prevence, za jeho realizaci zodpovídá ředitel školy či školského zařízení. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení je okresní metodik preventivních aktivit. Kontrolu naplňování preventivních programů provádí Česká školní inspekce.

Realizace vlastních preventivních programů se skládá zejména z plnění následujících úkolů:

zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu,
uplatňování metody aktivního sociálního učení,
vytváření specializovaných programů pro výchovně problémové a sociálně handicapované jedince a skupiny,
navázání spolupráce s rodiči,
rozvíjení volnočasových aktivit,
další vzdělávání pedagogů v oblasti sociálně patologických jevů,
evaluace preventivních programů.

Zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu

Zapracování témat prevence sociálně patologických jevů do vzdělávacího procesu se provádí na všech školách a školských zařízeních v Moravskoslezském kraji. Dobrý pedagog zapracuje téma prevence do hodiny kteréhokoliv vyučovacího předmětu. Zatímco v uplynulých letech se témata negativních jevů probírala zejména v tzv. humanitních předmětech, dnes se téma prevence objevuje i v dalších předmětech jako je matematika, chemie, informační technologie apod.

Témata prevence sociálně patologických jevů nejsou probírána pouze ve školním prostředí. Děti a mládež se také zúčastňují nejrůznějších přednášek, besed, videoprojekcí a exkurzí i mimo instituci školy. Popsané akce jsou v kraji nejčastěji organizovány hygienickými stanicemi, Policií České republiky, útvary městských policií, středisky služeb školám, nestátními neziskovými organizacemi aj.

Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám

Specializované programy jsou využívány zejména v práci s dětmi s diagnózou vývojové poruchy učení, se zdravotním postižením a s dětmi ze sociálně znevýhodněných a kulturně se odlišujících rodin a dále v problematických třídních kolektivech (viz tabulka č. 61).

**Tab. 61 Počet škol se specializovanými programy**
Druh specializace	Počet škol
přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí	21
specializované třídy pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení	44
přímá práce pedagogických romských asistentů na základních školách	28
návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků	243

Formy spolupráce s rodiči

Školy v prevenci sociálně patologických jevů nabízejí rodičům dostatečné množství forem spolupráce – podávání informací na třídních schůzkách, školní akce pro rodiče a jejich děti, pořádání seminářů a přednášek v oblasti negativních jevů (viz tabulka č. 62). Nejčastěji a nejaktivněji spolupracují rodiče s mateřskými školami.

**Tab. 62 Formy spolupráce s rodiči**
Škola	Nejčastější akce pro rodiče	Nejčastější akce s rodiči
Předškolní zařízení	besídka ke Dni matek	maškarní ples
	besídky – Mikulášská, Vánoční	pohádkový les
	besedy a přednášky	rej čarodějnic
	výstava výtvarných prací dětí	turistické výlety, zájezdy
	informace pro rodiče formou letáků, nástěnek	exkurze pro rodiče a dětmi
Základní školství	účast rodičů v Radě školy, v Radě rodičů	den otevřených dveří
	účast na třídních schůzkách, individuální konzultace	pasování prvňáčků
	besedy a přednášky	turistické výlety, zájezdy
	informace pro rodiče formou letáků, nástěnek	sběr lesních plodů
	besídky – Mikulášská, Vánoční	víkend pro rodiče s dětmi
	školní akademie	rodinná terapie
	náslechy v hodinách	brigády v prostorách a okolí školy
Střední školství	účast rodičů v Radě školy, v Radě rodičů	den otevřených dveří
	účast na třídních schůzkách, individuální konzultace	koncerty a veřejná vystoupení
	besedy a přednášky	sportovní dny
	informace pro rodiče formou letáků, nástěnek	turistické výlety, zájezdy

Volnočasové aktivity

Volnočasové aktivity, které pro své žáky organizují školy a školská zařízení v kraji, mají většinou formu práce ve školních družinách, klubech, oddílech, kroužcích. V současné době pracuje ve školách a školských zařízeních v Moravskoslezském kraji 479 družin a při těchto školních družinách pracuje 47 školních klubů. Zde fungují kroužky s různým zaměřením. Nejčastěji to jsou kroužky sportovní, výtvarné a keramické, jazykové (zaměřené především na anglický jazyk), hudební a kroužky zaměřené na informatiku (práce s počítačem).

Posun ve volnočasových aktivitách je v zájmu škol (převážně tedy pedagogických pracovníků) pracovat a trávit volný čas s dětmi i o víkendech a o prázdninách, jak dokumentuje tabulka č. 63.

**Tab. 63 Přehled volnočasových aktivit dětí o víkendech a o prázdninách**
Typ školy	Počet akcí o víkendech	Počet akcí o prázdninách
Základní školy	211	111
Zvláštní školy	19	9
Střední školy	54	18

Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence sociálně patologických jevů

Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence se týká zejména školních metodiků prevence a výchovných poradců. Ve vzdělávání je v současnosti patrný odklon od jednorázových besed a přednášek k prožitkovým programům a konkrétním řešením konfliktních situací (např. pomoc a postup při nevolnosti z návykových látek, práce s agresivním jedincem, apod.)

V okresech Moravskoslezského kraje působí široké spektrum organizací, které se zabývají vzděláváním v problematice prevence. Není výjimkou, že některé organizace jsou natolik žádané, že mnohdy přesáhnou svou působností území okresu. V tabulce č. 64 jsou uvedeny nejčastější organizace zajišťující vzdělávání v prevenci sociálně patologických jevů a počty zúčastněných pedagogických pracovníků.

**Tab. 64 Přehled vzdělávacích organizací s počtem zúčastněných pedagogů**
Vzdělávací organizace	Počet zúčastněných pedagogů
Střediska výchovné péče	270
Pedagogicko-psychologické poradny	1 814
Pedagogická centra	1 550
Střediska služeb školám	3 059
Ostravská univerzita – Národní osnovy	80
Okresní hygienické stanice	160
Městská policie	372
Okresní úřady	141

Témata vzdělávacích akcí se od loňského roku příliš neliší. Můžeme však konstatovat, že se změnil zájem o konkrétní témata. Podstatně více se pedagogičtí pracovníci začali zajímat o základy právního vědomí, zdravý životní styl, asertivitu a relaxační techniky, zvládání stresu a zvládání agresivity.

Evaluace preventivních programů

Znakem drtivé většiny realizovaných preventivních programů na školách a ve školských zařízeních je nízká informovanost o efektivitě těchto programů. Preventivní program není školou či školským zařízením dostatečně evaluován, chybí proces využívání (implementace) jeho výsledků. Zjištění, která z evaluace vyplynou, nejsou v současnosti interpretována a využita. Hlavním výstupem evaluace nemohou být kvantitativní údaje (počty, body, procenta), ale komplexní poznatky a jejich promítnutí do procesu preventivní intervence.

Hlavním cílem evaluace je systémově utřídit nejdůležitější témata, která významně souvisejí s realizací procesu plánování a vyhodnocování preventivních intervencí. Zaměření tohoto procesu je proto orientováno do tří hlavních oblastí – evaluace plánování preventivního programu, evaluace průběhu preventivní intervence a evaluace výsledku preventivní intervence.

Návrh na zefektivnění prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních v kraji na další období

Podporovat vyhlašování grantových programů pro školy, školská zařízení a nestátní subjekty v oblasti prevence sociálně patologických jevů.
Vybudovat aktivní webové stránky zabývající se problematikou prevence sociálně patologických jevů.
Spolupracovat na vytvoření celokrajského informačního systému v oblasti prevence sociálně patologických jevů a volného času a sportu.
Zvýšit mediální podporu v oblasti prevence negativních jevů.
Podporovat tzv. "adaptační kurzy" na středních školách v MSK.
Podporovat efektivnější a rovnoměrné zavádění metody aktivního sociálního učení do škol a školských zařízení.
Vytvořit krajský systém vzdělávání v oblasti prevence negativních jevů v návaznosti na celorepublikový systém.

Závěrečné shrnutí prevence sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních v kraji na další období

Na závěr lze říci, že se prevence sociálně patologických jevů stále více stává součástí výukového plánu na většině škol a školských zařízení a začleňuje se do struktury výuky. V porovnání s minulými lety se výrazně posunul pohled pedagogických pracovníků (ale i veřejnosti) na význam prevence. V současnosti je také patrný odklon od neustálého upozorňování na nebezpečí negativních jevů k pozitivnějšímu náhledu – v prevenci se klade větší důraz na zdravý životní styl, příjemné sociální klima školy, zvyšování sebevědomí a podporu osobnostních vlastností. Změna nastala i v oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků. Pedagogové mají větší zájem se vzdělávat, mají zájem prohloubit si své znalosti a zdokonalit se také ve svých osobnostních vlastnostech.

Je však nutno upozornit na skutečnost, že mnohdy na školách a ve školských zařízeních chybí ucelený a zavedený systém pravidelného sledování negativních jevů.

Výsledky soutěží a přehlídek

Soutěže a přehlídky dětí předškolních zařízení, žáků základních, středních škol a školských zařízení lze zařadit do oblasti výchovy dětí a mládeže mimo vyučování směřující k nabytí nových poznatků a zkušeností a vedoucí ke zdokonalení a prohloubení dovedností a schopností získaných ve vyučovacím procesu, jak v oblastech vědy a techniky, tak v oblastech umění a sportu. Proto soutěžení přispívá k seberealizaci účastníků, k úspěšnému naplnění jejich talentu, k prevenci negativních jevů mezi mládeží a v neposlední řadě i k prezentaci školy na veřejnosti. Školy samy jsou často přímými realizátory postupových kol soutěží, jsou pro soutěže přirozeným prostředím a využívají také svůj technický, kapacitní a odborný potenciál.

Organizaci olympiád, soutěží a přehlídek upravuje vyhláška MŠMT ČR č. 431/1992 Sb., o organizování a financování soutěží a přehlídek, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bylo k 1. lednu 2002 zabezpečení okresních a krajských kol soutěží a přehlídek vyhlašovaných a financovaných MŠMT ČR převedeno z pedagogických center do kompetence krajských úřadů, konkrétně jejich odborů školství, a stalo se tak jedním z aspektů systematické péče kraje o mladou generaci v jejím volném čase.

**Tab. 65 Retrospektiva umístění žáků škol Moravskoslezského kraje v mezinárodních předmětových soutěžích**
Školní rok	Název soutěže	Celkové umístění	Název školy
1998/99	Grand Prix Chimique	2.	SPŠch, Heyrovského, Ostrava-Zábřeh
1999/00	Mezinárodní biologická olympiáda	2.	Gymnázium Ostrava-Hladnov
	Mezinárodní matematická olympiáda	účast	Gymnázium M. Koperníka, Bílovec
	Mezinárodní olympiáda v informatice	3.	Gymnázium Karviná
	Mezinárodní chemická olympiáda	2.	Gymnázium Havířov
2000/01	Grand Prix Chimique	1.	SPŠch, Heyrovského, Ostrava-Zábřeh

**Tab. 66 Umístění žáků škol Moravskoslezského kraje v mezinárodních sportovních soutěžích**
Školní rok	Název soutěže	Celkové umístění	Název školy
1996/97	házená, chlapci	4.	ISŠ Karviná
	klasické lyžování, dívky	10.	Gymnázium Bruntál
	klasické lyžování, chlapci	12.	SPŠ Bruntál
1997/98	basketbal, chlapci	14.	Sportovní gymnázium Ostrava
1998/99	plavání, dívky	6.	Masarykovo gymnázium, Příbor
2001/02	stolní tenis, chlapci	3.	ISŠ Frýdek‑Místek

V Moravskoslezském kraji byla ve školním roce 2001/02 zabezpečena všechna okresní a krajská kola soutěží a přehlídek i celostátní kola šesti soutěží a jedné přehlídky. Zajištěním uceleného systému organizace a finančního zabezpečení vědomostních soutěží v jednotlivých okresech kraje byla pověřena střediska služeb školám, která ve všech okresech kromě Ostravy a Opavy zabezpečovala soutěže a přehlídky již v letech předešlých.

Zabezpečované soutěže jsou velice rozmanité nejen z hlediska obsahového zaměření, ale i určení. Soutěže s největší tradicí a s nejvyššími počty účastníků jsou postupového charakteru a jsou organizovány v několika kolech. Klasickými reprezentanty těchto soutěží jsou předmětové olympiády, které svým obsahem navazují na obsah výuky a dále soutěže sportovní. Postupové soutěže mají zpravidla mezinárodní návaznost.

Druhou významnou skupinou jsou soutěže určené výhradně žákům určitého typu škol, například základním uměleckým školám a konzervatořím. Tyto soutěže mají nejmenší počet účastníků, objem finančních prostředků pro jejich financování z celkového objemu prostředků pro vědomostní a umělecké soutěže je asi 30%.

Tradiční jsou soutěže pro žáky speciálních škol a pro děti a mládež ze zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, které mají většinou školní a republiková kola.

Soutěže respektují mentální a fyzickou vyspělost žáků, proto jsou členěny na kategorie podle ročníku školy, případně podle roku narození, u sportovních soutěží taky podle pohlaví. Některé soutěže z umělecké oblasti jsou určeny i dětem předškolního věku.

Rozmanité jsou i formy soutěžení, příp. způsob hodnocení (řešení samostatných prací, korespondenční forma, kdy soutěžící zasílají úkol, výrobky), které výrazně ovlivňují objem finančních prostředků nutných k realizaci jednotlivých soutěží. Ekonomické zabezpečení je ovlivněno i počtem soutěžících, resp. postupovými klíči.

Přehled o soutěžích a přehlídkách vyhlášených pro školní rok 2001/02, vč. informace o počtu žáků a studentů škol a školských zařízení našeho kraje, kteří se zúčastnili soutěží, poskytují tabulky v příloze. O úspěšnosti soutěžících v celostátních kolech soutěží podávají přehled rovněž přílohy č. 14 a 15.

Analýza a vyhodnocení organizace soutěží a přehlídek školního roku 2001/02 ukazuje, že se samotnou organizací a realizací byly jen menší problémy, které byly v průběhu školního roku odstraňovány. Vážné problémy však byly s financováním, protože prostředky poskytnuté ministerstvem nebyly již několik let valorizovány. Muselo být přistoupeno k řadě opatření, která měla beze sporu vliv na celkovou úroveň všech postupových kol soutěží v uplynulém školním roce. Navrhovaná úsporná opatření by měla vést k tomu, aby ve spolupráci s konkrétními realizátory soutěží a přehlídek byl vytvořen ucelený systém postupových soutěží v kraji vzhledem k tradičním soutěžím, k návaznosti na mezinárodní soutěže a byl podpořen výchovný a společenský význam soutěží, které by skutečně vyhledávaly a podporovaly specifické aktivity talentovaných dětí a mládeže.

Státní informační politika ve vzdělávání

Státní informační politika ve vzdělávání (SIPV) je koncepce předložená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem kultury ČR. Vládou ČR byla přijata na jaře roku 2000 jako jedna z nejdůležitějších rezortních realizačních politik Státní informační politiky (SIP). Hlavním cílem SIPV je hmotně i nehmotně podpořit přechod české vzdělávací soustavy ke znalostní společnosti. Znalostní společnost vyžaduje nový – na zpracování znalostí zaměřený – vzdělávací systém. Práce s informacemi/znalostmi znamená v současnosti intenzivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT).

Cílové skupiny dopadů SIPV:

Učitelé (především základních a středních škol) všech aprobací. Investice do kompetencí učitelů mají obecně velký multiplikativní efekt; téměř všichni jsou státní zaměstnanci, stát má zájem na jejich odborném růstu. Jsou natolik významnou skupinou, že zkušenosti získané z realizace SIPV bude možné přenést do dalších oblastí SIP – zvýší se informační gramotnost občanů.
Žáci uvedených škol.

