koronaweb
Menu

Členitý lesní komplex (suťové lesy, květnaté bučiny, jedlobučiny) s mozaikou nelesních společenstev (louky, vápnomilná skalní vegetace) a výskytem řady vzácných druhů, nacházející se v Šostýnských vrších (cca 1 km od města Kopřivnice).

Evropsky významná lokalita byla vyhlášena nařízením vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů, dle přílohy č. 1032.

Katastrální území: Kopřivnice, Lichnov u Nového Jičína, Vlčovice
Rozloha: 249,5555 ha
Nadmořská výška: 319 – 629 m n. m.

Předmět ochrany:

Příslušný orgán ochrany přírody a krajiny: Krajský úřad Moravskoslezského kraje.


Popis lokality:

Evropsky významná lokalita Červený kámen je tvořena rozsáhlým komplexem suťových lesů, převážně as. Lunario-Aceretum, Mercuriali-Fraxinetum, submontánních květnatých bučin a jedlobučin, místy s fragmenty vápnomilných bučin a vápnomilnou skalní vegetací. Na ekosystém zdejších lesů je vázán výskyt ohrožených a vzácných druhů rostlin: okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač bledý (Orchis pallens) a rozrazil horský (Veronica montana). Z nelesních společenstev zde pak dominují mezofilní ovsíkové louky. Luční společenstva jsou pravidelně udržována extenzivní pastvou nebo sečí, která brání invazi konkurenčních druhů přiléhajících lesů či pasek - sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Bylinné patro původního listnatého lesa zůstává doposud pestré. Rizikem je však šíření hojně zde rostoucího ostružiníku.

Celé území je pod mírným vlivem turistického ruchu a sportovního vyžití obyvatel přilehlého města Kopřivnice a okolí. Turistikcké aktivity byly podpořeny také nově vybudovanou naučnou stezkou. Vrcholová kóta Červeného kamene je startovacím místem paraglidingistů. Největší antropický tlak se však na území této evorpsky významné lokality projevuje v lesním hospodářství. Přeměna původních cenných bučin a částečně suťových lesů na smrkové monokultury či lesy s vyšším podílem smrku vedla k degradaci bylinného patra. Řada pasek vznikla v roce 2000 a 2001 smýcením cenných lesů a byla zalesněna smrkem a místy modřínem.

Zdroj informací: Ústřední seznam ochrany přírody

Úřední hodiny pro veřejnost:

Po, St: 8:00‑17:00 hod.

Út, Čt: 8:00‑14:30 hod.

Pá: 8:00‑13:00 hod.