Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2000/2001
Motto
Čím složitější je život společnosti, tím větší objem znalostí a dovedností si musí každý jednotlivý člověk osvojit, aby se v ní dokázal uplatnit. Čím větší je míra individuální svobody, tím víc záleží na osobní zralosti, odpovědnosti a tvořivosti každého občana. Čím více možností se člověku nabízí, tím víc záleží na jeho vlastních mravních a lidských kvalitách, aby si z nich dokázal dobře vybrat.
Národní program rozvoje vzdělávání, Praha 2001
Cílem reformy veřejné správy je dosáhnout vyšší míry efektivnosti, která je chápána jako vztah mezi veškerými vynaloženými náklady a kvantitou a kvalitou podmínek uspokojování potřeb demokraticky organizovaného uspořádání společnosti.
Z důvodové zprávy k předkládaným zákonům v Poslanecké sněmovně Parlamentu
Seznam zkratek
| BR | okres Bruntál |
| COP | centrum odborné přípravy |
| CSŠ | církevní střední škola |
| ČČK | Český červený kříž |
| ČŠI | Česká školní inspekce |
| DC | dětské centrum |
| DDM | dům dětí a mládeže |
| DD | dětský domov |
| DDÚ | dětský diagnostický ústav |
| DM | domov mládeže |
| DVPP | další vzdělávání pedagogických pracovníků |
| DVÚ | dětský výchovný ústav |
| EU | Evropská unie |
| FM | okres Frýdek‑Místek |
| G | gymnázium |
| HŠ | hotelová škola |
| ISPROFIN | informační systém programového financování |
| ISŠ | integrovaná střední škola |
| KA | okres Karviná |
| KÚ | krajský úřad |
| ME | mistrovství Evropy |
| MPP | minimální preventivní program |
| MSK | Moravskoslezský kraj |
| MS | mistrovství světa |
| MŠMT | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
| MŠ | mateřská škola |
| MV | Ministerstvo vnitra |
| MZe | Ministerstvo zemědělství |
| MZV | Ministerstvo zahraničních věcí |
| NJ | okres Nový Jičín |
| NNO | nezávislé nestátní organizace |
| OA | obchodní akademie |
| OBA | obchodní a bankovní akademie |
| OkÚ | okresní úřad |
| OL | okres Olomouc |
| OMPA | okresní metodik preventivních aktivit |
| OOM | ochrany osob a majetku |
| OPA | obchodní a podnikatelská akademie |
| OP | okres Opava |
| OU | odborné učiliště |
| OV | okres Ostrava-město |
| PC | pedagogické centrum |
| PČR | Policie České republiky |
| PlavŠ | plavecká škola |
| PoŠ | pomocná škola |
| PO | příspěvková organizace |
| PPP | pedagogicko psychologická poradna |
| PP | pedagogický pracovník |
| PrŠ | praktická škola |
| SEPŠ | střední ekonomicko-podnikatelská škola |
| SIS | středisko informatiky a služeb |
| SJŠ | Státní jazyková škola |
| SOŠ | střední odborná škola |
| SOUstr | střední odborné učiliště strojírenské |
| SOU | střední odborné učiliště |
| SOUt | střední odborné učiliště technické |
| SPC | speciálně pedagogické centrum |
| SPgŠ | střední pedagogická škola |
| SpMŠ | speciální mateřská škola |
| SpodŠ | střední podnikatelská škola |
| SPodŠ | střední podnikatelská škola |
| SPŠe | střední průmyslová škola elektrotechnická |
| SpŠ | speciální škola |
| SPŠ | střední průmyslová škola |
| SPV | středisko praktického vyučování |
| SSŠ | středisko služeb školám |
| SŠ | střední škola |
| SUPŠ | střední uměleckoprůmyslová škola |
| SUŠ | střední umělecká škola |
| SVP | středisko výchovné péče |
| SZdŠ | střední zdravotnická škola |
| SZeŠ | střední zemědělská škola |
| ŠD | školní družina |
| ŠJ | školní jídelna |
| ŠMP | školní metodik prevence |
| TP | Technikum Przemyslowe |
| ÚP | úřad práce |
| U | učitel |
| VOŠ | vyšší odborná škola |
| VS | okres Vsetín |
| VÚM | výchovný ústav pro mládež |
| VZdŠ | vyšší zdravotnická škola |
| ZŠ | základní škola |
| ZUŠ | základní umělecká škola |
| ZvŠI | zvláštní škola internátní |
| ZvŠ | zvláštní škola |
I. Úvod
Povinnost zpracovávat a každoročně zveřejňovat výroční zprávu o stavu koncepce a o rozvoji sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v kraji (dále jen výroční zpráva) vychází z ustanovení § 6 odst. 1) zákona č. 132/2000 Sb.
Výroční zpráva by měla především obsahovat zhodnocení stavu jednotlivých oblastí vzdělávací soustavy, tj. komentovat, interpretovat a hodnotit zjištěný stav; toto hodnocení pak doplnit informacemi o hospodaření kraje. V dalších letech by se funkce výroční zprávy měla rozšířit a zaměřit na konkretizaci a hodnocení cílů a priorit krajského dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, jehož nutná existence rovněž vyplývá z výše uvedené normy. Tato historicky první Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje je předkládána za školní rok 2000/2001 a ekonomická data jsou uvedena za rok 2001. Popisované a hodnocené období je specifické, proto i výroční zpráva musí vycházet ze specifického zpracování údajů a spět k jisté specifičnosti výstupů. V uvedeném období došlo totiž k velmi významným změnám v oblasti řízení školství. Decentralizace veřejné správy převádí rozsáhlé pravomoce z odvětvového systému na krajské samosprávy, posléze i na obce. Zřizovatelská funkce ke školám, předškolním a školským zařízením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (v převážné míře) a školských úřadů (zcela) zanikla k 1. 1. 2001 a v průběhu roku 2001 dle zákona č. 157/2000 Sb. ve třech etapách byla převáděna z "přechodných administrátorů" – okresních úřadů – na Moravskoslezský kraj: k 1. 4. 2001 70 subjektů z okresu Ostrava, k 1. 7. 2001 48 z okresu Nový Jičín a 58 z okresu Karviná, k 1. 10. 2001 35 z okresu Bruntál, 35 z okresu Frýdek‑Místek a 44 z okresu Opava. V poslední etapě na Moravskoslezský kraj přešla rovněž zřizovatelská kompetence k 7 školám v gesci Ministerstva zemědělství. Souběžně přecházely i kompetence státní správy do přenesené působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
Popisná část výroční zprávy dokumentuje kolika a kterých vzdělávacích zařízení se změny dotkly. Protože se však jedná o přechodné období a téměř celý popisovaný a hodnocený školní rok proběhl ještě za výchozího stavu, je ve značné míře pro přehlednost ponecháno původní členění dle okresů, které také, respektive referáty školství okresních úřadů, dodávaly významnou část údajů. Personální situace na těchto referátech, vyplývající z přechodného období mezi první a druhou fází územněsprávní reformy, však způsobila, že některé údaje jsou nekompletní, a proto i hůře interpretovatelné, jiné pak zpracovatelé výroční zprávy nemohli zařadit vůbec. Kromě podkladů z uvedených okresních referátů školství byly hlavním zdrojem dat a výstupů zprávy České školní inspekce – souhrnná krajská i o jednotlivých vzdělávacích institucích, údaje úřadů práce, výroční zprávy škol, předškolních a školských zařízení, data republikové provenience zejména z databází Ústavu pro informace a vzdělávání a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a samozřejmě také podklady z vlastní agendy zpracovatele výroční zprávy.
Dílčí interpretace a hodnocení jsou uváděny v analýzách odboru školství, mládeže a sportu a ve zprávách České školní inspekce o jednotlivých typech vzdělávacích institucí a druzích výchovně vzdělávacích aktivit. Z nich vyplývající nejdůležitější trendy, či snad slabé a silné stránky, příležitosti i trendy, jsou uváděny v závěru příslušných oddílů. Jejich cílem je upozornit na nejdůležitější fakta a dát podněty pro koncepční záměry, které, jak je již výše uvedeno, bude ve střednědobém a snad i delším horizontu předkládat dlouhodobý záměr vzdělávání kraje a následující výroční zprávy pak budou konkretizovat.
Věříme, že Výroční zpráva o stavu koncepce a rozvoje sítě a o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje i přes složitost zpracovaného přechodného období požadavky a cíle naplňuje a těšíme se na připomínky a podněty.
II. Popis stavu vzdělávací soustavy v kraji
II.1 Síť předškolních zařízení, škol a školských zařízení v kraji
II.1.1 Souhrnný přehled
Počty ředitelství škol, předškolních a školských zařízení všech zřizovatelů a celkové počty žáků podle okresů
| Okres | Bruntál | Frýdek‑Místek | Karviná | Nový Jičín | Opava | Ostrava | Kraj | |||||||
| Typ školy (zařízení) | škol (zaříz.) | žáků | škol (zaříz.) | žáků | škol (zaříz.) | žáků | škol (zaříz.) | žáků | škol (zaříz.) | žáků | škol (zaříz.) | žáků | škol (zaříz.) | žáků |
| MŠ | 64 | 3393 | 126 | 6507 | 117 | 7253 | 91 | 4670 | 106 | 5493 | 108 | 7859 | 612 | 35175 |
| ZŠ | 46 | 11 546 | 107 | 25 822 | 85 | 31 544 | 76 | 18 202 | 84 | 19 989 | 70 | 32 977 | 468 | 140 080 |
| Speciální školy | 8 | 600 | 10 | 821 | 11 | 1188 | 12 | 859 | 10 | 927 | 19 | 2093 | 70 | 6488 |
| ZUŠ | 7 | 2508 | 9 | 4343 | 9 | 5 083 | 11 | 4 077 | 6 | 3 703 | 13 | 7 166 | 55 | 26880 |
| DDM | 3 | 2898 | 6 | 4133 | 9 | 7 521 | 7 | 4 140 | 5 | 3 768 | 5 | 8 403 | 35 | 30863 |
| DD | 4 | 143 | 3 | 138 | 2 | 91 | 2 | 60 | 3 | 132 | 2 | 63 | 16 | 627 |
| SŠ | 21 | 5752 | 24 | 9529 | 33 | 16502 | 23 | 7865 | 23 | 8453 | 41 | 22672 | 165 | 70773 |
| SPV | 0 | 0 | 1 | 400 | 1 | 334 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 213 | 3 | 947 |
| DDÚ, DVÚ, VÚM | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 68 | 1 | 70 | 0 | 0 | 2 | 102 | 5 | 240 |
| DM | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 399 | 2 | 399 |
| SJŠ | 0 | 0 | 1 | 571 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1496 | 2 | 2067 |
| Šk. hospodářství | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 218 | 0 | 0 | 1 | 227 | 1 | 266 | 3 | 711 |
| PlavŠ | 2 | 2670 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 6573 | 1 | 7075 | 4 | 16318 |
| ŠvP | 0 | 0 | 1 | 1400 | 3 | 4384 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 3239 | 6 | 9023 |
| PPP | 2 | 10543 | 1 | 2981 | 1 | 7349 | 1 | 1996 | 1 | 2488 | 2 | 6365 | 8 | 31722 |
| Služby školám | 1 | - | 1 | - | 1 | - | 1 | - | 1 | - | 1 | - | 6 | - |
| Společné strav. | 5 | 14019 | 1 | 23363 | 19 | 30082 | 0 | 21450 | 17 | 23873 | 29 | 35324 | 71 | 148111 |
| Celkem | 163 | 54072 | 291 | 80008 | 294 | 111617 | 225 | 63389 | 258 | 75626 | 300 | 135712 | 1531 | 520424 |
| Skut. škol, žáků | 139 | 21291 | 267 | 42679 | 246 | 56487 | 202 | 31596 | 223 | 34862 | 238 | 65601 | 1315 | 252516 |
Poznámky:
1. V tabulce je ve sloupci typ školy (zařízení) uveden pouze počet ředitelství tohoto typu. Součástí uvedeného typu se však někdy vyskytují i u ředitelství jiného typu školy – podrobný rozbor jednotlivých součástí škol podle typu je obsahem příslušných kapitol této výroční zprávy.
Naproti tomu počet žáků je vždy uváděn celkově za všechny součásti příslušného typu (i když nejsou samostatným ředitelstvím), aby bylo patrné, kolik je celkem žáků na jednotlivých typech škol (zařízení). Tzn., že například u mateřských škol je uvedeno celkem 612 ředitelství (a není uvedeno dalších 37 MŠ při ZŠ a 1 MŠ při PoŠ), ale dětí je uvedeno všech 35 175 (tzn. včetně dětí v uvedených 37 MŠ při ZŠ a 1 MŠ při PoŠ). Podobně je tomu u ostatních typů škol (zařízení).
2. Tabulka uvádí počty dětí "obsluhovaných" předškolními zařízeními, školami a školskými zařízeními, přičemž je nutné mít na zřeteli, že se tytéž děti mohou započítávat současně i v několika řádcích. Skutečné počty dětí procházejících školskou soustavou na území Moravskoslezského kraje (tj. počítané pouze jednou) jsou dány součtem "nosných" či "povinných" řádků MŠ, ZŠ, SpŠ a SŠ. Tyto součty jsou uvedeny v posledním řádku tabulky.
II.2 Mateřské školy
II.2.1 Charakteristika sítě
V Moravskoslezském kraji bylo ve školním roce 2000/2001 v provozu celkem 650 předškolních zařízení, s celkovým počtem 35 175 zapsaných dětí. Z celkového počtu předškolních zařízení bylo 630 zřizovaných obcemi a 20 jinými subjekty. Rozdíl mezi celkovou kapacitou předškolních zařízení zřizovaných obcemi a skutečným počtem zapsaných dětí činil v rámci Moravskoslezského kraje 6 202, to je 15% z celkové kapacity předškolních zařízení. Tento počet odpovídá počtu 310 tříd předškolních zařízení s průměrným počtem 20 dětí na třídu.
Z celkového počtu 630 předškolních zařízení zřizovaných obcemi bylo 37 součástmi základních škol. Celkový počet tříd v předškolních zařízeních zřizovaných obcemi činil 1535, přičemž 1498 tříd bylo v samostatných mateřských školách a 37 tříd bylo při školách základních. Průměrný počet dětí na třídu předškolních zařízení zřizovaných obcemi (včetně tříd při školách základních) činil 21,7. Na jednoho pedagoga MŠ příslušelo průměrně 12,5 dětí. Značné rozdíly mezi jednotlivými okresy jsou dány jejich specifiky. Počet speciálních tříd v běžných mateřských školách v rámci jednotlivých okresů ovlivňuje průměrný počet dětí na pedagoga, jelikož naplněnost těchto tříd je určována odlišnou právní normou.
V současné době dochází v některých obcích ke změnám právní formy školy na příspěvkovou organizaci a slučování několika předškolních zařízení v jeden subjekt. Dalším významným trendem je integrace mateřské školy se základní školou, přičemž mateřská škola se stane součástí školy základní.
| Bruntál | ||||
| Dle počtu tříd | Počet škol | Počet polodenních tříd | Počet dětí na třídu | Počet dětí na učitele |
| jednotřídní | 30 | 0 | 22,06 | 12,42 |
| dvoutřídní | 16 | 0 | 23,97 | 12,46 |
| trojtřídní | 3 | 0 | 22,56 | 12,93 |
| čtyřtřídní | 10 | 0 | 21,4 | 11,83 |
| pětitřídní | 3 | 0 | 23 | 12,72 |
| šestitřídní | 2 | 0 | 26,08 | 13,04 |
| třída MŠ při ZŠ | 6 | 6 | 16,5 | 16,5 |
| Celkem | 70 | 6 | 22,22 | 12,75 |
| Frýdek‑Místek | ||||
| Počet škol | Počet polodenních tříd | Počet dětí na třídu | Počet dětí na učitele | |
| jednotřídní | 43 | 0 | 22,62 | 11,91 |
| dvoutřídní | 42 | 9 | 22,26 | 13,04 |
| trojtřídní | 17 | 6 | 21,39 | 12,55 |
| čtyřtřídní | 14 | 3 | 24,14 | 12,94 |
| pětitřídní | 4 | 2 | 21,4 | 12,15 |
| šestitřídní | 4 | 2 | 23,87 | 13,02 |
| třída MŠ při ZŠ | 9 | 9 | neuveden | 11,32 |
| Celkem | 133 | 31 | 22,61 | 12,58 |
| Karviná | ||||
| Počet škol | Počet polodenních tříd | Počet dětí na třídu | Počet dětí na učitele | |
| jednotřídní | 25 | 0 | nedodáno | nedodáno |
| dvoutřídní | 24 | 5 | nedodáno | nedodáno |
| trojtřídní | 23 | 7 | nedodáno | nedodáno |
| čtyřtřídní | 23 | 9 | nedodáno | nedodáno |
| pětitřídní | 5 | 0 | nedodáno | nedodáno |
| šestitřídní | 4 | 0 | nedodáno | nedodáno |
| třída MŠ při ZŠ | 10 | 10 | nedodáno | nedodáno |
| Celkem | 114 | 31 | nedodáno | nedodáno |
| Nový Jičín | ||||
| Počet škol | Počet polodenních tříd | Počet dětí na třídu | Počet dětí na učitele | |
| jednotřídní | 25 | 1 | 21,6 | 11,7 |
| dvoutřídní | 34 | 3 | 21,9 | 12,6 |
| trojtřídní | 23 | 2 | 23,4 | 12,5 |
| čtyřtřídní | 3 | 0 | 25 | 12,6 |
| pětitřídní | 4 | 0 | 22,5 | 12,7 |
| třída MŠ při ZŠ | 10 | 10 | 18,2 | 13,9 |
| Celkem | 99 | 16 | 22,63 | 12,56 |
| Opava | ||||
| Počet škol | Počet polodenních tříd | Počet dětí na třídu | Počet dětí na učitele | |
| jednotřídní | 33 | 0 | 24,66 | 12,33 |
| dvoutřídní | 34 | 19 | 20,88 | 12,68 |
| trojtřídní | 18 | 12 | 19,96 | 13,31 |
| čtyřtřídní | 12 | 5 | 23,16 | 12,49 |
| pětitřídní | 5 | 2 | 23,12 | 12,29 |
| šestitřídní | 2 | 1 | 19,17 | 10,45 |
| osmitřídní | 1 | 0 | 21,25 | 12,14 |
| třída MŠ při ZŠ | 2 | 2 | 12 | 12 |
| Celkem | 107 | 41 | 20,17 | 11,95 |
| Ostrava | ||||
| Počet škol | Počet polodenních tříd | Počet dětí na třídu | Počet dětí na učitele | |
| jednotřídní | 8 | 0 | 24,83 | 12,48 |
| dvoutřídní | 30 | 10 | 21,8 | 12,26 |
| trojtřídní | 21 | 3 | 23,39 | 12,19 |
| čtyřtřídní | 26 | 12 | 22,36 | 12,16 |
| pětitřídní | 14 | 9 | 21,51 | 11,69 |
| šestitřídní | 6 | 1 | 20,75 | 11,15 |
| sedmitřídní | 1 | 1 | 18,33 | 8,81 |
| devítitřídní | 1 | 0 | 23,11 | 11,55 |
| Celkem | 107 | 36 | 22,04 | 11,86 |
| Moravskoslezský kraj celkem | ||
| Počet škol | Počet polodenních tříd | |
| jednotřídní | 164 | 1 |
| dvoutřídní | 180 | 46 |
| trojtřídní | 105 | 30 |
| čtyřtřídní | 88 | 29 |
| pětitřídní | 35 | 13 |
| šestitřídní | 18 | 4 |
| sedmitřídní | 1 | 1 |
| osmitřídní | 1 | 0 |
| devítitřídní | 1 | 0 |
| třída MŠ při ZŠ | 37 | 37 |
| Celkem | 630 | 161 |
II.2.2 Údaje o podmínkách a výsledcích výchovy a vzdělávání
Předškolní institucionální výchova prošla postupnou vnitřní reformou, která přinesla do praxe řadu změn. V předškolních zařízeních převládalo pojetí výchovně vzdělávacího procesu jako rozvíjení dětské osobnosti, stimulování zájmů, sklonů a tvořivosti. Vytváření konkurenčních prostředí v mateřských školách mělo nadále zvyšující tendenci, o čemž svědčí různorodost nabídky vzdělávacích programů. Realizace předškolní výchovy v mateřské škole vyžadovala jak náročnou teoretickou orientaci, tak praktický výkon. Kvalitativní změny v plnění pedagogické funkce učitelek mateřských škol byly v úzké spojitosti se zvyšující se náročností jejich praktické činnosti.
II.2.2.1 Péče o děti se zdravotním postižením
Integrace dětí se zdravotním postižením
Integrace zdravotně postižených dětí do běžných tříd MŠ se realizuje dle Metodického pokynu k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č. j. 16138/98-24, Věstník MŠMT č. 6/1998.
V běžných třídách mateřských škol bylo integrováno 484 dětí se zdravotním postižením. Z toho:
- 72 % dětí s vadami řeči
- 2,7 % dětí se sníženou psychosociální adaptací
- 7,9 % dětí tělesně postižených
- 1,4 % dětí sluchově postižených
- 6 % dětí mentálně postižených
- 0,4 % dětí s lékařskou diagnózou autismus
- 1 % dětí se zrakovým postižením
- 8,3 % dětí s více vadami
Přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí nebyly v Moravskoslezském kraji zřízeny, neboť mateřské školy disponovaly dostatečně velkou kapacitou v běžných třídách, včetně možností individuální práce s těmito dětmi.
Bezbariérové třídy v běžných mateřských školách v rámci Moravskoslezského kraje nebyly realizovány. Pouze ve Speciální základní a mateřské škole pro děti s více vadami Naděje Frýdek‑Místek, Škarabelova 562, jejímž zřizovatelem je Město Frýdek‑Místek, je bezbariérová mateřská škola v provozu.
| Druh zdravotního postižení | BR | FM | KA | NJ | OP | OV | Kraj |
| mentálně postižené | 1 | 5 | 7 | 4 | 13 | 30 | |
| sluchově postižené | 1 | 1 | 1 | 3 | 1 | 7 | |
| zrakově postižené | 4 | 1 | 5 | ||||
| s vadami řeči | 67 | 10 | 3 | 30 | 239 | 349 | |
| tělesně postižené | 6 | 10 | 6 | 1 | 12 | 3 | 38 |
| s více vadami | 9 | 1 | 11 | 9 | 6 | 4 | 40 |
| se sníženou psychosociální adaptací | 1 | 1 | 3 | 6 | 2 | 13 | |
| s lékařskou diagnózou autismus | 1 | 1 | 2 | ||||
| Celkem | 85 | 19 | 39 | 20 | 71 | 250 | 484 |
| Okres | na pomůcky | na mzdy (Kč bez odvodu) |
| Bruntál | 12 600 | 102 500 |
| Frýdek‑Místek | 0 | 0 |
| Karviná | 16 500 | 16 200 |
| Nový Jičín | 0 | 0 |
| Opava | 30 100 | 169 200 |
| Ostrava | 48 000 | 271 640 |
| Celkem | 107 200 | 559 540 |
Speciální třídy poole druhu postižení
Počet speciálních tříd v běžných mateřských školách v rámci Moravskoslezského kraje činil 67.
- Pro děti s vadami řeči bylo 43 tříd s počtem 460 zapsaných dětí, což vzhledem k platné legislativě (Vyhláška MŠMT č. 127/1997 Sb., o speciálních školách a speciálních mateřských školách), odpovídá počtu 57,5 tříd.
- Počet tříd pro děti se zrakovým postižením byl 9. Počtu zapsaných dětí odpovídá počet 11 tříd.