Cíle realizačního plánu SIPV:

Vytvořit podmínky umožňující účelné a efektivní zavedení ICT do výuky základních, středních i vyšších odborných škol a následně dosáhnout "informační gramotnosti" absolventů těchto škol do konce roku 2005
Vybavit 70 % všech základních, středních i vyšších odborných škol alespoň jednou učebnou vybavenou kvalitními multimediálními počítači, přístupnou studentům a učitelům i mimo vlastní vyučování. Každou učebnu připojit k síti Internet a k intranetové síti škol ČR. Zbývajících 30 % škol vybavit alespoň jedním kvalitním multimediálním počítačem, připojeným k uvedeným sítím.
Dosáhnout využití ICT jako běžného pracovního nástroje učitele u 75 % učitelů základních, středních i vyšších odborných škol do konce roku 2005.
Vytvořit podmínky pro efektivní zapojení škol do systému celoživotního vzdělávání občanů v oblasti ICT do konce roku 2005.

Projekty SIPV:

Projekt I zahrnuje vzdělávání učitelů a ICT koordinátorů (tzv. počítačová gramotnost). Testy PI jsou rovnocenné testům ECDL. ICT koordinátorem má být učitel, který bude vykonávat práci při uskutečňování SIPV jako vedlejší pracovní poměr.
Projekt II obsahuje software a datové zdroje. Informační bulletin Vzdělávací portál by měl přinášet odkazy na zajímavé výukové aplikace u nás i v zahraničí, nabídku výukového software s recenzemi kolegů a odborníků, ukázky výukových projektů přesahujících rámec jedné školy, interaktivní vzdělávací služby pro žáky, učitele, třídy i školy, aktuální informace o informačních zdrojích pro výuku, prezentování vlastních praktických zkušeností z využívání ICT, nabídku multimediálního výukového software pro školy. Jde o program podpory tvorby multimediálních aplikací, software a ICT nástrojů pro výuku a vzdělávání.
Projekt III Infrastruktura zahrnuje připojení škol k Internetu a jejich vybavení multimediálními počítači.

**Tab. 67 Cíle SIPV**
Celkové cíle	2001	2002	2003	2004	2005
Procento škol vybavených učebnou vybavenou multimediálními počítači připojenou k síti Internet:	70%	90%	100%	100%	100%
(Celkem je v ČR asi 6500 ZŠ a SŠ)
Procento pedagogů, využívajících služby ICT	30%	55%	75%	75%	75%
(Celkem je v ČR cca 110 000 pedagogů.)
Procento žáků, využívajících služby ICT	100%	100%	100%	100%	100%
(Celkem je v ČR cca 1 570 000 žáků.)

Ekonomická efektivnost cílů a uvedeného způsobu jejich dosažení je podmíněna především efektivností zajištění podpory v rámci projektů I – III a úrovní kontroly.

Financování školství v roce 2002

Rozpočet kraje v oblasti školství

Počínaje rokem 2002 začal zřizovatel škol plně zajišťovat úhradu provozních výdajů v souladu s § 17 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, z vlastního rozpočtu, což je podstatná změna oproti roku 2001, kdy z důvodu absence vlastních zdrojů kraje byly tyto výdaje hrazeny z účelové dotace Ministerstva financí. Stát v roce 2002 zajišťoval úhradu tzv. přímých výdajů škol zřizovaných kraji, které jsou specifikovány v § 8 zákona č. 564/1990 Sb., tj. výdaje na platy, zákonné odvody zaměstnanců škol a další výdaje vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na učební pomůcky, na učebnice a školní potřeby, jsou‑li žákům poskytovány bezplatně, výdaje na další vzdělávání pedagogů a další účelově určené prostředky.

Rozpočet Moravskoslezského kraje byl navyšován postupně o účelové finanční prostředky určené na programové financování reprodukce investičního majetku ISPROFIN a další účelové prostředky poskytnuté MŠMT. Nejvýraznější nárůst rozpočtu představovalo zvýšení objemu prostředků na platy z důvodu zvýšení tarifních platů od 1. 3. 2002. Další změnou, která měla vliv na celkový objem rozpočtu, byla skutečnost, že od roku 2002 nebyla prostřednictvím krajů poskytována dotace pro církevní školy, předškolní a školská zařízení, která v roce 2001 činila 29 992 tis. Kč. Protože rozpočet Moravskoslezského kraje v roce 2001 v oblasti školství nezahrnoval celoroční výdaje škol z důvodu postupné delimitace škol ve třech etapách, není možno provést meziroční srovnání objemu rozpočtovaných prostředků roku 2002 oproti roku 2001.

Přehled o objemu poskytnutých finančních prostředků z rozpočtu kraje v roce 2002 s uvedením účelových znaků:
Účelový		Rozpočet	Poskytnuto
znak		v tis. Kč	v tis. Kč

33149	Přímé výdaje na vzdělávání – kraje	2 765 852	2 765 852
33155	Dotace pro soukromé školy	312 318	311 940
33122	Program sociální prevence a prevence kriminality	274	274
33160	Projekty romské komunity	370	370
33163	Program protidrogové politiky	274	274
33166	Soutěže	1 964	1 964
33192	Spolupráce s francouzskými a vlámskými školami	36	36
33244	Podpora odborného vzdělávání	88	88
33245	Státní informační politika – neinvestice	5 489	5 489
33264	Evropská jazyková cena	90	90

13101	Aktivní politika zaměstnanosti	449	449
29133	Majetková újma podle zákona č. 147/1996 Sb.	301	301
34070	Účelové dotace na kulturní akce	50	50
98138	Podpora projektů Integrace romské komunity	1 754	1 754

	ISPROFIN celkem	120 567	120 547
	z toho z Ministerstva financí	116 014	115 996
	z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy	4 415	4 413
	z Ministerstva pro místní rozvoj	138	138
	CELKEM	3 209 876	3 209 478

Rozpočtované prostředky byly v plné výši poskytnuty školám v souladu s jejich účelovým určením s výjimkou přímých výdajů, kde zůstalo nečerpáno 378 tis. Kč dotací na soukromé školy, předškolní a školská zařízení,a to z důvodu obtížně odhadnutelných změn v počtu žáků v posledním čtvrtletí roku 2002 a dále na základě zjištění České školní inspekce, která měla vliv na výši poskytované dotace. Oproti roku 2001 poklesl objem nečerpaných prostředků o 1 779 tis. Kč. Neposkytnuté prostředky ISPROFIN představují rozdíl mezi otevřenými limity MF a skutečně čerpanými prostředky škol na základě uzavřených smluv s dodavateli.

Objem rozpočtových prostředků za rok 2002 v oblasti školství v členění na běžné a kapitálové výdaje a funkčního třídění dle rozpočtové skladby je uveden v následující tabulce.

**Tab. 68 Členění výdajů podle typů organizací v tis. Kč**
Typ školské organizace	Výdaje celkem	z toho
Typ školské organizace	Výdaje celkem	kapitálové	běžné
Mateřské školy	20 473		20 473
Speciální mateřské školy	43 540	1 630	41 910
Základní školy	4 565		4 565
Speciální základní školy	304 505	10 315	294 190
Internátní speciální základní školy	80 566	1 750	78 816
Gymnázia	450 763	1 523	449 240
Střední odborné školy	892 249	6 653	885 596
Střední odborná učiliště a učiliště	1 008 593	39 248	969 345
Speciální střední odborné školy	51 962		51 962
Speciální střední odborná učiliště	122 288		122 288
Internátní speciální SOU a U	3		3
Sportovní gymnázia	20 260		20 260
Školní jídelny při MŠ, ZŠ	12 349		12 349
Školní jídelny při středním vzdělávání	85 211	8 819	76 392
Školní družiny a kluby	18 659		18 659
Školy v přírodě	17 400		17 400
Ubytovací zařízení středních škol	94 380	1 139	93 241
PPP a SPC	42 179		42 179
Školní hospodářství	9 082		9 082
Střediska služeb školám a plav. školy	23 266	212	23 054
Vyšší odborné školy	61 199		61 199
Základní umělecké školy	221 752	810	220 942
Střediska pro volný čas dětí a mládeže	95 204	3 339	91 865
Dětské domovy	123 214	5 575	117 639
Celkem	3 803 662	81 013	3 722 649

Objem rozpočtových prostředků za rok 2002 za běžné výdaje v členění podle poskytovatele a funkčního třídění dle rozpočtové skladby je uveden v následující tabulce.

**Tab. 69 Členění běžných výdajů podle poskytovatele v tis. Kč**
Typ školské organizace	Celkem z MŠMT	Celkem z MF	Celkem MSK
Mateřské školy	20 473		0
Speciální mateřské školy	35 092	916	5 901
Základní školy	4 565		0
Speciální základní školy	254 065	3 480	36 626
Internátní speciální základní školy	60 584	1 130	16 889
Gymnázia	366 918	14 221	68 060
Střední odborné školy	746 663	10 999	126 636
Střední odborná učiliště a učiliště	791 149	11 735	166 540
Speciální střední odborné školy	44 231		7 703
Speciální střední odborná učiliště	107 087	1 250	13 545
Internátní speciální SOU a U	0		0
Sportovní gymnázia	17 357		2 903
Školní jídelny při MŠ, ZŠ	9 638		2 711
Školní jídelny při středním vzdělávání	53 869		22 324
Školní družiny a kluby	18 157		502
Školy v přírodě	0		17 400
Ubytovací zařízení středních škol	68 211		24 984
PPP a SPC	37 542		4 637
Školní hospodářství	314		8 518
Střediska služeb školám a plav. školy	19 557	600	2 869
Vyšší odborné školy	56 357		4 837
Základní umělecké školy	218 960	1 780	185
Střediska pro volný čas dětí a mládeže	76 815	970	14 025
Dětské domovy	78 230	2 136	37 273
Celkem	3 085 834	49 217	585 068

Dále bylo poskytnuto školám 1 730 tis. Kč z účelové dotace Úřadu vlády na podporu projektů Integrace romské komunity, 449 tis. Kč z účelové dotace úřadů práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, 301 tis. Kč z účelové dotace Ministerstva zemědělství na majetkovou újmu podle zákona č. 147/1996 Sb. a 50 tis. Kč z účelové dotace Ministerstva kultury na kulturní akce.

Hospodaření příspěvkových organizací zřízených Moravskoslezským krajem za rok 2002 včetně dosažených výsledků hospodaření

Dosažené výsledky hospodaření

Hospodaření školských příspěvkových organizací skončilo v roce 2002 celkovým ziskem ve výši 19,07 mil. Kč. Na tomto výsledku se podílelo 236 organizací zlepšeným hospodářským výsledkem ve výši 21,31 mil. Kč, 57 příspěvkových organizací dosáhlo vyrovnaného hospodaření a pouze 4 příspěvkové organizace vykázaly ztrátu ve výši 2,24 mil. Kč. Na kladném výsledku se odrazila snaha zřizovatele zajistit organizacím prostředky na reprodukci majetku finančním krytím odpisů a dále zvýšením příspěvku na provoz oproti roku 2001 o cca 5 %.

V rámci vypořádání finančních vztahů příspěvkových organizací se státním rozpočtem byla do státního rozpočtu odvedena částka 767,1 tis. Kč, což je o 2,1 mil. Kč méně ve srovnání s odvody nedočerpaných prostředků za rok 2001. Jedná se o nedočerpané prostředky na platy a ostatní platby za provedenou práci ve výši 103 tis. Kč z důvodu zvýšené nemocnosti v závěru roku, prostředky přímých neinvestičních výdajů ve výši 69 tis. Kč a účelové prostředky Projektu romské komunity ve výši 92 tis. Kč z důvodu zrušení projektu u jedné z podpořených škol. Z účelových prostředků na Podporu romských žáků středních škol pro školy zřizované krajem zůstalo nedočerpáno 502,4 tis. Kč. Po vyhodnocení čerpání těchto účelových prostředků poskytovaných Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity bylo zjištěno, že 26 % nevyužitých prostředků bylo vráceno z důvodu ukončení studia podpořených žáků a 30 % z důvodu nedočerpání prostředků na stravné a ubytování žáků zejména v období září až prosinec z důvodu pozdního poskytnutí finančních prostředků.

Velmi pozitivně lze hodnotit dosažené výsledky hospodaření také s ohledem na povinnost příspěvkových organizací zlepšeným hospodářským výsledkem zajistit postupné upisování vykázaných účetních ztrát za rok 2001. Zcela vypořádat ztrátu se podařilo 28 příspěvkovým organizacím (celkem o 2,2 mil. Kč), částečně 87 organizacím (celkem o 10,2 mil. Kč) ztrátu neodepsalo 14 organizací a naopak prohloubily 4 organizace.

Struktura nákladů

Celkové náklady škol v hlavní činnosti v roce 2002 dosáhly částky 3 940 mil. Kč. Struktura nákladů ve školství je typická převahou osobních nákladů a jejich podíl se meziročně zvýšil ze 70 % v roce 2001 na 71 % v roce 2002, což bylo ovlivněno zvýšením tarifních platů od března 2002. Dále se do struktury nákladů v roce 2002 zprostředkovaně promítl vliv finančního krytí nákladů na odpisy, kdy došlo k nárůstu podílu nákladů na opravy (částečně financované z investičního fondu) na celkových nákladech z 10 % v roce 2001 na 11 % v roce 2002. Tuto skutečnost částečně ovlivnil i dopad prováděcích vyhlášek k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů. Poměr nákladů na energie a spotřebu materiálu zůstal na úrovni roku 2001, v ostatních nákladech došlo ke snížení oproti roku 2001.

**Tab. 70 Celkové náklady v tis. Kč**
Typ školy	Náklady celkem	Z toho:
Typ školy	Náklady celkem	z MŠMT	od zřizovatele	z ost.zdrojů
Speciální mateřské školy	39 042,44	31 385,49	5 603,42	2 053,53
Speciální základní školy	273 096,54	228 108,39	36 184,66	8 803,49
Internátní speciální základní školy	85 428,47	60 237,51	16 916,07	8 274,89
Gymnázia	446 377,85	351 054,70	68 336,55	26 986,60
Střední odborné školy	794 002,78	615 467,69	125 939,40	52 595,69
Střední odborná učiliště a učiliště	1 065 323,57	741 717,77	171 082,31	152 523,49
Speciální střední odborné školy	54 236,92	44 088,76	8 417,57	1 730,59
Speciální střední odborná učiliště	122 202,41	98 181,99	15 029,85	8 990,57
Sportovní gymnázium	20 726,30	17 144,72	2 900,43	681,15
ŠJ při základním vzdělávání	17 859,76	8 290,69	2 927,26	6 641,81
ŠJ při středním vzdělávání	141 821,53	47 142,32	22 929,20	71 750,01
Ubytovací zařízení stř. šk.	114 754,07	67 475,77	19 992,72	27 285,58
Vyšší odborné školy	36 207,25	27 897,64	2 927,14	5 382,47
Základní umělecké školy	265 030,27	208 253,14	270,07	56 507,06
Střediska pro volný čas dětí a mládeže	147 406,64	76 332,92	13 855,24	57 218,48
Dětské domovy	131 889,47	77 893,70	37 595,93	16 399,84
Ostatní	184 742,52	72 354,84	34 330,05	78 057,63
CELKEM	3 940 148,79	2 773 028,04	585 237,87	581 882,88

Pro srovnání byly vyodnoceny fixní náklady (tj. náklady, jejichž výše se nemění úměrně se změnou počtu žáků) mezi jednotlivými typy škol včetně vyjádření podílu fixních nákladů na celkovém objemu nákladů dle typů škol.

