Listárna

Nový příspěvek

K rychlému vyhledání již existujících odpovědí na určité téma slouží položka "hledat", kde po zadání klíčového slova se zobrazí dříve zodpovězené otázky k hledané problematice.

Dobrý den - dotaz č. 651

Dotaz: (vložen dne: 15. 8. 2011)
Může starosta obce (současně je i členem dozorčí rady s.r.o., krerým jedidiným zakladatem a vlastníkem je obec) podnikat jako OSVČ na žívnost volnou s oborem činnosti 48 a 47?

Odpověď: (vložena dne: 2. 9. 2011)
Dotaz směřuje do oblasti zákonných omezení práva člena zastupitelstva obce (konkrétně starosty) podnikat resp. do oblasti střetu zájmů a obecně též k příp. neslučitelnosti funkcí. Hlavními právními předpisy určujícími zákonná omezení u členů zastupitelstva obce jsou zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o obcích"), zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o střetu zájmů") a zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o volbách do zastupitelstev obcí").

1. K možnému omezení práva člena zastupitelstva obce (starosty) podnikat
Povinnosti stanovené v zákoně o střetu zájmů se v případě členů zastupitelstva obce vztahují jen na některé z nich - v podmínkách obce se podle v současné době platné a účinné právní úpravy jedná o člena zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, člen zastupitelstva obce, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, starostu, místostarostu a členy rady obce, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni (srov. § 2 zákona o střetu zájmů).

Zákaz podnikání nebo provozování jiné samostatné výdělečné činnosti stanovený v § 4 odst. 1 písm. a) zákona o střetu zájmů se na žádného z výše uvedených veřejných funkcionářů obce, tedy ani starostu obce, nevztahuje.

Z dotazu nevyplývá, zda-li je starosta pro výkon dané funkce dlouhodobě uvolněn. Pro případ, že by tomu tak bylo, je v této souvislosti důležité poukázat i na § 6 zákona o střetu zájmů.

Toto ust. stanoví omezení, podle kterého by se dlouhodobě uvolněný starosta (jakož i další veřejní funkcionáři uvedení v cit. ust. zákona) nesměl po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval.

2. K možnému střetu zájmů
Podle § 83 odst. 2 zákona o obcích je každý člen zastupitelstva obce (tedy i starosta), u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce. Pouze pro úplnost dodáváme, že orgán obce může rozhodnout pouze o existenci důvodu pro vyloučení, nikoli o samotném vyloučení člena zastupitelstva obce z projednávání a rozhodování této záležitosti.

Obdobně je konflikt zájmů na straně člena zastupitelstva obce upraven v zákoně o střetu zájmů, který, jak bylo výše uvedeno, se však nevztahuje na všechny členy zastupitelstva obce, ale pouze na některé, zákonem přesně stanovené (viz výše). Předně § 3 zákona o střetu zájmů stanoví, že dojde-li ke střetu zájmů nesmí veřejný funkcionář upřednostnit osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Podle § 8 zákona o střetu zájmů je veřejný funkcionář povinen při jednání orgánu územního samosprávného celku, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý. Takovéto oznámení podává příslušný veřejný funkcionář ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování. Dále platí, že oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.

Prakticky by ke střetu zájmů u starosty ve Vámi uváděném případě mohlo dojít např. kdyby rada nebo zastupitelstvo obce rozhodovalo v záležitosti týkající se jeho podnikatelské činnosti resp. provozování jeho živnosti.

3. K příp. neslučitelnosti funkcí
Pro úplnost ještě poukazujeme na to, že problematiku možné neslučitelnosti funkcí u člena zastupitelstva obce upravuje obecně také zákon o volbách do zastupitelstev obcí.

Podle § 5 odst. 2 tohoto zákona je funkce člena zastupitelstva obce neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným do obecního úřadu této obce nebo s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního úřadu, krajského nebo finančního úřadu za podmínky stanovené odstavcem 3, a to, že zaměstnanec vykonává přímo státní správu vztahující se k územní působnosti příslušné obce, nebo za podmínky, že jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, hejtmanem nebo radou kraje nebo obce.