- Počet tříd pro děti zdravotně oslabené činil 2. Počtu zapsaných dětí odpovídá počet 3,6 tříd.
- Počet tříd pro děti s více vadami činil 7, danému počtu zapsaných dětí odpovídá počet 11,2 tříd.
- Počet tříd pro děti se sníženou psychosociální adaptací činil 3. Danému počtu dětí však odpovídá počet 4,2 tříd.
- Počet tříd pro děti zdravotně oslabené činil 2. Počtu zapsaných dětí však odpovídá počet 3,6 tříd.
Ze srovnání vyplývá, že ředitelky daných předškolních zařízení stanovovaly výjimky z maximálního počtu dětí ve třídě.
| Bruntál | Frýdek‑Místek | Karviná | Nový Jičín | |||||||||
| Třídy pro děti | a | b | c | a | b | c | a | b | c | a | b | c |
| mentálně postižené | 1 | 2 | 14 | |||||||||
| zrakově postižené | 2 | 5 | 50 | |||||||||
| s vadami řeči | 7 | 7 | 70 | 6 | 7 | 87 | 1 | 5 | 50 | |||
| zdravotně oslabené | 1 | 1 | 11 | |||||||||
| s více vadami | 1 | 1 | 18 | |||||||||
| se sníženou psychosociální adaptací | ||||||||||||
| Celkem | 9 | 9 | 99 | 7 | 9 | 101 | 3 | 10 | 100 | 0 | 0 | 0 |
| Opava | Ostrava | Kraj | ||||||||||
| Třídy pro děti | a | b | c | a | b | c | a | b | c | |||
| mentálně postižené | 1 | 1 | 9 | 2 | 3 | 23 | ||||||
| zrakově postižené | 2 | 4 | 40 | 4 | 9 | 90 | ||||||
| s vadami řeči | 2 | 2 | 18 | 13 | 22 | 235 | 29 | 43 | 460 | |||
| zdravotně oslabené | 1 | 1 | 25 | 2 | 2 | 36 | ||||||
| s více vadami | 1 | 1 | 7 | 4 | 5 | 42 | 6 | 7 | 67 | |||
| se sníženou psychosociální adaptací | 3 | 3 | 42 | 3 | 3 | 42 | ||||||
| Celkem | 7 | 7 | 92 | 20 | 32 | 326 | 46 | 67 | 718 | |||
II.2.2.2 Pedagogičtí pracovníci
V mateřských školách pracovalo ve školním roce 2000/2001 2 850 pedagogů s celkovým počtem 2 738 přepočtených úvazků. V předškolních zařízení pracovalo 89% pedagogů se 100% pracovními úvazky a 11% pedagogů se sníženými pracovními úvazky. Z celkového počtu pedagogů jich 1,48 % nesplňovalo kvalifikační požadavky.
Další vzdělávání pedagogických pracovníků včetně ředitelek mateřských škol probíhalo a probíhá ve všech okresech na základě nabídek středisek služeb školám, pedagogických center, středisek informatiky a služeb, vysokých škol a dalších institucí. Typ studia vychází z potřeb určité mateřské školy a z potřeb, které jsou důležité pro výkon pedagogické a odborné funkce.
Do budoucna bude potřeba řešit problém úbytku dětí v mateřských školách a s tím spojené další perspektivy učitelek mateřských škol. Jednou z možností je umístění těchto učitelek na základních školách, speciálních školách nebo jazykových školách s podmínkou doplnění vysokoškolského vzdělání.
| Bruntál | Opava | Frýdek‑Místek | ||||
| Počet | z toho nekvalif. | Počet | z toho nekvalif. | Počet | z toho nekvalif. | |
| Fyzické osoby | 283 | 8 | 448 | 14 | 539 | 4 |
| Přepočtené úvazky | 260 | 6 | 424 | 12 | 514 | 4 |
| 100% pracovní úvazek | 210 | 2 | 410 | 7 | 495 | 4 |
| Snížený pracovní úvazek | 73 | 6 | 38 | 7 | 44 | 0 |
| Ostrava | Nový Jičín | Karviná | ||||
| Počet | z toho nekvalif. | Počet | z toho nekvalif. | Počet | z toho nekvalif. | |
| Fyzické osoby | 674 | 0 | 374 | 10 | 532 | 6 |
| Přepočtené úvazky | 660 | 0 | 360 | 6 | 520 | 6 |
| 100% pracovní úvazek | 614 | 0 | 330 | 0 | 468 | 6 |
| Snížený pracovní úvazek | 60 | 0 | 44 | 10 | 64 | 0 |
| Moravskoslezský kraj | ČR | |||||
| Počet | z toho nekvalif. | Počet | ||||
| Fyzické osoby | 2 850 | 42 | 23 800 | |||
| Přepočtené úvazky | 2 738 | 34 | 23 575 | |||
| 100% pracovní úvazek | 2 527 | 19 | 22 979 | |||
| Snížený pracovní úvazek | 323 | 23 | 821 | |||
II.2.2.3 Nadstandardní výchovně vzdělávací práce
V předškolních zařízeních byly realizovány různé formy nadstandardní výchovně vzdělávací práce, a to nejen ve vlastních profilacích, ale též formou různých kroužků v těsné spolupráci s rodičovskou veřejností.
Nejfrekventovanější profilace mateřských škol
- projekt Zdravá mateřská škola
- projekt Začít spolu
- uplatňování principů pedagogiky Marie Montessori
- LEGO DACTA
- uplatňování prvků waldorfské pedagogiky
- projekty zaměřené na dopravní výchovu
- projekty zaměřené na tvořivou dramatiku
- projekty zaměřené na ekologickou výchovu
- projekty zaměřené na estetickou výchovu
- uplatňování metody Dobrého startu
- křesťanská výchova
Nejfrekventovanější kroužky v předškolních zařízeních
V rámci tělesné výchovy se nejčastěji v mateřských školách organizují zájmové kroužky sportovní gymnastiky, bruslení, lyžování, předplaveckého výcviku, baletní školičky, tenisové školičky, jógy či dětského aerobiku.
V oblasti hudební výchovy se kroužky zaměřují na výuku hry na flétnu, klavír, keyboard, dále na hudebně pohybovou výchovu a na sborový zpěv.
Ve výtvarné výchově jsou kroužky zaměřeny nejčastěji na nekonvenční výtvarné techniky, na hru s přírodninou, konstruktivní hry nebo výrobu keramiky.
Ve složkách rozumové výchovy děti navštěvují dramatické kroužky, kroužky tvořivé dramatiky, vzdělávání na osobních počítačích, výuku jazyka německého nebo jazyka anglického.
Společné aktivity pro děti, rodiče a širokou veřejnost
V mateřských školách se uskutečňuje i mnoho společných aktivit pro děti, rodiče i širokou veřejnost, jako například drakiády, sběr papíru, šípků, pomerančové kůry, tábornické a sáňkařské dny, vítání jara, mikulášské nadílky, oříškiády a barbiniády, pečení perníků s rodiči, slavnostní vystoupení a besídky, návštěvy kin, koncertů a loutkových představení, společné karnevaly, slavnosti ke Dni matek, ke Dni dětí, soutěže, ukončení školního roku – rozloučení s předškoláky, oslavy narozenin dětí, realizace regionálních tradic, Kluby pro matku a dítě Baby, Bambino, výlety na kolech, jízdy na koních a ponících, vydávání školních zpravodajů a časopisů, akademie mateřských škol, účast na celostátním festivalu Mateřinka v Nymburce.
Spolupráce s jinými subjekty
Mateřské školy při své výchovné práci spolupracují s mnoha dalšími subjekty, jako jsou ZŠ, ŠD, ZUŠ, ZvŠ, DDM, Česká policie, Hasiči, PPP, pediatři, kliničtí logopedi, stacionáře pro zdravotně postižené děti, SSŠ.
II.2.3 Hodnocení Českou školní inspekcí
Hodnocení průběhu a kvality výchovných činností
- Stále přetrvává stav, kdy není stanovena celková koncepce předškolní výchovy v rámci výchovně vzdělávací soustavy. Převážná část mateřských škol využívá Program výchovné práce (1983) a z něho odvozené Časově tematické plány (1987).
- V plánování mateřských škol převažují týdenní tematické plány, které většinou člení pedagogickou činnost do tradiční struktury režimu dne a do výchovných složek.
- V zaměření pedagogické práce jsou uplatňovány dílčí poznatky z dalšího vzdělávání učitelek, ale zejména je ke zvýšení aktuálnosti vzdělávacích metod využívána současná metodická literatura, převážně z nakladatelství Portál.
- V organizaci pedagogické práce jsou obvykle jednoznačně rozčleněny spontánní a řízené činnosti, převládá naplňování pedagogického záměru v rámci plánovaných řízených činností.
- Program mateřských škol splňuje požadavek všestrannosti ve výchově a vzdělávání.
- Podíl nadstandardních aktivit v programech mateřských škol se nezvyšuje (zájmové kroužky, kulturní a společenské akce apod.).
- Komunikace mateřských škol s rodiči se ve větší míře zaměřuje na aktivní formy, které směřují k praktické spolupráci a poradenské činnosti.
- Organizace pedagogického programu je časově uvolněná, převažuje variabilita v užívání metod a postupně se ve větší míře uplatňuje integrace výchovných složek při organizaci řízených činností.
- Motivace je běžnou a významnou součástí pedagogického procesu, prolíná se celou jeho strukturou. Zaměřuje se zejména na povzbuzení zájmu dětí o zapojení do programu třídy a udržení pozornosti. Převažuje velmi kvalitní vnější motivace povzbuzující pozornost třídy, v menší míře se vyskytuje motivace vnitřní zaměřená na individuální prožívání dětí.
- Formy hodnocení jsou včleňovány do práce s dětmi v průběhu celého dne, jednoznačně jsou preferovány pozitivní formy. Převažuje hodnocení slovními formulacemi, jiné metody jsou spíše výjimečné. Zaměřují se zejména na sociální projevy dětí v rámci skupiny, v menší míře se vyjadřují k výsledkům vzdělávání.
- Formy interakce a komunikace se pozitivně rozvíjejí ve spojitosti s uvolněností a vyšší individualizací pedagogického programu. Uplatňují se nové formy komunikace, které vedou k aktivnějšímu zapojení dětí. V mateřských školách byla zaznamenána přirozená kázeň bez projevů agresivity.
Podmínky výchovy
- Činnost mateřských škol se odvíjí od vlastního systému plánování každé školy. Převažují roční plány, které reagují na analýzu předchozího školního roku. Zvyšuje se jejich praktická využitelnost a přibývají plány s dlouhodobější orientací a výraznějším koncepčním záměrem.
- Základem práce ve třídách jsou stále dílčí tematické plány zpracovávané učitelkami. Většinou jsou týdenní a vyjadřují základní pedagogické záměry. Zjištěná úroveň v kvalitě pedagogické práce je obvykle přímo úměrná kvalitě plánování.
- Organizace mateřských škol je funkční, prakticky reaguje na podmínky a průběh vzdělávání.
- Vnitřní informační systém mateřských škol je bezproblémový.
- Podstatně se zlepšuje vnější informační systém – vede k účinnější propagaci činnosti mateřských škol, inovací forem komunikace se zlepšila informovanost rodičů a veřejnosti.
- Kontrolní mechanismy jsou zaměřeny především na fungování provozu a organizace předškolního zařízení, sledování a vyhodnocování efektivity pedagogické práce je dlouhodobě slabším prvkem v řízení mateřských škol.
- Převažující nekonfliktní interpersonální vztahy v mateřských školách a demokratický přístup k vedení pracovníků pozitivně ovlivňují profesní spolupráci na pracovištích.
- V průběhu práce s dětmi jsou zachovávány zásady psychohygieny, zvyšuje se zastoupení metod práce, které upřednostňují individuální přístup k dítěti a respektování jeho osobních dispozic a potřeb (dostupnost pitného režimu, respektování individuální potřeby spánku, hygieny, hry, odpočinku apod.). Při pobytu venku jsou respektovány povětrnostní a emisní podmínky (ve větších městech), zdravotní stav dětí.
- Personální struktura mateřských škol se vyznačuje stabilitou pedagogických kolektivů, převažuje odborná a pedagogická způsobilost učitelek. Věková struktura se vyznačuje neustálým snižováním průměrného věku pedagogických kolektivů, podíl absolventek v práci v mateřských školách se však projevuje jako zcela nevýrazný a neovlivňuje strukturu kolektivů.
- Provozní podmínky mateřských škol splňují hygienická a bezpečnostní kritéria.
- Materiální zabezpečení pedagogické práce je vzhledem k počtu dětí a výchovně vzdělávacím programům převážně vyhovující. V jeho kvalitě jsou však značné rozdíly a nedostatky byly často zjišťovány zejména u vnitřního zařízení (výrazné opotřebení, omezená funkčnost) a inventáře učebních pomůcek, hraček a spotřebního materiálu (zastaralost a neaktuálnost vzhledem k dnešním metodám práce).
- Finanční podmínky pro zajišťování pedagogického materiálu (učební pomůcky, hračky a spotřební materiál) mají dlouhodobě sestupnou tendenci.
- Snížil se podíl sponzorských aktivit na rozpočtech mateřských škol.
- Zlepšuje se vybavení školních zahrad.
- Interiéry mateřských škol jsou převážně na vysoké estetické úrovni, rozšiřuje se podíl dětí na jeho výzdobě.
- Základní vybavení mateřských škol didaktickou technikou je většinou na průměrné úrovni. Jen zcela výjimečně se zde však vyskytuje počítačové vybavení (není k dispozici pro záměry vzdělávací, pro potřeby řízení školy, neexistuje informační propojení s jinými subjekty – e‑mail, internet).
Podstatná pozitiva
- Kooperativní a nekonfliktní způsob řízení mateřských škol.
- Převažuje odborná a pedagogická způsobilost učitelek mateřských škol.
- Systematická práce s dětmi postavená na pravidelném plánování obsahu pedagogické práce.
- Všestranná orientace obsahu pedagogické práce směřuje k rovnoměrnému a přiměřenému osvojování poznatků a dovedností dětí.
- Omezování nadměrné organizace pedagogického programu a vytváření širší programové nabídky, která zohledňuje aktuální zájmy dětí.
- Preferování osobnostně orientovaného modelu předškolní výchovy.
- Výraznější propagace předškolní výchovy a aktivnější přístup mateřských škol ke spolupráci s rodiči.
- Pozitivní klima na pracovištích a značná míra kooperace všech pracovníků předškolního zařízení.
- Kvalitní výzdoba většiny mateřských škol a zvyšující se podíl dětí na vytváření estetiky vnitřního prostředí.
- Zapojení mateřských škol do výchovně vzdělávacích programů Zdravá mateřská škola a Začít spolu pozitivně ovlivňuje kvalitu jejich činnosti a výrazně motivuje k inovacím v činnosti škol.
- Dlouhodobě nízký počet stížností na práci mateřských škol.
Podstatná negativa
- Při naplňování kapacity tříd se prohlubuje rozpor mezi současným normativním systémem financování a ustanovením vyhlášky MŠMT ČR 35/1992 Sb., o mateřských školách.
- Soustavné omezování finančních prostředků na zajištění materiálních podmínek pro pedagogickou práci ohrožuje podnětnost a efektivitu práce s dětmi.
- U mateřských škol, které jsou sloučeny se základní školou, dochází v důsledku nevýrazného a mnohdy nekompetentního pedagogického vedení ke snižování kvality pedagogické práce a omezení podmínek profesního rozvoje učitelek mateřských škol.
- Zapojení učitelek mateřských škol do systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je ovlivněno nesrovnatelnými finančními i organizačními podmínkami jednotlivých okresů, přístup mateřských škol k využití vzdělávací nabídky velmi často není postaven na koncepčním záměru školy.
Tendence
- V činnosti mateřských škol se prohlubuje orientace na výraznější zohledňování individuálních potřeb a schopností dětí.
- Zvyšuje se zastoupení komunikačních a kooperativních pedagogických metod v procesu výchovy a vzdělávání.
- V mateřských školách jsou pozitivně přijímány tendence, které vyplývají ze zveřejněného Rámcového programu pro předškolní vzdělávání, prohlubuje se vnitřní diskuse o způsobu jeho realizace v programech škol.
- Aktivnější spolupráce základních a mateřských škol spádových obvodů.
- Slučování mateřských škol s malotřídními základními školami v obcích s malým počtem dětí.
- Nedochází k rozšiřování sítě soukromých a církevních mateřských škol.
| Sledovaný ukazatel | Hodnocení předškolních zařízení na pětistupňové škále | ||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |
| Výsledky inspekcí (v %) | 17,7 | 59,4 | 20,8 | 2,1 | 0,0 |
| Stupeň | Legenda | Širší slovní hodnocení |
| 1 | Vynikající | Zcela mimořádný, příkladný |
| 2 | Velmi dobrý | Výrazná převaha pozitiv, drobné a formální nedostatky, nadprůměrná až spíše nadprůměrná úroveň |
| 3 | Dobrý | Negativa a pozitiva téměř v rovnováze, průměrná úroveň |
| 4 | Ještě vyhovující | Převaha negativ, výrazné nedostatky, citelně slabá místa |
| 5 | Nevyhovující | Zásadní nedostatky, které ohrožují průběh výchovně-vzdělávacího procesu |
II.2.4 Významné jevy a trendy
- Počet předškolních zařízení klesá, což je objektivně dáno úbytkem dětí v Moravskoslezském kraji.
- Alternativní projekty výchovně vzdělávacího procesu výrazně přispívají k profilaci mateřských škol a k individualizaci výchovy dětí.
- Na základě spolupráce se speciálně pedagogickými centry a pedagogicko psychologickými poradnami dochází ke zlepšování integrace zdravotně postižených dětí do prostředí mateřských škol.
- Rozšiřují se netradiční formy spolupráce mateřských škol s rodiči dětí.
- Zlepšují se podmínky pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí.
- Rozdílné finanční možnosti obcí se výrazně projevují v materiálně technickém vybavení mateřských škol.
II.3 Základní školy
II.3.1 Charakteristika sítě
Síť základních škol Moravskoslezského kraje je tvořena školami úplnými (1. – 9. ročník) a školami neúplnými (1. – 5. ročník). Celkem se na 468 základních školách vzdělává 140 080 žáků.
V okresech Karviná a Frýdek‑Místek je 13 úplných a 14 neúplných škol, které mají třídy s polským vyučovacím jazykem.
Zřizovatelem základních škol jsou obce, výjimečně církve nebo soukromý zřizovatel (1,3 %). Počet živě narozených dětí Moravskoslezského kraje v období 1990 – 2000 má klesající tendenci. V roce 1990 se v Moravskoslezském kraji narodilo 18 105 dětí, v roce 2000 jen 11 281 dítě. Celkový pokles za toto období činí 6842 děti. Tento klesající vývoj populace se týká všech okresů kraje.
Zřizovatelé pružně reagují na snižující se počet dětí přijímaných do základních škol. Ve spolupráci s Odborem školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a s jeho souhlasem dochází ke slučování škol, případně k jejich vyřazení ze sítě škol a školských zařízení.
Tento trend, vynucený hlavně ekonomickými důvody, bude i nadále pokračovat.
| Počet žáků | Do 250 | 251 – 400 | Nad 400 | Počet škol | Ć žáků na třídu |
| Okres | |||||
| Bruntál | 9 | 9 | 11 | 29 | 20,32 |
| Frýdek‑Místek | 19 | 9 | 27 | 55 | 22,64 |
| Karviná | 10 | 15 | 39 | 64 | 21,00 |
| Nový Jičín | 10 | 13 | 18 | 41 | 21,66 |
| Opava | 15 | 16 | 18 | 49 | 22,57 |
| Ostrava | 8 | 12 | 45 | 65 | 23,19 |
| Kraj | 71 | 74 | 158 | 303 | 21,90 |
V pěti okresech kraje (mimo Ostravu) mají v 53 úplných základních školách na prvním stupni spojené ročníky. Největší počet takovýchto základních škol je v okrese Frýdek‑Místek (43 ZŠ).
| Bruntál | Frýdek‑Místek | Karviná | Nový Jičín | Opava | Ostrava | Kraj | ||||||||
| tříd | žáků | tříd | žáků | tříd | žáků | tříd | žáků | tříd | žáků | tříd | žáků | tříd | žáků | |
| 1. stupeň | 328 | 6 863 | 527 | 11 444 | 713 | 16 624 | 389 | 8 612 | 411 | 8 812 | 796 | 18 387 | 3 164 | 70 742 |
| 2. stupeň | 213 | 4 683 | 484 | 11 451 | 576 | 13 688 | 345 | 7 958 | 382 | 9 086 | 615 | 14 239 | 2 615 | 61 105 |
| Celkem | 541 | 11 546 | 1 011 | 22 895 | 1 289 | 30 312 | 734 | 16 570 | 793 | 17 898 | 1 411 | 32 626 | 5 779 | 131 847 |
| Okres | jednotřídní | dvoutřídní | trojtřídní | čtyřtřídní | pětitřídní | šestitřídní | sedmitřídní | 9 – 11 třídní | celkem | Ć žáků na třídu |
| Bruntál | 4 | 6 | 3 | 1 | 2 | 1 | 0 | 0 | 17 | 15,73 |
| Frýdek‑Místek | 0 | 22 | 12 | 7 | 9 | 0 | 1 | 1 | 52 | 16,65 |
| Karviná | 1 | 12 | 2 | 1 | 3 | 1 | 0 | 1 | 21 | 18,95 |
| Nový Jičín | 5 | 13 | 6 | 4 | 6 | 0 | 0 | 1 | 35 | 17,11 |
| Opava | 1 | 9 | 11 | 2 | 11 | 1 | 0 | 0 | 35 | 17,28 |
| Ostrava | 0 | 0 | 0 | 3 | 2 | 0 | 0 | 0 | 5 | 15,41 |
| Kraj | 11 | 62 | 34 | 18 | 33 | 3 | 1 | 3 | 165 | 16,86 |
V Moravskoslezském kraji (mimo Ostravu) je celkem 13 základních škol, které mají v jedné třídě tři ročníky.
| Počet ZŠ | Počet tříd | Počet žáků | Počet učitelů | Počet žáků na učitele | |
| Česká republika | 4031 | 48 139 | 1 064 523 | 68 155 | 15,61 |
| Moravskoslezský kraj | 468 | 6 274 | 140 080 | 8 960 | 15,63 |
| % | 11,6 | 13,1 | 13,2 | 13,1 | 100,1 |
V počtu tříd a žáků se Moravskoslezský kraj řadí na první místo v republice, v počtu škol zaujímá místo druhé.
| Okres | ZŠ 1.-5. | ZŠ 1.-9. | ||
| 2000/2001 | 2001/2002 | 2000/2001 | 2001/2002 | |
| Bruntál | 1 | 1 | 5 | 5 |
| Frýdek‑Místek | 11 | 9 | 3 | 3 |
| Karviná | 2 | 2 | 3 | 5 |
| Nový Jičín | 5 | 4 | 2 | 3 |
| Opava | 2 | 2 | 0 | 0 |
| Ostrava | 4 | 4 | 0 | 0 |
| Kraj | 25 | 22 | 13 | 16 |
Minimální průměrný počet žáků ve třídě stanovuje školský zákon č. 29/1984 Sb., v platném znění. Nesplňuje‑li škola stanovený limit žáků, musí zřizovatel zažádat o výjimku MŠMT ČR. Vzhledem ke klesající populaci lze předpokládat nárůst žádostí o výjimky.