**Tab. 71 Struktura nákladů škol v tis. Kč**
Typ školské organizace	Celkové náklady	Celkové fixní náklady	% celk.fix.n. z celk. n.	z toho:
Typ školské organizace	Celkové náklady	Celkové fixní náklady	% celk.fix.n. z celk. n.	náklady na energie	odpisy majetku	hrazené nájemné
Speciální mateřské školy	39 042,44	3 039,90	7,79	2 344,39	647,29	48,22
Speciální základní školy	273 096,54	22 271,89	8,16	17 061,32	4 141,27	1 069,30
Internátní speciální ZŠ	85 428,47	7 744,77	9,07	6 179,19	1 555,18	10,40
Gymnázia	446 377,85	41 789,61	9,36	25 908,24	14 213,57	1 667,80
Střední odborné školy	794 002,78	70 807,41	8,92	44 661,99	23 289,17	2 856,25
Střední odborná učiliště a učiliště	1 065 323,57	106 207,24	9,97	76 150,26	24 883,01	5 173,97
Speciální střední odborné školy	54 236,92	6 544,04	12,07	5 079,33	1 390,19	74,52
Speciální střední odborná učiliště	122 202,41	7 728,56	6,32	5 625,62	1 666,01	436,93
Sportovní gymnázia	20 726,3	2 175,76	10,50	1 520,30	412,66	242,80
Školní jídelny při MŠ, ZŠ	17 859,76	1 614,54	9,04	1 474,93	130,89	8,72
Školní jídelny při středním vzděl.	141 821,53	15 536,64	10,96	12 080,75	3 382,04	73,85
Ubytovací zařízení středních škol	114 754,07	23 369,90	20,37	20 064,26	2 414,76	890,88
Vyšší odborné školy	36 207,25	4 311,48	11,91	2 849,87	1 234,50	227,11
Základní umělecké školy	265 030,27	16 439,24	6,20	9 751,59	3 972,90	2 714,75
Střediska pro volný čas	147 406,64	20 823,76	14,13	13 987,29	3 524,50	3 311,97
Dětské domovy	131 889,47	12 442,33	9,43	10 344,61	1 944,32	153,40
Ostatní	184 742,52	15 095,46	8,17	7 966,24	2 980,25	4 148,97
CELKEM	3 940 148,79	377 942,53	9,59	263 050,18	91 782,51	23 109,84

Poměr fixních nákladů k celkovým nákladům činí 9,59 %. Poměr fixních nákladů k objemu dotací od zřizovatele a ostatních zdrojů, které jsou určeny k úhradám těchto provozních nákladů, činí 32,4 %.

Struktura výnosů

Celkové výnosy škol v roce 2002 v hlavní činnosti dosáhly částky 3 949 mil. Kč. Na této částce se podílela provozní dotace částkou 3 426 mil. Kč. Vlastní výnosy v částce 397 mil. Kč pokryly 10,1 % celkových nákladů v hlavní činnosti škol a byly zabezpečeny v rozhodující míře středními odbornými učilišti, jazykovými školami, základními uměleckými školami, domovy mládeže a středisky pro volný čas dětí a mládeže. Do svého hospodaření zapojily organizace 14,2 mil. Kč získaných z rozpočtů obcí a měst, ze zahraničních grantů a projektů získaly školy částku 3,6 mil. Kč. Do výnosů byly dále zahrnuty prostřednictvím účtu zúčtování fondů prostředky peněžních fondů v celkové výši 47,3 mil. Kč.

Financování reprodukce a oprav dlouhodobého majetku

Z MŠMT a MF obdržely školy investiční dotace v rámci systémového financování reprodukce investičního majetku (ISPROFIN) ve výši 71,2 mil. Kč, což je o 20,3 mil. Kč méně, než v roce 2001. Přitom však jen realizace stavebních úprav, které vyplývají z dopadu zákona č. 258/2000 Sb., si vyžádá cca 187,5 mil. Kč. Rovněž ze zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, vyplývají další povinnosti zřizovatelům dětských domovů, které si vyžádají nemalé prostředky k zajištění dostatečných kapacit a úprav stávajících zařízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytlo prostřednictvím České energetické agentury školám investiční prostředky k zabezpečení energetických auditů v celkové výši 133 tis. Kč. Rovněž zřizovatel škol poskytl k realizaci stavebních prací a nákupu dlouhodobého majetku účelovou investiční dotaci v celkovém objemu 9,7 mil. Kč. Celkem tedy za rok 2002 získaly školy účelové dotace na dlouhodobý majetek v celkové výši 81 mil. Kč. Zatímco prostředky MF byly určeny na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého majetku, prostředky MŠMT byly určeny na řešení restitucí a pořízení učebních pomůcek investičního charakteru..

Na údržbu dlouhodobého majetku získaly školy v rámci ISPROFIN částku 49,2 mil. Kč, což je o 26 % méně než v roce 2001. Z vlastních rozpočtových prostředků použily školy k zajištění oprav nemovitého i movitého majetku 156 mil. Kč.

Do projektu systémového financování reprodukce investičního majetku bylo v roce 2002 vybráno 73 škol a bylo realizováno 88 akcí. Objem prostředků poskytnutých v rámci ISPROFIN školám prostřednictvím MF a MŠMT je uveden v následující tabulce.

**Tab. 72 Přehled o prostředcích ISPROFIN poskytnutých školám v roce 2002 v tis. Kč**
Typ školské organizace	Z prostředků MF		Z prostředků MŠMT
Typ školské organizace	investice	údržba	investice	údržba
Speciální mateřské školy	430	917
Speciální základní školy	9 230	3 450	45	30
Internátní speciální ZŠ	1 750	1 130
Gymnázia	1 000	12 495	973	1 727
Střední odborné školy	6 885	10 851		148
Střední odborná učiliště a učiliště	36 252	11 735	1 490
Speciální střední odborné školy	3 400	0
Speciální střední odborná učiliště	0	1 250
Sportovní gymnázia	0	0
Školní jídelny při středním vzdělávání	0	0
Střediska služeb školám	212	600
Základní umělecké školy	610	1 780
Střediska pro volný čas	3 339	970
Dětské domovy	5 575	2 136
Celkem	68 683	47 314	2 508	1 905

Jmenovitý seznam jednotlivých akcí ISPROFIN za rok 2002 je uveden v příloze č. 16.

Jednotkové náklady dle typů škol

Pro výpočet jednotkových nákladů na žáka v jednotlivých typech škol byly použity údaje z výkazů výnosů a nákladů za rok 2002, které poskytují potřebnou podrobnější strukturu celkových nákladů než výkazy zisku a ztráty. Pro zjednodušení byl použit stav žáků dle zahajovacích statistických výkazů školního roku 2001/02, který převažuje v uvedeném kalendářním roce. Údaje o provozních nákladech škol, které sdružují více součástí, mohou být ovlivněny způsobem vykazování čerpání nákladů na jednotlivé součásti škol a mohou částečně zkreslovat výsledný průměrný náklad na žáka dle jednotlivých typů škol.

**Tab. 73 Jednotkové náklady na žáka v tis. Kč**
Typ školské organizace	Náklad na žáka celkem	z toho:
Typ školské organizace	Náklad na žáka celkem	hrazeno z MŠMT	hrazeno zřizovatelem	z ostatních zdrojů
Speciální mateřské školy	61,39	49,35	8,81	3,23
Speciální základní školy	60,60	50,62	8,03	1,95
Internátní speciální základní školy	203,40	143,42	40,28	19,70
Gymnázia	32,41	25,49	4,96	1,96
Střední odborné školy	41,37	32,07	6,56	2,74
Střední odborná učiliště a učiliště	49,26	34,30	7,91	7,05
Speciální střední odborné školy	66,80	54,30	10,37	2,13
Speciální střední odborná učiliště a U	54,12	43,48	6,66	3,98
Sportovní gymnázia	46,47	38,44	6,50	1,53
Školní jídelny při MŠ, ZŠ	5,75	2,67	0,94	2,14
Školní jídelny při středním vzdělávání	8,60	2,86	1,39	4,35
Ubytovací zařízení středních škol	33,47	19,68	5,83	7,96
Vyšší odborné školy	35,92	27,68	2,90	5,34
Základní umělecké školy	11,90	9,35	0,01	2,54
Střediska pro volný čas dětí a mládeže	5,25	2,72	0,49	2,04
Dětské domovy	203,22	120,02	57,93	25,27

Již tradičně patří mezi nejnákladnější péče o děti v dětských domovech a o žáky speciálních škol. Ze středních škol je nejnižší náklad na žáka gymnázia, v porovnání s tímto vychází náklad na žáka středního odborného učiliště téměř 1,5krát vyšší.

Výdaje na soukromé školy, předškolní a školská zařízení v roce 2002

Na území Moravskoslezského kraje k 1. lednu 2002 provozovalo činnost 76 soukromých škol, předškolních a školských zařízení. K 31. srpnu 2002 ukončily své působení soukromá základní škola, gymnázium a školní jídelna a nově zahájila činnost ve školním roce 2002/03 střední umělecká škola, takže k 31. prosinci 2002 v kraji působilo 74 soukromých škol, předškolních a školských zařízení.

V roce 2002 byla soukromým školám, předškolním a školským zařízením v Moravskoslezském kraji poskytnuta účelová dotace na základě zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 311,94 mil. Kč. V rámci zúčtování poskytnuté dotace se státním rozpočtem podle skutečnosti kalendářního roku byla školami vrácena částka dotace ve výši 0,5 mil Kč. Jedná se o přeplatky dotací zejména na základě snížení počtu žáků v průběhu posledního čtvrtletí roku 2002 a dále v důsledku neoprávněného použití dotace, na které poukázaly kontrolní zjištění České školní inspekce.

**Tab. 74 Objem dotací poskytnutých soukromým školám ze státního rozpočtu (SR) v roce 2002 v tis. Kč**
Typ školské organizace	Poskytnuto z prostředků SR v roce 2002	Vráceno do SR v rámci zúčtování roku 2002	Použito
Mateřské školy	20 473	51	20 422
Speciální mateřské školy	3 257	120	3 137
Základní školy	4 536	6	4 530
Speciální základní školy	26 012	8	26 004
Gymnázia	16 659	14	16 645
Střední odborné školy	121 774	105	121 669
Střední odborné učiliště a učiliště	60 406	72	60 334
Speciální střední odborné učiliště	10 372	36	10 336
Školní jídelny při MŠ a ZŠ	1 950	34	1 916
Školní jídelny při střed.vzdělávání	3 561	31	3 530
Školní družiny a kluby	3 082	3	3 079
Ubytovací zařízení středních škol	3 407	3	3 404
Vyšší odborné školy	25 305	61	25 244
Základní umělecké školy	10 695	4	10 691
Střediska pro volný čas	450	0	450
Celkem	311 939	548	311 391

Dále byla soukromým školám v roce 2002 poskytnuta účelová dotace na financování programu "Státní informační politiky ve vzdělávání" v celkové výši 709 tis. Kč, ale vzhledem k předpokladu škol, že nevyčerpají všechny poskytnuté prostředky do konce rozpočtového roku, vrátily na účet poskytovatele nevyčerpanou část dotace ve výši 119,4 tis. Kč, která byla převedena na krajské školy a jimi vyčerpána. Soukromými školami bylo tedy po úpravách vyčerpáno 575,6 tis. Kč a vráceno v rámci zúčtování se státním rozpočtem 13,9 tis. Kč.

Soukromým školám Moravskoslezského kraje byla v rámci programu "Podpora romských žáků středních škol" zajišťovaného Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity poskytnuta účelová dotace ve výši 412,8 tis. Kč, což je o 233,2 tis. Kč více než v roce 2001. Z této částky nebylo školami použito 40,9 tis. Kč a uvedená částka byla vrácena v rámci zúčtování se státním rozpočtem.

Výdaje na obecní školy, předškolní a školská zařízení

Podle zdrojů financování

Na finančním zabezpečení škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných obcemi, tzn. zejména základních škol, mateřských škol a školních jídelen, se stát podílel 60,8 % a obce 39,2 %. Tento podíl se meziročně nezměnil, jelikož dynamika výdajů z obou rozpočtů byla meziročně shodná – zvýšila se o 8 %. V absolutním vyjádření se objem finančních prostředků na provoz obecních škol zvýšil oproti roku 2001 o 194,3 mil. Kč a na přímé vzdělávací výdaje o 293,6 mil. Kč. Pouze v okrese Karviná došlo k meziročnímu snížení výdajů na provoz škol, a to o 15,4 mil. Kč.

**Tab. 75 Výdaje na obecní školy v členění podle zdrojů financování v tis. Kč**
Okres	Ze státního rozpočtu	Index 2002/2001	Z rozpočtu obcí	Index 2002/2001
Opava	577 135	1,09	263 677	1,03
Ostrava	901 951	1,07	482 188	1,11
Nový Jičín	525 186	1,09	212 223	1,05
Karviná	812 185	1,07	331 928	0,96
Frýdek‑Místek	747 473	1,09	851 795	1,20
Bruntál	363 196	1,09	385 906	1,00
Celkem	3 927 126	1,08	2 527 717	1,08

Na výdajích z obou rozpočtů se v r. 2002 podílely základní školy 67,6 %, mateřské školy 16,8 % a školní jídelny 11,5 %. Ve struktuře výdajů podle typů škol se mírně zvýšil podíl základních a mateřských škol na úkor školních jídelen.Podíl školních jídelen poklesl o 0,7 % zejména v důsledku stagnujícího objemu výdajů z obecních rozpočtů v r. 2002.

**Tab. 76 Výdaje na obecní školy podle zdrojů financování a typů škol v tis. Kč**
Typ školské organizace	ze státního rozpočtu	z rozpočtu obcí
Mateřské školy	709 752	375 287
Speciální mateřské školy	2 230	6 841
Základní školy	2 617 866	1 746 632
Speciální školy	4 960	3 531
Gymnázia	13 630	16 125
ŠJ při MŠ, ZŠ	390 277	349 678
ŠJ při SŠ	1 653	0
Školní družiny a kluby	160 914	4 360
Základní umělecké školy	20 801	20 374
Střediska pro volný čas	1 960	4 884
Speciální pedagog. centrum	909	5
Ostatní činnost ve školství	2 174	0
Celkem	3 927 126	2 527 717
tj. %	60,8	39,2

Podle druhů výdajů

Ve struktuře výdajů mezi kapitálovými a neinvestičními nedošlo meziročně k podstatnějším změnám. Výrazněji se změnil podíl mzdových výdajů v rámci neinvestičních, a to jako důsledek zvýšení platových tarifů k l. 3. 2002.

**Tab. 77 Struktura výdajů v letech 2001 a 2002 v %**
Druh výdajů	2002	2001
Neinvestiční výdaje	93,3	93,0
Kapitálové výdaje	6,7	7,0
Celkem	100,0	100,0
Podíl mzdových z neinvestičních výdajů	46,5	43,6

Po započítání zákonných odvodů ke mzdám by podíl tzv. osobních výdajů na celkových neinvestičních výdajích byl ještě vyšší, a to 63,7 %.

**Tab. 78 Výdaje na obecní školy podle druhů a okresů v tis. Kč**
Okres	Neinvestiční výdaje celkem	z toho mzdové	Kapitálové výdaje celkem
Opava	808 288	411 780	32 524
Ostrava	1 236 750	641 843	147 389
Nový Jičín	706 998	374 741	30 411
Karviná	1 093 068	578 454	51 045
Frýdek‑Místek	1 455 670	534 338	143 598
Bruntál	721 175	257 600	27 927
Celkem	6 021 949	2 798 756	432 894

Přes skutečnost, že absolutní objem kapitálových výdajů vzrostl o 3, 9 %, pouze školy města Ostravy a okresu Frýdek‑Místek zaznamenaly větší nárůst investic. Ve školách města Ostravy meziročně vzrostl objem kapitálových výdajů o 28 mil. Kč a ve školách okresů Frýdek‑Místek o 31 mil. Kč.

