koronaweb
Menu

Rozsáhlé území zahrnující zalesněné západní a jihozápadní svahy Oderských vrchů, zalesněnou vrcholovou část Oderských vrchů a bezlesí náhorní plošiny s nivou řeky Odry. Na utváření charakteru území se výrazně podílejí vodní toky, které svou erozivní činností vytvořily hluboce zaříznutá údolí.

Vyhlášeno přílohou č. 926 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit.

Kód lokality: CZ0714133
Biogeografická oblast: kontinentální
Rozloha lokality: 10773,5 ha

Kraj: Olomoucký kraj
Katastrální území: Čermná u Města Libavá, Domašov nad Bystřicí I, Dřemovice u Města Libavá, Hadinka, Hlubočky I, Hlubočky II, Hlubočky III, Hlubočky IV, Jívová I, Kozlov u Velkého Újezdu, Kozlov u Velkého Újezdu I, Nové Oldřůvky I, Rudoltovice, Varhošť u Města Libavá, Velká Střelná

Kraj: Moravskoslezský kraj (2,1877 ha)
Katastrální území: Klokočov u Vítkova

Kódy a názvy typů evropských stanovišť

Evropsky významné druhy

Na území Moravskoslezského kraje zasahuje evropsky významná lokalita Libavá jen okrajově, přibližně 2 ha plochy. Příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny je Újezdní Úřad Libavá.


Popis území:

V první polovině 20. století bylo území dnešního vojenského újezdu Libavá sice poměrně odlehlou oblastí, ale jinak bylo běžným způsobem osídlené a využívané z hlediska lesnického i zemědělského. Zejména v okolí bývalých vesnic byly poměrně rozsáhlé plochy luk, pastvin a polí. Bezlesí v této době tvořila zejména ve střední a severní části převážnou část zdejší krajiny. Situace se výrazně změnila po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu většiny obyvatelstva německého původu a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Libavá, v rámci kterého došlo k úplné likvidaci 24 zde existujících obcí. Během velice krátké doby tak došlo k úplnému zániku původní struktury obhospodařování oblasti a ponechání rozsáhlého území jen pro vojenské účely. Část bezlesí byla následně zalesněna, a to většinou nepůvodními smrkovými monokulturami. Také zde byla založena celá řada vodních nádrží a rybníků využívaných pro vojenské účely, chov ryb a rekreaci armádních zaměstnanců. Ostatní bezlesí pak nebyla v posledních několika desetiletích většinou obhospodařována. Omezení či absence lidských zásahů se sice zpočátku projevovaly pozitivně na vzrůstu "přírodnosti" území, v průběhu dalších desetiletí se ale začalo projevovat negativně degradací bezlesých ploch. O něco intenzivnější využívání prostoru pro vojenské aktivity a tedy vyšší míra disturbancí nutných pro udržení bezlesí (rozsáhlá a častá cvičení s pojezdy vojenské techniky, střelbou, doprovázená požáry cvičných ploch atd.) se zde uplatňovaly v době pobytu sovětských vojsk na Libavé v období mezi roky 1968 a 1990, po jejich odchodu ale došlo ke zmenšení rozsahu vojenských aktivit.

Vegetačně lze území rozdělit na tři celky. První tvoří oblast prudkých západních a jihozápadních svahů s opadavými lesy, z nichž v jihozápadní části dominují dubohabřiny; většinou jde o přechodové typy mezi hercynskými a karpatskými dubohabřinami. Druhým typem území je náhorní plošina s široce zaoblenými hřbety s převahou antropogenního bezlesí, s pramennou oblastí a horním tokem řeky Odry. Krajinný ráz a květena území jsou velmi ovlivňovány vojenskou aktivitou. Vegetačně tato část území představuje mozaiku lučních a mokřadních společenstev v různých stádiích sukcese a převážně smrkových lesů. Třetí typ krajiny představuje centrální zalesněná část v oblasti Zeleného kříže. Převažují zde smrkové monokultury protkané řadou malých vodních toků. V okolí pramenišť, podmáčených sníženinách a plochých depresích kolem vodotečí se často vyskytuje střevlík hrbolatý (Carabus variolosus).

Úřední hodiny pro veřejnost:

Po, St: 8:00‑17:00 hod.

Út, Čt: 8:00‑14:30 hod.

Pá: 8:00‑13:00 hod.