Školní rok 2000/2001 – ZŠ 1. – 5. žáků tříd Školní rok 2001/2002 – ZŠ 1. – 5. žáků tříd
Okres Bruntál
ZŠ Karlova Studánka 24 2 ZŠ Karlova Studánka 20 2
Okres Frýdek‑Místek
ZŠ Dolní Lomná 38 3
ZŠ Hrčava 25 2 ZŠ Horní Domaslavice 20 2
ZŠ Žabeň 25 2 ZŠ Milíkov 26 2
ZŠ Staré Hamry 47 3 ZŠ Staré Hamry 46 3
PZŠ Dolní Lomná 20 2 PZŠ Dolní Lomná 19 2
PZŠ Košařiska 18 2 PZŠ Košařiska 16 2
PZŠ Třinec, Konská 18 2 PZŠ Třinec, Konská 14 2
PZŠ Milíkov 27 2 PZŠ Milíkov 25 2
PZŠ Nýdek 20 2 PZŠ Nýdek 19 2
PZŠ Třinec, Ropice 146 26 2 PZŠ Třinec, Ropice 146 29 2
Okres Karviná
PZŠ Český Těšín, Pod Zvonek 20 38 3
PZŠ Těrlicko 24 2 PZŠ Těrlicko 24 2
PZŠ a MŠ Albrechtice 23 2
Okres Nový Jičín
ZŠ Kopřivnice – Lubina 39 3
ZŠ Fulnek – Vlkovice 15 1 ZŠ Kujavy 13 1
ZŠ Vražné 28 2 ZŠ Bílovec – Stará Ves 25 2
ZŠ Zbyslavice 13 1 ZŠ Zbyslavice 12 1
ZŠ Životice u Nového Jičína 11 1 ZŠ Životice u Nového Jičína 10 1
Okres Opava
ZŠ Hradec na Mor. – Domoradovice 10 1 ZŠ Hradec na Mor. – Domoradovice 11 1
ZŠ Kružberk 22 2 ZŠ Kružberk 21 2
Statut. město Ostrava
ZŠ Ostrava-Bartovice, Bartovická 59 65 4 ZŠ Ostrava-Bartovice, Bartovická 59 63 4
ZŠ Ostrava-Lhotka, Těsnohlídkova 99 54 4 ZŠ Ostrava-Lhotka, Těsnohlídkova 99 56 4
ZŠ Ostrava-Nová Bělá, Mitrovická 389 90 5 ZŠ Ostrava-Nová Bělá, Mitrovická 389 83 5
ZŠ Ostrava-Proskovice, Staroveská 62 53 4 ZŠ Ostrava-Proskovice, Staroveská 62 53 4
Školní rok 2000/2001 – ZŠ 1. – 9. žáků tříd Školní rok 2001/2002 – ZŠ 1. – 9. žáků tříd
Okres Bruntál
ZŠ Stará Ves 140 9 ZŠ Stará Ves 136 9
ZŠ Razová 120 8 ZŠ Razová 117 8
ZŠ Horní Město 122 9 ZŠ Horní Město 120 9
ZŠ Holčovice 134 9 ZŠ Holčovice 133 9
ZŠ Lomnice u Rýmařova 84 7 ZŠ Lomnice u Rýmařova 77 7
Okres Frýdek‑Místek
PZŠ Vendryně 140 9 PZŠ Vendryně 136 9
PZŠ Mosty u Jablunkova 76 6 PZŠ Mosty u Jablunkova 73 6
PZŠ Hnojník 102 8 PZŠ Hnojník 106 8
Okres Karviná
PZŠ Karviná-Fryštát, Dr. Olszaka 102 7 PZŠ Karviná-Fryštát, Dr. Olszaka 96 7
PZŠ Havířov-Bludovice 100 7 PZŠ Havířov-Bludovice 94 7
PZŠ Dolní Lutyně 55 6 PZŠ Dolní Lutyně 56 6
PZŠ Horní Suchá 93 7
PZŠ Karviná-Nové Město, G. Morcinka 124 8
Okres Nový Jičín
ZŠ Šenov u Nového Jičína 141 9 ZŠ Šenov u Nového Jičína 160 9
ZŠ Spálov 149 9 ZŠ Spálov 150 9
ZŠ Sedlnice 127 8
Přestože byly obcím pro uvedené školy uděleny MŠMT výjimky, některými školami nejsou uplatňovány, jelikož v době výjimky stanovené MŠMT došlo k nárůstu žáků na škole.
II.3.2 Údaje o podmínkách a výsledcích výchovy a vzdělávání
| Vzdělávací program | Obecná škola | Národní škola | Základní škola | Waldorfská škola | Celkem |
| ZŠ 1. – 5. | 11 | 1 | 153 | 165 | |
| ZŠ 1. – 9. | 41 | 2 | 297 | 1 | 336 |
| Celkem | 52 | 3 | 450 | 1 | 501 |
| Vyjádření v % | 10,38 | 0,60 | 89,82 | 1,14 | 100,00 |
Poznámka: Jedna škola vzdělává i podle více programů
Ve školním roce 2000/2001 se v základních školách vyučovalo podle učebních dokumentů těchto vzdělávacích programů: Základní škola, Obecná škola, Národní škola.
Každý vzdělávací program je charakteristický svým přístupem k žákům, systémem výuky, prací s učebním plánem apod. Výuka na druhém stupni navazuje na dovednosti, schopnosti a vědomosti získané na prvním stupni a dále je rozvíjí. Oba stupně jsou propojeny základní filozofií a koncepcí zvoleného vzdělávacího programu. Z pedagogicko-didaktických důvodů je doporučováno, aby byl žák v průběhu povinné školní docházky vzděláván podle jednoho vzdělávacího programu a bylo tak co nejúčinněji využito výchovně-vzdělávacího potenciálu příslušného vzdělávacího programu.
Alternativní vzdělávací program Waldorfská škola se v režimu pokusného ověřování (souhlas k této alternativě uděluje MŠMT) dosud vyučuje na šesti školách v republice. V Moravskoslezském kraji se podle tohoto programu vyučuje na ZŠ Ostrava, Matiční 18.
Odlišná forma vzdělávání Domácí vzdělávání je také v režimu pokusného ověřování. Nositeli tohoto typu vzdělávání jsou tři základní školy v ČR. V Moravskoslezském kraji od roku 1999 probíhá na Základní škole Ostrava-Výškovice, Šeříková 33. Do domácího vzdělávání může být zařazen jen žák 1. – 5. ročníku základní školy. O zařazení žáka rozhoduje ředitel školy, která je nositelem tohoto typu vzdělávání, na základě žádosti rodičů žáka. Řídí se podmínkami, které stanovilo MŠMT.
| Kraj | Počet žáků | Počet rodin | Ročník | Počet dětí v ČR | Počet dětí v MSK | |
| Moravskoslezský | 29 | 22 | 1. | 20 | 13 | |
| Olomoucký | 6 | 6 | 2. | 20 | 6 | |
| Zlínský | 10 | 7 | 3. | 11 | 5 | |
| Jihomoravský | 10 | 9 | 4. | 6 | 3 | |
| Pardubický | 2 | 2 | 5. | 5 | 2 | |
| Středočeský | 2 | 2 | Celkem | 62 | 29 | |
| Liberecký | 1 | 1 | ||||
| Jihočeský | 1 | 1 | ||||
| Praha | 1 | 1 | ||||
| Celkem | 62 | 51 |
| Okres | Cizí jazyky | Hudební a výtvarná výchova | Matematika a přírod. předměty | |||
| Počet škol | Počet žáků | Počet škol | Počet žáků | Počet škol | Počet žáků | |
| Bruntál | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | 100 |
| Frýdek‑Místek | 2 | 479 | 1 | 220 | 3 | 285 |
| Karviná | 3 | 1020 | 4 | 606 | 1 | 110 |
| Nový Jičín | 5 | 1022 | 0 | 0 | 2 | 205 |
| Opava | 2 | 728 | 0 | 0 | 2 | 305 |
| Ostrava | 6 | 1351 | 0 | 0 | 3 | 351 |
| Kraj | 18 | 4600 | 5 | 826 | 12 | 1356 |
Některé základní školy mají rozšířenou výuku ve více předmětech. Kromě uvedených předmětů je možnost od školního roku 2001/2002 zřizovat i třídy s rozšířenou výukou informatiky.
Školy s rozšířenou výukou tělesné výchovy
Některé základní školy s třídami s rozšířeným vyučováním tělesné výchovy jsou zařazeny do projektu "Intenzifikace činnosti sportovních tříd". Činnost těchto sportovních tříd je financována MŠMT ČR prostřednictvím sportovních svazů. Do tohoto projektu je v rámci České republiky zapojeno 214 základních škol, z toho 28 ZŠ Moravskoslezského kraje.
Okres Bruntál
ZŠ Bruntál, Jesenická 10 lyžování
ZŠ Rýmařov, Jelínkova 1 lyžování
Okres Frýdek‑Místek
ZŠ Frýdek‑Místek, Jiřího z Poděbrad 3109 házená, volejbal
ZŠ Frýdek‑Místek, E. Krásnohorské 2254 lední hokej
ZŠ Třinec, U Splavu 515 lední hokej
ZŠ Třinec, Jablunkovská 501 atletika, fotbal
Okres Karviná
ZŠ Karviná-Ráj, Prameny 838 lední hokej
ZŠ Karviná-Mizerov, Žižkova 56 házená
ZŠ Karviná 8-Hranice, Tř. Rudé Armády 59/2935 fotbal
ZŠ Havířov-Město, V. Nezvala 1/801 lední hokej
ZŠ Havířov-Město, M. Kudeříkové 14/1143 atletika, basketbal
ZŠ Orlová-Lutyně, Mládí 726 lední hokej
Okres Nový Jičín
ZŠ Nový Jičín, Komenského 66 volejbal
ZŠ Frenštát p. R., Záhuní 408 lyžování
ZŠ Kopřivnice, Husova 340 plavání
Okres Opava
ZŠ Opava, Englišova 82 atletika
ZŠ Opava 1, Mařádkova 154 basketbal
ZŠ Opava, Krnovská 101 fotbal
ZŠ Opava, Komenského 13 lední hokej
Statutární město Ostrava
ZŠ Ostrava, Gen. Píky 13A/2975 basketbal, volejbal
ZŠ Ostrava-Dubina, Václava Košaře 6 fotbal
ZŠ Ostrava-Hrabůvka, Klegova 27 fotbal
ZŠ Ostrava, Nádražní 117 házená
ZŠ Ostrava-Vítkovice, Rostislavova 7 lední hokej
ZŠ Ostrava-Poruba, Dětská 915 lední hokej
ZŠ Ostrava-Poruba, K. Pokorného 1284 plavání
ZŠ Ostrava-Poruba, Porubská 832 atletika
ZŠ Ostrava-Poruba, J. Šoupala 1609 fotbal
Na mnohých ZŠ Moravskoslezského kraje jsou také sportovní třídy, jejichž činnost je financována pouze sportovními svazy.
| Bruntál | Karviná | Ostrava | Kraj | |
| Školy | 1 | 6 | 4 | 11 |
| Třídy | 1 | 9 | 5 | 15 |
| Děti | 22 | 101 | 75 | 198 |
| Vychovatelé – asistenti učitelů | 1 | 5 | 4 | 10 |
Tyto třídy jsou zřizovány od roku 1997. Jsou zřizovány převážně v okresech s velkým počtem dětí pocházejících ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí. Aby se předcházelo komunikačním a adaptačním obtížím, mohou školy využít možnosti zřízení funkce vychovatele-asistenta učitele.
| Okres | Název školy | Počet žáků |
| Frýdek‑Místek | ZŠ Komenského, F-M | 26 |
| Karviná | ZŠ a MŠ s pol. j. vyuč. Dolní Lutyně | 21 |
| ZŠ Havířov-Šumbark, Školní 1/814 | 9 | |
| Opava | Opava, Mírová | 12 |
| Ostrava | Ostrava-Mor. Ostrava, gen. Píky 13A | 21 |
| Kraj | 89 |
Na pěti ZŠ je možnost doplnění základního vzdělání v souladu s metodickým pokynem MŠMT č. j. 17908/95-24 ze dne 1. 10. 1995. Dle tohoto pokynu si mohou základní vzdělání doplnit žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku na základní škole v nižším než devátém ročníku nebo absolvovali zvláštní školu. Ukončené základní vzdělání není již podmínkou pro přijetí na střední školu (novela školského zákona č. 29/1984 Sb.). Rozhodující je úspěšnost žáka při přijímacím řízení a splnění dalších podmínek stanovených střední školou.
| 1. stupeň | 2. stupeň | Celkem | |
| Česká republika | 6 110 | 5 890 | 12 000 |
| Moravskoslezský kraj | 871 | 777 | 1 648 |
| % | 14,2 | 13,2 | 13,7 |
Velký počet žáků ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí ovlivňuje vysoké procento žáků, kteří opakují ročník.
| Okres | Dětí k zápisu | z toho ZŠ 1. – 5. | Zapsaných dětí | z toho ZŠ 1. – 5. | Povolených odkladů | z toho ZŠ 1. – 5. | % odkladů v jednotl. okresech |
| Bruntál | 1321 | 138 | 1162 | 123 | 159 | 15 | 12,09 |
| Frýdek‑Místek | 2621 | 607 | 2330 | 547 | 291 | 60 | 11,1 |
| Karviná | 3880 | 280 | 3394 | 248 | 486 | 32 | 12,53 |
| Nový Jičín | 2148 | 430 | 1769 | 356 | 379 | 74 | 17,64 |
| Opava | 2201 | 483 | 1795 | 418 | 406 | 65 | 18,45 |
| Ostrava | 3437 | 52 | 3031 | 47 | 406 | 5 | 11,81 |
| Kraj | 15608 | 1990 | 13481 | 1739 | 2127 | 251 | - |
| % | 100% | - | 86,37% | - | 13,63% | - | - |
Vyhodnocení zápisů dětí do 1. tříd vykazuje stále vysoký počet odkladů školní docházky. Nejvyšší počet odkladů udává okres Opava a Nový Jičín. Nadále převažuje doporučení odkladu pediatrem.
II.3.2.1 Péče o žáky se zdravotním postižením
Integrace žáků se zdravotním postižením
Při integraci žáků se specifickými vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení se postupuje v souladu s Metodickým pokynem MŠMT č. j. 16 138/98-24.
| Typ školy | Počet škol | % z počtu škol daného typu |
| Úplné ZŠ | 238 | 78,5 % z celkového počtu 303 ZŠ |
| Neúplné ZŠ | 143 | 86,6 % z celkového počtu 165 ZŠ |
| Okres | Na pomůcky (Kč) | Na mzdy (Kč) |
| Bruntál | 66 400 | 556 300 |
| Frýdek‑Místek | 183 600 | 1 777 129 |
| Karviná | 370 500 | 2 284 526 |
| Nový Jičín | 273 266 | 1 352 352 |
| Opava | 130 081 | 1 042 662 |
| Ostrava | 243 600 | 1 187 000 |
| Kraj | 1 267 447 | 8 199 969 |
Speciální a specializované třídy podle druhu postižení
| Třídy pro žáky | Počet škol | Počet tříd | Počet žáků |
| Celkem | 5 | 20 | 223 |
| - zdravotně oslabené | 1 | 5 | 74 |
| - se specif. vývoj. poruchami učení | 4 | 15 | 149 |
| Třídy pro žáky | Počet škol | Počet tříd | Počet žáků |
| Celkem | 4 | 20 | 255 |
| - se specif. vývoj. poruchami učení | 4 | 20 | 255 |
| Třídy pro žáky | Počet škol | Počet tříd | Počet žáků |
| Celkem | 6 | 13 | 146 |
| - s více vadami | 1 | 1 | 7 |
| - se specif. vývoj. poruchami učení | 5 | 12 | 139 |
| Třídy pro žáky | Počet škol | Počet tříd | Počet žáků |
| Celkem | 5 | 16 | 190 |
| - se specif. vývoj. poruchami učení | 5 | 16 | 190 |
| Třídy pro žáky | Počet škol | Počet tříd | Počet žáků |
| Celkem | 3 | 20 | 238 |
| - mentálně postižené | 1 | 3 | 29 |
| - se specif. vývoj. poruchami učení | 2 | 17 | 209 |
| Třídy pro žáky | Počet škol | Počet tříd | Počet žáků |
| Celkem | 18 | 63 | 788 |
| - mentálně postižené | 1 | 2 | 17 |
| - s vadami řeči | 2 | 3 | 31 |
| - se specif. vývoj. poruchami učení | 15 | 58 | 740 |
| Třídy pro žáky | Počet škol | Počet tříd | Počet žáků |
| Celkem | 41 | 152 | 1 840 |
| - mentálně postižené | 2 | 5 | 46 |
| - s vadami řeči | 2 | 3 | 31 |
| - zdravotně oslabené | 1 | 5 | 74 |
| - s více vadami | 1 | 1 | 7 |
| - se specif. vývoj. poruchami učení | 35 | 123 | 1 682 |
Reedukační péče je u žáků prováděna speciálními pedagogy nebo pedagogy, kteří jsou proškoleni pro práci s dětmi s vývojovou poruchou učení. Cílem je postupné vřazování žáků do běžných tříd základních škol. Na území kraje je celkem 16 ZŠ s bezbariérovým přístupem. Nejvíce jich je v okrese Opava.
II.3.2.2 Účast škol ve vzdělávacích programech EU, MŠMT
Okres Bruntál
ZŠ Krnov, Janáčkova 17 Leonardo
Okres Frýdek‑Místek
ZŠ Čeladná Comenius
ZŠ Třinec, Kaštanová Comenius
ZŠ E. Krásnohorské, Frýdek‑Místek Začít spolu
Okres Karviná
ZŠ Havířov-Šumbark, Moravská 29 Socrates
Okres Nový Jičín
ZŠ Záhuní, Frenštát p. Radhoštěm Socrates
ZŠ Komenského, Odry Socrates
ZŠ Albrechtičky Socrates
ZŠ Bravantice Socrates
ZŠ Sjednocení, Studénka Začít spolu
ZŠ Bartošovice Škola podporující zdraví
ZŠ Mošnov Škola podporující zdraví
ZŠ TGM, Studénka, 2. května Škola podporující zdraví
ZŠ Příbor, Jičínská Škola podporující zdraví
ZŠ Npor. Loma, Příbor Škola podporující zdraví
Okres Opava
ZŠ Píšť Socrates
ZŠ Otice Socrates
ZŠ Litultovice Socrates
ZŠ Bolatice Comenius
ZŠ Opava, Kylešovice Začít spolu, Škola podporující zdraví
ZŠ Opava, Šrámkova Začít spolu, Škola podporující zdraví
ZŠ Slavkov Škola podporující zdraví
ZŠ Melč Škola podporující zdraví
Statutární město Ostrava
ZŠ Ostrava-Mor. Ostrava, Nádražní Socrates
ZŠ Ostrava-Radvanice Socrates
ZŠ Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 8 Socrates
ZŠ Ostrava-Svinov, Bílovecká Socrates
ZŠ Ostrava-Poruba, Porubská 831 Socrates
V rámci spolupráce mladé generace na mezinárodní úrovni v oblasti vzdělávání a posílení výuky cizích jazyků se zapojilo 17 ZŠ do programů EU. Největší zájem byl o program Socrates.
II.3.2.3 Přehled ZŠ, jejichž žáci se významně umístili v soutěžích
Na úrovni kraje
Olympiáda v anglickém jazyce: ZŠ Janáčkovo nám., Krnov
ZŠ B. Němcové, Opava
ZŠ E. Beneše, Opava
Olympiáda v českém jazyce ZŠ Ostrava, Březinova 52
Zeměpisná olympiáda ZŠ Třinec, Slezská
ZŠ Karviná, Borovského
ZŠ Ostrava, Zábřeh, Chrjukinova 12
ZŠ Bohumín, ČSA
ZŠ Kopřivnice, Alšova
Mladý historik ZŠ Hradec nad Moravicí
ZŠ Starý Jičín
Chemická olympiáda PZŠ Třinec
ZŠ Petřvald
Matematická olympiáda ZŠ Horní Suchá
Na úrovni republiky
Evropa ve škole – výtvarná část ZŠ TGM, Masarykova, Fulnek
Národní soutěž dětského literárního projevu Náš svět ZŠ Sedlnice
ZŠ Lichnov (NJ)
Soutěž mladých historiků ZŠ Hradec nad Moravicí
II.3.2.4 Pedagogičtí pracovníci, aprobovanost
| Okres | Počet PP (fyzických / přepočtených) | z toho ZŠ 1. – 5. |
| Bruntál | 786 / 713,2 | 73 / 54,7 |
| Frýdek‑Místek | 1684 / 1608,7 | 246 / 207,4 |
| Karviná | 1908 / 1789,8 | 87 / 72 |
| Nový Jičín | 1209 / 1116,2 | 150 / 121,2 |
| Opava | 1359 / 1215,8 | 161 / 134,8 |
| Ostrava | 2014 / 1899,9 | 31 / 25,3 |
| Kraj | 8960 / 8343,5 | 748 / 615,3 |
| Druh školy | Aprobovanost výuky v % | ||||||
| Bruntál | Frýdek‑Místek | Karviná | Nový Jičín | Opava | Ostrava | Kraj | |
| Neúplné ZŠ | 71,77 | 68,6 | 73,41 | 67,1 | 63,03 | 87,36 | 71,88 |
| Úplné ZŠ – 1. stupeň | 62,49 | 75,5 | 73,71 | 76,2 | 65,96 | 87,14 | 73,50 |
| Úplné ZŠ – 2. stupeň | 63,25 | 76,7 | 85,75 | 76,4 | 71,82 | 84,85 | 76,46 |
Úroveň aprobovanosti není optimální. Nedostatek kvalifikovaných učitelů s aprobací pro 1. stupeň ZŠ je řešen dočasným přesunem vyučujících z 2. stupně na 1. stupeň a zaměstnáváním učitelů důchodového věku, výjimečně i nekvalifikovaných pracovníků. Stále přetrvává nedostatek kvalifikovaných vyučujících cizích jazyků. Snížení aprobovanosti výuky na 2. stupni je ovlivněna omezenými možnostmi malých a středně velkých ZŠ, které nemohou přijmout dostatečný počet kvalifikovaných pedagogů různých aprobací. Personální struktura škol je tvořena převážně pedagogickými pracovníky středního věku (nad 45 let) s výraznou feminizací. Počet učitelů činí 12,9 % celkového počtu pedagogických pracovníků ČR, z toho je 87,9 % žen.
II.3.2.5 Rady škol
| Okres | ZŠ 1. – 5. | ZŠ 1. – 9. | celkem |
| Bruntál | 3 | 7 | 10 |
| Frýdek‑Místek | 0 | 8 | 8 |
| Karviná | 0 | 0 | 0 |
| Nový Jičín | 6 | 13 | 19 |
| Opava | 1 | 4 | 5 |
| Ostrava | 0 | 12 | 12 |
| Kraj | 10 | 44 | 54 |
Počet rad škol je nízký. Pro zlepšení spolupráce rodičovské veřejnosti a školy by bylo potřebné tento počet zvyšovat.
II.3.3 Školní družiny
| Okres | počet oddělení | z toho na ZŠ 1. – 5. | počet PP(fyz.) / PP (přep.) | z toho na ZŠ 1. – 5. |
| Bruntál | 99 | 25 | 113 / 93,6 | 27 / 19,89 |
| Frýdek‑Místek | 180 | 46 | 177 / 136,33 | 49 / 29,52 |
| Karviná | 211 | 22 | 181 / 155,81 | 21 / 15,68 |
| Nový Jičín | 121 | 35 | 127 / 106,4 | 36 / 26,6 |
| Opava | 181 | 42 | 181 / 148,3 | 42 / 31,6 |
| Ostrava | 265 | 10 | 254 / 215,5 | 9 / 6,23 |
| Kraj | 1057 | 180 | 1033 / 855,94 | 184 / 129,52 |
Zřízení oddělení ŠD je přizpůsobeno potřebám škol. V neúplných ZŠ je provoz krácený. Činnost je dle zájmu zajišťována i v době letních prázdnin.