**Tab. 79 Výdaje na obecní školy v členění podle druhů výdajů a typů škol v tis. Kč**
Typ školské organizace	Neinvestiční výdaje celkem	z toho mzdové	Kapitálové výdaje celkem
Mateřské školy	1 046 642	517 277	38 397
Speciální mateřské školy	9 071	1 360	0
Základní školy	3 987 908	1 834 296	376 589
Speciální školy	5 720	3 719	2 771
Gymnázia	29 268	9 139	487
ŠJ při MŠ, ZŠ	726 071	289 020	13 885
ŠJ při SŠ	1 653	1 235	0
Školní družiny a kluby	164 659	124 474	615
Základní umělecké školy	41 025	16 105	150
Střediska pro volný čas	6 844	1 335	0
Speciální pedagog. centrum	914	796	0
Ostatní činnost ve školství	2 174	0	0
Celkem	6 021 949	2 798 756	432 894

Pozn: pro grafické znázornění podílu prostředků státního rozpočtu na celkových hrazených neinvestičních výdajích vzhledem k malému objemu neinvestičních výdajů na základní umělecké školy, školní družiny, jídelny, SPC a gymnázií zřizovaných obcemi byly tyto prostředky vykázány jako ostatní. Údaje jsou v mil. Kč.

Počet zaměstnanců a úroveň odměňování v roce 2002 v předškolních zařízeních, školách a školských zařízeních zřizovaných krajem a obcemi

Počet a struktura zaměstnanců

V roce 2002 bylo ve školách, předškolních a školských zařízeních zřizovaných obcemi, městem Ostravou a Moravskoslezským krajem zaměstnáno 28 331 přepočtených zaměstnanců, jejichž platy byly hrazeny ze státního rozpočtu. Z tohoto počtu tvořilo 67,6% pedagogických zaměstnanců a 32,4 % ostatních zaměstnanců. Struktura a počty zaměstnanců jsou uvedeny v následující tabulce a grafu:

**Tab. 80 Počet přepočtených zaměstnanců v r. 2002**
Typ školské organizace	počty zaměstnanců celkem	z toho:			Index 02/01
Typ školské organizace	počty zaměstnanců celkem	pedagogů	z toho učitelů	ostatních zaměstnanců	Index 02/01
Mateřské školy	3 645	2 707	2 707	938	0,98
Speciální mateřské školy	170	134	134	36	1,00
Základní školy	10 344	8 035	8 031	2 309	0,98
Speciální základní školy	985	767	742	218	0,99
Internátní spec. ZŠ	149	56	0	93	1,05
Gymnázia	1 263	1 014	1 014	249	1,00
Střední odborné školy	2 119	1 616	1 616	503	1,02
Střední odborná učiliště a U	2 810	2 021	1 053	789	1,00
Speciální SOŠ, SOU, OU, PrŠ	543	412	328	131	1,02
Sportovní gymnázia	81	67	54	14	1,02
Vyšší odborné školy	93	69	69	24	0,96
Školní jídelny při MŠ, ZŠ	2 722	0	0	2 722	0,99
Školní jídelny při SŠ	150	0	0	150	1,00
Školní družiny a kluby	893	890	0	3	0,97
Plavecké školy	36	0	0	36	0,87
Ped.-psych. poradny a SPC	148	17	11	131	1,03
Domovy mládeže středních škol	500	196	0	304	0,99
Služby škole	25	0	0	25	0,37
Základní umělecké školy	972	831	831	141	0,99
Střediska pro volný čas	325	180	0	145	1,01
Dětské domovy	354	142	0	212	0,99
Ostatní účelová zařízení	4	1	0	3	1,00
Celkem	28 331	19 155	16 590	9 176	0,99

Kromě uvedeného počtu zaměstnanců, jejichž plat je hrazen z prostředků státního rozpočtu, pracovalo v kraji dalších 465 zaměstnanců v doplňkové činnosti anebo byli placeni z prostředků obcí.

Z uvedeného počtu zaměstnanců bylo 17 680, tj. 62,4 % zaměstnanců škol zřizovaných obcemi a městskými obvody a 10 651, tj. 37, 6 % zaměstnanců škol, zřizovaných Moravskoslezským krajem. Zatímco školy zřizované Moravskoslezským krajem měly všechny v r. 2002 právní subjektivitu, u škol zřizovaných obcemi plnily funkci zaměstnavatele vesměs okresní úřady.

V roce 2002 došlo k poklesu počtu zaměstnanců oproti roku 2001 o 311, a to převážně v obecním školství (o 306). Příčiny lze spatřovat v kombinaci těchto vlivů:

Nepříznivý demografický vývoj, kdy do l. tříd nastupuje stále méně dětí. To se projevilo např. poklesem počtu zaměstnanců v základních školách o 176, mateřských školách o 73 a školních jídelnách mateřských a základních škol o 40 zaměstnanců.
Racionalizační opatření zřizovatelů (např. v roce 2002 došlo k poklesu počtu zaměstnanců ve Střediscích služeb školám o 42) a slučováním škol, kdy dochází k efektivnějšímu využívání pedagogů i ostatních zaměstnanců.
Na druhé straně ještě zvyšováním počtu zaměstnanců na středních odborných školách a učilištích jako důsledek růstu zájmu o střední vzdělávání, nástavbové studium a vyšší odborné studium.

Na základě demografické projekce je zřejmé, že klesající počet dětí se bude stále výrazněji promítat nejen do základního, ale i středního školství. Lze tedy i v následujících letech ve školství očekávat další tlak na snižování počtu zaměstnanců. Snížením počtu pedagogických zaměstnanců v r. 2002 zůstávají hodnoty počtu žáků na l pedagoga oproti r. 2001 téměř nezměněny:

**Tab. 81 Počet žáků připadajících na 1 učitele**
Typ školské organizace	Počet žáků na učitele u škol zřízených obcí	Počet žáků na učitele u škol zřízených krajem
Mateřské školy	11,73	×
Základní školy	16,27	×
Speciální základní školy	7,01	6,15
Gymnázia	11,75	13,91
Střední odborné školy	×	12,13
Střední odborná učiliště	×	10,95*
Speciální střední školy	×	9,35
Vyšší odborné školy	×	14,66
Základní umělecké školy	28,46	28,99

* Počet žáků na 1 pedagogického zaměstnance (zohlednění mistrů odborného výcviku)

Dosažená platová úroveň v r. 2002

Přes skutečnost, že průměrný měsíční plat zaměstnanců školství již několik let po sobě roste, jeho absolutní úroveň je pořád nízká.

**Tab. 82 Průměrný měsíční plat v Kč**
	2000	2001	2002
Průměrný plat	11 451	12 719	13 940
Index	-	1,11	1,10

Nárůstu průměrného platu bylo dosaženo zvýšením platových tarifů o 11 % od l. března 2002 dle NV č. 66/2002 Sb. Ostatní složky platů zůstaly přibližně na úrovni r. 2001. Nenároková složka platu poklesla ve školách o 25 Kč, tzn. dosáhla 99 % loňské skutečnosti. Nenároková složka platu zaměstnanců ve školách zřizovaných krajem činila v průměru na jednoho zaměstnance 1 915 Kč, tj. 16,4 % z tarifního platu. U škol zřizovaných obcemi činila průměrná nenároková složka platu zaměstnance 1 483 Kč, tj. 12,5 % tarifního platu.

Vzhledem k odlišnému zařazení pedagogických zaměstnanců základního a středního školství a ostatních zaměstnanců do platových tříd je o absolutní hodnotě průměrného platu v jednotlivých typech škol více vypovídající následující tabulka:

**Tab. 83 Průměrné měsíční platy v r. 2002 v Kč**
Typ školské organizace	rok 2002				Index 02/01 celkem
Typ školské organizace	průměrný plat celkem	průměrný plat pedagogického zaměstnance	průměrný plat učitele	průměrný plat ostatního zaměstnance	Index 02/01 celkem
Mateřské školy	11 736	13 165	13 165	7 609	1,11
Speciální mateřské školy	13 312	14 346	14 346	9 467	1,09
Základní školy	14 719	16 481	16 485	8 587	1,10
Speciální základní školy	15 824	17 632	17 832	9 457	1,07
Internátní spec. základní školy	11 558	14 810	0	9 601	1,08
Gymnázia	16 774	18 522	18 523	9 654	1,09
Střední odborné školy	17 043	19 015	19 015	10 714	1,08
Střední odborná učiliště a učiliště	15 307	17 081	18 917	10 767	1,08
Speciální SOŠ, SOU, OU, PŠ	15 397	17 142	17 659	9 894	1,08
Sportovní gymnázium	16 333	17 635	17 857	9 942	1,07
Vyšší odborné školy	17 399	20 057	20 057	9 710	1,07
Školní jídelny při MŠ, ZŠ	8 866	0	0	8 866	1,11
Školní jídelny středních škol	9 383	0	0	9 383	1,09
Školní družiny a kluby	12 486	12 498	0	9 365	1,09
Plavecké školy	11 846	0	0	11 846	1,12
Pedagogicko-psychologické poradny	14 924	0	0	14 924	1,09
Speciálně pedagogická centra	15 761	18 735	18 899	12 966	1,26
Domovy mládeže středních škol.	11 226	14 685	0	8 995	1,09
Služby škole	14 766	0	0	14 766	1,22
Základní umělecké školy	15 058	15 907	15 907	10 070	1,10
Střediska pro volný čas	12 569	15 181	0	9 324	1,10
Dětské domovy	12 987	16 962	0	10 318	1,08
Průměrný plat v kraji	13 940	16 220	16 526	9 179	1,10

Pozn.: průměrný plat u Služeb škole je uveden jen z prostředků státního rozpočtu, celkový průměrný plat je nižší.

Rozpočet prostředků na platy pro školy zřizované Moravskoslezským krajem byl poprvé v roce 2002 sestavován stejnými principy a postupy pro všechny typy škol v kraji, což vedlo k určitému vyrovnávání neodůvodněných rozdílů v úrovni nenárokové složky platu vzniklých v minulosti. V důsledku toho došlo v jednotlivých typech škol, ale i mezi nimi, k mírně odlišnému vývoji nenárokových složek platů. To však bylo ovlivněno i samotným rozhodnutím ředitelů škol, do kterých součástí škol v rozdělení na pedagogické a ostatní zaměstnance nenárokové složky přednostně směřovali.

**Tab. 84 Porovnání vývoje nenárokové složky platu v Kč**
Typ školské organizace	Nenároková složka platu pedagogové			Nenároková složka platu –ostatní zaměstnanci
Typ školské organizace	r.2001	r.2002	index 02/01	r.2001	r.2002	index 02/01
Speciální mateřské školy	1 700	1 575	0,93	1 453	1 463	1,01
Speciální základní školy	2 180	2 112	0,97	1 528	1 380	0,90
Školní družiny a kluby	1 539	1 346	0,87	1 357	1 634	1,20*
Gymnázia	2 307	2 301	1,00	1 495	1 486	0,99
Sportovní gymnázia	2 916	2 210	0,76	1 420	1 249	0,88
Střední odborné školy	2 552	2 493	0,98	1 845	1 816	0,99
Střední odborná učiliště	2 015	1 976	0,98	1 677	1 639	0,98
Vyšší odborné školy	3 242	2 634	0,81	1 900	1 425	0,75
Základní umělecké školy	1 564	1 655	1,06	1 495	1 588	1,06
Domy dětí a mládeže	1 756	1 739	0,99	1 194	1 184	0,99
Domovy mládeže	1 523	1 472	0,97	1 166	1 112	0,95
Dětské domovy	1 655	1 697	1,03	1 297	1 393	1,07
Školní jídelny při MŠ a ZŠ	×	×	×	1 171	1 114	0,95
Školní jídelny při SŠ	×	×	×	1 499	1 407	0,94
Celkem	2 113	2078	0,98	1 577	1 536	0,97

* index je ovlivněn menším počtem pracovníků

Údaje za školy zřizované obcemi

Ve školách zřizovaných obcemi a městskými obvody Statutárního města Ostravy bylo v roce 2002 zaměstnáno celkem 17 680 přepočtených zaměstnanců. Počty zaměstnanců dle jednotlivých okresů v členění podle kategorií zaměstnanců jsou uvedeny v následující tabulce:

**Tab. 85 Počet přepočtených zaměstnanců obecních škol v r. 2002**
Okres	Počty přepočtených zaměstnanců celkem	z toho
Okres	Počty přepočtených zaměstnanců celkem	pedagogů	z toho učitelů	ostatních
Bruntál	1 616	1 081	987	535
Frýdek‑Místek	3 429	2 284	2 145	1 145
Karviná	3 632	2 388	2 234	1 244
Nový Jičín	2 310	1 516	1 416	794
Opava	2 637	1 750	1 604	887
Ostrava	4 056	2 697	2 497	1 359
Celkem	17 680	11 716	10 883	5 964

Podíl přepočtených zaměstnanců za rok 2002 podle jednotlivých typů škol na celkovém počtu zaměstnanců obecních škol je znázorněn graficky:

Struktura zaměstnanců podle typů škol

Dosažená úroveň průměrného platu je ovlivněna již zmíněným nárůstem platových tarifů, avšak v jednotlivých okresech též skutečností, jak se tyto dokázaly vyrovnat s úbytkem žáků, tzn. zda pokles počtu zaměstnanců odpovídal poklesu žáků. Právě v okrese Karviná a městě Ostravě došlo k nejvyššímu úbytku žáků, kterému ne adekvátně odpovídal úbytek počtu zaměstnanců a tudíž indexy nárůstu jsou nižší než u ostatních okresů.

**Tab. 86 Průměrný plat zaměstnanců obecních škol v r. 2002 podle okresů**
Okres	Průměrný plat zaměstnance r. 2002	Průměrný plat pedagogického zaměstnance r. 2002	Průměrný plat učitele r. 2002	Průměrný plat ostatního zaměstnance r. 2002	Index 02/01 zaměst.
Bruntál	13 287	15 563	15 838	8 685	1,11
Frýdek‑Místek	12 881	15 149	15 352	8 360	1,11
Karviná	13 169	15 517	15 742	8 661	1,10
Nový Jičín	13 348	15 711	15 912	8 836	1,11
Opava	12 951	15 273	15 530	8 369	1,11
Ostrava	13 160	15 468	15 686	8 580	1,09
Průměr celkem	13 113	15 427	15 652	8 567	1,10

Rozdíly mezi průměrnými platy zaměstnanců stejných typů škol mezi okresy se v meziročním srovnání jen nepatrně snížily. U mateřských škol činil v roce 2001 rozdíl mezi nejnižším průměrným platem v okrese Karviná a nejvyšším v okrese Bruntál 962 Kč, v roce 2002 tento rozdíl činil ještě 887 Kč. Nejvyšší průměrný plat si udržel u mateřských škol okres Bruntál, nejnižší Karviná. U základních škol se rozdíly více snížily, a to z 808 Kč na 698 Kč mezi nejnižším průměrným platem v okrese Frýdek‑Místek a nejvyšším v okrese Nový Jičín.

**Tab. 87 Porovnání průměrných měsíčních platů zaměstnanců ZŠ a MŠ v r. 2002 v Kč**
Typ školy	Okres	Průměrný plat zaměstnance	Průměrný plat pedagogického zaměstnance	Průměrný plat učitele	Průměrný plat ostatního zaměstnance
MŠ	Bruntál	12 356	13 652	13 652	7 942
	Frýdek‑Místek	11 680	12 886	12 886	7 639
	Karviná	11 469	12 781	12 781	7 841
	Nový Jičín	11 936	13 431	13 431	7 786
	Opava	11 773	13 415	13 415	7 438
	Ostrava	11 619	13 177	13 177	7 333
ZŠ	Bruntál	14 816	16 589	16 591	8 592
	Frýdek‑Místek	14 324	16 164	16 164	8 101
	Karviná	14 818	16 572	16 586	8 979
	Nový Jičín	15 022	16 744	16 744	8 807
	Opava	14 553	16 322	16 322	8 274
	Ostrava	14 855	16 571	16 572	8 693

**Tab. 88 Porovnání výše nenárokových složek platů mezi jednotlivými okresy v Kč**
Okres	Nenároková složka v r. 2001	Nenároková složka v r. 2002	Index 2002/2001
Ostrava	1 839	1 616	0,87
Opava	1 456	1 414	0,97
Nový Jičín	1 592	1 570	0,98
Karviná	1 697	1 447	0,85
Frýdek‑Místek	1 319	1 336	1,01
Bruntál	1 342	1 458	1,08

Rozdíl mezi nejvýše dosaženou úrovní nenárokové složky platu v r. 2001 v Ostravě a nejnižší ve Frýdku – Místku činil 520 Kč a v roce 2002 se podařil snížit na 280 Kč, tj. o 56 %. K nejnižšímu poklesu došlo u okresů s největším úbytkem žáků a dětí, přitom absolutní úroveň nenárokové složky patří k nejvyšším v kraji.