Ve Vámi uváděném případě /starosta je zároveň členem dozorčí rady s.r.o., jejímž jediným zakladatelem a vlastníkem je obec a současně podniká jako OSVČ/ žádná z těchto skutečností nenastala, proto zde k neslučitelnosti funkcí nedochází.

Mgr. Karel Müller
vedoucí oddělení legislativního a organizačního
odbor právní a organizační

řízení pod vlivem alkoholu - dotaz č. 649

Dotaz: (vložen dne: 10. 8. 2011)
Dobrý den,mam dotaz ....řídil jsem auto pod vlivem alkoholu a dostal jsem trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců a výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 let a k tomu zakaz řízení vsech druhů motorových vozidel na dobu 3let. A chci se zeptat jestly já po 2 letech musím zažádat o zrušení trestu odnětí svobody a jestly má vůbec cenu po roce a půl zažádal o vrácení řidickeho průkazu nebo spíš až po tich dvou letech.Díky za odpověd Velek.

Odpověď: (vložena dne: 29. 8. 2011)
Vážený pane Velku,

z Vašeho dotazu vyplývá, že se jedná o sankce uložené soudem v trestním řízení, a dále neznáme přesně obsah daného rozsudku. Doporučujeme Vám proto se s tímto dotazem v prvé řadě obrátit na soud, který tento rozsudek vydal. Obecně platí, že po uplynutí zkušební doby při podmíněném trestu odnětí svobody není nutno žádat o zrušení trestu odnětí svobody, pokud jste se v této zkušební době osvědčil. Zároveň máme za to, že tato doba v délce dvou let nebrání tomu, abyste si po uplynutí poloviny doby zákazu činnosti, tj. po 1,5 roce, zažádal o prominutí výkonu zbytku této sankce, a při vrácení řidičského oprávnění by řízení motorového vozidla nemělo znamenat porušení uložené podmínky. Upozorňujeme však na to, že v případě upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu řízení motorových vozidel nebo po jeho vykonání nenabydete řidičské oprávnění automaticky, ale musíte si zažádat o jeho vrácení na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností podle místa Vašeho trvalého pobytu.

S pozdravem

Mgr. Jan Dospiva

garant - dotaz č. 646

Dotaz: (vložen dne: 5. 6. 2011)
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli mohu dělat garanta i na manikuru.Mám osvědčení jen na pedikuru.Děkuji

Odpověď: (vložena dne: 13. 6. 2011)
Dobrý den,

odborná způsobilost pro živnosti ohlašovací řemeslné je stanovena v § § 21 a 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že vlastníte osvědčení o rekvalifikaci pro pedikúru, vydané akreditovaným zařízením, pak podle § 22 písm. e) shora uvedeného zákona, k prokázání odborné způsobilosti musíte ještě doložit jednoroční praxi v oboru.

Možnost prokázat se vzděláním (tj. osvědčením o rekvalifikaci) v oboru "Pedikúra" k provozování činnosti "Manikúra" je dána tím, že v obou zmíněných oblastech provozování živnosti jsou používány shodné, případně obdobné pracovní postupy, a proto také se jedná o jeden předmět podnikání živnosti řemeslné (Pedikúra, manikúra).

Petr Jakobi

Zámečník - dotaz č. 635

Dotaz: (vložen dne: 22. 2. 2011)
Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda mohu podnikat jako zámečník,když jsem vyučen jako opravář zemědělských strojů.Děkuji Prokop

Odpověď: (vložena dne: 24. 2. 2011)
Dobrý den,

učební obor "Opravář zemědělských strojlů" je považován za příbuzný obor vzdělání pro řemeslnou živnost "Zámečnictví". Při ohlášení živnosti budete muset, v souladu s ust. § 21 odst. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, prokázat odbornou způsobilost výučním listem v oboru "Opravář zemědělských strojů" a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru.