Pro žáky 2. stupně jsou zřizovány školní kluby. Dle specifických podmínek školy jsou organizovány i jiné volnočasové aktivity v kroužcích různého zaměření. Jsou vedeny převážně pedagogickými pracovníky, ojediněle jinými pracovníky školy nebo rodiči. Všechny tyto aktivity jsou důležitou součástí života školy, zároveň plní funkci prevence boje proti kriminalitě a jiným nežádoucím jevům.
II.3.4 Hodnocení Českou školní inspekcí
II.3.4.1 Základní školy
Hodnocení průběhu a kvality vzdělávání
- Cílem obsaženým v plánování výchovně vzdělávacího procesu je připravit optimální organizační a obsahové předpoklady pro zvolený vzdělávací program a udržení nadstandardu. Koncepční záměry se zaměřením na vzdělávací proces dokladují ředitelé učebními plány připravenými, až na výjimky, na celé vzdělávací období povinné školní docházky. Vzdělávací cíle programu se promítají do ročního plánu práce i o dílčích plánů poradních metodických orgánů. Ekonomické a personální změny vyvolávají potřebu operativního přístupu, který vede mnohdy k nepopulárním opatřením. Obecně platí:
- časová dotace hlavních předmětů (matematika, český jazyk) je stanovena zpravidla v nejnižší hodnotě bez ohledu na velikost a skladbu žákovského kolektivu,
- výrazně převládá zařazování výuky anglického jazyka, pokračuje ústup od požadavků na výuku německého, případně dalšího cizího jazyka,
- prokazují se značné rozdíly v nabídce volitelných předmětů; nejnižší nabídka je zejména na malých školách,
- je zřejmý ústup od zavádění nepovinných předmětů.
- Obsahová náplň převážné většiny sledovaných hodin byla v rámci osnov vzdělávacího programu Základní škola, jen zcela výjimečně Obecná škola. K dlouhodobé přípravě přistupují učitelé rozdílně, což potvrdily i tematické plány učiva s časovým rozvrhem, které zpracovali v různé kvalitě. Někteří jako rámcové, další a to častěji, již jako funkční pracovní pomůcku s poznámkami o dílčích zjištěních, počtech hodin věnovaných procvičování a systematizaci učiva i přesunech celků. Některé školy dosud neprovedly jejich aktualizaci vzhledem ke změnám a doplňkům osnov, nebylo provedeno členění učiva do jednotlivých ročníků, nebyly plněny osnovy v cizích jazycích.
- Ubývá škol, kde jsou tematické plány učiva zpracovávány pouze pro jeden školní rok, čímž dochází k odchylkám při dodržování minimální hodinové dotace předmětu pro čtyřleté období 2. stupně ZŠ.
- Opětovně se na 1. stupni ZŠ prokázalo upřednostňování obsahu učebnic nad respektováním učebních osnov (matematika, přírodověda, vlastivěda) a jako důsledek pak nežádoucí rozšiřování učiva a zatěžování žáků nadbytečnými informacemi.
- Nedostatky se nadále vyskytují v plánování učiva cizích jazyků, kde není prováděno jeho členění do jednotlivých ročníků.
- Stále převažuje klasické pojetí výuky, v metodických postupech a organizaci vyučování nadále přetrvávají rozdíly mezi učiteli 1. a 2. stupně. Jen výjimečně byla zaznamenána výuka v blocích, projektová výuka a skupinová práce s prvky kooperativního učení.
- Velmi dobře byly organizačně zvládnuty hodiny ve třídách se dvěma spojenými ročníky. Při spojení tří ročníků se již vyskytovaly zjevné problémy.
- Učitelé na 1. stupni ZŠ byli tvořivější (i v přípravě vlastních didaktických pomůcek), zjevná byla promyšlenost žákovských činností, které vhodně a poměrně často střídali. Organizačně využívali prostor učebny, zařazovali cíleně hravé a soutěživé prvky, často spojované s volným i organizovaným pohybem.
- Učitelé 2. stupně ZŠ zaměřovali přípravu na obsah učiva, jeho procvičování a upevňování, organizačně stavěli na zkušenosti s frontální výukou. Uplatňovali spíše tradiční vyučovací metody jako výklad a vysvětlování s využitím vazeb mezi novým učivem, učivem již osvojeným a vlastní zkušeností žáků. Dostatečný prostor byl věnován samostatné práci s následnou kontrolou. Již častěji byly sledovány metody zvyšující podíl žáků na sebevzdělávání vlastní činností.
- V některých hospitovaných hodinách byl poměr pedagogické aktivity a pracovní aktivity žáků nepříznivý. V potřebné míře opět nebyla vedena diferencovaná výuka se zaměřením na talenty, neboť tempo bylo přizpůsobováno průměrným a slabším žákům. Při déletrvajícím jednostranném zatížení žáků v nejvyšších ročnících učitelé zpravidla nebrali na vědomí potřebu odreagování a odpočinku.
- Motivační podněty přispívaly k navození pracovní atmosféry i udržování aktivity žáků. Voleny byly vhodně, přiměřeně věkovým skupinám a pozitivně ovlivňovaly atmosféru hodin. V nižších ročnících působila pozitivně emotivní komunikace, pochvala po ukončení činnosti a prezentace učiva vhodnými didaktickými prostředky. Směrem ke starším žákům aplikovali učitelé úvodní motivaci cílem hodiny, plánovanými činnostmi, průběžným verbálním povzbuzováním a audiovizuálními podněty. Výjimečně se vyskytly reakce učitele vyvolávající u žáka obrannou reakci, případně prožitek neúspěchu.
- Prověřování znalostí a praktických dovedností bylo přirozenou součástí vyučovacích jednotek, vnímáno bylo spíše jako společné opakování doplňované vyučujícím. Dílčí nebo shrnující klasifikace byla méně častá. Přetrvává zjištění, že učitelé na 2. stupni upřednostňují pamětné faktografické znalosti a zvládání mechanismů. Většinu podkladů pro klasifikaci získávají učitelé trvale prostřednictvím písemných prací, případně vlastních nestandardizovaných testů. Prováděná analýza má zpravidla vypovídací hodnotu pro vyučujícího nebo pro metodický orgán. Méně je využívána řediteli jako součást zpětnovazebného systému.
- Převážně povzbuzující styl výuky přispíval ke spolupráci žáků a učitelů. Interakce byla posilována přiměřenými nároky a osobnostním respektováním, méně již výkonovými možnostmi žáka. Ve vzájemné komunikaci byl zjevný úzký sociální kontakt, učitelé si však převážně ponechávali roli mluvčího a ke skutečnému dialogu docházelo zřídka. Ve sledovaných hodinách nebyl vyčleněn žákům dostatečný prostor pro diskusi, případně pro souvislejší mluvený projev. Ne vždy vhodně formulované otázky vedly k jednoslovným odpovědím. Obecně byla konstatována snižující se úroveň komunikativních kompetencí žáků.
Inspekční týmy sledovaly kvalitu výuky zejména v mateřském jazyce, matematice a cizích jazycích. Posuzovány byly rovněž přírodovědné a společenskovědní předměty, méně často předměty výchovného charakteru. Stanovené výukové cíle odpovídaly standardu vzdělávání, ne vždy aktuálnímu složení třídy (např. ve třídách s rozšířenou výukou některých předmětů, ve třídách s vyšším počtem žáků z méně podnětného prostředí a ve třídách s větším počtem integrovaných žáků s poruchami učení). Ze strany vyučujících se projevoval problém nepřesné formulace cíle vyučovací jednotky s tím, že byl zaměňován s organizací hodiny a výukovými formami. Při hodnocení výuky cizích jazyků byl respektován aktuální stav připravenosti učitelů pro výuku cizího jazyka, kladně byla posuzována příprava hodin a snaha o sebevzdělávání.
- Český jazyk: Obsahová náplň sledovaných hodin potvrzovala zaměřování na mluvnické učivo, praktickou aplikaci gramatických a syntaktických poznatků. Žáci byli učiteli kontrolováni, opravováni a převážně vedeni ke zdůvodňování správných tvarů. Učivo bylo interpretováno správně, demonstrační příklady byly promyšlené. V literatuře většina vyučujících uvědoměle pracovala s uměleckým textem. Nedodatečná pozornost byla věnována rozvoji komunikativních a vyjadřovacích schopností a dovedností žáků.
- Matematika: Učitelé upřednostňovali předávání vědomostí a dovedností na úrovni paměti. Rozvíjeli i představivost žáků, dostatek času věnovali řešení aplikačních úloh formou písemné samostatné práce, již průběžně korigovali. Následná kontrola výsledků poskytovala zpětnou vazbu, žáci měli možnost sebekontroly. V řadě škol na 1. stupni nebyl dodržován metodický postup řešení slovních úloh, jejich rozbor však nebyl důsledně prováděn ani na 2. stupni. Žáci přistupovali k řešení úloh mechanicky, k diskusi o řešení úlohy byli vedeni málo.
- Cizí jazyky (anglický a německý): Po věcné a odborné stránce výuky (pokud jde o jazyk samotný, jeho pravidla lexikální a gramatická) se vyučující dopouštěli pouze drobných nepřesností a chyb. Projevovaly se nedostatky vyplývající z neznalosti metodických postupů charakterizujících moderní výuku cizích jazyků. Ze snahy zjednodušit žákům probíranou látku a někdy i z nedostatečné přípravy se často nenaplňovaly komunikativní cíle výuky. Nedostatky ve výuce mluveného jazyka byly způsobeny i špatnou prací vyučujících s magnetofonovými nahrávkami textů z učebnic, nevěnováním pozornosti nácviku správné výslovnosti.
- Přírodovědné předměty (fyzika, chemie, přírodopis, přírodověda, prvouka): Promyšlenost žákovských činností se odvíjela od míry zaujetí vyučujícího pro předmět. V hospitovaných hodinách bylo zaznamenáno vyvozování učiva na základě experimentu, důkazová zjištění, práce žáků s didaktickými pomůckami, různými informačními materiály, ale i ryze teoretický, odborný výklad. I v nejvyšších ročnících byli žáci nedostatečně vedeni k samostudiu a k práci s textem. Efektivitu hodin na 1. stupni výrazně ovlivňovala tvořivost a metodická vyzrálost učitelů. Opakovaně byly zaznamenány nepromyšlené, do podrobnosti zabíhající zápisy učiva prováděné nebo diktované vyučujícím.
Podmínky vzdělávání
- Ředitelé jen výjimečně zavádějí organizaci jiných než hromadných forem vyučování v základní vyučovací hodině. Obecně platí:
- stávající pravidla hospodaření zpravidla neumožňují dělit jednu hodinu matematiky a českého jazyka ani ve třídách s vysokými stavy žáků,
- dále klesá počet tříd s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů pro nezájem žáků,
- se zavedením povinné výuky cizího jazyka od 4. ročníku se dále snižují počty tříd s rozšířenou výukou cizích jazyků,
- naopak s narůstajícím zájmem žáků jsou zřizovány třídy s rozšířenou výukou tělesné výchovy,
- péče o integrované žáky probíhá převážně mimo vyučování.
- Rozvrh hodin a organizace přestávek se až na výjimky řídí platnými předpisy. Problémem spádových a vesnických škol zůstává nutnost upravit začátek vyučování a případně krátit délku přestávek mezi vyučovacími hodinami a mezi dopoledním a odpoledním vyučováním zejména pro zhoršující se dopravní obslužnost.
- Převážná většina ředitelů vykonává výkon státní správy ve velmi dobré kvalitě, úroveň řídící práce je rovněž velmi dobrá. Organizační struktura je funkční a účinná. Pozitivní změny nastaly ve směru orientace na odborné a pedagogické řízení, kde dochází k přenosu kompetencí na nižší stupně.
- V podmínkách malých škol dávají ředitelé přednost operativnímu řízení a řešení problémů v rámci denní komunikace, což je pro tento typ škol a jejich atmosféru přirozené a vyhovující.
- Rozdíly dosud přetrvávají v práci metodických orgánů. Je stále více škol, kde odborný růst, vzájemné hospitace, přípravu a vyhodnocování žákovských vědomostí, vedení začínajících a nekvalifikovaných učitelů již garantují předmětové komise a metodická sdružení. Rozšiřuje se vzájemná spolupráce neúplných a spádových škol, případně neúplných škol v daném obvodu, výsledkem jsou aktivity s didaktickou, metodickou i zájmovou náplní.
- Školy vytvářejí směrem k vnějšímu okolí nové informační zdroje (školní časopisy, webové stránky na internetu, informační brožury a almanachy). Vyvíjejí trvale řadu mimovyučovacích a mimoškolních aktivit, kterými prezentují svou práci a přispívají tak k pozitivním změnám ve vzájemných vztazích s rodičovskou veřejností.
- Problémem malých škol je přetrvávající tlak obcí na organizování mimovyučovacích aktivit a mimoškolních akcí. Jejich časová náročnost zejména nekvalifikované učitele zatěžuje a odvádí je od potřebné přípravy do vyučování.
- V řízení převažují demokratické principy, orientace na úkoly i orientace sociální jsou v rovnováze. Ředitelé uplatňují týmovou spolupráci členů vedení a podle potřeby i zástupců poradních orgánů. Prostřednictvím získaných informací si ověřují funkčnost a účinnost systému. Individuálně dosud přežívají autoritativní prvky řízení. Ředitelé malých škol kladou důraz na osobní příklad, individuální přístup, nenásilné vedení a otevřenost ve vztazích k podřízeným.
- Ani v letošním roce se finanční ohodnocení nestalo významnou součástí motivace učitelů. Přesto přetrvává u většiny pedagogů zájem o krátkodobé i dlouhodobé vzdělávací kurzy, který nelze z ekonomických důvodů v plné míře uspokojit. Vedení školy uplatňuje morální stimulaci, ze strany učitelů je to profesionální etika, uvědomělost, snaha prezentovat dovednosti a znalosti žáků, zájem kolektivů malých škol posílit postavení školy v rámci obce i v mikroregionu.
- Frekvence hospitační a kontrolní činnosti se zvýšila, jsou přijímána opatření k nápravě zjištěných nedostatků, ne vždy je dosud součástí kontrolního systému funkční zpětná vazba. Ředitelé si uvědomují nutnost kontroly přímé výchovně vzdělávací práce učitelů, vlastní realizace je z provozních, časových a organizačních důvodů často obtížná.
- Pro kontrolu úrovně výsledků učení výrazně schází objektivní hodnotící materiály. Dosud jsou využívány vlastní písemné prověrky připravené vyučujícími učiteli, metodickými orgány a vedením školy, avšak jejich výsledky nejsou systematicky sledovány. Sebehodnocení standardizovanými testy je méně rozšířené, i když je řediteli oceňována jejich kvalita i přínos, současně je odrazuje jejich finanční náročnost. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že školy, nastanou‑li nové možnosti (finanční), se k nim vrací.
- Jako zdroje zpětnovazebných informací a článek kontroly zcela selhávají rady škol, jejichž činnost je formální, a mnohé z nich pro naprostý nezájem ze strany partnerů končí svou činnost.
- Personální podmínky jsou v městských a venkovských školách trvale rozdílné. Výrazně se zvyšuje počet nekvalifikovaných učitelů na 1. stupni ZŠ, kde probíhá generační obměna. Kvalita výuky ale není v zásadě dotčena. Časté problémy se zajištěním odbornosti výuky mají ředitelé neúplných škol.
- Na školách s polským vyučovacím jazykem je odbornost výuky polského jazyka vynikající.
- Zásadním a přetrvávajícím problémem je skutečnost, že nejsou vytvořeny předpoklady pro vzdělávání pedagogů střední věkové skupiny, např. jednooborové vysokoškolské studium. Stále je nedostatek kvalifikovaných učitelů anglického jazyka a informatiky, jejichž potřeba vzhledem k požadavkům rodičů narůstá.
- Materiální podmínky jsou většinou průměrné, ale na převážné většině škol již několik let nedochází k doplňování demonstračních i lexikálních učebních pomůcek. Zejména zastaralou didaktickou techniku obměňují pouze sponzorované školy. Vybavování počítačových učeben je prováděno převážně staršími typy počítačů, které školám poskytují jiné státní organizace.
- Stále není dokončena obměna učebnic aktualizovanými tituly. Nedostatek vhodných metodických materiálů učitelé nahrazují přípravou pracovních listů. Mnohé vesnické školy však dosud nevlastní kopírovací přístroj. Přes výše uvedené nedostatky se ale tato skutečnost – zásluhou iniciativy vyučujících – v hodinách neprojevila.
- Vybavenost tříd a odborných kabinetů je velmi rozdílná, závislá na finančních možnostech školy. Základním potřebám výuky však odpovídá. Některé městské školy se i nadále potýkají s nedostatkem učeben, kmenovými třídami jsou i odborné pracovny, ne všechny výukové prostory kapacitně odpovídají.
- Na 1. stupni mají učitelé k dispozici zpravidla pouze kmenové třídy, k odborným učebnám na 2. stupni nově přibývají učebny cizích jazyků, informatiky a tzv. informační centra.
- Podnětnost a estetická úroveň prostředí je trvale velmi dobrá, zejména třídy 1. stupně ZŠ působí velmi příjemným dojmem. Výchova k práci s informacemi je rovněž patrnější na 1. stupni, kde přehledy a podstatné části učiva jsou součástí výzdoby. Na 2. stupni ZŠ jsou tyto materiály soustředěny zpravidla pouze v odborných nebo poloodborných pracovnách.
- Školy si vytvářejí vnitřní dluh na zařízení, technickém vybavení a údržbě.
Podstatná pozitiva
- Vnitřní transformace školy je zřejmá ve změnách v přístupu k výuce, ve vztazích mezi učiteli a žáky, ve spolupráci s ostatními výchovnými partnery.
- Pracovní atmosféra a efektivita navštívených hodin potvrzují převážně velmi dobrou přípravu na vyučování.
- Metodické materiály, které si učitelé zhotovují svépomocí, vesměs vzbuzují u žáků zájem a zvyšují efektivitu hodiny.
- Motivačně působí průběžná kontrola a slovní hodnocení výkonů.
- Interakci mezi učitelem a žákem posiluje řešení přiměřeně náročných problémových úkolů.
- Prvky aktivního učení zvyšují podíl žáka na sebevzdělávání.
- Na 1. stupni ZŠ probíhá tvořivá učební činnost častěji než ve vyšších ročnících.
- Kvalita výuky je vyšší na 1. stupni ZŠ, i když je nutno konstatovat, že celkově nastávají pozitivní změny ve školách, kde poradní orgány zajišťují konkrétní metodickou činnost.
- Výklad učitele bývá často doplňován přímou činností žáků a řešením praktických problémů.
- Účast škol v soutěžích a olympiádách je trvale vysoká.
- Rozšiřuje se vnější informační systém škol i nabídka zájmových činností a aktivit pro využití volného času žáků.
- Zlepšilo se vybavení škol osobními počítači, které jsou však rozdílné kvality.
- Přetrvávají optimální podmínky pro výkon školní inspekce (vstřícnost, otevřenost v jednání).
Podstatná negativa
- Byla pozorována malá vzájemná vstřícnost k potřebné pedagogické komunikaci učitelů výrazně rozdílných věkových kategorií.
- Zvyšuje se nestabilita pedagogických kolektivů neúplných vesnických škol, stejně tak nekvalifikovanost učitelů vyučujících na 1. stupni ZŠ.
- Kritická je morální opotřebovanost učebních pomůcek, stagnující obnova a doplňování technické vybavenosti škol.
- Neadresný časově tematický plán pro výuku předmětu (vzhledem ke složení třídy) vede k neúměrným požadavkům a nerespektování individuálních zvláštností žáků.
- Upřednostňování obsahu učebnic před obsahem učebních osnov vede k porušování návaznosti celků, není preferováno učivo, které by měl žák příslušného ročníku zvládnout, je zatěžován.
- Stále není uplatňována orientace na osobnost žáka s ohledem na výkonové možnosti.
- Otázky kladené v hodinách při řízeném rozhovoru málo stimulují myšlení a vyvolávají pasivitu žáků nejvyšších ročníků ZŠ.
- Přetrvávají nedostatky v plnění komunikativního cíle jazykové výuky, není věnována dostatečná pozornost mluvenému jazyku.
- Snaha naučit všechny žáky učivo v plném rozsahu vede k nedostatku času pro vyvozování závěrů, zobecňování poznatků, jejich logickému řazení do vyšších organizačních celků.
- Zřizovatelé neseznamují ředitele s výší rozpočtu na školní rok (ustanovení § 15 odst. 2 písm. b) zákona č. 564/1990 Sb.); zpravidla vycházejí z minulého roku bez ohledu na případné zdražování cen služeb, často tuto částku ještě zmenšují, čímž zpomalují realizaci plánovaných aktivit závislých na finančních možnostech škol.
- V případě žáků se specifickou poruchou učení není v dostatečné míře využívána možnost širšího slovního hodnocení.
Tendence
- Zvyšuje se zapojování škol do projektů mezinárodní spolupráce.
- Vyvstává problém zásadnější generační obměny pedagogických sborů.
- Stále se zvýrazňuje preferování anglického jazyka, snižování zájmu o německý jazyk, na školách není prováděna nabídka výuky dalších cizích jazyků.
- Narůstá počet integrovaných žáků.
- Ekonomická situace brání ředitelům využívat pružnost a variabilitu učebního plánu vzdělávacího programu (omezování šíře nabídky volitelných předmětů, ústup od nabídky nepovinných předmětů, omezování výuky ve skupinách).
- Dochází k dalšímu prohlubování problémů v nákupu a údržbě učebních pomůcek, kvalitní výpočetní techniky.
- Nejsou zřizovány nové rady škol, byl zjištěn postupný zánik některých stávajících (dle vyjádření ředitelů pro nezájem rodičů).
| Sledovaný ukazatel | Hodnocení základních škol na pětistupňové škále | ||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |
| Výsledky inspekcí (v %) | 2,2 | 86,0 | 11,8 | 0,0 | 0,0 |
| Stupeň | Legenda | Širší slovní hodnocení |
| 1 | Vynikající | Zcela mimořádný, příkladný |
| 2 | Velmi dobrý | Výrazná převaha pozitiv, drobné a formální nedostatky, nadprůměrná až spíše nadprůměrná úroveň |
| 3 | Dobrý | Negativa a pozitiva téměř v rovnováze, průměrná úroveň |
| 4 | Ještě vyhovující | Převaha negativ, výrazné nedostatky, citelně slabá místa |
| 5 | Nevyhovující | Zásadní nedostatky, které ohrožují průběh výchovně-vzdělávacího procesu |
II.3.4.2 Školní družiny
- Tato školská zařízení jsou vždy součástí základní školy. Nabízejí na základě poptávky činnosti se všeobecnou náplní i náplní specializovanou v zájmových kroužcích.
- Rodiče přijímají pozitivně samostatné akce ŠD, kterých se sami aktivně účastní.
- Úroveň výchovné práce ať už v atraktivnosti nabídky činnosti, jejich organizace, použití metod, vychází z osobnosti vychovatelek. Za okrajový lze charakterizovat zájem o ŠD ze strany ředitelů škol.
- Nedostatek financí, který postihuje ZŠ, se následně zpětně odráží na materiálně technické vybavenosti ŠD, jejíž úroveň se postupně snižuje.
Podstatná pozitiva
- Dochází ke zkvalitňování práce s talentovanými dětmi.
- Nabídka samostatných akcí pořádaných ŠD pro rodiče a děti se rozšiřuje.