Přílohy

**Příloha 1 Mateřské školy podle okresů a zřizovatele**
Okres Bruntál		Obec	Církev	Soukromé	Celkem
Počet MŠ (i součástí)	2000/01	70	-	-	70
Počet MŠ (i součástí)	2001/02	69	-	-	69
Počet tříd	2000/01	144	-	-	144
Počet tříd	2001/02	141	-	-	141
Počet dětí	2000/01	3 343	-	-	3 343
Počet dětí	2001/02	3 275	-	-	3 275
Počet dětí na třídu	2000/01	22,22	-	-	22,22
Počet dětí na třídu	2001/02	23,22	-	-	23,22
Počet dětí na učitele	2000/01	12,75	-	-	12,75
Počet dětí na učitele	2001/02	13	-	-	13

Okres Frýdek‑Místek		Obec	Církev	Soukromé	Celkem
Počet MŠ (i součástí)	2000/01	133	-	-	133
Počet MŠ (i součástí)	2001/02	130	-	-	130
Počet tříd	2000/01	281	-	-	281
Počet tříd	2001/02	278	-	-	278
Počet dětí	2000/01	6 445	-	-	6 445
Počet dětí	2001/02	6 386	-	-	6 386
Počet dětí na třídu	2000/01	22,46	-	-	22,46
Počet dětí na třídu	2001/02	22,97	-	-	22,97
Počet dětí na učitele	2000/01	12,54	-	-	12,54
Počet dětí na učitele	2001/02	12,65	-	-	12,65

Okres Karviná		Obec	Církev	Soukromé	Celkem
Počet MŠ (i součástí)	2000/01	110	-	14	124
Počet MŠ (i součástí)	2001/02	108	-	14	122
Počet tříd	2000/01	284	-	41	325
Počet tříd	2001/02	281	-	34	315
Počet dětí	2000/01	6 178	-	984	7 162
Počet dětí	2001/02	6 021	-	781	6 802
Počet dětí na třídu	2000/01	21,39	-	24	21,79
Počet dětí na třídu	2001/02	21,08	-	22,9	21,28
Počet dětí na učitele	2000/01	12,10	-	13,68	12,29
Počet dětí na učitele	2001/02	12	-	13,25	12,04

Okres Nový Jičín		Obec	Církev	Soukromé	Celkem
Počet MŠ (i součástí)	2000/01	99	-	2	101
Počet MŠ (i součástí)	2001/02	97	-	2	99
Počet tříd	2000/01	204	-	5	209
Počet tříd	2001/02	189	-	5	194
Počet dětí	2000/01	4 527	-	118	4 645
Počet dětí	2001/02	4 455	-	120	4 575
Počet dětí na třídu	2000/01	22,08	-	23,60	22,11
Počet dětí na třídu	2001/02	22,9	-	24	22,76
Počet dětí na učitele	2000/01	12,57	-	10,72	12,52
Počet dětí na učitele	2001/02	12,75	-	10,90	12,70

Okres Opava		Obec	Církev	Soukromé	Celkem
Počet MŠ (i součástí)	2000/01	106	1	-	107
Počet MŠ (i součástí)	2001/02	105	1	-	106
Počet tříd	2000/01	248	2	-	250
Počet tříd	2001/02	243	2	-	245
Počet dětí	2000/01	5 438	55	-	5 493
Počet dětí	2001/02	5 499	55	-	5 554
Počet dětí na třídu	2000/01	21,93	27,5	-	21,97
Počet dětí na třídu	2001/02	22,75	27,5	-	22,76
Počet dětí na učitele	2000/01	12,83	13,75	-	12,96
Počet dětí na učitele	2001/02	12,89	13,75	-	13,02

Okres Ostrava		Obec	Církev	Soukromé	Celkem
Počet MŠ (i součástí)	2000/01	107	1	1	109
Počet MŠ (i součástí)	2001/02	101	1	1	103
Počet tříd	2000/01	357	1	1	359
Počet tříd	2001/02	341	1	1	345
Počet dětí	2000/01	7 827	19	19	7 865
Počet dětí	2001/02	7 619	19	20	7 658
Počet dětí na třídu	2000/01	21,92	19	19	21,90
Počet dětí na třídu	2001/02	22,30	19	20	22,32
Počet dětí na učitele	2000/01	11,85	19	19	11,88
Počet dětí na učitele	2001/02	11,90	19	20	11,95

**Příloha 2 Základní školy podle okresů a zřizovatele**
Okres Bruntál	ZŠ úplné		ZŠ 1. stupeň		Celkem
Okres Bruntál	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Počet škol celkem	29	29	17	17	46	46
Z toho obec. círk. soukr.	29	29	16	16	45	45
	-	-	-	-	-	-
	-	-	1	1	1	1
Počet tříd celkem	493	487	45	42	538	529
Z toho obec. círk. soukr.	493	487	39	37	532	524
	-	-	-	-	-	-
	-	-	6	5	6	5
Počet žáků celkem	10 857	10 649	688	640	11 545	11 289
Z toho obec. círk. soukr.	10 857	10 649	619	582	11 476	11 231
	-	-	-	-	-	-
	-	-	69	58	69	58

Okres F.‑Místek	ZŠ úplné		ZŠ 1. stupeň		Celkem
Okres F.‑Místek	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Počet škol celkem	55	55	52	52	107	107
Z toho obec. círk. soukr.	54	54	52	52	106	106
	-	-	-	-	-	-
	1	1	-	-	1	1
Počet tříd celkem	996	971	169	169	1 165	1 140
Z toho obec. círk. soukr.	986	961	169	169	1.155	1 130
	-	-	-	-	-	-
	10	10	-	-	10	10
Počet žáků celkem	22 753	22 004	2 814	2 798	25 567	24 802
Z toho obec. círk. soukr.	22 640	21 897	2 814	2 798	25 454	24 695
	-	-	-	-	-	-
	113	107	-	-	113	107

Okres Karviná	ZŠ úplné		ZŠ 1. stupeň		Celkem
Okres Karviná	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Počet škol celkem	64	64	21	21	85	85
Z toho obec. círk. soukr.	64	64	21	21	85	85
	-	-	-	-	-	-
	-	-	-	-	-	-
Počet tříd celkem	1 272	1 246	66	63	1 338	1 309
Z toho obec. círk. soukr.	1 272	1 246	66	63	1 338	1 309
	-	-	-	-	-	-
	-	-	-	-	-	-
Počet žáků celkem	30 166	29 177	1 232	1 112	31 398	30 289
Z toho obec. círk. soukr.	30 166	29 177	1 232	1 112	31 398	30 289
	-	-	-	-	-	-
	-	-	-	-	-	-

Okres Nový Jičín	ZŠ úplné		ZŠ 1. stupeň		Celkem
Okres Nový Jičín	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Počet škol celkem	41	40	35	35	76	75
Z toho obec. círk. soukr.	40	39	35	35	75	74
	1	1	-	-	1	1
	-	-	-	-	-	-
Počet tříd celkem	711	697	106	106	817	803
Z toho obec. círk. soukr.	701	687	106	106	807	793
	10	10	-	-	10	10
	-	-	-	-	-	-
Počet žáků celkem	16 379	16 020	1 823	1 754	18 202	17 774
Z toho obec. círk. soukr.	16 175	15 810	1 823	1 754	17 998	17 564
	204	210	-	-	204	210
	-	-	-	-	-	-

Okres Opava	ZŠ úplné		ZŠ 1. stupeň		Celkem
Okres Opava	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Počet škol celkem	49	49	35	35	84	84
Z toho obec. círk. soukr.	48	48	35	35	83	83
	1	1	-	-	1	1
	-	-	-	-	-	-
Počet tříd celkem	765	744	121	123	886	867
Z toho obec. círk. soukr.	757	736	121	123	878	859
	8	8	-	-	8	8
	-	-	-	-	-	-
Počet žáků celkem	17 648	17 107	2 091	2 039	19 739	19 146
Z toho obec. círk. soukr.	17 525	16 974	2 091	2 039	19 616	19 013
	123	133	-	-	123	133
	-	-	-	-	-	-

Okres Ostrava	ZŠ úplné		ZŠ 1. stupeň		Celkem
Okres Ostrava	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02	2000/01	2001/02
Počet škol celkem	65	65	5	5	70	70
Z toho obec. círk. soukr.	64	64	4	4	68	68
	1	1	-	-	1	1
	-	-	1	1	-	1
Počet tříd celkem	1 368	1 334	22	22	1 390	1 356
Z toho obec. círk. soukr.	1 354	1 321	17	17	1 371	1 338
	14	13	-	-	14	13
	-	-	5	5	5	5
Počet žáků celkem	32 014	30 864	321	343	32 335	31 207
Z toho obec. círk. soukr.	31 786	30 624	232	255	32 018	30 879
	228	240	-	-	228	240
	-	-	89	88	89	88

**Příloha 3 Odborná a pedagogická způsobilost pracovníků v základních školách**
Dosažené vzdělání		Přepočtený počet učitelů
Dosažené vzdělání		na 1. stupni ZŠ	na 2. stupni ZŠ
Učitelství pro 1. stupeň ZŠ		2 571,6	114,0
Učitelství pro 2. stupeň ZŠ		305,6	3 651,6
Speciální pedagogika		129,6	35,5
Vysokoškolské pedagogické pro jiný typ školy		57,4	77,1
Vysokoškolské nepedagogické	DPS	34,5	118,4
Vysokoškolské nepedagogické	bez DPS	12,8	62,9
Středoškolské	pedagogické	545,2	96,4
Středoškolské	nepedagogické	216,0	205,8
Celkem		3 872,7	4 361,7

**Příloha 4 Kvalifikační předpoklady učitelů cizích jazyků na základních školách**
Dosažené vzdělání		Přepočtený počet učitelů cizích jazyků
		na 1. stupni ZŠ			na 2. stupni ZŠ
		JA	JN	ost.	JA	JN	ost.
Vysokoškolské s aprobací cizího jazyka		46,2	23,1	10,7	113,2	101,1	62,6
Bakalářské s aprobací cizího jazyka		6,9	1,9	-	19,3	10,3	0,2
Vysokoškolské pedagogické	státní jazyková zk.	24,7	14,9	2	62,8	47,6	5,3
	akreditovaný kurs	218,8	82,7	0,4	120,5	75,8	3,9
	bez cizojaz. vzdělání	100,7	37,9	10	77,5	67,8	8,1
Vysokoškolské nepedagogické	státní jazyková zk.	5,4	3,7	-	13,4	3,6	-
	akreditovaný kurs	7,9	3,3	0,4	5,4	3,6	0,3
	bez cizojaz. vzdělání	14,7	-	-	12,4	2,1	-
Středoškolské	státní jazyková zk.	24,9	5,5	-	35,7	16,0	1,6
	akreditovaný kurs	42,9	19,8	0,1	28,4	9,303	0,5
	bez cizojaz. vzdělání	35,4	12,0	-	26	9,0	-
Celkem		528,5	204,9	23,6	515,2	346,2	82,4

**Příloha 5 Školní družiny a školní kluby při základních školách**
Okres	Školní družiny při ZŠ						Školní kluby při ZŠ
	Počet škol		Počet odděl.		Počet žáků		Počet škol		Počet odděl.		Počet žáků
	00/01	01/02	00/01	01/02	00/01	01/02	00/01	01/02	00/01	01/02	00/01	01/02
Bruntál	46	46	105	106	2 459	2 485	1	1	1	2	55	50
F.‑Místek	94	96	177	174	3 974	4 210	2	2	3	3	60	44
Karviná	85	85	182	177	4 093	3 989	3	4	3	4	55	97
N. Jičín	70	70	127	117	3 119	2 967	10	10	102	115	1 313	1 403
Opava	82	82	172	171	3 971	4 053	11	13	14	15	332	333
Ostrava	70	70	265	238	6 054	5 694	13	11	14	25	245	807
Celkem	447	449	1.028	983	23 670	23398	40	41	137	164	2 060	2 734

**Příloha 6 Přijímací řízení – přehled přijatých žáků dle kategorií oborů**
Kategorie oborů	2001/02
Ekologie a ochrana životního prostředí	62
Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství	55
Strojírenství a strojírenská výroba	1 748
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika	1 782
Technická chemie a chemie silikátů	120
Potravinářství a potravinářská chemie	287
Textilní výroba a oděvnictví	303
Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů	462
Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie	50
Stavebnictví, geodézie a kartografie	946
Doprava a spoje	135
Speciální a interdisciplinární obory	40
Zemědělství a lesnictví	583
Zdravotnictví	603
Ekonomika a administrativa	1 530
Podnikání v oborech, odvětví	571
Gastronomie, hotelnictví a turismus	1 878
Obchod	832
Právo, právní a veřejnosprávní činnost	376
Osobní a provozní služby	502
Publicistika, knihovnictví a informatika	80
Pedagogika, učitelství a sociální péče	249
Obecně odborná příprava	271
Obecná příprava	2 776
Umění a užité umění	299
Celkem	16 540

**Příloha 7 Uplatnění absolventů SŠ dle kategorií oborů (údaje k 30. září 2002)**
Kategorie oborů	Počet absolventů SŠ	Počet nezaměstnaných absolventů	Počet nezaměstnaných	Nezaměstnaní absolventi/ Celkový počet absolventů	Nezaměstnaní absolventi/ Celkový počet nezaměstnaných
16 – Ekologie a ochrana životního prostředí	30	7	16	0,04 %	0,01 %
21 – Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství	86	11	2 333	0,07 %	0,02 %
23 – Strojírenství a strojírenská výroba	1 618	641	12 963	4,01 %	1,00 %
26 – Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika	1 622	565	5 070	3,54 %	0,88 %
28 – Technická chemie a chemie silikátů	123	39	990	0,24 %	0,06 %
29 – Potravinářství a potravinářská chemie	277	127	930	0,79 %	0,20 %
31 – Textilní výroba a oděvnictví	281	151	3 556	0,94 %	0,24 %
32 – Kožedělná a obuvnická výroba	-	1¹	619	0,01 %	0,00 %
33 – Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů	470	250	1 630	1,56 %	0,39 %
34 – Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie	38	15	331	0,09 %	0,02 %
36 – Stavebnictví, geodézie a kartografie	879	359	6 348	2,25 %	0,56 %
37 – Doprava a spoje	94	23	788	0,14 %	0,04 %
39 – Speciální a interdisciplinární obory	-	7¹	44	0,04 %	0,01 %
41 – Zemědělství a les.	637	283	3 769	1,77 %	0,44 %
43 – Veterinářství a veterinární prevence	-	2¹	29	0,01 %	0,00 %
53 – Zdravotnictví	703	104	658	0,65 %	0,16 %
63 – Ekonomika a administrativa	1 428	361	3 788	2,26 %	0,56 %
64 – Podnikání v oborech	1 036	355	1 675	2,22 %	0,55 %
65 – Gastronomie, hotelnictví a turismus	2 162	959	5 240	6,00 %	1,50 %
66 – Obchod	934	417	6 835	2,61 %	0,65 %
68 – Právo, právní a veřejnosprávní činnost	380	168	474	1,05 %	0,26 %
69 – Osobní a provozní sl.	452	230	947	1,44 %	0,36 %
72 – Publicistika, knihovnictví a informatika	-	1¹	28	0,01 %	0,00 %
74 – Tělesná kultura	-	-	10	0,00 %	0,00 %
75 – Pedagogika, učitelství a sociální péče	341	170	649	1,06 %	0,27 %
78 – Obecně odborná příprava	21	10	753	0,06 %	0,02 %
79 – Obecná příprava	2 183	193	3 270	1,21 %	0,30 %
82 – Umění a užité umění	187	52	312	0,33 %	0,08 %