Petr Jakobi

Odpovědný zástupce informace - dotaz č. 633

Dotaz: (vložen dne: 17. 2. 2011)
Dobrý den, chtěl bych se informovat jaké jsou povinnosti odpovědného zástupce a zda mu hrozí nějaké postihy, pokud by u mě nastal finanční nebo pracovní problém. Chci jít na OSVČ jako zámečník, bohužel nesplňuji 6 let praxe, ani vyučení, proto chci požádat známého, který má ovšem strach ze zodpovědnosti a možných hrozeb. Děkuji Vám za odpověď s pozdravem Lubomír Motyl

Odpověď: (vložena dne: 18. 2. 2011)
Dobrý den, pane Motyl,

odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá podnikateli za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů, a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu, přičemž může být ustanoven do funkce odpovědného zástupce nejvýše pro 4 podnikatele.

Vztah mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem má zcela soukromoprávní povahu. Zákon ponechává na vůli podnikatele a odpovědného zástupce, jaký druh vztahu zvolí. Může se jednat nejen o vztah pracovněprávní, ale i např. občansko či obchodně-právní. Požadavek formy smlouvy není stanoven a vyplývá tedy z právního předpisu, podle kterého je smlouva uzavřena. Součástí smlouvy mohou být i konkrétní práva a povinnosti odpovědného zástupce.

Odpovědný zástupce neodpovídá za provozování příslušné živnosti jako celku, právní odpovědnost za uzavírání konkrétních smluvních vztahů a za jejich plnění nese vůči svým partnerům podnikatel.

Zdeňka Janků

hostinská činnost - dotaz č. 605

Dotaz: (vložen dne: 20. 9. 2010)
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda si mohu ohlásit živnost hostinská činnost, jsem vyučená cukrářka a 4 roky jsem zaměstnaná ve výrobně zákusků. To si mohu nechat potvrdit. Děkuji za odpověď.

Odpověď: (vložena dne: 21. 9. 2010)
Dobrý den,

učební obor cukrářka je považován za příbuzný obor vzdělání pro živnost "Hostinská činnost" ve smyslu ustanovení § 22 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Před obecním živnostenským úřadem proto můžete prokázat svou odbornou způsobilost předmětným výučním listem a dále dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru. (Praxí v oboru se rozumí pro účely živnostenského zákona výkon odborných činností náležejících do oboru nebo příbuzného oboru živnosti.)

Věra Káňová

Pedikúra - dotaz č. 602

Dotaz: (vložen dne: 7. 9. 2010)
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, vlastním živnostenský list (výpis z živnostenského rejstříku) pedikúra, manikúra na dobu neurčitou. Osvědčení o rekvalifikaci nám na manikúra včetně nehtové modeláže, kterou provádím. Chtěla bych dělat i suchou pedikúru, musím k tomu vlastnit osvědčení o rakvalifikaci. Děkuji Mirka.

Odpověď: (vložena dne: 13. 9. 2010)
Dobrý den, paní Mirko,

živnost řemeslná "Pedikúra, maníkúra" náleží mezi živnosti, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, přičemž na pedikúru, manikúru a modeláž nehtů je nutno pohlížet jako na samostatné obory, které mají společný cíl, jímž je péče o ruce a nohy (včetně nehtů). Pokud jste držitelkou živnostenského oprávnění k provozování živnosti "Pedikúra, manikúra" a absolvovala jste pouze rekvalifikační kurz na manikúru (včetně nehtové modeláže), pak pokud hodláte provádět i pedikúru (ať již mokrou, či suchou), je zapotřebí splnit odbornou způsobilost i pro výkon této činnosti. Jednou z možností, uvedených v příloze č. 5 k zákonu č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, u předmětné živnosti, je pak i Vámi zmiňovaná rekvalifikace.

Věra Káňová

neinvazivní liposukce - dotaz č. 590

Dotaz: (vložen dne: 4. 6. 2010)
Dobrý den,
chtěl bych provozovat neinvazivní liposukce - kavitace. Jakou musím mít vyřízenou živnost (masérskou nebo kosmetickou)?

Děkuji,
Karel Malina

Odpověď: (vložena dne: 26. 1. 2011)
Dobrý den, pane Malino,

pro posouzení a zařazení činnosti, spočívající v provozování neinvazivní liposukce (kavitace), bude rozhodující, jakým způsobem bude činnost vykonávána. Vzhledem k tomu, že tyto informace nejsou z Vašeho dotazu zřejmé, nejsme schopni Vám poskytnout jednoznačnou odpověď.