Podstatná negativa ve školských výchovných zařízeních
- Průměrná úroveň kontroly výchovné práce ŠD ze strany ředitelů základních škol.
Tendence ve školských výchovných zařízeních
- Všeobecný nedostatek finančních prostředků vede k postupnému snižování úrovně materiálně technického vybavení.
- Zájem ředitelů ZŠ o ŠD se soustřeďuje většinou na materiálně technické vybavení, výchovná oblast se stává okrajovou záležitostí.
II.3.5 Významné jevy a trendy
- Demografický vývoj se výrazně projevuje u základních škol, počet žáků v nich poklesne v roce 2010 na méně než 75 % stavu v roce 1990. Poklesu počtu žáků odpovídá i postupné zmenšování průměrné velikosti škol, tím dochází ke zvyšování provozních nákladů v přepočtu na jednoho žáka. V rámci optimalizace se problém řeší citlivým slučováním škol.
- V důsledku snižování počtu žáků na základních školách dochází rovněž k poklesu žáků na jednoho pedagoga, a to z 19,9 na 15,6 žáků na učitele.
- Je nedostatek plně kvalifikovaných učitelů cizích jazyků (takřka dvě třetiny učitelů jazyků nesplňuje požadovanou kvalifikaci).
- Problémem základních škol je stoupající počet dětí s odkladem školní docházky. Množí se odklady, které nevycházejí z nezralosti dítěte, jsou pouze přáním rodičů, kteří si tak oddalují problémy se školákem v rodině.
- Nejsou zřizovány nové rady škol, naopak dochází k zániku některých stávajících. Děje se tak z důvodu nezájmu rodičů žáků podílet se na řízení školy.
- Zvyšuje se míra integrace zdravotně postižených žáků do běžných tříd základních škol.
- Rozšiřuje se vnější informační systém škol, zlepšuje se vybavení škol výpočetní technikou, i když přetrvávají veliké rozdíly v úrovni tohoto vybavení.
- Zvyšuje se nabídka zájmových činností a aktivit pořádaných školami v průběhu školního roku pro využití volného času žáků.
II.4 Střední školy
II.4.1 Charakteristika sítě
II.4.1.1 Ředitelství středních škol dle zřizovatele
a) Obec
V kraji jsou zřízeny obcí dvě střední školy. Obě střední školy jsou gymnázia a nacházejí se v okrese Bruntál. Bruntálské Městské osmileté gymnázium patřilo pod ředitelství Městské základní školy, Bruntál, Školní 2.
| Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 |
| 1 | G. a Sport. gymn., Vrbno pod Pradědem, nám. Sv. Michala 12 | 288 | 207 |
| ZŠ a Městské osmileté gymnázium, Bruntál, Školní 2 | 400 | 274 | |
| 1 | Celkem | 688 | 481 |
b) MŠMT
| Okres | Kraj | Celkem | ||||||
| Gymnázium | SOŠ, VOŠ | SOŠ, SOU, OU, U, ISŠ, COP, PrŠ | SPV | Školská zařízení | ||||
| Domov mládeže | Státní jazyková škola | Školní statek, zahradnictví | ||||||
| Ostrava | 8 | 10 | 11 | 1 | 2 | 1 | 1 | 34 |
| Karviná | 7 | 7 | 9 | 1 | - | - | 1 | 25 |
| Nový Jičín | 4 | 3 | 10 | - | - | - | - | 17 |
| Opava | 4 | 6 | 6 | - | - | - | 1 | 17 |
| Frýdek‑Místek | 4 | 3 | 5 | 1 | - | 1 | - | 14 |
| Bruntál | 3 | 5 | 5 | - | - | - | - | 13 |
| Celkem | 30 | 34 | 46 | 3 | 2 | 2 | 3 | 120 |
Okres Bruntál
| Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 | % |
| 1 | Gymnázium, Bruntál, Dukelská 1 | 360 | 328 | 91,1 |
| 2 | Gymnázium, Krnov, Smetanův okruh 2 | 480 | 454 | 94,6 |
| 3 | Gymnázium, Rýmařov, Sokolovská 34 | 480 | 276 | 57,5 |
| 4 | Střední průmyslová škola, Bruntál, Kavalcova 1 | 690 | 353 | 51,2 |
| 5 | Obchodní akademie a SZeŠ, Bruntál, Žižkovo nám. 10 | 360 | 305 | 84,7 |
| 6 | SOŠ dopravy a cest. ruchu, Krnov, Revoluční 92 | 480 | 298 | 62,1 |
| 7 | SOŠ a SOU, Krnov, Opavská 49 | 600 | 427 | 71,2 |
| 8 | SPgŠ a SOŠ, Krnov, Jiráskova 1a | 503 | 349 | 69,4 |
| 9 | Střední zdravotnická škola, Krnov, Husovo nám. 1 | 250 | 215 | 86,0 |
| 10 | COP stavebních oborů, Bruntál, Krnovská 9 | 696 | 297 | 42,7 |
| 11 | Střední odborné učiliště, Bruntál, Dukelská 5 | 900 | 534 | 59,3 |
| 12 | Střední odborné učiliště technické, Krnov, Soukenická 21 | 490 | 300 | 61,2 |
| 13 | Střední odborné učiliště, Horní Benešov, Tyršova 59 | 370 | 223 | 60,3 |
| 13 | Celkem | 6659 | 4359 | 65,5 |
Okres Frýdek‑Místek
| Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 | % |
| 14 | Gymnázium P. Bezruče, Frýdek‑Místek, ČSA 571 | 540 | 537 | 99,4 |
| 15 | Gymnázium a SOŠ, Frýdek‑Místek, TGM 451 | 650 | 542 | 83,4 |
| 16 | Gymnázium, Frýdlant n. O., nám. TGM 1260 | 360 | 340 | 94,4 |
| 17 | Gymnázium Třinec, Komenského 713 | 670 | 663 | 99,0 |
| 18 | SPŠ Frýdek‑Místek, 28. října 1598 | 840 | 610 | 72,6 |
| 19 | Střední zdravotnická škola Frýdek‑Místek, Na Půstkách 68 | 270 | 266 | 98,5 |
| 20 | Obchodní akademie Frýdek‑Místek, Palackého 123 | 640 | 566 | 88,4 |
| 21 | SOŠ řemesel a podnikání a SOU, Frýdek‑Místek, Potoční 1094 | 690 | 554 | 80,3 |
| 22 | Integrovaná střední škola, Frýdek‑Místek, Lískovecká 2089 | 816 | 703 | 86,2 |
| 23 | SOŠ, SOU, OU a PrŠ, Třinec, Lánská 132 | 2313 | 821 | 35,5 |
| 24 | Střední odborné učiliště, Frýdek‑Místek, TGM 451 | 1000 | 797 | 79,7 |
| 25 | SOUt, OU a U, Frýdek‑Místek, Pionýrů 2069 | 1160 | 841 | 72,5 |
| 12 | Celkem | 9949 | 7240 | 72,8 |
Okres Karviná
| Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 | % |
| 26 | Gymnázium Fr. Živného, Bohumín, J. Palacha 794 | 450 | 445 | 98,9 |
| 27 | Gymnázium s pol. jaz. vyučovacím, Č. Těšín, Havlíčkova 13 | 540 | 443 | 82,0 |
| 28 | Gymnázium Český Těšín, Frýdecká 30 | 480 | 448 | 93,3 |
| 29 | Gymnázium Havířov-Město, Komenského 2/328 | 495 | 468 | 94,6 |
| 30 | Gymnázium Havířov-Podlesí, Studentská 11 | 660 | 596 | 90,3 |
| 31 | Gymnázium Karviná-Nové Město, Mírová 1442 | 700 | 604 | 86,3 |
| 32 | Gymnázium Orlová-Lutyně, Masarykova třída 1313 | 690 | 556 | 80,6 |
| 33 | Obchodní akademie Český Těšín, Sokola Tůma 12 | 555 | 475 | 85,6 |
| 34 | SPŠ elektrotechnická Havířov, Makarenkova 1/513 | 390 | 386 | 99,0 |
| 35 | SPŠ stavební Havířov, Kollárova 2 | 480 | 475 | 99,0 |
| 36 | SOŠ veřejnosprávní Orlová, Masarykova třída 1313 | 390 | 300 | 76,9 |
| 37 | SPŠ-Technikum Przemyslowe Karviná, Žižkova 1818 | 730 | 646 | 88,5 |
| 38 | Obchodní akademie Orlová-Lutyně, Polní 964 | 390 | 343 | 87,9 |
| 39 | SzdŠ Karviná, K. H. Borovského 2315 | 340 | 319 | 93,8 |
| 40 | SZeŠ, SOU a U Český Těšín, Tyršova 2 | 535 | 384 | 71,8 |
| 41 | SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční 529 | 1260 | 1006 | 79,8 |
| 42 | SOŠ a SOU Havířov-Šumbark, Lidická 600 | 1554 | 948 | 61,0 |
| 43 | SOŠ a SOU obchodu služeb Havířov-Suchá, Kpt. Jasioka 50/635 | 1250 | 1027 | 82,2 |
| 44 | ISŠ obchodního podnikání Český Těšín, Frýdecká 32 | 1250 | 998 | 79,8 |
| 45 | ISŠ Karviná-Nové Město, Třída Osvobození 60/1111 | 1200 | 1162 | 96,8 |
| 46 | SOUt Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/1613 | 800 | 634 | 79,2 |
| 47 | U služeb a OU Havířov-Šumbark, Školní 2/601 | 780 | 745 | 95,5 |
| 48 | OU a PrŠ Havířov, Opletalova 5 | 328 | 189 | 57,6 |
| 23 | Celkem | 16247 | 13597 | 83,7 |
Okres Nový Jičín
| Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 | % |
| 49 | Gymnázium M. Koperníka Bílovec, 17. listopadu 526 | 480 | 478 | 95,6 |
| 50 | Gymnázium Frenštát p. R., Martinská čtvrť 1172 | 360 | 364 | 101,1 |
| 51 | Gymnázium Nový Jičín, Palackého 50 | 650 | 572 | 88,0 |
| 52 | Masarykovo gymnázium Příbor, Jičínská 528 | 448 | 436 | 97,3 |
| 53 | SPŠe a SOU Frenštát p. R., Křižíkova 1258 | 720 | 650 | 90,3 |
| 54 | VOŠ, SPŠ a OA Kopřivnice, Husova 1302 | 870 | 610 | 70,1 |
| 55 | SZeŠ a SOU zemědělské Nový Jičín, U Jezu 7 | 330 | 358 | 108,5 |
| 56 | OA Šenov u Nového Jičína, Dukelská 350 | 380 | 338 | 88,9 |
| 57 | SZdŠ Nový Jičín, Divadelní 4 | 350 | 300 | 85,7 |
| 58 | SOŠ a SOU Nový Jičín, Tyršova 9 | 580 | 442 | 76,2 |
| 59 | ISŠ – COP Frenštát p. R., Mariánská 252 | 1100 | 1018 | 92,5 |
| 60 | SOU, OU a U Fulnek, Kapucínská 281 | 248 | 242 | 97,6 |
| 61 | SOU a OU Klimkovice, Komenského 112 | 330 | 304 | 92,1 |
| 62 | SOU strojírenské Kopřivnice, Husova 1162 | 644 | 412 | 64,0 |
| 63 | SOU Šenov u Nového Jičína, Šenovská 574 | 376 | 284 | 75,5 |
| 64 | SOU Odry, Sokolovská 1 | 306 | 280 | 91,5 |
| 65 | OU, U a PrŠ Nový Jičín, Sokolovská 45 | 182 | 167 | 91,8 |
| 17 | Celkem | 8354 | 7255 | 86,8 |
Okres Opava
| Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 | % |
| 66 | VOŠ a HŠ Opava, Tyršova 34 | 750 | 685 | 91,3 |
| 67 | SPŠ a Střední uměleckoprůmyslová škola Opava, Praskova 8 | 392 | 389 | 99,2 |
| 68 | SPŠ stavební, Opava, Mírová 3 | 450 | 407 | 90,4 |
| 69 | OA a OA pro zrak. post. mládež, Opava, Hany Kvapilové 20 | 590 | 506 | 85,8 |
| 70 | Gymnázium, Hlučín, Dr. Ed. Beneše 7 | 360 | 380 | 105,6 |
| 71 | Mendelovo gymnázium, Opava, Komenského 5 | 800 | 785 | 98,1 |
| 72 | Gymnázium, Opava, Krnovská 69 | 360 | 355 | 98,6 |
| 73 | Gymnázium, Vítkov, Komenského 145 | 360 | 276 | 76,7 |
| 74 | Masarykova SZeŠ Opava, Purkyňova 12 | 310 | 227 | 73,2 |
| 75 | SZdŠ Opava, Dvořákovy sady 2 | 340 | 340 | 100,0 |
| 76 | SOŠ a SOU poštovní Opava, Olomoucká 16 | 240 | 232 | 96,7 |
| 77 | ISŠ-COP Opava, Kolofíkovo nábřeží 51 | 1300 | 756 | 58,2 |
| 78 | SOU stavební a Učiliště, Opava, Boženy Němcové 22 | 870 | 424 | 48,7 |
| 79 | SOU služeb a obchodu, Opava, Husova 6 | 809 | 588 | 72,7 |
| 80 | SOU Vítkov – Podhradí | 650 | 574 | 88,3 |
| 81 | OU a PrŠ Hlučín, ČSA 4a | 275 | 222 | 80,7 |
| 16 | Celkem | 8856 | 7146 | 80,7 |
Statutární město Ostrava
| Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 | % |
| 82 | Gymnázium s r. v. j., Ostrava-Poruba, Čs. exilu 491 | 373 | 373 | 100,0 |
| 83 | Gymnázium Ostrava-Poruba, Čs. exilu 669 | 653 | 653 | 100,0 |
| 84 | Matiční gymnázium, Moravská Ostrava, Dr. Šmerala 25 | 581 | 578 | 99,5 |
| 85 | Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, Fr. Hajdy 34 | 660 | 655 | 99,2 |
| 86 | Gymnázium Slezská Ostrava, Hladnovská 35 | 530 | 476 | 89,8 |
| 87 | Gymnázium Olgy Havlové, Ostrava-Poruba, M. Majerové 1681 | 664 | 611 | 92,0 |
| 88 | Gymnázium Ostrava-Zábřeh, Volgogradská 6a | 500 | 468 | 93,6 |
| 89 | Sportovní gymnázium, Ostrava-Zábřeh, Výškovická 2631 | 480 | 356 | 74,2 |
| 90 | SPŠ Moravská Ostrava, Kratochvílova 7 | 900 | 819 | 91,0 |
| 91 | SPŠ chemická, Ak. Heyrovského Ostrava-Zábřeh, Středoškolská 1 | 640 | 558 | 87,2 |
| 92 | SPŠ stavební Ostrava-Zábřeh, Středoškolská 3 | 980 | 766 | 78,2 |
| 93 | SPŠ, Ostrava-Vítkovice, Zengrova 1 | 1200 | 602 | 50,2 |
| 94 | OA a VOŠ sociální, Ostrava-Mariánské Hory, Karasova 16 | 1780 | 1095 | 61,5 |
| 95 | OA Ostrava-Poruba, Polská 1543 | 730 | 600 | 82,2 |
| 96 | Janáčkova konzervatoř, Ostrava-Moravská Ostrava, Českobratrská 40 | 590 | 429 | 72,7 |
| 97 | Střední umělecká škola, Ostrava, Poděbradova 33 | 200 | 195 | 97,5 |
| 98 | SZdŠ a VZdŠ Ostrava-Vítkovice, Jeremenkova 2 | 1400 | 1121 | 80,1 |
| 99 | SZahrŠ Ostrava-Hulváky, Žákovská 20-22 | 300 | 297 | 99,0 |
| 100 | SOŠ a SOU pro těl. post. mládež, Ostrava-Poruba, 17. listopadu 1123 | 1200 | 1143 | 95,2 |
| 101 | SOŠ dopravní, SOU a U Ostrava-Vítkovice, Moravská 2 | 2010 | 716 | 35,6 |
| 102 | SOŠ a SOU telekomunikační, Ostrava-Poruba, Opavská 1119 | 442 | 404 | 91,4 |
| 103 | SOŠ a SOU Ostrava-Kunčice, Vratimovská 681 | 1820 | 1279 | 70,3 |
| 104 | ISŠ Ostrava, Na Jízdárně 30 | 970 | 866 | 89,3 |
| 105 | ISŠ oděvní, služeb a podnikání, Ostrava-Poruba, Příčná 1108 | 772 | 643 | 83,3 |
| 106 | SOU stroj. a OU Ostrava-Hrabůvka, Hasičská 49 | 2570 | 1485 | 57,8 |
| 107 | SOU společného stravování a OU, Ostrava-Hrabůvka, Krakovská 1095 | 1080 | 980 | 90,7 |
| 108 | SOU obchodní, Ostrava 1, Na Mlýnici 36 | 1750 | 994 | 56,8 |
| 109 | SOU stav. a dřevozprac., OU a U, Ostrava-Zábřeh, U Studia 33 | 1200 | 991 | 82,6 |
| 110 | OU a PrŠ Ostrava-Poruba, K. Pokorného 1742 | 192 | 103 | 53,6 |
| 29 | Celkem Ostrava město | 27167 | 20256 | 74,6 |
Kraj celkem
| Č. | Počet ředitelství škol | Kapacita | Počet žáků 2000/01 | % |
| 110 | Úhrn – kraj | 77232 | 59 853 | 77,5 |
Ve 111 středních školách zřízených MŠMT studovalo 59 853 žáků. Kapacita těchto škol byla 77 232 žáků. Rozdíl 17 379 žáků představuje 22,5 % nevyužité kapacity. Tato volná kapacita koresponduje s doporučením MŠMT o zachování 20 % zálohové kapacity. Školy často využívaly volnou kapacitu k pronájmu, většinou soukromým školám.
c) Církev
| Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 |
| 1 | Církevní praktická škola Český Těšín, Frýdecká 34 (KA) | 24 | 12 |
| 2 | Církevní SŠ a SZdŠ sv. Anežky České Odry, Třída 1. máje 37 (NJ) | 330 | 178 |
| 3 | Církevní střední varhanická škola, Opava, Beethovenova 1 (OP) | 60 | 34 |
| 4 | Biskupské gymnázium, Ostrava-Zábřeh, Dolní 31 (OV) | 300 | 282 |
| 4 | Celkem | 714 | 506 |
d) Soukromý zřizovatel
| Okres | Soukromý zřizovatel | Celkem | ||||||
| Gymnázium | SOŠ, VOŠ | SOŠ, SOU, OU, U, ISŠ, COP, PrŠ | SPV | Školská zařízení | ||||
| Domov mládeže | Státní jazyková škola | Školní statek, zahradnictví | ||||||
| Bruntál | 1 | 2 | 1 | 1 | - | - | - | 5 |
| Frýdek‑Místek | 2 | 6 | - | - | - | - | - | 8 |
| Karviná | 1 | 6 | 2 | - | - | - | - | 9 |
| Nový Jičín | - | 2 | 2 | 2 | - | - | - | 6 |
| Opava | 1 | 2 | 2 | - | - | - | - | 5 |
| Ostrava | 1 | 9 | 1 | - | - | - | - | 11 |
| Celkem | 6 | 27 | 8 | 3 | - | - | - | 44 |
| Okres | Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 |
| Bruntál | 1 | SAG – VIA, s. r. o., Krnov, nám. Míru 13 | 160 | 76 |
| 2 | Soukromá SOŠ PRIMA, s. r. o., Rýmařov, Sokolovská 29 | 288 | 196 | |
| 3 | SOUŠ varhanářská, o. p. s., Krnov, Revoluční 54 | 30 | 24 | |
| 4 | Soukromá SOŠ, SOU stavební a Praktická škola, s. r. o., Staré Město 66 | 240 | 123 | |
| 5 | Soukromá střední podnikatelská škola, s. r. o., Krnov, Za Drahou 3 | 20 | 0 | |
| 5 | Celkem – Bruntál | 738 | 419 | |
| Frýdek‑Místek | 6 | Soukromé 8-leté gymnázium Frýdek‑Místek, 28. října 1598 | 400 | 196 |
| 7 | Soukromá SOŠ Frymos, Frýdek‑Místek, Palackého 134 | 405 | 265 | |
| 8 | Soukromá střední podnikatelská škola, Frýdek‑Místek, ČSA 482 | 220 | 178 | |
| 9 | Soukromá třinecká OA a hot. škola, s. r. o., Třinec VI-Terasa, Beskydská 1140 | 370 | 205 | |
| 10 | Soukromá SUPŠ oděvní, Frýdek‑Místek, Na Hrázi 1449 | 270 | 88 | |
| 11 | Soukromá SOŠ technická Frýdek‑Místek, Pionýrů 2069 | 300 | 203 | |
| 12 | Soukromá VOŠ a SOŠ Goodwill Frýdek‑Místek, Prokopa Holého 400 | 665 | 345 | |
| 13 | Soukromé Svatoplukovo gymnázium Brušperk, Sportovní 584 | 160 | 0 | |
| 8 | Celkem – Frýdek‑Místek | 2790 | 1480 | |
| Karviná | 14 | Soukromé gymnázium a SZdŠ Havířov-Šumbark, Moravská 29 | 440 | 267 |
| 15 | Moravskoslezská OA Petřvald, Šenovská 356 | 120 | 70 | |
| 16 | HŠ a Obchodní a podnikatelská akademie Havířov-Podlesí, Tajovského 2 | 685 | 546 | |
| 17 | Obchodní a bankovní Akademie Karviná-Hranice, Leonovova 1795 | 480 | 317 | |
| 18 | SOŠ ochrany osob a majetku Karviná-Darkov, Svornosti 1 | 408 | 161 | |
| 19 | SOŠ NET OFFICE Orlová-Lutyně, Energetiků 144 | 131 | 89 | |
| 20 | Školy DAKOL, o.p.s. Petrovice u Karviné 750 | 800 | 733 | |
| 21 | SOU BARON SCHOOL Havířov, Školní 2 | 850 | 463 | |
| 22 | VOŠ Havířov-Podlesí, s. r. o., Tajovského 2 | 375 | 247 | |
| 9 | Celkem – Karviná | 4289 | 2893 | |
| Nový Jičín | 23 | SPŠ a SOU Bílovec, s. r. o., Dukelská 458 | 264 | 37 |
| 24 | Soukromá obchodní akademie, Frenštát p. R., o.p.s., Křižíkova 1258 | 250 | 9 | |
| 25 | Soukromá SOŠ podnik a text. a SOU textilní Nový Jičín, s. r. o., Dvořákova 33 | 480 | 125 | |
| 26 | Střední ekonomicko-podnikatelská škola Studénka, o.p.s., A. G. L. Svobody 760 | 400 | 177 | |
| 4 | Celkem – Nový Jičín | 1394 | 348 | |
| Opava | 27 | Soukromá střední podnikatelská škola, s. r. o., Opava, Zámecký okruh 29 | 495 | 188 |
| 28 | Soukromé SOU podnikatelské, s. r. o., Hradecká 16/407 | 56 | 22 | |
| 29 | Soukromá OA Stěbořice, s. r. o., Stěbořice 150 | 132 | 75 | |
| 30 | Soukromé dívčí gymnázium, s. r. o. Velké Hoštice, Zámecká 195 | 240 | 25 | |
| 31 | SOU a Hotelová škola SČMSD Šilheřovice, s. r. o., Zámek 1/356 | 960 | 800 | |
| 5 | Celkem – Opava | 1883 | 1110 | |
| Ostrava | 32 | Soukromé šestileté gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, U Haldy 18 | 360 | 229 |
| 33 | Soukromá obch. a podnik. akademie, s. r. o., Ostrava-Hrabová, Paskovská 46 | 480 | 132 | |
| 34 | Střední soukromá umělecká škola, s. r. o., Ostrava-Michálkovice, Číhalíkova 26 | 120 | 50 | |
| 35 | AHOL – SOŠ, s. r. o., Ostrava-Vítkovice, Dušní 8 | 976 | 431 | |
| 36 | SŠ uměleckých řemesel, s. r. o., Ostrava-Zábřeh, Gurtěvova 8 | 192 | 125 | |
| 37 | SOŠ ochrany osob a majetku, s. r. o., Ostrava-Hrabůvka, Moravská 2/964 | 600 | 317 | |
| 38 | RB SOU autoopravárenské, s. r. o., Ostrava-Kunčice, Vratimovská 681 | 220 | 216 | |
| 39 | Soukromá VOŠ obchodněprávní, s. r. o., Ostrava-Vítkovice, 29. dubna 33 | 570 | 219 | |
| 40 | AHOL – VOŠ o.p.s., Ostrava-Vítkovice, Dušní 8 | 740 | 134 | |
| 41 | Soukromá VOŠ podnikatelská, s. r. o., Ostrava-Hrabůvka, Hasičská 44 | 360 | 157 | |
| 42 | Soukromá VOŠ ekonomická a dopravní, s. r. o., Ostrava-Hrabůvka, Hasičská 44 | 480 | 124 | |
| 11 | Celkem – Ostrava | 5098 | 2134 | |
| 42 | Úhrn – kraj | 16192 | 8384 |
e) Ministerstvo zemědělství
| Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 |
| 1 | SOU zemědělské a OU, Rýmařov, J. Sedláka 16 | 304 | 215 |
| 2 | SOU zemědělské, OU a U Město Albrechtice, Nemocniční 11 | 440 | 278 |
| 3 | Střední odborné učiliště lesnické Staré Hamry, Bílá 144 | 150 | 115 |
| 4 | SOU zemědělské Frýdek‑Místek, Na Hrázi 1449 | 261 | 260 |
| 5 | Integrovaná střední škola, Jablunkov, Školní 416 | 460 | 314 |
| 6 | SOU zemědělské a OU Klimkovice, Komenského 215 | 260 | 84 |
| 7 | SOU zemědělské, Opava, Olomoucká 18 | 180 | 163 |
| 7 | Celkem | 2055 | 1429 |
f) Ministerstvo vnitra
| Č. | Název ředitelství školy | Kapacita | Počet žáků 2000/01 |
| 1 | SOŠ požární ochrany, Frýdek‑Místek, Pionýrů 2069 | 252 | 120 |
| 1 | Celkem | 252 | 120 |
Střední školy ve školním roce 2000/2001 navštěvovalo v rámci celého Moravskoslezského kraje 70 916 žáků. Nejvíce žáků docházelo do škol, které zřizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nyní Moravskoslezský kraj. Těchto žáků bylo 59 853 (84,40 %). Druhé místo v počtu docházejících žáků zaujaly školy soukromé, které vzdělávaly 8 384 žáků (11,82 %). Školy, které zřídilo Ministerstvo zemědělství navštěvovalo 1 429 žáků (2,02 %). Nejméně žáků navštěvovalo školy církevní – 506 (0,71 %), obecní – 481 (0,68 %) a zřízené Ministerstvem vnitra – 120 (0,17 %).