¹absolventi středních škol, které se nacházejí mimo území Moravskoslezského kraje

**Příloha 8 Zaměstnanci dětských domovů a internátů zvláštních škol internátních**
Okres	Speciální pedagogové	Vychovatelé	Pomocní vychovatelé	Sociální pracovníci	Psychologové	Zdravotníci	Ostatní pracovníci
Bruntál	8	31	13,8	2,5	-	1	32
F.‑Místek	-	29,6	11,5	2	-	-	24,8
Karviná	-	22	10	2	1	-	24,7
Nový Jičín	-	20	10,8	1,3	-	-	11,7
Opava	1	52	16	1,7	-	-	40,8
Ostrava	2	23	11	2	-	-	24,2
Celkem	11	177,6	73,1	11,5	1	1	158,2
Srovnání s 2000/01	11	170,6	73,1	10,5	0,5	1	154,2

Příloha 9 Srovnání současného počtu skupin a počtu pedagogických pracovníků školských zařízení pro výkon ústavní výchovy (s výhledem po dopadu citovaného zákona č. 109/2002 Sb.)
Okres	Počet rodinných skupin		Pedagogičtí pracovníci-předpoklad roku 2004
Okres	Současný	Předpoklad r. 2004	Vychovatelé	Pomocní vychovatelé
Bruntál	10	12	+4	+2
Frýdek‑Místek	10	15	+10	+5
Karviná	9	10	+2	+1
Nový Jičín	9	10	+2	+1
Opava	22	25	+6	+3
Ostrava	9	12	+6	+3
Celkem	69	84	+30	+15

**Příloha 10 Srovnání současných kapacit školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a počtu jejich svěřenců (s výhledem po dopadu citovaného zákona č. 109/2002 Sb.)**
Okres	Kapacita		Počet svěřenců		Přirozený úbytek svěřenců do r. 2004
Okres	Současná	Předpoklad roku 2004	Současný	Předpoklad roku 2004	Přirozený úbytek svěřenců do r. 2004
Bruntál	145	136	138	122	16
Frýdek‑Míst.	140	112	135	103	32
Karviná	102	92	90	92	-
Nový Jičín	92	104	91	96	20
Opava	300	248	282	232	42
Ostrava	116	104	107	93	14
Celkem	895	796	843	738	124

**Příloha 11 Odborní pracovníci pedagogicko-psychologických poraden**
Okres	pracovníků celkem	z toho				Přepočteno na plně zaměstnané
Okres	pracovníků celkem	psychologů	pedagogů	soc. prac.	ostat.	Přepočteno na plně zaměstnané
Bruntál	14	4	5	1	4	11,0
F‑Místek	18	7	6	4	1	17,2
Karviná	17	8	8	0	1	16,3
N. Jičín	20	5	13	1	1	12,9
Opava	15	7	5	2	1	14,0
Ostrava	29	13	8	7	1	28,3
Celkem	113	44	45	15	9	99,7

**Příloha 12 Popis školních jídelen včetně výdejen stravy**
Okres	ŠJ při MŠ	ŠJ při ZŠ	ŠJ při SŠ	ŠJ při zař. internátních	Samostatné ŠJ	Celkem
Bruntál	65	33	1	15	5	119
F.‑Místek	107	80	9	7	1	204
Karviná	62	58	13	8	19	160
Nový Jičín	97	55	3	12	1	168
Opava	104	66	2	15	16	203
Ostrava	72	29	8	15	30	154
Celkem	507	321	36	72	72	1 008

**Příloha 13 Školní jídelny – celková statistika**
Okres	Celkem ŠJ	Celkem výdejny	Kapacita ŠJ	Celk. počet strávníků	Fyz. počet prac.	Přepočt. počet prac.	Počet str. dětí a žáků	Počet str. dosp. šk.	Počet str. cizích
Bruntál	109	10	23 130	19 196	442	340,2	14 022	2 696	2 478
F.‑Místek	159	45	39 911	34 654	773	619,1	26 482	4 261	3 911
Karviná	155	5	45 195	40 634	807	683,4	30 939	5 613	4 082
N. Jičín	123	45	37 600	27 187	585	454,8	21 389	3 330	2 468
Opava	71	132	34 076	30 264	688	524,8	24 070	3 675	2 519
Ostrava	149	5	51 798	44 210	866	779,6	36 112	5 885	2 213
Celkem	766	242	231 710	196 145	4 161	3.401,9	153 014	25 460	17 671

**Příloha 14 Umístění žáků v celostátních kolech sportovních soutěží**
Název soutěže	Celkové umístění	Škola
Přespolní běh SŠ, dívky	3.	Gymnázium Frýdlant n. O.
Přespolní běh SŠ, chlapci	6.	Gymnázium Frýdlant n. O.
Volejbal SŠ, dívky	6.	Gymnázium Nový Jičín
Házená SŠ, chlapci	4.	SOU a OU strojírenské Ostrava-Hrabůvka
Stolní tenis SŠ, dívky	9.	SOŠ cestovního ruchu Krnov
Stolní tenis SŠ, chlapci	1.	ISŠ Frýdek‑Místek
Florbal SŠ, dívky	1.	Gymnázium Komenského, Havířov
Florbal SŠ, chlapci	2.	Gymnázium Studentská, Havířov
Florbal SŠ, chlapci	3.	SOŠ a SOU Havířov
Sportovní gymnastika SŠ, dívky	3.	SPgŠ Krnov
Sportovní gymnastika SŠ, chlapci	2.	Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek‑Místek
Sportovní gymnastika ZŠ, dívky	5.	ZŠ Dvořákův okruh, Krnov
Sportovní gymnastika ZŠ, chlapci	4.	ZŠ npor. Loma, Příbor
Silový víceboj SŠ, chlapci	1.	Gymnázium Fr. Živného, Bohumín
Basketbal ZŠ, dívky	4.	ZŠ a Gymnázium Bruntál
Basketbal ZŠ, chlapci	6.	ZŠ Mařádkova, Opava
Atletický čtyřboj ZŠ, dívky	1.	ZŠ Englišova, Opava
Atletický čtyřboj ZŠ, chlapci	1.	ZŠ Jablunkovská, Třinec

**Příloha 15 Umístění žáků v celostátních kolech vědomostních a uměleckých soutěží**
Název soutěže	Celkové umístění	Škola
Matematická olympiáda, kat. SŠ	1.	Gymnázium 17. listopadu, Bílovec
Němčina, kat. B 2	2.	ZŠ Ostravská, Český Těšín
Francouzština, kat. SŠ B1	1.	Gymnázium, Čs. Exilu, Ostrava-Poruba
Ruština, kat. SŠ II	6.	Gymnázium TGM, Frýdlant n. O.
Španělština, kat. SŠ I.	1.	Gymnázium Komenského, Třinec
Španělština, kat. SŠ I.	3.	Gymnázium Mírová, Karviná
Španělština, kat. SŠ II.	6.	Gymnázium Mírová, Karviná
Olympiáda v českém jazyce	6.	Gymnázium Havířov, Studentská
Studentská odborná činnost, obor 11	3.	SPŠ stavební, Ostrava-Zábřeh
Studentská odborná činnost, obor 13	2.	Obch. akademie pro zrakově postiženou mládež Opava
Studentská odborná činnost, obor 17	2.	Gymnázium O. Havlové, Ostrava-Poruba
Soutěž v programování, kat. mládež	1.	Gymnázium Fr. Hajdy, Ostrava-Hrabůvka
Soutěž v programování, kat. mládež	4.	Gymnázium Mírová, Karviná
Soutěž v programování, kat. žáci	6.	Gymnázium Volgogradská 6a, Ostrava-Zábřeh
Dětský literární projev Náš svět	2 ceny bez pořadí	Gymnázium Masarykova, Orlová Lutyně
Evropa ve škole – výtvarná část	2 ceny bez pořadí	SŠUŘ Gurtěvova, Ostrava-Zábřeh
Soutěže ZUŠ	3.	ZUŠ Havířov
	2krát 2. místo	ZUŠ Třinec
	2.	ZUŠ Klimkovice
	1., 3krát 3. místo	ZUŠ V. Petrželky, Ostrava-Hrabůvka
	2.	ZUŠ Nový Jičín
	2krát 2. místo, 3.	ZUŠ J. Valčíka, Ostrava-Poruba
	2krát 1. místo, 2krát 2. místo, 3krát 3. místo	ZUŠ V. Kálika Opava
	2krát 2. místo, 2krát 3. místo	ZUŠ E. Marhuly
	2krát 1. místo, 2krát 2. místo, 3krát 3. místo	ZUŠ E. Runda, Ostrava-Sl. Ostrava
	2., 3krát 3. místo	ZUŠ Karviná

**Příloha 16 Jmenovitý seznam akcí realizovaných v roce 2002 v rámci ISPROFIN z prostředků kapitoly 398 – Ministerstvo financí**
Organizace, název akce	Skutečnost čerpání v Kč
Organizace, název akce	investice	neinvestice
SpecMŠ Havířov, Mozartova, nátěr oken		120 000,00
SpecMŠ pro ZP Karviná-Fryštát; sanace suterénu	429 872,10
SpecMŠ při MN Ostrava, U školky; oprava vodo a el.instalace		796 588,90
Speciální mateřské školy celkem	429 872,10	916 588,90
Spec.školy F.‑Místek, Míru, oprava a nátěr oken		412 943,40
Spec.školy F.‑Místek, Míru, oprava střešní krytiny a výměna okapů		353 112,10
Spec.školy F.‑Místek, Pionýrů, oprava PVC ve třídách		62 000,00
SpecŠ-DC Kopřivnice, přístavba a reko objektu DC	8 000 000,00	222 000,00
SŠ a SŠZ Ostrava, Kpt. Vajdy; nátěry oken		400 000,00
ZvŠ a PŠ Orlová; oprava ploché střechy		400 000,00
ZvŠ a PŠ Havířov, výměna PVC a dveří		500 000,00
ZvŠ a PŠ Havířov; centr.výměna a opr.vodov.instalace	1 230 000,00
ZvŠ Ostrava, Čkalovova; oprava zdravotechniky,vodoinstalace a ÚT		1 099 938,10
Speciální základní školy celkem	9 230 000,00	3 449 993,60
PŠ Ostrava, Jeseninova; rekonstrukce hydroizolací budovy	950 000,00
SpecŠ a zařízení pro SP Ostrava, Spartakovců; opr.oplocení. poz.šk		350 000,00
ZvŠI,OUaPrŠ Vel. Heraltice; opr.fasády 2.nádvoří budovy školy		779 971,50
ZvŠI,OUaPrŠ Vel. Heraltice; rekonstrukce vnitřních prostor	799 944,40
Internátní speciální základní školy celkem	1 749 944,40	1 129 971,50
Gymnázium Č. Těšín, Frýdecká, oprava střech		1 632 935,85
Gymnázium FŽ Bohumín; obnova a instalace svítidel	380 000,00
Gymnázium Havířov; Studentská, výměna oken		2 200 000,00
Gymnázium Nový Jičín; oprava budovy		1 648 546,00
Gymnázium OH Ostrava, M. Majerové; reko. VZT v kuchyni-varně školy	620 000,00
Gymnázium Opava; oprava fasády školní budovy		827 623,70
Gymnázium Ostrava, Čs.exilu 669; kompletní oprava a nátěr oken		350 000,00
Gymnázium Slezská Ostrava, Hladnovská 35; oprava střeš. pláště TV		500 000,00
Mendelovo gymnázium Opava; oprava fasády školy a TV		5 335 737,20
Gymnázia celkem	1 000 000,00	12 494 842,75
Masarykova SZeŠ Opava; oprava fasády budovy školy		2 890 000,00
OA Č.Těšín; sanace základů budovy TV	1 420 000,00
OA Orlová; GO ploché střechy		1 400 000,00
OA Orlová; stavební úpravy v jídelně vč.přístup.chodníku	346 000,00
OA Ostrava, Polská; oprava oken		817 400,00
SPgŠ a SOŠ Krnov; údržba objektů a prostor		1 500 000,00
SPŠ Bruntál; rekonstrukce střechy DM	1 139 250,00
SPŠ Ostrava, Kratochvílova; oprava dlažeb v chodbách školy		800 000,00
SPŠ Ostrava, Kratochvílova; reko č.šk..budovy pro potř.ČŠI	1 930 000,00
SPŠ Ostrava, Zengrova; oprava a nátěr oken		996 450,10
SPŠ Ostrava, Zengrova; reko zdravotechniky a vod.stoupaček	1 700 000,00
SPŠ stavební Havířov, oprava ploché střechy		298 525,00
SPŠ stavební Ostrava; oprava a vým.oken v monobl.uč. a okolo atria		1 362 000,00
SPŠ stavební Ostrava; výměna meziokenních panelů (dílců)		147 000,00
SPŠ-TP Karviná; malíř.a natěrač.práce		200 000,00
SPŠ-TP Karviná; modernizace počítačové sítě	350 000,00
SPŠ-TP Karviná; nátěry kovových prvků		120 000,00
Střední zdravotnická škola Frýdek‑Místek, oprava podlah		320 000,00
Střední odborné školy celkem	6 885 250,00	10 851 375,10
ISŠ F.‑Místek, Lískovecká nátěr oken sportovní haly		200 000,00
ISŠ F.‑Místek, výměna oken ve šk. kuchyni		130 000,00
ISŠ Karviná, Osvobození, opravy střech		200 000,00
ISŠ Karviná, Osvobození, výměna oken		1 070 000,00
ISŠobch Č. Těšín, rekonstrukce střechy	2 750 000,00
ISŠobch Č. Těšín; oprava nádvoří, oken, střechy		600 000,00
SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, GO strojů ve strojní dílně		400 000,00
SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, oprava vod. řádu, soc. zař., fasády		400 000,00
SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, opravy a nátěry střech a oken		1 100 000,00
SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, reko a oprava kanalizace uč.díl.	2 000 000,00
SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, vymalování a vys. podkl. škol		600 000,00
SOŠ a SOU Havířov, Lidická, oprava a modernizace TV		900 000,00
SOŠ a SOU Havířov, Lidická, plynofikace kuchyně	600 000,00	200 000,00
SOŠ a SOU Havířov, Lidická, výměna oken v čp. 594,599,600		1 500 000,00
SOŠ a SOU Krnov; údržba objektů		930 000,00
SOŠ a SOU Ostrava, Vratimovská; reko čel. stěn budovy školy	1 596 780,00
SOŠ a SOU Ostrava, Vratimovská; rekonstrukce elekt. instalace	950 000,00
SOŠ telek. a SOU telek.Ostrava, Opavská; opravy a nátěry oken		300 000,00
SOŠ, SOU, OU a PrŠ Třinec; reko elektro a osvětl.v dílnách	918 000,00
SOŠ, SOU, OU a PrŠ Třinec; reko ÚT a ohř.TUV vč.regul.topení	5 816 000,00
SOU Odry; oprava fasády,stř. a okapů školy		479 687,20
SOU služeb a obch.Opava; oprava fasády budovy školy		1 180 000,00
SOU strojírenské Kopřivnice; výměna a nátěr oken		325 000,00
SOU technické F.‑Místek, reko plaveckého bazénu	2 619 657,60
SOU TGM F.‑Místek, reko potrubí pro rozvod TUV a tepla	1 449 849,50
SOUobch Ostrava, Na Mlýnici; opr.vodoinst. a svisl.kanal. na ul. Palackého		350 000,00
SOUstav a U, Opava; dostavba dílen Jánská	5 952 000,00
SOUstr a OU Ostrava, Hasičská; rekonstrukce rozvodů vody	450 000,00
SOUstr a OU Ostrava, Hasičská; výstavba PS a reko ÚT a TUV	7 000 000,00
SPŠE a SOU Frenštát p. R.; fas. DM A,B,C-Komenského		350 000,00
SPŠE a SOU Frenštát p. R.; vým. oken školy a DM		520 000,00
SPŠE a SOU Frenštát p. R.; výst. učebny výpočet. techniky	950 000,00
SZeŠ, SOUz a U Č.Těšín; sanace zdiva	3 200 000,00
Střední odborná učiliště celkem	36 252 287,10	11 734 687,20
SOŠ a SOU pro TPM Ostrava, 17. listopadu; rekonstrukce kuchyně	3 400 000,00	0,00
Speciální střední odborné školy celkem	3 400 000,00	0,00
OU a PrŠ Havířov, Opletalova, oprava soc.zařízení		250 000,00
OU a PrŠ Ostrava,K. Pokorného; modernizace a opr. budovy školy		1 000 000,00
Speciální střední odborná učiliště celkem	0	1 250 000,00
SSŠ a IT Karviná, Bělidlo, opr. oken a fas, nátěr střechy, vým. dl.		600 000,00
SŠ F.‑Místek, reko rozvodu tepla a instalace termoventilů	212 000,00
Ostatní zařízení související s výchovou a vzděláváním mládeže celkem	212 000,00	600 000,00
ZUŠ B.M. Havířov, oprava venkovní omítky ul. Sadová		250 000,00
ZUŠ Krnov; oprava učeben		459 551,00
ZUŠ Moravský Beroun; rekonstrukce střechy	609 924,00
ZUŠ Orlová; výměna oken, vstupních dveří		870 000,00
ZUŠ Ostrava, J. Valčíka, výměna oken		200 000,00
Základní umělecké školy celkem	609 924,00	1 779 551,00
DDM Havířov, Na Nábřeží, rekonstrukce osobního výtahu	980 000,00	150 000,00
DDM Havířov; TZ Pstruží – vodovodní přípojka	1 050 000,00
DDM Hlučín; rekonstrukce střechy objektu	349 083,21
DDM Juventus Karviná, celková oprava TUV a SV		450 000,00
DDM Nový Jičín, nátěr oken		90 000,00
DDM Nový Jičín, oprava střechy		280 000,00
DDM Opava; sanace vlhkého zdiva	580 000,00
DDM Ostrava, M. Majerové; rekonstrukce elektro stř. Polská	380 000,00
Využití volného času dětí a mládeže celkem	3 339 083,21	970 000,00
DD a Spec.školy Vrbno p.P.; údržba objektů a zařízení		1 050 000,00
DD Budišov; reko MŠ na DD	5 345 000,00	1 085 999,90
DD Karviná, Vydmuchov, modernizace kuchyně	70 000,00
DD se spec. školami F.‑Místek, bezbarierovy vstup a soc. zařízení	160 000,00
Ústavy péče pro mládež celkem	5 575 000,00	2 135 999,90
Celkem za Moravskoslezský kraj	68 683 360,81	47 313 009,95