Pouze v obecné rovině uvádíme, že v případě používání přístrojů, pracujících na bázi ultrazvuku, je nutno rozlišovat, k jakému účelu je konkrétní přístroj určen, a u přístrojů zdravotnických výši frekvencí ultrazvuku. Zdravotnické přístroje na bázi ultrazvuku s frekvencí nad 1 MHz nelze v rámci živnostenského podnikání provozovat.

V rámci živnostenského zákona je možné používat, k "neinvazivnímu odstraňování tuků, redukci tukové tkáně, zeštíhlování, k remodelaci či tvarování nebo formování postavy" u zdravých osob, jen takové ultrazvukové přístroje, které mají slabší účinek, než přístroje zdravotnické, a které jsou výrobcem určené k použití nezdravotnickými pracovníky, s frekvencí do 1 MHz (rozptyl +- 100 KHz). Podle účelu, k jakému je konkrétní přístroj určen, lze pak tuto činnost podřadit pod živnost řemeslnou "kosmetické služby" nebo živnost vázanou "Masérské, rekondiční a regenerační služby".

Zdeňka Janků

Přerušení živnosti - dotaz č. 584

Dotaz: (vložen dne: 2. 11. 2009)
Dobrý den, 6.11.2009 mi končí lhůta přerušení mé živnosti. Chtěl bych požádat o její další přerušení. Musím se dostavit osobně nebo lze toto učinit formou nějaké elektronické pošty. Děkuji Martin

Odpověď: (vložena dne: 5. 11. 2009)
Vážený pane Martine,
podání prostřednictvím elektronické pošty, resp. datových schránek, lze vůči orgánům veřejné správy učinit:

1) na elektronickou adresu příslušného úřadu, pokud je zpráva podepsána zaručeným elektronickým podpisem. Podání lze učinit pomocí veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu za podmínky, že podání bude do 5 dnů potvrzeno písemně nebo ústně do protokolu ((§ 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů),
nebo
2) osoba, která má zpřístupněnou datovou schránku, může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, v našem případě vůči kterémukoliv živnostenskému úřadu České republiky, prostřednictvím datové schránky (§ 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), aniž by musela mít elektronický podpis, neboť autenticitu dokumentu zajistí samotný systém datových schránek. Adresu datové schránky adresáta naleznete na adrese: www.datoveschranky.info, pod odkazem: "Seznam OVM".

Petr Jakobi

obchod - dotaz č. 577

Dotaz: (vložen dne: 13. 10. 2009)
Dobrý den, udělala jsem si živnost na nákup, prodej a chci prodávat dekorační předměty pro majitele prodejny. Zboží bude vlastně jeho a já budu jen prodávat na svoji živnost. Musím ohlašovat tedy provozovnu když vlastně není moje a jen v ní prodávám, neplatím za ní nájem? Budu jí mít označenou svím ičem a jménem.
Děkuji za odpověď.
Maříková

Odpověď: (vložena dne: 20. 10. 2009)
Dobrý den, paní Maříková,

k Vašemu dotazu sdělujeme, že podle ustanovení § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ("dále jen živnostenský zákon"), ve znění pozdějších předpisů, je živností soustavná činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Provozovnou se pak pro účely živnostenského zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována, přičemž na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny.

Je na zvážení, zda Vámi popisovaná činnost naplňuje výše uvedené aspekty živnosti a zda by nebylo vhodnější, v daném případě, volit pracovněprávní vztah s ohledem na to, že zboží budete prodávat jménem majitele provozovny, na jeho paragony a k provozovně nebudete mít žádný vztah.

V případě, že byste zboží jako podnikatelka nakoupila a prodávala je dál svým jménem, pak byste měla provozovnu živnostenskému úřadu oznámit a tuto rovněž, v souladu se zněním § 17 odst. 7 a 8 živnostenského zákona, řádně označit. Pokud byste zajišťovala pouze zprostředkování nákupu a prodeje věcí movitých, včetně případného provádění obchodních transakcí na účet jiných nebo v zastoupení jiného (z každého zprostředkování je hrazena provize), bylo by žádoucí živnostenskému úřadu dohlásit k živnostenskému oprávnění "Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona", obor Zprostředkování obchodu a služeb.

Věra Káňová