II.4.1.2 Součásti středních škol, jejich kapacity a naplněnost
| Okres | Č. | Součást školy | Zřizovatel | Kapacita | Počet žáků |
| Bruntál | 1 | Gymnázium, Bruntál, Dukelská 1 | M | 360 | 328 |
| 2 | Gymnázium, Krnov, Smetanův okruh 2 | M | 480 | 454 | |
| 3 | Gymnázium, Rýmařov, Sokolovská 34 | M | 480 | 276 | |
| 4 | SAG – VIA, s. r. o., Krnov, nám. Míru 13 | S | 160 | 76 | |
| 5 | G a Sportovní G, Vrbno pod Pradědem, nám. Sv. Michala 12 | O | 288 | 207 | |
| 6 | Městské osmileté gymnázium, Bruntál, Školní 2 | O | 400 | 274 | |
| 6 | Celkem – Bruntál | × | 2168 | 1615 | |
| Frýdek‑Místek | 7 | Gymnázium P. Bezruče, Frýdek‑Místek, ČSA 571 | M | 540 | 537 |
| 8 | Gymnázium a SOŠ, Frýdek‑Místek, TGM 451 | M | 380 | 331 | |
| 9 | Gymnázium, Frýdlant n. O., Nám. TGM 1260 | M | 360 | 340 | |
| 10 | Gymnázium Třinec, Komenského 713 | M | 670 | 663 | |
| 11 | Soukromé 8-leté gymnázium Frýdek‑Místek, 28. října 1598 | S | 400 | 196 | |
| 12 | Soukromé Svatoplukovo gymnázium Brušperk, Sportovní 584 | S | 160 | 0 | |
| 6 | Celkem – Frýdek‑Místek | × | 2510 | 2067 | |
| Karviná | 13 | Soukromé G a SZdŠ, Havířov-Šumbark, Moravská 29 | S | 350 | 212 |
| 14 | Gymnázium Františka Živného, Bohumín, J. Palacha 794 | M | 450 | 445 | |
| 15 | Gymnázium s pol. jaz. vyučovacím, Č. Těšín, Havlíčkova 13 | M | 540 | 443 | |
| 16 | Gymnázium Český Těšín, Frýdecká 30 | M | 480 | 448 | |
| 17 | Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 328 | M | 495 | 468 | |
| 18 | Gymnázium, Havířov-Podlesí, Studentská 11 | M | 660 | 596 | |
| 19 | Gymnázium Karviná-Nové Město, Mírová 1442 | M | 700 | 604 | |
| 20 | Gymnázium Orlová-Lutyně, Masarykova tř. 1313 | M | 690 | 556 | |
| 8 | Celkem – Karviná | × | 4365 | 3772 | |
| Nový Jičín | 21 | Gymnázium M. Koperníka Bílovec, 17. listopadu 526 | M | 480 | 478 |
| 22 | Gymnázium Frenštát p. R., Martinská čtvrť 1172 | M | 360 | 364 | |
| 23 | Gymnázium Nový Jičín, Palackého 50 | M | 650 | 572 | |
| 24 | Masarykovo gymnázium Příbor, Jičínská 528 | M | 448 | 436 | |
| 4 | Celkem – Nový Jičín | × | 1938 | 1850 | |
| Opava | 25 | Gymnázium, Hlučín, Dr. Ed. Beneše 7 | M | 360 | 380 |
| 26 | Mendelovo gymnázium, Opava, Komenského 5 | M | 800 | 785 | |
| 27 | Gymnázium, Opava, Krnovská 69 | M | 360 | 355 | |
| 28 | Gymnázium, Vítkov, Komenského 145 | M | 360 | 276 | |
| 29 | Soukromé dívčí G, s. r. o., Velké Hoštice, Zámecká 195 | S | 240 | 25 | |
| 5 | Celkem – Opava | × | 2120 | 1821 | |
| Ostrava | 30 | Gymnázium s r. v. j., Ostrava-Poruba, Čs. exilu 491 | M | 373 | 373 |
| 31 | Gymnázium Ostrava-Poruba, Čs. exilu 669 | M | 653 | 653 | |
| 32 | Biskupské gymnázium, Ostrava-Zábřeh, Dolní 31 | C | 300 | 282 | |
| 33 | Matiční gymnázium, Mor. Ostrava, Dr. Šmerala 25 | M | 581 | 578 | |
| 34 | Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, Fr. Hajdy 34 | M | 660 | 655 | |
| 35 | Gymnázium Slezská Ostrava, Hladnovská 35 | M | 530 | 476 | |
| 36 | Gymnázium O. Havlové, Ostrava-Poruba, M. Majerové 1681 | M | 664 | 611 | |
| 37 | Gymnázium Ostrava-Zábřeh, Volgogradská 6a | M | 500 | 468 | |
| 38 | Sportovní G, Ostrava-Zábřeh, Výškovická 2631 | M | 480 | 356 | |
| 39 | Soukromé šestileté G, Ostrava-Hrabůvka, U Haldy 18 | S | 360 | 229 | |
| 10 | Celkem – Ostrava | × | 5101 | 4681 | |
| Celkem | 30 | MŠMT (kraj) | M | 15544 | 14302 |
| 6 | Soukromý zřizovatel | S | 1670 | 738 | |
| 1 | Církev | C | 300 | 282 | |
| 2 | Obec | O | 688 | 484 | |
| 39 | Úhrn | × | 18202 | 15 806 |
| Okres | Č. | Součást školy | Zřizovatel | Kapacita | Počet žáků |
| Bruntál | 1 | Střední průmyslová škola, Bruntál, Kavalcova 1 | M | 690 | 353 |
| 2 | Obchodní akademie a SZeŠ, Bruntál, Žižkovo nám. 10 | M | 360 | 305 | |
| 3 | SOŠ dopravy a cest. ruchu, Krnov, Revoluční 92 | M | 480 | 298 | |
| 4 | SOŠ a SOU, Krnov, Opavská 49 | M | 420 | 284 | |
| 5 | SPgŠ a SOŠ, Krnov, Jiráskova 1a | M | 503 | 349 | |
| 6 | Střední zdravotnická škola, Krnov, Husovo nám. 1 | M | 250 | 215 | |
| 7 | Soukromá SOŠ PRIMA, s. r. o., Rýmařov, Sokolovská 29 | S | 288 | 196 | |
| 8 | SOUŠ varhanářská o.p.s., Krnov, Revoluční 54 | S | 30 | 24 | |
| 9 | Soukromá SOŠ, SOU stavební a PrŠ, s. r. o., Staré Město 66 | S | 60 | 10 | |
| 10 | Soukromá stř. podnikat. škola, s. r. o., Krnov, Za Drahou 3 | S | 20 | 0 | |
| 10 | Celkem – Bruntál | × | 3101 | 2034 | |
| Frýdek‑Místek | 11 | SPŠ Frýdek‑Místek, 28. října 1598 | M | 840 | 610 |
| 12 | Střední zdravotnická škola Frýdek‑Místek, Na Půstkách 68 | M | 270 | 266 | |
| 13 | Obchodní akademie Frýdek‑Místek, Palackého 123 | M | 640 | 566 | |
| 14 | SOŠ, Frýdek‑Místek, TGM 451 | M | 270 | 211 | |
| 15 | SOŠ řemesel a podnikání a SOU, Frýdek‑Místek, Potoční 1094 | M | 410 | 376 | |
| 16 | ISŠ, Frýdek‑Místek, Lískovecká 2089 | M | 290 | 264 | |
| 17 | SOŠ, SOU, OU a PrŠ, Třinec, Lánská 132 | M | 600 | 250 | |
| 18 | Soukromá SOŠ Frymos, Frýdek‑Místek, Palackého 134 | S | 405 | 265 | |
| 19 | Soukromá stř. podnikat. škola Frýdek‑Místek, ČSA 482 | S | 220 | 178 | |
| 20 | Soukromá třinecká OA a HŠ, Třinec VI, Beskydská 1140 | S | 370 | 205 | |
| 21 | Soukromá SUPŠ oděvní, Frýdek‑Místek, Na Hrázi 1449 | S | 270 | 88 | |
| 22 | Soukromá SOŠ technická Frýdek‑Místek, Pionýrů 2069 | S | 300 | 203 | |
| 23 | Soukr. VOŠ a SOŠ Goodwill, Frýdek‑Místek, P. Holého 400 | S | 240 | 34 | |
| 24 | SOŠ požární ochrany, Frýdek‑Místek, Pionýrů 2069 | M | 252 | 120 | |
| 14 | Celkem – Frýdek‑Místek | × | 5377 | 3636 | |
| Karviná | 25 | Soukromé G a SZdŠ, Havířov-Šumbark, Moravská 29 | S | 90 | 55 |
| 26 | Obchodní akademie Český Těšín, S. Tůmy 12 | M | 555 | 475 | |
| 27 | SPŠ elektrotechnická Havířov-Město, Makarenkova 1/513 | M | 390 | 386 | |
| 28 | SPŠ stavební Havířov-Podlesí, Kollárova 2 | M | 480 | 475 | |
| 29 | SOŠ veřejnosprávní Orlová-Lutyně, Masarykova tř. 1313 | M | 390 | 300 | |
| 30 | SPŠ-TP Karviná-Hranice, Žižkova 1818 | M | 730 | 646 | |
| 31 | Obchodní akademie Orlová-Lutyně, Polní 964 | M | 390 | 343 | |
| 32 | Moravskoslezská OA Petřvald, Šenovská 356 | S | 120 | 70 | |
| 33 | SzdŠ Karviná-Mizerov, K. H. Borovského 2315 | M | 340 | 319 | |
| 34 | HŠ a OPA Havířov-Podlesí, s. r. o., Tajovského 2 | S | 685 | 546 | |
| 35 | OBA Karviná-Hranice, Leonovova 1795 | S | 480 | 317 | |
| 36 | SOŠ OOM Karviná-Darkov, Svornosti 1 | S | 408 | 161 | |
| 37 | SOŠ NET OFFICE spol. s r.o, Orlová-Lutyně, Energetiků 134 | S | 131 | 89 | |
| 38 | SZeŠ, SOU a U Český Těšín, Tyršova 2 | M | 340 | 273 | |
| 39 | Školy DAKOL, o.p.s. Petrovice u Karviné 570 | S | 240 | 138 | |
| 40 | SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční 529 | M | 260 | 89 | |
| 41 | SOŠ a SOU Havířov-Šumbark, Lidická 600 | M | 300 | 227 | |
| 42 | SOŠ a SOU obch. a služeb, Havířov-Suchá, Kpt. Jasioka 50 | M | 350 | 296 | |
| 43 | ISŠ obch. podnikání Český Těšín, Frýdecká 32 | M | 459 | 351 | |
| 44 | ISŠ Karviná-Nové Město, Třída Osvobození 60/1111 | M | 116 | 109 | |
| 20 | Celkem – Karviná | × | 7254 | 5665 | |
| Nový Jičín | 45 | SPŠe a SOU Frenštát p. R., Křižíkova 1258 | M | 600 | 576 |
| 46 | VOŠ, SPŠ a OA Kopřivnice, Husova 1302 | M | 470 | 393 | |
| 47 | SZeŠ a SOU zemědělské Nový Jičín, U Jezu 7 | M | 230 | 248 | |
| 48 | OA Šenov u Nového Jičína, Dukelská 350 | M | 380 | 338 | |
| 49 | SZdŠ Nový Jičín, Divadelní 4 | M | 350 | 300 | |
| 50 | SOŠ a SOU Nový Jičín, Tyršova 9 | M | 240 | 241 | |
| 51 | ISŠ – COP Frenštát p. R., Mariánská 252 | M | 250 | 221 | |
| 52 | Církevní SŠ a SZdŠ sv. Anežky České Odry, Tř. 1. máje 37 | C | 330 | 178 | |
| 53 | SPŠ a SOU Bílovec, s. r. o., Dukelská 458 | S | 165 | 30 | |
| 54 | Soukromá OA, Frenštát p. R., o.p.s., Křižíkova 1258 | S | 250 | 9 | |
| 55 | Soukr. SOŠ pod a text. a SOU text. Nový Jičín, Dvořákova 33 | S | 320 | 118 | |
| 56 | SEPŠ Studénka, o.p.s., A. G. L. Svobody 760 | S | 400 | 177 | |
| 12 | Celkem – Nový Jičín | × | 3985 | 2829 |
| Okres | Č. | Součást školy | Zřizovatel | Kapacita | Počet žáků |
| Opava | 57 | VOŠ a HŠ Opava, Tyršova 34 | M | 500 | 457 |
| 58 | SPŠ a Střední uměleckoprůmyslová škola Opava, Praskova 8 | M | 392 | 389 | |
| 59 | SPŠ stavební, Opava, Mírová 3 | M | 450 | 407 | |
| 60 | OA a OA pro zrak. post. mládež, Opava, H. Kvapilové20 | M | 590 | 506 | |
| 61 | Masarykova SZeŠ Opava, Purkyňova 12 | M | 310 | 227 | |
| 62 | SZdŠ Opava, Dvořákovy sady 2 | M | 340 | 340 | |
| 63 | SOŠ a SOU poštovní Opava, Olomoucká 16 | M | 120 | 62 | |
| 64 | ISŠ-COP Opava, Kolofíkovo nábřeží 51 | M | 450 | 267 | |
| 65 | Soukromá SPodŠ, s. r. o., Opava, Zámecký okruh 29 | S | 432 | 155 | |
| 66 | Soukromá OA, s. r. o., Stěbořice 150 | S | 132 | 75 | |
| 67 | SOU a Hotelová škola SČMSD Šilheřovice, s. r. o., Zámek 1 | S | 300 | 300 | |
| 68 | Církevní stř. varhanická škola, Opava, Beethovenova 1 | C | 60 | 34 | |
| 12 | Celkem – Opava | × | 4076 | 3219 | |
| Ostrava | 69 | SPŠ Moravská Ostrava, Kratochvílova 7 | M | 900 | 819 |
| 70 | SPŠ chemická, Ostrava-Zábřeh, Středoškolská 1 | M | 640 | 558 | |
| 71 | SPŠ stavební Ostrava-Zábřeh, Středoškolská 3 | M | 980 | 766 | |
| 72 | SPŠ, Ostrava-Vítkovice, Zengrova 1 | M | 1 200 | 602 | |
| 73 | OA a VOŠ sociální, O-Mariánské Hory, Karasova 16 | M | 1 290 | 669 | |
| 74 | OA Ostrava-Poruba, Polská 1543 | M | 730 | 600 | |
| 75 | Janáčkova konzervatoř, Ostrava 1, Českobratrská 40 | M | 590 | 429 | |
| 76 | Střední umělecká škola, Ostrava, Poděbradova 33 | M | 200 | 195 | |
| 77 | SZdŠ a VZdŠ Ostrava-Vítkovice, Jeremenkova 2 | M | 800 | 743 | |
| 78 | SZahrŠ Ostrava-Hulváky, Žákovská 20-22 | M | 300 | 297 | |
| 79 | SOŠ a SOU pro těl. post. ml., O-Poruba, 17. listopadu 1123 | M | 800 | 790 | |
| 80 | SOŠ dopravní, SOU a U Ostrava-Vítkovice, Moravská 2 | M | 526 | 268 | |
| 81 | SOŠ a SOU telekomunikační, Ostrava-Poruba, Opavská 1119 | M | 120 | 57 | |
| 82 | SOŠ a SOU Ostrava-Kunčice, Vratimovská 681 | M | 400 | 282 | |
| 83 | ISŠ Ostrava, Na Jízdárně 30 | M | 250 | 243 | |
| 84 | ISŠ oděvní, služeb a podnikání, Ostrava-Poruba, Příčná 1108 | M | 120 | 105 | |
| 85 | Soukromá OPA, s. r. o., Ostrava-Hrabová, Paskovská 46 | S | 480 | 132 | |
| 86 | Střední SUŠ, s. r. o., Ostrava-Michálkovice, Čihalíkova 26 | S | 120 | 50 | |
| 87 | AHOL – SOŠ, s. r. o., Ostrava-Vítkovice, Dušní 8 | S | 976 | 431 | |
| 88 | SŠ uměleckých řemesel, s. r. o., Ostrava-Zábřeh, Gurtěvova 8 | S | 192 | 125 | |
| 89 | SOŠ OOM, s. r. o., Ostrava-Hrabůvka, Moravská 2/964 | S | 600 | 317 | |
| 21 | Celkem – Ostrava | × | 12214 | 8478 | |
| Celkem | 54 | MŠMT (kraj) | M | 26641 | 21031 |
| 31 | Soukromý zřizovatel | S | 8724 | 4498 | |
| 3 | Církev | C | 390 | 212 | |
| 1 | Ministerstvo vnitra | M | 252 | 120 | |
| 89 | Úhrn | × | 36007 | 25861 |
| Okres | Č. | Součást školy | Zřizovatel | Kapacita | Počet žáků |
| Bruntál | 1 | SOŠ a SOU, Krnov, Opavská 49 | M | 180 | 143 |
| 2 | COP stavebních oborů, Bruntál, Krnovská 9 | M | 600 | 233 | |
| 3 | SOU, Bruntál, Dukelská 5 | M | 900 | 534 | |
| 4 | SOU technické, Krnov, Soukenická 21 | M | 490 | 300 | |
| 5 | SOU, Horní Benešov, Tyršova 59 | M | 370 | 223 | |
| 6 | SOUz a OU, Rýmařov, J.Sedláka 16 | Z | 220 | 165 | |
| 7 | SOUz, OU a U Město Albrechtice, Nemocniční 11 | Z | 240 | 164 | |
| 8 | Soukromá SOŠ, SOU stav. a PrŠ, s. r. o., Staré Město 66 | S | 84 | 42 | |
| 8 | Celkem – Bruntál | × | 3084 | 1804 | |
| Frýdek‑Místek | 9 | SOŠ řemesel a podnikání a SOU, F-M, Potoční 1094 | M | 280 | 178 |
| 10 | Integrovaná střední škola, FM, Lískovecká 2089 | M | 526 | 439 | |
| 11 | SOŠ, SOU, OU a PrŠ, Třinec, Lánská 132 | M | 1 471 | 495 | |
| 12 | SOU, Frýdek‑Místek, TGM 451 | M | 1 000 | 797 | |
| 13 | SOU technické, OU a U, Frýdek‑Místek, Pionýrů 2069 | M | 900 | 716 | |
| 14 | SOU lesnické, Staré Hamry, Bílá 144 | Z | 150 | 115 | |
| 15 | SOU zemědělské, Frýdek‑Místek, Na Hrázi 1449 | Z | 261 | 260 | |
| 16 | Integrovaná střední škola, Jablunkov, Školní 416 | Z | 460 | 314 | |
| 8 | Celkem – Frýdek‑Místek | × | 5048 | 3314 | |
| Karviná | 17 | SZeŠ, SOU a U, Český Těšín, Tyršova 2 | M | 160 | 111 |
| 18 | Školy DAKOL, o.p.s., Petrovice u Karviné 570 | S | 260 | 407 | |
| 19 | SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční 529 | M | 1 000 | 917 | |
| 20 | SOŠ a SOU Havířov-Šumbark, Lidická 600 | M | 1 254 | 721 | |
| 21 | SOŠ a SOU obch. a služeb Havířov-Suchá, Kpt. Jasioka 50 | M | 900 | 731 | |
| 22 | ISŠ obch. podnik. Český Těšín, Frýdecká 32 | M | 791 | 647 | |
| 23 | ISŠ Karviná-Nové Město, Tř. Osvobození 60/1111 | M | 1 084 | 1 053 | |
| 24 | SOU technické, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613 | M | 800 | 634 | |
| 25 | SOU BARON SCHOOL Havířov-Šumbark, Školní 2 | S | 850 | 463 | |
| 9 | Celkem – Karviná | × | 7099 | 5684 | |
| Nový Jičín | 26 | SPŠe a SOU Frenštát p. R., Křižíkova 1258 | M | 120 | 74 |
| 27 | SZeŠ a SOU zemědělské Nový Jičín, U Jezu 7 | M | 100 | 110 | |
| 28 | SOŠ a SOU Nový Jičín, Tyršova 9 | M | 340 | 201 | |
| 29 | ISŠ – COP Frenštát p. R., Mariánská 252 | M | 850 | 797 | |
| 30 | SOU zemědělské a OU Klimkovice, Komenského 215 | Z | 140 | 30 | |
| 31 | SOU, OU a U Fulnek, Kapucínská 281 | M | 166 | 184 | |
| 32 | SOU a OU Klimkovice, Komenského 112 | M | 240 | 253 | |
| 33 | SOU strojírenské Kopřivnice, Husova 1162 | M | 644 | 412 | |
| 34 | SOU Šenov u Nového Jičína, Šenovská 574 | M | 376 | 284 | |
| 35 | SOU Odry, Sokolovská 1 | M | 306 | 280 | |
| 36 | SPŠ a SOU Bílovec, s. r. o., Dukelská 458 | S | 99 | 7 | |
| 37 | Soukr. SOŠ pod. a text. a SOU text. Nový Jičín, Dvořákova 33 | S | 160 | 7 | |
| 12 | Celkem – Nový Jičín | × | 3541 | 2639 | |
| Opava | 38 | SOŠ a SOU poštovní Opava, Olomoucká 16 | M | 120 | 170 |
| 39 | ISŠ-COP Opava, Kolofíkovo nábřeží 51 | M | 600 | 393 | |
| 40 | SOU stavební a U, Opava, B. Němcové 22 | M | 810 | 415 | |
| 41 | SOU služeb a obchodu, Opava, Husova 6 | M | 809 | 588 | |
| 42 | SOU Vítkov – Podhradí | M | 650 | 574 | |
| 43 | SOU zemědělské, Opava, Olomoucká 18 | Z | 180 | 163 | |
| 44 | Soukr. SPoŠ, s. r. o., Opava, Zámecký okruh 29 | S | 63 | 33 | |
| 45 | Soukromé SOU podnikatelské, s. r. o., Opava, Hradecká 16 | S | 56 | 22 | |
| 46 | SOU a Hotelová šk. SČMSD Šilheřovice, s. r. o., Zámek 1 | S | 660 | 500 | |
| 9 | Celkem – Opava | × | 3 948 | 2 858 | |
| Ostrava | 47 | SOŠ a SOU pro těl. post. mládež, O-Poruba, 17. listopadu 1123 | M | 400 | 353 |
| 48 | SOŠ dopravní, SOU a U O-Vítkovice, Moravská 2 | M | 1 424 | 428 | |
| 49 | SOŠ a SOU telekomunikační, O-Poruba, Opavská 1119 | M | 322 | 347 | |
| 50 | SOŠ a SOU Ostrava-Kunčice, Vratimovská 681 | M | 1 420 | 997 | |
| 51 | ISŠ Ostrava, Na Jízdárně 30 | M | 720 | 623 | |
| 52 | ISŠ oděvní, služeb a podnik. O-Poruba, Příčná 1108 | M | 652 | 538 | |
| 53 | SOUstr a OU Ostrava-Hrabůvka, Hasičská 49 | M | 2 450 | 1 441 | |
| 54 | SOU a OU spol. stravování, O-Hrabůvka, Krakovská 1095 | M | 990 | 916 | |
| 55 | SOU obchodní, Ostrava 1, Na Mlýnici 36 | M | 1 750 | 994 | |
| 56 | SOU stav. a dř., OU a U, O-Zábřeh, U Studia 33 | M | 820 | 703 | |
| 57 | RB SOU autoopr., s. r. o., O-Kunčice, Vratimovská 681 | S | 220 | 216 | |
| 11 | Celkem – Ostrava | × | 11 168 | 7 556 | |
| Celkem | 41 | MŠMT (kraj) | M | 29 785 | 20 947 |
| 9 | Soukromý zřizovatel | S | 2 452 | 1 697 | |
| 7 | Ministerstvo zemědělství | Z | 1 651 | 1 211 | |
| 57 | Úhrn | × | 33 888 | 23 855 |
| Okres | Č. | Součást školy | Zřizovatel | Kapacita | Počet žáků |