z prostředků kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Organizace, název akce	Skutečnost čerpání v Kč
Organizace, název akce	investice	neinvestice
ZvŠ a PŠ Český Těšín, učební pomůcky	44 999,90	30 000,00
Speciální základní školy celkem	44 999,90	30 000,00
Gymnázium Český Těšín, učební pomůcky	150 000,00	350 000,00
Gymnázium PB Frýdek‑Místek, nádstavba vstupního bloku (testituce)	822 983,80	1 376 993,20
Gymnázia celkem	972 983,80	1 726 993,20
SPŠ Bruntál; učební pomůcky	0,00	147 998,10
Střední odborné školy celkem	0,00	147 998,10
SOU technické OU a U Frýdek‑Místek, učební pomůcky	1 490 174,20	0,00
Střední odborná učiliště celkem	1 490 174,20	0,00
Celkem za Moravskoslezský kraj	2 508 157,90	1 904 991,30

**Příloha 17 Přehled dosažených hospodářských výsledků za rok 2002**
v tis. Kč
IČ	Název	Hospodářský výsledek r. 2002
IČ	Název	z hlavní činnosti	z jiné činnosti	celkem
00098779	Školní zahradnictví, Ostrava-Nová Ves, U Hrůbků 115	-2 012,32	18,76	-1 993,56
00850250	Služba škole Ostrava	-94,45	0,62	-93,83
00852716	ZUŠ, Moravský Beroun, Dvořákova 349	-90,32		-90,32
61989011	Gymnázium s rozšířenou výukou cizích jazyků, Ostrava	-81,84	18,98	-62,86
00848077	SOU, Šenovská 574, Šenov u Nového Jičína			0
00848361	DDM Nový Jičín			0
47998008	DDM Příbor			0
65893611	DDM Krnov			0
00846503	DDM Bruntál			0
00846465	Plavecká škola Bruntál			0
47655224	DDM Český Těšín			0
64628205	ZvŠ, Karasova, Ostrava			0
64628159	Speciální škola, Ukrajinská, Ostrava			0
64628132	Spec.MŠ při Městské nemocnici, Ostrava-Poruba, U Školky 1621			0
68899173	Spec. ZŠ, Lázeňská, Karviná			0
00847780	Stanice mladých techniků Havířov			0
60337273	DDM Havířov			0
66741335	Speciální škola, Komenského, Nový Jičín			0
00847895	ZvŠ a PoŠ, Mánesova, Havířov			0
00577090	SOU a OU, Komenského 112, Klimkovice	-9,63	9,63	0
62331647	ZUŠ L. Janáčka, Vrchlického 1a/1471, Havířov-Podlesí			0
00100340	Integrovaná střední škola, Školní 416, Jablunkov			0
00601624	VOŠ, SPŠ, OA, Husova 1302, Kopřivnice	-75,06	75,06	0
00850306	Ped.-psychol. poradna IV, Ostrava – Poruba, 17. listopadu 1123			0
60802774	Pedagogicko-psychologická poradna, Bruntál, Krnovská 9			0
00852813	Pedagogicko-psychologická poradna, Krnov, Nám.Hrdinů 1			0
61989321	Dětský domov, Ostrava – Slezská Ostrava, Bukovanského 25			0
61989339	Dětský domov, Ostrava – Hrabová, Reymontova 2a			0
47658061	Dětský domov, Nový Jičín, Revoluční 56			0
47998296	Dětský domov, Příbor, Masarykova 607			0
00852732	Dětský domov, Lichnov 253			0
64628191	ZvŠ, Halasova, Ostrava			0
64125912	Spec. šk., B. Smetany, Kopřivnice			0
70640726	ZvŠ, Wolkerova, Bílovec			0
70640718	ZvŠ, Horní, Frenštát pod R.			0
70640688	ZvŠ, Slunečná, Odry			0
60802791	ZvŠ a PoŠ, Hašlerova, Město Albrechtice			0
60780509	ZvŠ, Hlubčická, Krnov			0
60802782	ZvŠ, Masarykova, Mor. Beroun			0
18051642	SPV, Ostrava-Mariánské Hory, Mojmírovců 42			0
00602086	OA, VOŠ, Karasova 16, Ostrava	-11,75	11,75	0
00601616	OA, Dukelská 350, Šenov u N. Jičína			0
00601152	SZdŠ, Dvořákovy sady 2, Opava			0
00601292	SPgŠ, SOŠ, Jiráskova 1a, Krnov			0
00601667	Gymnázium Bílovec, 17. listopadu 526			0
00601675	Gymnázium Nový Jičín, Palackého 50			0
00601357	Gymnázium Bruntál, Dukelská 1			0
00846431	ŠvP, Žižkova 134, Vrbno pod Pradědem	-2,44	2,44	0
64628116	ZUŠ, Lidická 56, Ostrava-Vítkovice			0
62330357	ZUŠ, Tyršova 955, Frenštát pod Radhoštěm			0
62330322	ZUŠ Z. Buriana, Štramberská 294, Kopřivnice			0
62330292	ZUŠ, Derkova 1, Nový Jičín			0
60780541	ZUŠ, Krnov, Hlavní náměstí 9			0
65497902	DM, F. Šrámka 3, Ostrava			0
00601594	OU, Učiliště a Praktická škola, Sokolovská 45, Nový Jičín			0
00408999	SOU zemědělské, Na Hrázi 1449, Frýdek‑Místek			0
00409006	SOU zemědělské a OU, Komenského 215, Klimkovice			0
00100412	Střední odborné učiliště zemědělské, Olomoucká 18, Opava			0
64628141	Spec.MŠ při Městské nemoc., Ostrava-Poruba, Liptaňské n. 890			0
60337184	OU a Praktická škola, K. Pokorného 1742, Ostrava-Poruba			0
64125939	Spec. MŠ pro děti s vadami řeči, Kopřivnice, Sokolovská 406			0
00601985	SpŠ a zařízení pro sluchově postižené, Ostrava-Poruba	0,07		0,07
14613280	SOŠ a SOU, Frýdek‑Místek, Potoční 1094	-150,02	150,16	0,14
13644289	SOU technické, Sýkorova 1/613, Havířov-Šumbark	-71,60	71,76	0,16
00601403	Gymnázium Frýdlant, TGM 1260	0,19		0,19
00577910	SOU, Odry, Sokolovská 1	0,27		0,27
47998164	DDM Odry	0,32		0,32
00852619	DD a Speciální školy, Vrbno pod Pradědem, nám. Sv. Michala 17	0,37		0,37
47813571	ZvŠ internátní, OU a Praktická škola, Velké Heraltice	0,45		0,45
60043652	Dětský domov, Brušperk, Sportovní 584	0,48		0,48
69610126	Speciální školy, Jablunkovská, Třinec	0,50		0,50
47658142	DDM Bílovec	0,67		0,67
00844985	SZdŠ, K.H.Borovského 2315, Karviná	0,73		0,73
47813580	Plavecká škola Opava	0,15	0,62	0,77
64120392	ZUŠ, Jablunkov, Mariánské náměstí 1	1,11		1,11
70640696	Speciální škola při Jodových sanatoriích, Hýlov, Klimkovice	1,32		1,32
00602043	SJŠ, Na Jízdárně 4, Ostrava	1,66		1,66
00849936	Ped.-psychologická poradna, Opava, Matiční dům, Rybí trh 7-8	1,87		1,87
00601632	SPŠe a SOU, Křižíkova 1258, Frenštát pod R.	-70,07	72,09	2,02
00602060	Sportovní gymnázium, Ostrava-Zábřeh,Výškovická 2631	-0,58	2,72	2,14
47998300	DDM Kopřivnice	2,32		2,32
62330420	ZUŠ, Lidická 5, Klimkovice	2,46		2,46
62331621	ZUŠ B. Kulínského, Závodní 822, Petřvald	2,56		2,56
00849791	DDM Vítkov	2,63		2,63
47813199	ZvŠ, Gen. Svobody, Hlučín	2,79		2,79
62331493	Gymnázium s polským jazykem vyučovacím, Český Těšín	-34,31	37,80	3,49
60045922	Ped.-psychologická poradna, Frýdek‑Místek, Palackého 130	-14,04	17,63	3,59
68321082	SZeŠ,SOU zemědělské a Učiliště, Tyršova 2, Český Těšín	3,80		3,80
60802561	ZvŠ, Školní náměstí, Rýmařov	4,11		4,11
61989185	ZUŠ, Hudební 6, Ostrava-Mar.Hory	4,22		4,22
68321261	Střední odborná škola a SOU, Lidická 600, Havířov-Šumbark	-91,43	95,72	4,29
00601837	Odborné učiliště a Praktická škola, ČSA 4a, Hlučín	0,00	4,34	4,34
48004359	DDM Orlová	4,93		4,93
70640661	ZvŠ, Lomená, Příbor	5,06		5,06
45215995	ZvŠ a PoŠ, Čáslavská, Bohumín	5,23		5,23
47813181	ZvŠ, Dvořákovy sady, Opava	5,23		5,23
68899092	ZUŠ B. Smetany, Čajkovského 2217, Karviná-Mizerov	5,81		5,81
14450909	SOŠ dopravy a cestovního ruchu, Revoluční 92, Krnov		5,95	5,95
70640670	ZvŠ, Tovární, Studénka	5,60		5,60
47813091	Gymnázium Hlučín, Dr. Beneše 7/856	6,19		6,19
64628183	ZvŠ, Čkalovova, Ostrava	6,37		6,37
47813075	Gymnázium Opava, Krnovská 69/431		6,63	6,63
00601942	DDM Korunní, Ostrava	6,94		6,94
49590928	ZUŠ, Lidická 50, Příbor	7,30		7,30
63699214	SpMŠ pro děti s vadami řeči a sluchu, Frýdek‑Místek	7,32		7,32
00846457	Plavecká škola, Krnov	7,40		7,40
62331566	SPŠ stavební, Kollárova 2, Havířov	7,95		7,95
00847127	Stanice mladých turistů Frýdek‑Místek	8,44		8,44
70632090	Speciální školy, Frýdlant nad Ostravicí, Náměstí 7	8,85		8,85
62331663	ZUŠ B. Martinů, Na Schodech 1/256, Havířov-Město	9,24		9,24
63699141	ŠvP, Hrčava 10, Mosty u Jablunkova	9,45		9,45
45234370	Ped.-psychologická poradna II, Ostrava – Zábřeh, Kpt. Vajdy 1	9,47		9,47
47813466	Dětský domov, Budišov nad Budišovkou, Dukelská 636	9,59		9,59
00601411	Gymnázium P. Bezruče, ČSA 517, Frýdek‑Místek	9,91		9,91
00845311	SOŠ a SOU, Opava, Olomoucká 16	-0,15	10,15	10,00
64120368	DDM Vratimov	10,00		10,00
61989282	DDM Ostrčilova, Ostrava	10,05		10,05
47813148	SPŠ stavební, Mírová 3, Opava	3,53	6,78	10,31
00847861	ZvŠ a PoŠ, Polní, Orlová	10,92		10,92
63024616	ZvŠ, Komenského, Karviná	11,01		11,01
62330365	ZUŠ, Kostelní 110, Fulnek	11,65		11,65
62331701	ZUŠ, Žižkova 620, Bohumín-Nový Bohumín	11,81		11,81
60337346	SpMŠ pro děti s vadami řeči, Karviná-Hranice, Einsteinova 2849	11,83		11,83
60337320	OA, Sokola Tůmy 12, Český Těšín	-72,72	85,17	12,45
62330381	Pedagogicko-psychologická poradna, Nový Jičín, Žižkova 3	12,96		12,96
61989274	SpŠ, Kpt. Vajdy, Ostrava	9,61	3,51	13,12
47813598	ZUŠ,Lidická 639, Vítkov	13,35		13,35
00845329	SOŠ a SOU telekomunikační, Ostrava-Poruba, Opavská 1119		13,49	13,49
00601977	Pomocná škola, Ostrava – Kunčice, Jeseninova 4	13,80		13,80
62331558	Gymnázium Havířov, Komenského 2/328	14,05		14,05
00852481	ZUŠ, Rýmařov, Čapkova 6	14,11		14,11
61989177	ZUŠ, Hlučínská 7, Ostrava-Petřkovice	14,58		14,58
61989266	ZvŠ, U Haldy, Ostrava	14,83		14,83
00601314	OA, SZeŠ, Žižkovo nám. 10, Bruntál	-41,02	56,82	15,80
00847925	DDM Karviná	16,09		16,09
00535397	SOU, Ostrava-Přívoz, Na Mlýnici 36	0,11	16,11	16,22
62331680	ZUŠ, Slezská 1100, Orlová-Poruba	16,22		16,22
00577243	SOU, Frýdek‑Místek, T. G. Masaryka 541	5,47	10,80	16,27
47813504	ZUŠ, Slezská 74, Hradec nad Moravicí	16,73		16,73
00575585	SOU, OU a U, Fulnek, Kapucínská 281		16,84	16,84
00098701	Školní statek, Český Těšín, Slezská 1135		16,96	16,96
00844080	SZdŠ, Husovo nám. 1, Krnov	13,97	3,26	17,23
47813211	ZvŠ a PoŠ, Slezského odboje, Opava	17,35		17,35
60337494	OA, Polní 964, Orlová-Lutyně	-127,92	145,50	17,58
00602141	SPŠ, Zengrova 1, Ostrava-Vítkovice	-10,56	28,20	17,64
00851850	ŠvP, Karolinka, Bzové 330	-123,90	142,75	18,85
00100323	Střední odborné učiliště, Tyršova 59, Horní Benešov	-181,38	200,41	19,03
00848166	Střední odborná škola a SOU, Tyršova 9, Nový Jičín	19,10		19,10
64120384	ZUŠ L. Janáčka, Frýdlant nad Ostravicí, Padlých hrdinů 292	19,86		19,86
00847054	ŠvP, Horní Lomná 128, Jablunkov	14,05	6,01	20,06
62331515	SPŠ, Žižkova 1818, Karviná	-130,26	150,91	20,65
60780487	ZUŠ, Město Albrechtice, Tyršova 1	20,96		20,96
60337354	SpMŠ pro zrakově postižené děti, Karviná‑Fryštát	21,52		21,52
62331752	Pedagogicko-psychologická poradna, Karviná, Nejedlého 591	15,21	6,86	22,07