| BR | 1 | SOUze, OU a U Město Albrechtice, Nemocniční 11 | Z | 100 | 32 |
| FM | 2 | SOU technické, OU a U, Frýdek‑Místek, Pionýrů 2069 | M | 40 | 14 |
| KA | 3 | SZeŠ, SOU a U, Český Těšín, Tyršova 2 | M | 35 | - |
| 4 | U a OU Havířov-Šumbark, Lidická 600 | M | 600 | 655 | |
| 2 | Celkem – Karviná | × | 635 | 655 | |
| NJ | 5 | SOU, OU a U Fulnek, Kapucínská 281 | M | 40 | 24 |
| 6 | OU, U a PrŠ Nový Jičín, Sokolovská 45 | M | 20 | - | |
| 7 | VÚM, OU, U a SOU Nový Jičín, Divadelní 12 | M1) | 32 | 0 | |
| 3 | Celkem – Nový Jičín | × | 92 | 24 | |
| OP | 8 | ISŠ-COP Opava, Kolofíkovo nábřeží 51 | M | 100 | 19 |
| 9 | SOU stavební a U, Opava, B. Němcové 22 | M | 60 | 9 | |
| 2 | Celkem – Opava | × | 160 | 28 | |
| OV | 10 | SOŠ dopravní, SOU a U O-Vítkovice, Moravská 2 | M | 60 | 20 |
| 11 | SOU stav. a dřev., OU a U, O-Zábřeh, U Studia 33 | M | 180 | 115 | |
| 2 | Celkem – Ostrava | × | 240 | 135 | |
| Celkem | 10 | MŠMT (kraj) | M | 1167 | 856 |
| - | Soukromý zřizovatel | S | - | - | |
| 1 | Ministerstvo zemědělství | Z | 100 | 32 | |
| 11 | Úhrn | × | 1267 | 888 |
ⁱ⁾ zřizovatelem zůstalo MŠMT
| Okres | Č. | Součást školy | Zřizovatel | Kapacita | Počet žáků |
| BR | 1 | SOUz, OU a U Město Albrechtice, Nemocniční 11 | Z | 100 | 82 |
| 2 | COP stavebních oborů, Bruntál, Krnovská 9 | M | 96 | 64 | |
| 3 | SOUze a OU, Rýmařov, J. Sedláka 16 | Z | 84 | 50 | |
| 3 | Celkem – Bruntál | × | 280 | 196 | |
| FM | 4 | SOŠ, SOU, OU a PrŠ, Třinec, Lánská 132 | M | 200 | 76 |
| 5 | SOUt, OU a U, Frýdek‑Místek, Pionýrů 2069 | M | 220 | 111 | |
| 2 | Celkem – Frýdek‑Místek | × | 420 | 187 | |
| KA | 6 | Školy DAKOL, o.p.s., Petrovice u Karviné 570 | S | 200 | 87 |
| 7 | U a OU Havířov-Šumbark, Lidická 600 | M | 180 | 90 | |
| 8 | OU a PrŠ Havířov_Šumbark. Opletalova 5 | M | 300 | 175 | |
| 3 | Celkem – Karviná | × | 680 | 352 | |
| NJ | 9 | SOU zemědělské a OU Klimkovice, Komenského 215 | Z | 120 | 54 |
| 10 | SOU, OU a U Fulnek, Kapucínská 281 | M | 42 | 34 | |
| 11 | SOU a OU Klimkovice, Komenského 112 | M | 90 | 51 | |
| 12 | OU, U a PrŠ Nový Jičín, Sokolovská 45 | M | 140 | 144 | |
| 13 | VÚM, OU, U a SOU Nový Jičín, Divadelní 12 ⁱ⁾ | M | 24 | 70 | |
| 5 | Celkem – Nový Jičín | × | 416 | 353 | |
| OP | 14 | ISŠ-COP Opava, Kolofíkovo nábřeží 51 | M | 150 | 77 |
| 15 | OU a PrŠ Hlučín, ČSA 4a | M | 225 | 185 | |
| 16 | ZvŠ, OU a PrŠ Velké Heraltice, Opavská 1 ²⁾ | M | 100 | 61 | |
| 3 | Celkem – Opava | × | 475 | 323 | |
| OV | 17 | SOU stroj. a OU Ostrava-Hrabůvka, Hasičská 49 | M | 120 | 44 |
| 18 | SOU a OU spol. strav., O-Hrabůvka, Krakovská 1095 | M | 90 | 64 | |
| 19 | SOU stav. a dřev., OU a U, O-Zábřeh, U Studia 33 | M | 200 | 173 | |
| 20 | OU a PrŠ Ostrava-Poruba, K. Pokorného 1742 | M | 126 | 78 | |
| 4 | Celkem – Ostrava | × | 536 | 359 | |
| Celkem | 16 | MŠMT (kraj) | M | 2 303 | 1 497 |
| 1 | Soukromý zřizovatel | S | 200 | 87 | |
| 3 | Ministerstvo zemědělství | Z | 304 | 186 | |
| 20 | Úhrn | × | 2 807 | 1 770 |
ⁱ⁾ ředitelství Výchovného ústavu pro mládež
²⁾ ředitelství Zvláštní školy
| Okres | Č. | Součást školy | Zřizovatel | Kapacita | Počet žáků |
| BR | 1 | Soukromá SOŠ, SOU stavební a PrŠ, s. r. o., Staré Město 66 | S | 96 | 71 |
| FM | 2 | SOŠ, SOU, OU a PrŠ, Třinec, Lánská 132 | M | 42 | 0 |
| KA | 3 | Školy DAKOL, o.p.s., Petrovice u Karviné 570 | S | 100 | 101 |
| 4 | Církevní PrŠ Český Těšín, Frýdecká 34 | C | 24 | 12 | |
| 5 | OU a PrŠ Havířov-Šumbark, Opletalova 5 | M | 28 | 14 | |
| 3 | Celkem – Karviná | × | 152 | 127 | |
| NJ | 6 | OU, U a PrŠ Nový Jičín, Sokolovská 45 | M | 22 | 23 |
| OP | 7 | OU a PrŠ Hlučín, ČSA 4a | M | 50 | 37 |
| 8 | ZvŠ, OU a PrŠ Velké Heraltice, Opavská 1 1) | M | 66 | 12 | |
| 2 | Celkem – Opava | × | 116 | 49 | |
| OV | 9 | OU a PrŠ Ostrava-Poruba, K. Pokorného 1742 | M | 66 | 25 |
| Celkem | 6 | MŠMT (kraj) | M | 274 | 111 |
| 2 | Soukromý zřizovatel | S | 196 | 172 | |
| 1 | Církev | C | 24 | 12 | |
| 9 | Úhrn | × | 494 | 295 |
ⁱ⁾ ředitelství ZvŠ
| Název součásti | Počet součástí dle zřizovatele | Celkem | |||||
| MŠMT (kraj) | Soukromý zřizovatel | Církev | MZe | MVnitra | Obec | ||
| Gymnázium | 30 | 6 | 1 | - | - | 2 | 39 |
| SOŠ | 56 | 28 | 2 | - | 1 | - | 87 |
| SOU | 42 | 8 | - | 7 | - | - | 57 |
| U | 10 | - | - | 1 | - | - | 11 |
| OU | 16 | 1 | - | 3 | - | - | 20 |
| PrŠ | 6 | 2 | 1 | - | - | - | 9 |
| VOŠ | 4 | 6 | - | - | - | - | 10 |
| Celkem | 164 | 51 | 4 | 11 | 1 | 2 | 233 |
II.4.2 Údaje o podmínkách a výsledcích výchovy a vzdělávání
II.4.2.1 Žáci dle kategorií vzdělání
| Kategorie vzdělání | Počty žáků v ročníku | Celkem | ||||||||
| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | |||
| C | 32 | 12 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 44 | |
| D | 118 | 79 | 98 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 295 | |
| E | 1 116 | 1 183 | 372 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 671 | |
| H | 6 951 | 6 606 | 5 921 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 19 478 | |
| J | 105 | 62 | 28 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 195 | |
| K | 4letá gymnázia | 1 739 | 1 788 | 1 583 | 1 689 | 0 | 0 | 0 | 0 | 6 799 |
| 6letá gymnázia | 273 | 315 | 300 | 463 | 425 | 140 | 0 | 0 | 1 916 | |
| 7letá gymnázia | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 71 | 815 | 0 | 886 | |
| 8letá gymnázia | 149 | 236 | 863 | 1 041 | 980 | 1 004 | 943 | 817 | 6 033 | |
| L | 1 383 | 1 150 | 1 042 | 925 | 22 | 0 | 0 | 0 | 4 522 | |
| M | 6 868 | 6 326 | 6 434 | 6 182 | 72 | 0 | 0 | 0 | 25 882 | |
| N | VOŠ | 601 | 625 | 565 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 791 |
| konzevatoř | 61 | 66 | 57 | 66 | 44 | 37 | 0 | 0 | 331 | |
| taneční konzervatoř | 20 | 16 | 12 | 15 | 10 | 0 | 0 | 0 | 73 | |
| Celkem | 19 416 | 18 464 | 17 275 | 10 381 | 1 553 | 1 252 | 1 758 | 817 | 70 916 | |
C – základní vzdělání
Jednoletá a dvouletá praktická škola.
D – nižší střední vzdělání
Tříletá příprava v praktické škole.
E – nižší střední odborné vzdělání
Tato forma vzdělávání je určena hlavně pro žáky s neukončeným devátým ročníkem základní školy (učiliště) a pro absolventy zvláštních škol (odborné učiliště). Největší počty žáků se učí v oborech Malířské a natěračské práce, Kuchařské práce a Tesařské a truhlářské práce.
H – střední odborné vzdělání s výučním listem
Ve tříletých učebních oborech se nejvíce žáků učí v oboru Kuchař – číšník (2024), Automechanik (1294) a Truhlář (1101).
J – střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu
Vzdělání dosažené absolvováním středoškolských nematuritních vzdělávacích programů neposkytujících výuční list
K – úplné střední všeobecné vzdělání
Výuku této formy vzdělávání zajišťují gymnázia. V Moravskoslezském kraji studuje na gymnáziích 15 806 žáků. Ve čtyřletém cyklu je to 6 828 žáků, zbývajících 8 978 žáků studuje ve víceletých programech gymnázií. Při trvalém zájmu o studium na gymnáziích by bylo možno uspokojit více zájemců o studium při preferenci čtyřletého studia před víceletým.
L – úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou
V těchto čtyřletých oborech středních odborných učilišť studuje nejvíce žáků obor Mechanik – elektronik (1216) a Obchodník (878).
M – úplné střední odborné vzdělání s maturitou
Tyto obory se studují na středních odborných školách. Nejvíce žáků studuje obory Obchodní akademie (4556), Hotelnictví a turismus (2149) a Všeobecná sestra (1594). Následují obory zaměřené na elektrotechniku a výpočetní techniku.
N – vyšší odborné vzdělání
Kromě konzervatoře jsou obory vyššího odborného vzdělání zaměřeny hlavně na obory ekonomické se zaměřením na hotelnictví a cestovní ruch. Obory vyšší zdravotnické školy by se měly postupně začít učit na vysokých školách universitního typu. Toto převedení by mělo být v horizontu deseti let.
Ve fázi připomínkování je změna formy vyššího odborného vzdělávání na modulární systém.
II.4.2.2 Výsledky přijímacího řízení škol Moravskoslezského kraje v roce 2001
| Okres/Kraj | Přihlášení | Přijatí | Procentuální zastoupení počtu přijatých a přihlášených žáků | ||||
| celkem | na 1. termín | na 2. termín | celkem | v 1. termínu | ve 2. termínu | ||
| Bruntál | 2 008 | 1 306 | 702 | 1 338 | 1 069 | 269 | 66,63 |
| Frýdek‑Místek | 3 457 | 2 134 | 1 323 | 2 187 | 1 601 | 586 | 63,26 |
| Karviná | 7 063 | 3 921 | 3 142 | 4 258 | 2 951 | 1 307 | 60,29 |
| Nový Jičín | 3 473 | 1 902 | 1 571 | 1 976 | 1 588 | 388 | 56,90 |
| Opava | 3 535 | 1 895 | 1 640 | 1 990 | 1 382 | 608 | 56,29 |
| Ostrava – město | 8 554 | 5 028 | 3 526 | 4 608 | 3 343 | 1 265 | 53,87 |
| Moravskoslezský kraj | 28 090 | 16 186 | 11 904 | 16 357 | 11 934 | 4 423 | 58,23 |
Žáci mají možnost podat dvě přihlášky na "státní" školy a libovolný počet přihlášek na školy soukromých zřizovatelů. Na víceletá gymnázia a konzervatoř v oboru tanec je možno podat pouze jednu přihlášku.
V prvním kole přijímacího řízení bylo přihlášeno 16 186 žáků a uchazečů, přijato celkem pak bylo 16 357 žáků a uchazečů. Rozdíl 171 žáků je dán jednak tím, že přihlášky na soukromé školy se v prvním kole nevykazují, jednak tím, že několik jedinců podalo přihlášky do různých krajů.
V okrese Ostrava-město bylo podáno celkem 603 odvolání proti nepřijetí na střední školu, přičemž v jedenácti případech bylo odvolání vyhověno z důvodu nesprávného postupu školy při přijímacím řízení. V ostatních okresech řešily odvolání příslušné referáty školství okresních úřadů.
V rámci přijímacího řízení byl největší zájem o všeobecné vzdělání na gymnáziích, maturitní obory zaměřené na výpočetní techniku a učební obory zaměřené na služby. Dlouhodobým problémem je malá pestrost nabídky oborů pro děvčata.
| Kategorie oboru | Počet žáků |
| 16 – Ekologie a ochrana životního prostředí | 60 |
| 21 – Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství | 73 |
| 23 – Strojírenství a strojírenská výroba | 1 907 |
| 26 – Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika | 1 843 |
| 28 – Technická chemie a chemie silikátů | 116 |
| 29 – Potravinářství a potravinářská chemie | 352 |
| 31 – Textilní výroba a oděvnictví | 518 |
| 33 – Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů | 562 |
| 34 – Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie | 64 |
| 36 – Stavebnictví, geodézie a kartografie | 1 277 |
| 37 – Doprava a spoje | 151 |
| 41 – Zemědělství a lesnictví | 828 |
| 53 – Zdravotnictví | 573 |
| 63 – Ekonomika a administrativa | 1 333 |
| 64 – Podnikání v oborech | 506 |
| 65 – Gastronomie, hotelnictví a turismus | 2 217 |
| 66 – Obchod | 898 |
| 68 – Právo, právní a veřejnosprávní činnost | 333 |
| 69 – Osobní a provozní služby | 517 |
| 72 – Publicistika, knihovnictví a informatika | 23 |
| 75 – Pedagogika, učitelství a sociální péče | 252 |
| 78 – Obecně odborná příprava | 269 |
| 79 – Obecná příprava | 3 031 |
| 82 – Umění a užité umění | 265 |
| Celkem | 17 968ⁱ⁾ |
ⁱ⁾ včetně žáků nástavbového studia a speciálních škol
Statistický rozbor přijímacího řízení v roce 2001 byl zpracován jako samostatný materiál Odborem školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v září 2001.
Na gymnáziích a středních odborných školách ukončilo úspěšně poslední ročník 8 044 žáků, z toho 4 994 dívek. Maturitní ročník opakuje 106 žáků, z toho 33 dívek. V řádném termínu úspěšně odmaturovalo 94,64 % absolventů. Celou maturitu bude opakovat 1,74 % absolventů.
Na středních odborných učilištích ukončilo úspěšně maturitní ročník 756 žáků, z toho 174 dívek. V řádném termínu úspěšně odmaturovalo 94,31 % absolventů. Maturitní ročník opakuje 20 žáků, z toho 2 dívky. Celou maturitu bude opakovat 1, 85 % absolventů.
Tříletý učební obor úspěšně absolvovalo 4812 žáků, z toho 1749 dívek. Závěrečnou zkoušku vykonalo úspěšně 98,61 % absolventů. Třetí ročník opakuje 104 žáků, z toho 14 dívek.
Speciální střední školy absolvovalo 752 žáků, z toho 396 dívek.
II.4.2.3 Uplatnění absolventů středních škol
Podle podkladového materiálu "Uplatnitelnost absolventů škol podle oborů vzdělávání na trhu práce v Moravskoslezském kraji", zpracovaného Úřadem práce ve Frýdku‑Místku*, absolvovalo ve školním roce 2000/2001 na gymnáziích, středních odborných školách, středních odborných učilištích, učilištích, odborných učilištích, praktických školách a vyšších odborných školách celkem 13 735 žáků. Absolventi dále pokračovali ve studiu na vysokých školách nebo splnili požadavky a potřeby zaměstnavatelů a zapojili se do pracovního procesu. 4 123 absolventů však své uplatnění na trhu práce nenašlo a byli zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání.
* takto zaměřená studie byla zpracována vůbec poprvé
| Kategorie vzdělání | Absolventi roku 2001 | ||
| Vyšlo | V evidenci ÚP | Míra nezaměstnanosti (%)** | |
| C | 28 | 1 | 0,01 |
| D | 33 | 11 | 0,08 |
| E | 640 | 370 | 2,69 |
| H | 4206 | 1709 | 12,44 |
| J | 42 | 14 | 0,10 |
| K | 2523 | 203 | 1,48 |
| L | 874 | 224 | 1,63 |
| M | 5203 | 1518 | 11,05 |
| N | 186 | 73 | 0,53 |
** Hodnota míry nezaměstnanosti – poměr nezaměstnaných absolventů k celkovému počtu absolventů.
Kategorie vzdělání dle přehledu v části II.4.1.3 (Tab. 58).
II.4.2.4 Aprobovanost výuky na SŠ
| Typ školy | Týdenní počet vyučovacích hodin | z toho neaprobovaně | Aprobovanost % |
| Gymnázium | 20 658 | 503 | 97,57 |
| SOŠ a VOŠ | 38 380 | 2 277 | 94,07 |
| ISŠ, COP, SOU, OU, U, SPV | 40 094 | 5 666 | 85,87 |
| Celkem | 99 131 | 8 446 | 91,48 |
S aprobovaností výuky na středních školách můžeme být celkem spokojeni s tím, že cílem je přibližovat aprobovanost k hranici sta procent. Procento aprobovanosti snižuje učňovské školství s učiteli odborných předmětů bez pedagogické způsobilosti. Většina těchto učitelů si již pedagogické vzdělání doplňuje. Postupně se zlepšuje situace s aprobovanými učiteli cizích jazyků, přičemž jejich nedostatek je ještě citelný v oblasti základního školství.
II.4.2.5 Rady škol
Na všech středních školách v Moravskoslezském kraji jsou ustanoveny pouze čtyři rady školy. Tyto rady školy jsou na Gymnáziu, Bruntál, Dukelská 1; Gymnáziu Olgy Havlové, Ostrava-Poruba, M. Majerové 1691; SUŠ, Ostrava, Poděbradova 33 a SPgŠ a SOŠ, Krnov, Jiráskova 1a. Ředitelé škol uvádějí jako nejčastější důvod neustanovení rady školy nezájem ze strany rodičů. Význam tohoto orgánu je v současné době silně podceňován, snad bude jeho úloha správně pochopena po přijetí nového školského zákona.
II.4.2.6 Mimoškolní aktivity středních škol Moravskoslezského kraje
Důležitou součástí činnosti středních škol jsou mimoškolní aktivity, které přispívají nejen k prohloubení poznatků získaných ve vyučovacím procesu, k seberealizaci a motivaci žáků, k prevenci negativních jevů mezi mládeží, ale i k prezentaci školy na veřejnosti.
V mimoškolní činnosti lze vymezit několik výrazných oblastí:
- soutěže, olympiády, turnaje
- pravidelná zájmová činnost
- zahraniční kontakty, poznávací zájezdy, vzdělávací programy
- přednášky, besedy, odborné semináře, exkurze
- kulturní akce
Soutěže, olympiády, turnaje
Všechny školy se pravidelně zapojují do školních, okresních, oblastních a celostátních kol soutěží, ve kterých žáci uplatňují své znalosti, schopnosti, zručnost a talent. V mnohých případech jsou školy samy organizátory těchto akcí. V následujícím výčtu nejsou zařazeny soukromé a církevní školy.