47813482	Spec.ZŠ pro zrak.postiž. a žáky s vad. řeči, Opava, Havlíčkova 1	20,14	1,94	22,08
00602051	SUŠ, Poděbradova 33, Ostrava	23,13		23,13
62330268	Zvláštní škola internátní, Fulnek, Sborová 81	23,36		23,36
62330373	ZUŠ, Radniční 12, Odry	23,55		23,55
00601349	Gymnázium Krnov, Smetanův okruh 2	23,78		23,78
47813474	SpMŠ pro tělesně postižené děti, Opava, Elišky Krásnohorské 8	23,83		23,83
00602001	DM, Krakovská 1095, Ostrava-Hrabůvka	23,96		23,96
13644254	ISŠ, Karviná-Nové Město, Osvobození 60	-463,76	487,79	24,03
00850292	DDM, Majerové, Ostrava	25,95		25,95
00849782	DDM Opava	26,39		26,39
61989223	ZUŠ, Edisonova 90, Ostrava-Hrabůvka	26,50		26,50
00847666	SOŠ veřejnosprávní, Masarykova 1313, Orlová	27,96		27,96
70640700	Speciální škola, Dlouhá, N. Jičín	28,01		28,01
13643479	SOU, Bruntál, Dukelská 5		29,41	29,41
62331540	Gymnázium Orlová, Masarykova 1313	30,47		30,47
00845256	Střední odborná škola a SOU, Vratimovská 681, Ostrava-Kunčice	2,94	27,70	30,64
62331710	ZvŠ a PoŠ, Pražská, Č. Těšín	31,02		31,02
47655216	Stanice mladých přírodovědců, Karviná	32,09		32,09
63731371	SOŠ a Střední odborné učiliště, Krnov, Opavská 49	15,58	17,71	33,29
60337389	Speciální mateřská škola, Havířov, Mozartova 2	33,39		33,39
60780533	ZUŠ, Horní Benešov, Nerudova 513	33,43		33,43
00846449	SSŠ Krnov	33,28	0,23	33,51
48004774	Dětský domov, Havířov‑Podlesí, Čelakovského 1	34,33		34,33
60802464	Dětský domov, Horní Benešov, Svobody 428	34,53		34,53
60780568	ZUŠ, Bruntál, nám. J. Žižky 6	35,30		35,30
00850225	Plavecká škola Ostrava	27,41	8,60	36,01
61955671	DDM Jablunkov	36,33		36,33
61989215	ZUŠ, U Jezu 4, Ostrava-Muglinov	37,88		37,88
61955680	DDM Bystřice	38,74		38,74
00098752	Školní statek, Opava, Englišova 526	-9,49	48,36	38,87
69610134	Speciální škola, Pionýrů, Frýdek‑Místek	39,79		39,79
62331582	Gymnázium Havířov, Studentská 11	39,82		39,82
62331655	ŠvP, Vlkovice 20, Fulnek	40,56		40,56
64628124	SpMŠ při Městské nem., Ostrava-Poruba, Na Robinsonce 1646	41,28		41,28
47813491	Speciální škola, Olomoucká, Opava	41,35		41,35
00847551	SSŠ Karviná	41,36		41,36
48004898	Dětský domov SRDCE, Karviná‑Fryštát, Vydmuchov 10	42,01		42,01
62330349	ZUŠ, Butovická 376, Studénka 3	43,60		43,60
62331795	Gymnázium Karviná, Mírová 1442	5,31	38,39	43,70
00602132	SPŠ, Kratochvílova 7, Ostrava	-95,36	141,70	46,34
70632103	Speciální škola, Míru, Frýdek‑Místek	46,39		46,39
14616068	SOU, Vítkov-Podhradí	-13,37	59,96	46,59
47658193	DDM Frenštát p.R.	47,57		47,57
61955574	ZUŠ, Třinec, Třanovského 596	49,06		49,06
47813105	Gymnázium Vítkov, Komenského 145	47,44	2,05	49,49
00602116	SPŠ stavební, Středoškolská 3, Ostrava	0,23	50,19	50,42
60802472	Dětský domov, Milotice nad Opavou 27	50,08	0,51	50,59
00602094	OA, Polská 1543, Ostrava	50,64		50,64
00849766	Stanice mladých techniků a přírodovědců, Opava	50,88		50,88
00842702	Gymnázium, Ostrava-Poruba, Čs.exilu 669	51,97		51,97
61989231	ZUŠ, 1. května 330, Ostrava-Poruba	53,05		53,05
64628213	ZvŠ, Ibsenova, Ostrava	53,05		53,05
13644301	SOU technické, OU a U, Pionýrů 2069, Frýdek‑Místek	-3,60	60,07	56,47
62331205	Gymnázium, Bohumín, J. Palacha 794	15,38	42,66	58,04
61989193	ZUŠ, Keltičkova 4, Slezská Ostrava	58,16		58,16
47655259	ZvŠ a PoŠ, Vydmuchov, Karviná	59,63		59,63
00845027	SZdŠ, Divadelní 4, Nový Jičín	54,43	5,58	60,01
00576441	ISŠ-COP, Frenštát pod Radhoštěm		62,00	62,00
00561151	SZdŠ, Na Půstkách 68, Frýdek‑Místek	63,71		63,71
47813113	Mendelovo gymnázium, Opava, Komenského 5	-3,92	69,70	65,78
00562017	SPV, Havířov-Podlesí, Krásnohorské 29		67,61	67,61
60802669	Speciální škola, Rýmařovská, Bruntál	69,15		69,15
62330276	ZUŠ, Pivovarská 124, Bílovec	69,86		69,86
47813547	DDM Kravaře	70,41		70,41
00576701	SOU, Opava, Husova 6	2,81	68,64	71,45
13644271	SOŠ a SOU, Havířov-Suchá, Kpt. Jasioka 50	0,14	75,46	75,60
47813083	OA, Hany Kvapilové 20, Opava	61,10	17,00	78,10
64628175	ZvŠ, Těšínská, Ostrava	79,81		79,81
00577251	SPV, Frýdek‑Místek, Luční 483	80,40		80,40
00846881	Gymnázium a SOŠ, TGM 451, Frýdek‑Místek	81,56		81,56
47813555	DDM Hlučín	83,54		83,54
00601608	SZeŠ a SOU zemědělské, U Jezu 7, Nový Jičín	-25,03	110,02	84,99
62331574	SPŠ elektro, Makarenkova 1, Havířov	86,21		86,21
64120422	ZUŠ, Brušperk 261	86,55		86,55
00577235	ISŠ, Český Těšín, Frýdecká 32		87,06	87,06
47658371	ŠvP, Prostřední Bečva 250	26,72	62,70	89,42
00849651	SSŠ Opava		93,75	93,75
00846279	Střední odborné učiliště technické, Soukenická 21, Krnov		94,14	94,14
00842745	Gymnázium Ostrava-Hrabůvka, Fr.Hajdy	66,00	28,25	94,25
00842737	Gymnázium Ostrava-Zábřeh,Volgogradská 6a	94,71		94,71
47813539	ZUŠ, Háj ve Slezsku, Nádražní 11, Háj ve Slezsku	97,54		97,54
00601641	Masarykovo gymnázium, Příbor, Jičínská 528	98,98		98,98
00100307	SOU zemědělské, OU a U, Nemocniční 11, Město Albrechtice		99,53	99,53
00842761	Matiční gymnázium Ostrava, Dr.Šmerala 25	46,89	53,87	100,76
47813121	SPŠ, SUPŠ Praskova 8, Opava	0,18	101,44	101,62
62330390	ZvŠ, Štramberská, Kopřivnice	106,98		106,98
62331442	DDM Rychvald	109,14		109,14
60337401	DDM Bohumín	109,37		109,37
68334222	DD se speciálními školami, Frýdek‑Místek, Bruzovská 328	112,65		112,65
00100331	Střední odborné učiliště lesnické, Bílá 144, Staré Hamry		119,18	119,18
64628221	ZUŠ, J. Valčíka 4413, Ostrava-Poruba	119,38		119,38
00846902	SJŠ, Frýdek‑Místek, Palackého 123	120,97		120,97
00601659	Gymnázium Frenštát, Martinská čtvrť 1172	39,18	86,78	125,96
00842753	Gymnázium Ostrava, Hladnovská 35	127,91		127,91
00601390	Gymnázium Třinec, Komenského 713	122,55	5,67	128,22
61955701	DDM Frýdek‑Místek	130,14		130,14
00601446	OU a Praktická škola, Opletalova 5, Havířov-Šumbark	133,86		133,86
47813172	ZvŠ a PoŠ, nám. J. Zajíce, Vítkov	139,85		139,85
47813563	Zvláštní škola internátní, Radkov‑Dubová 141	155,90		155,90
00849910	ZUŠ, U bašty 4, Hlučín	160,35		160,35
00562378	Centrum odborné přípravy stavebních oborů, Krnovská 9, Bruntál		168,75	168,75
61989291	DDM, Gurtěvova, Ostrava	181,80		181,80
62331698	ZUŠ, Orlovská 495, Rychvald	179,48	4,40	183,88
47813512	ZUŠ, Solná 8, Opava	185,31		185,31
00601331	Gymnázium Rýmařov, Sokolovská 34	121,53	66,85	188,38
00601373	OA, Palackého 123, Frýdek‑Místek	71,05	117,84	188,89
63731983	ZUŠ, Sologubova 9/A, Ostrava-Zábřeh	189,40		189,40
00844691	Integrovaná střední škola, Lískovecká 2089, Frýdek‑Místek	40,18	149,26	189,44
00602159	Gymnázium Olgy Havlové, Ostrava-Poruba, M. Majerové 1691	196,46		196,46
61955655	Služba škole, Frýdek‑Místek		203,92	203,92
47813521	ZUŠ Václava Kálika, Nádražní okruh 11, Opava	204,39		204,39
00602027	Střední zahradnická škola, Žákovská 20-22, Ostrava	132,98	94,16	227,14
00489875	SOU zemědělské a Odborné učiliště, Julia Sedláka 16, Rýmařov	231,96		231,96
47811927	Dětský domov, Melč 4	232,83		232,83
47811919	Dětský domov, Opava, Rybí trh 14	233,21		233,21
00601322	SPŠ, Kavalcova 1, Bruntál	61,81	175,79	237,60
00845299	Integrovaná střední škola – COP, Kolofíkovo nábřeží 51, Opava		242,78	242,78
00577260	SOU a OU, Ostrava-Hrabůvka, Krakovská 1095		249,57	249,57
00601381	SPŠ, 28. října 1598, Frýdek‑Místek	141,48	116,44	257,92
00602124	SPŠ chemická, Středoškolská 1, Ostrava	180,04	80,46	260,50
60043661	Dětský domov, Čeladná 87	281,45		281,45
00600920	SZdŠ a VOŠ, Jeremenkova 2, Ostrava-Vítkovice	294,77		294,77
00575933	ISŠ, Ostrava-Poruba, Příčná 1108	294,62	2,09	296,71
00602078	Janáčkova konzervatoř, Českobratrská 40, Ostrava	296,16	1,09	297,25
61989207	ZUŠ, Sokolská 15, Ostrava	298,67		298,67
00845183	SOU strojírenské a OU, Hasičská 49, Ostrava-Hrabůvka	2,55	301,64	304,19
13644297	OU a U, Havířov-Šumbark, Školní 2/601	305,62		305,62
62331639	Gymnázium, Český Těšín, Frýdecká 30	151,28	154,80	306,08
47813369	Zařízení škol.stravování Matiční dům, Rybí trh 7-8, Opava		310,96	310,96
00848042	Střední odborné učiliště strojírenské, Husova 1162, Kopřivnice	298,23	16,63	314,86
62330403	SIS Nový Jičín		315,54	315,54
00845213	SOU stavební a dřevozpracující, U Studia 33, Ostrava-Zábřeh		322,39	322,39
61989258	Zvláštní škola internátní, Ostrava – Slezská Ostrava, Na Vizině 28	327,42		327,42
68899106	ZUŠ P. Kalety, Sokola Tůmy 10, Český Těšín	332,88		332,88
00846660	SOŠ, SOU, OU a Praktická škola, Lánská 132, Třinec III	-367,71	704,75	337,04
14451093	SOŠ dopravní, SOU a U, Ostrava-Vítkovice, Moravská 2	304,80	36,15	340,95
13644319	SOŠ a SOU pro tělesně postiženou mládež, Ostrava-Poruba	415,19	20,03	435,22
18054455	SOU stavební a Učiliště, Opava, Boženy Němcové 22	5,57	444,58	450,15
13644327	Integrovaná střední škola, Na Jízdárně 30, Ostrava	-24,86	526,93	502,07
47813130	Masarykova SZeŠ a SOU zemědělské, Opava, Purkyňova 12	604,67	3,42	608,09
00601861	VOŠ a Hotelová škola, Tyršova 34, Opava	419,92	279,41	699,33
61955744	DDM Třinec	792,27		792,27
66932581	SOŠ a SOU, Bohumín, Revoluční 529	306,17	1 005,20	1 311,37
	Celkem	9 108,16	9 964,67	19 072,83

**Příloha 18 Počet ředitelství škol, předškolních a školských zařízení zřizovaných obcemi na území Moravskoslezského kraje k 1. lednu 2003**
Obec s rozšířenou působností	ZŠ	MŠ	SpŠ	ZUŠ	SVČ	ŠJ	Celkem
Bílovec	15	3					18
Bohumín	7	4					11
Bruntál	17	16					33
Český Těšín	9	2					11
Frenštát p. Radh.	7	2					9
Frýdek‑Místek	39	16	1	1			57
Frýdlant n. Ostr.	9	2					11
Havířov	26	21					47
Hlučín	17	5					22
Jablunkov	16	5				1	22
Karviná	17	17					34
Kopřivnice	15	5				1	21
Kravaře	8	2		1			11
Krnov	19	16	1			5	41
Nový Jičín	22	12					34
Odry	8	2					10
Opava	46	35				10	91
Orlová	14	6					20
Ostrava	77	60		3		1	141
Rýmařov	9	10			1		20
Třinec	21	6					27
Vítkov	7	4					11
Celkem	425	251	2	5	1	18	702