Celostátní soutěže – 1. místo
Humanitní
Gymnázium, Opava, Krnovská Zátopkova štafeta
Gymnázium, Třinec Celostátní výtvarná soutěž
Gymnázium s pol. jaz. vyuč., Český Těšín Soutěž pěveckých sborů středních škol v Polsku
Gymnázium, Orlová – Lutyně Gymnasia cantat – soutěž gymnaziálních pěveckých komorních sborů
Gymnázium, Ostrava-Poruba, Čs. exilu 669 Concours européenes
Matiční gymnázium, Ostrava Veřejný projev v anglickém jazyce
SOU zemědělská, Opava, Olomoucká 18 Lehká atletika
SPgŠ a SOŠ Krnov POEMA 2000
VOŠ a HŠ Opava Konverzační soutěž hotel. škol v cizích jazycích
Gymnázium s rozš. v. c. j., Ostrava-Poruba celorepubliková soutěž čtenářů časopisu "Friendship"
Přírodovědné
Gymnázium M. Koperníka, Bílovec Matematická olympiáda
Gymnázium, Ostrava-Zábřeh, Volgogradská Eurorebus
Gymnázium, Ostrava-Slezská Ostrava Konverzační soutěž ve španělském jazyce
VOŠ, SPŠ a OA, Kopřivnice Devátý ročník matematické soutěže žáků SOŠ
SPŠ chemická ak. Heyrovského, Ostrava Celostátní kolo chemické olympiády, Devátý ročník matematické soutěže SOŠ
Sportovní
Gymnázium, Český Těšín, Frýdecká Celostátní turnaj MAXI – korfbal žáků
Gymnázium F. Živného, Bohumín Mistr ČR v silovém čtyřboji
Sport. G, Ostrava-Zábřeh, Výškovická Atletika – juniorská reprezentace ČR ve skoku o tyči, rekord ČR Stolní tenis – juniorská reprezentace ČR (2×)
Atletika – juniorská reprezentace ČR v desetiboji
Tenis – juniorská reprezentace ČR
Basketbal – junior. reprezentace do 21 let
Plavání – junior. reprezentace ČR (2×)
Atletika – dorostenecká reprezentace ČR v desetiboji
Sedmiboj -rekord ČR do 15 let
Vítězství ve Středoškol. poháru gymnázií
Plavání – 11 × 1. místo na MČR juniorů
Atletika – 8 × 1. místo na MČR, 1 × 1. místo na MČR dospělých
Obchodní akademie, Orlová – Lutyně Kondiční soutěž – Master aerobic
SPŠ – Technikum Przemyslowe, Karviná Mistrovství ČR ve sportovní střelbě
SOU zem. a OU Rýmařov košíková
SOU zem. Opava lehká atletika (oštěp)
Praktické
Gymnázium, Hlučín WWW – školní časopis
Gymnázium, Rýmařov Debatní liga, VI. ročník
Gymnázium, Ostrava-Poruba, Čs. exilu 669 Soutěž v programování
ISŠ obchodního podnikání, Český Těšín, Mladý barman
ISŠ, Karviná-Nové Město Učeň Optik Turnov
Učeň/instalatér 2001
SPgŠ a SOŠ, Krnov Hudební festival pedagogických škol
SPŠ stavební, Havířov Projektování se Spiritem
MSZeŠ, Opava Soutěž v odborných dovednostech
SUŠ, Ostrava Brejle 2001
Janáčkova akademie, Ostrava K. Ditters z Dittersdorfu a hudební klasicismus
24. soutěžní přehlídka konzervatoří ČR ve hře na hudební dechové nástroje
Talent roku 2000
G. s rozšířenou výukou jazyků, Ostrava-Poruba Celostátní soutěž MESE týmů v aplikované ekonomii
ISŠ – COP, Frenštát p. Radhoštěm GASTROJUNIOR BRNO 2001 (2 × 1. místo)
SOU Odry JUNIOR WELLA CUP
Mezinárodní soutěže – 1. – 3. místo
Humanitní
Gymnázium, Hlučín Festival sborového zpěvu (3. místo)
Gymnázium s pol. jaz. vyučovacím, Český Těšín Mezinárodní recitační soutěž Kresy´ 2000 (2. místo)
Gymnázium, Orlová – Lutyně Svátky písní – soutěž dívčích pěveckých sborů (2 × 1.),
soutěž komorních sborů (2 × 1.)
Barevný svět – výtvarná soutěž (3.)
G Ostrava-Poruba, Čs. exilu 669 Mezinárodní výtvarná soutěž vypsaná časopisem Perplex v Rakousku v Gratzu (1.)
MSZeŠ, Opava Recitál Český Těšín (1.)
Přírodovědné
G M. Koperníka, Bílovec Mezinárodní matematická soutěž Duel 2001(2 × 1., 2 × 3.) – jednotlivci
Mezinárodní matem. soutěž Duel 2001 (2 × 1., 1 × 2.) – družstva
G Bruntál Mezinárodní fyzikální olympiáda (3. místo)
SPŠ chemická ak. Heyrovského, Ostrava Grand Prix Chimique (1. místo)
Sportovní
Sportovní G, Ostrava-Zábřeh, Volgogradská Stolní tenis – Mezinárodní mistrovství Slovinska juniorů (1.)
Tenis – Mistrovství světa tenisových družstev do 16 let v Japonsku (1.)
Volejbal – Mistrovství Evropy juniorek ve Švýcarsku (1.)
Stolní tenis – 2. místo na TOP 12 juniorů ve Francii
Účast na MSJ v Dominikánské republice
OA a OA pro ZP mládež, Opava Mezinárodní halový fotbal. turnaj ve Vídni (2.)
Praktické
Gymnázium, Karviná – Nové Město Světová olympiáda v programování (3.)
SOU zemědělské, Frýdek‑Místek Zlatý pohár LINDE – metoda svařování plamenem (1.)
ISŠ, Frýdek‑Místek Zlatý pohár LINDE – metoda svařování elektr. obloukem (3.)
SOS a SOU, Ostrava-Kunčice Zlatý pohár LINDE – metoda svařování elektr. obloukem (1.)
SOU technické, OU a U, Frýdek‑Místek Mezinárodní soutěž stavebních oborů Ostrava (1.)
SOŠ a SOU, Havířov – Šumbark Mezinárodní soutěž instalatérů (2.)
SOU služeb a obchodu, Opava Mezinárodní kolo barmanských soutěží (2 × 3. a 2.)
SPgŠ a SOŠ, Krnov Sborový festival v Celje(2.)
Janáčkova akademie, Ostrava Mezinárodní soutěž dvouplátkových nástrojů (3.)
3. ročník mezinárodní interpretační soutěže konzervatoří ve hře na bicí nástroje (2. a 3. místo)
38. ročník mezinár. akordeon. soutěže Klingenthal (1.)
Mezinárodní pěvecká soutěž Imricha Godina (2.)
4. mezinárodní klavírní soutěž F. Chopina (1. a 2.)
ISŠ obchodního podnikání, Český Těšín Mezinárodní soutěž fiktivních firem (2. a 3.)
Mezinárodní gastronomická soutěž (2.)
Mezinárodní soutěž v kuchařských dovednostech (1.)
SOU stavební a U, Opava Mezinárodní soutěž učňovských dovedností oboru pokrývač (2.)
Mezinárodní soutěže bez uvedeného umístění, popř. s výjimečným úspěchem
G M. Koperníka, Bílovec Nominace do družstva ČR pro mezinárodní matematickou olympiádu v USA
G Ostrava-Zábřeh, Volgogradská Absolutní vítěz v kategorii Junior mezinárodní matematické soutěže Klokan
Sportovní G Ostrava-Zábřeh, Volgogradská Účast na Evropském poháru v desetiboji mužů a žen
MS do 17 let – 10. místo – výška, 10. místo – dálka
EYOD do 17 let – 5. místo – výška
EYOD 2001 Murcia – 8. místo na 100 m Vz
Účast na závodech SP v Berlíně
Gymnastika – MČR jednotlivců mužů a žen nejvyšší kategorie VS-6 (2. a 3. místo)
G. s rozšířenou výukou jazyků, Ostrava-Poruba V mezinárodním kole soutěže MESE týmů postup do 2. kola
Gymnázium, Opava, Krnovská Ex libris v Hradci Králové – 5 výtvarných prací v mezinárodním katalogu
SOU a OU, Klimkovice Mistrovství světa juniorů – cukrářů, Brno 2000 (čestné uznání)
SPŠe a SOU, Frenštát Účast v mezinárodní přehlídce projektů mládeže
AMAVET v SRN (úspěšný řešitel celost. kola)
Pravidelná zájmová činnost
Většina středních škol se již tradičně zabývá pravidelnou zájmovou činností. K nejčastějším patří sportovní kroužky, pěvecké sbory, kroužky Českého červeného kříže, dramatické, hudební a jiné.
Zahraniční kontakty, poznávací zájezdy, vzdělávací programy
77 středních škol navazuje spolupráci se školami obdobného typu v zahraničí. Žáci se tak mají možnost zúčastňovat výměnných pobytů a stáží, které je mimo jiné připravují i na vstup ČR do EU. Jde převážně o země blízkých západních sousedů (Rakousko, Německo), ale i Polsko, Slovensko, Belgii, Velkou Británii, Francii a další. Těchto aktivit je skutečně velké množství. Pro příklad uvádíme ty, jejichž základem je mezinárodní spolupráce v programech a projektech SOKRATES, LEONARDO DA VINCI, GLOBE nebo TANDEM, které tvoří součást dlouhodobého vzdělávacího programu škol. Do programu Sokrates a Leonardo je zapojeno 20 středních škol Moravskoslezského kraje. Je potřeba se ještě zmínit o aktivitách Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě, školy přidružené UNESCO, která realizuje projekt "Holocaust – selhání lidskosti ".
Přednášky, besedy, odborné semináře, exkurze
K rozvoji vzdělanosti mimo vyučování slouží organizování odborných přednášek, besed a seminářů. Zástupci významných institucí, jako jsou např. vysoké školy, soudy, zdravotnická zařízení, podniky, úzce spolupracují se školami našeho kraje, přednášejí, případně vedou studentskou odbornou činnost. Rovněž umožňují realizovat exkurze, které přispívají k aplikaci teoretických poznatků v praxi.
Kulturní akce
Nezanedbatelný význam pro všestranný rozvoj mládeže má navštěvování různých kulturních akcí. Jedná se hlavně o divadelní a filmová představení, výchovné koncerty, výstavy apod.
Závěrem lze konstatovat, že mimoškolní činnost bezpochyby přispívá ke zvýšení prestiže a zlepšení image jednotlivých škol, konkrétní výsledky slouží k prezentaci školy na veřejnosti. Školy se dále prezentují např. tvorbou vlastních webových stránek, vydáváním školních časopisů, brožur, almanachů nebo pořádáním školních akademií. Také se každoročně zúčastňují prezentací škol, které informují rodiče a žáky posledních ročníků ZŠ o možnostech dalšího vzdělávání a pořádají Dny otevřených dveří. Všechny tyto aktivity směřují k informovanosti o školách, o jejich výchovně vzdělávacích, praktických a mimoškolních činnostech.
II.4.2.7 Využití školských zařízení
Školní jídelny a výdejny
Služeb školního stravování využívá na středních školách všech zřizovatelů 9 717 žáků, což představuje pouze 13,54 % všech žáků středních škol. Dle kapacit jídelen by tuto službu mohlo využívat až 29 300 žáků. Důvodem nízkého zájmu o školní stravování bývá i upřednostňování rychlého občerstvení v bufetech, které jsou často v budovách škol, popřípadě domácí strava v rodinách, kde vaří prarodiče nebo nezaměstnaní rodiče.
Domovy mládeže a internáty
V domovech mládeže a internátech je ubytováno 3 736 žáků středních škol všech zřizovatelů, což představuje 5,21 % všech žáků. Dle kapacit ubytovacích zařízení by bylo možno ubytovat 5 419 žáků. Nízké procento ubytovaných žáků je způsobeno relativně rovnoměrným územním rozložením různých typů středních škol a dobrou dopravní obslužností ve větší části Moravskoslezského kraje.
II.4.3 Hodnocení Českou školní inspekcí
II.4.3.1 Střední školy
Hodnocení průběhu a kvality vzdělávání
- Sledované školy plní deklarované vzdělávací programy v souladu s učebními dokumenty schválenými MŠMT. Učební osnovy jsou rozpracovávány do tematických plánů, jako účinné pomůcky nejen pro učitele, ale i pro kompetentní osoby provádějící kontrolní činnost.
- Stanovené výukové cíle jsou reálné, odpovídají profilu absolventů sledovaných studijních programů a současnému stavu teorie a praxe. Učitelé jsou na výuku dobře připraveni, pracují podle svých odborností v předmětových komisích nebo odborných sekcích.
- Struktura vyučovacích hodin odpovídá věku žáků a výukovým cílům. Nezbytné organizační pokyny pro žáky jsou srozumitelné a jasné. Učitelé v průběhu vyučovacích hodin sledují výukové cíle.
- Ve výuce jsou využívány učebnice (stupeň využití se v jednotlivých typech škol liší), další zdroje informací – odborné publikace, slovníky, mapy, pomůcky v listinné podobě, učební pomůcky, didaktická technika (zejména pro cizí jazyky a některé odborné předměty).
- Převládá frontální způsob výuky. Při hospitacích byly zaznamenány snahy i o skupinovou výuku, problémové vyučování apod. Vyučovací čas je ve většině případů efektivně využit.
- Psychohygienické podmínky pro výuku jsou vesměs velmi dobré (světlo, teplo, hluk, ergonomické podmínky pracovních míst). Pitný režim je většinou dodržován, v řadě škol mají žáci možnost stravování. Součástí škol bývají školní jídelny, popřípadě výdejny stravy. Možnosti stravování žáci využívají mnohdy v omezené míře. Bufety (rychlé občerstvení) ve školách provozují zpravidla soukromé osoby v pronajatých prostorách školy.
- Při praktické výuce a v odborném výcviku je dbáno na bezpečnost a ochranu zdraví žáků při práci. Výuka v teoretickém, praktickém vyučování a v odborném výcviku je organizována v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky MŠMT č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.
- Vstupní motivační metody jsou využívány častěji než další motivační výzvy v průběhu vyučování. Motivačně působí na žáky zejména praktické aplikace. Ve výuce jsou uplatňovány mezipředmětové vztahy, učivo je aktualizováno.
- Zkoušení a opakování má návaznost na probírané učivo, je respektována zásada přiměřenosti. Při řešení úkolů je žákům poskytována pomoc. Vyučující se snaží hodnocení zdůvodnit, forma je různá. Při hodnocení jsou respektovány individuální dispozice žáků, je oceňována snaha a pokrok.
- Při inspekční činnosti byla sledována zejména kvalita vzdělávání v hlavních a profilových předmětech. Hospitované předměty byly vybírány vždy s ohledem na složení inspekčního týmu.
- Přímým pozorováním ve vyučovacích jednotkách byla rovnoměrně posuzována všeobecná a odborná složka vzdělávání. Ve všeobecné složce byla hospitační činnost zaměřena na cizí jazyky, český jazyk a literaturu, základy společenských věd na gymnáziích, občanskou nauku, matematiku, výpočetní techniku. V odborné složce převládaly profilující předměty.
- Kvalita vzdělávání se pohybovala v rozmezí mezi vynikajícím až dobrým hodnotícím stupněm, s převahou velmi dobrého hodnocení. Extrémní případy negativního hodnocení byly spíše ojedinělé.
Souvislosti sledovaných jevů a jejich vliv na celkovou úroveň výuky
- Výrazně se projevuje cílevědomá práce předmětových komisí a zájem učitelů o inovaci svých znalostí (sebevzdělávání).
- Zvyšuje se počet škol zapojených do republikových i mezinárodních projektů.
- Byla zaznamenána cíleně zaměřená péče o začínající učitele.
- Pozitivní vliv na celkovou úroveň výuky má důsledná kontrolní a hospitační činnost.
- Projevuje se vliv napjaté finanční situace v oblasti veřejných financí (ve školství), což má negativní dopad na modernizaci učebních pomůcek.
Podmínky vzdělávání
- Koncepční záměry škol jsou stanoveny převážně na základě analýz podmínek a prostředí, v němž se školy nachází. Vesměs reagují na potřeby trhu práce. Priority ve školách jsou stanoveny. Koncepční záměry jsou podporovány rodiči, zřizovateli (i když s reformou státní správy dochází ke změně zřizovatele) i dalšími partnery, např. Hospodářskou komorou ČR.
- Ve školách jsou vyučovány studijní (učební obory) v souladu se zařazením příslušné školy do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení. V řadě rozhodnutí o zařazení do sítě škol, předškolních zařízeních a školských zařízeních, zejména středních odborných učilišť, je však často uvedena řada vzdělávacích programů, které jsou označeny jako dobíhající nebo nejsou pro nezájem uchazečů o daný typ studia školou realizovány.
- V některých učebních oborech jsou žáci vyučováni vzhledem k malému zájmu pouze v malých počtech, což vede například ke vzniku tříd s 12 žáky nebo ke vzniku smíšených tříd s žáky z různých studij. oborů.
- Výuka ve školách probíhá podle schválených učebních plánů, které jsou ve většině případů rozpracovány tak, aby vyhovovaly disponibilním podmínkám školy. Zohledňováno je zejména ekonomické hledisko. Řada škol nevyužívá možnosti dané učebními plány dělit vyučovací hodiny v některých odborných předmětech.
- Nabídka volitelných předmětů je zpravidla dostatečná. Nepovinné předměty nejsou takřka zaváděny.
- Kompetence ve školách jsou přesně vymezeny. Uplatňován je ve většině případů participační způsob řízení. Poradní orgány jsou ve školách ustanoveny a účelně využívány. Informace jsou předávány včas. Žáci i učitelé mají přístup k potřebným informacím.
- Nově jsou ve školách budovány interní informační sítě.
- Školy jsou prezentovány na veřejnosti vhodným způsobem (letáčky, soutěže, výstavy, dny otevřených dveří, nově www stránky apod.).
- Výroční zprávy poskytují řadu informací o školách, spíše ojediněle zahrnují v některých případech i sebehodnotící prvky.
- Ve školách je dáván prostor pro tvořivost a iniciativu pracovníků, zajištěna je pomoc začínajícím učitelům. K motivování pracovníků vedení škol využívá zpravidla nenárokové složky platu. Kritéria hodnocení jsou pracovníkům známa.
- Zřídka při školách pracují rady škol. Rodiče spolupracují se školami v nezbytné míře (dle typu školy – lépe spolupracují rodiče na gymnáziích, horší je spolupráce ve SOU).
- Ve školách je vytvořen systém kontroly vůči celé struktuře. Součástí plánu práce pro školní rok je zpravidla plán kontrolní činnosti vzdělávacího procesu, předmětových komisí, vedení dokumentace, provozu a hospodaření školy, jsou užívány interní i celostátní testy, je prováděna analýza výsledků vzdělávání, pravidelně probíhá hodnocení jednotlivých období. Závěry z kontrolní činnosti (i z hospitací) jsou projednávány, zjištěné nedostatky jsou odstraňovány.
- Ředitelé škol převážně efektivně využívali odbornou a pedagogickou způsobilost pedagogických pracovníků. Velmi dobré personální zázemí bylo zjištěno v gymnáziích a středních odborných školách, nedostatek odborně, případně pedagogicky způsobilých učitelů (mistrů odborné výchovy) byl zjištěn ve středních odborných učilištích. Neaprobovanost pedagogů, případně absence pedagogické způsobilosti, v převažující míře neovlivňovala kvalitu výuky.
- Obecným trendem v odborném školství je vysoký věkový průměr učitelů pro výuku odborných, spíše pak technických předmětů. Pracovní kolektivy ve středních školách jsou převážně stabilizované.
- Učitelé ve velké míře usilují o další sebevzdělávání, které si často hradí z vlastních prostředků.
- Materiální podmínky ve středních odborných školách lze v současné době charakterizovat jako dosažené, v návaznosti na nedostatek finančních prostředků bez výrazných změn. Učební pomůcky a didaktická technika se obnovují jen v nezbytně nutné míře. Školy při nákupu pomůcek a didaktické techniky velmi přísně sledují priority. Úroveň materiálního vybavení ve školách je rozdílná podle finanční náročnosti školou realizovaného vzdělávacího oboru. Celkově lépe jsou vybaveny gymnázia a střední odborné školy.
- V převážné většině středních škol jsou zřízeny počítačové učebny, je instalován Internet. V řadě škol jsou k dispozici žákovské knihovny, nově informační střediska.
- Pro výuku jsou ve školách většinou dostatečné prostorové podmínky, v některých případech není plně využita plánovaná kapacita školy – jedná se především o některá střední odborná učiliště.
Podstatná pozitiva
- Vysoká úroveň řídící činnosti ředitelů škol (ustanovení § 3 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů), převládající participační řídící styl.
- Optimalizace – účelnost organizačních struktur ve školách.
- Řádné vedení povinné dokumentace škol (ustanovení § 38a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů).
- Dodržování platných učebních dokumentů (ustanovení § 39 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů).
- Převážně ve středních odborných školách velmi dobré podmínky pro realizace výchovně vzdělávacích programů (materiální, personální i hygienické).
- Výuka v teoretickém, praktickém vyučování a v odborném výcviku je organizována v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky MŠMT č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů.
- Vybavení středních škol výpočetní technikou, její účelné využívání, dostupnost Internetu pro žáky i učitele, přístup k Internetu i v době mimo vyučování.
- Snaha o efektivní formy a metody výuky, o aktualizaci výuky.
- Provázanost teoretické výuky s praktickou výukou.
- Spolupráce mezi školami stejného nebo podobného zaměření v ČR i v zahraničí.
- Zapojení škol do vzdělávacích projektů tuzemských i zahraničních (Sokrates, Leonardo).
- Výrazná prezentace škol na veřejnosti.
- Snaha škol o srovnávání výsledků vzdělávání prostřednictvím jakýchkoliv celostátních, ale i interních testů – zároveň negativum pro jejich nedostatečnou nabídku.
- Snaha vedení škol o zpětnovazební informaci o uplatnění žáků – absolventů na trhu práce.
Podstatná negativa
- V návaznosti na finanční možnosti škol stagnace materiálních podmínek, zejména ve středních odborných učilištích.
- Nevyužívání možností daných učebními plány dělit vyučovací hodiny v některých odborných předmětech ve SOŠ (důsledek finančních omezení).
- Neuspokojený zájem pedagogů o další kvalifikační růst (školení a další vzdělávání), v řadě případů si pedagogové další vzdělávání hradí ze svých prostředků.
- Vybavení škol počítači (nízká kapacita pracovních míst), kdy v řadě případů pracují dva žáci u jednoho počítače.
- Absence odborných, zejména technicky zaměřených učebnic s moderními technologiemi a vývojovými trendy.
- Nepovinné předměty jsou zaváděny v poměrně malém rozsahu zdůvodněném limitovanými finančními možnostmi škol.
- Nabídka volitelných předmětů je v některých školách podřízena aktuální personální situaci.
- Malé počty žáků v technických, zejména učebních oborech – důsledkem jsou třídy s malými počty žáků nebo třídy smíšené.
- Odborná a pedagogická způsobilost posuzovaná podle vyhlášky č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců. Některým předmětům ve středních odborných učilištích vyučují učitelé se středoškolským vzděláním, mistrům odborné výchovy schází někdy pedagogická způsobilost. Obecným trendem je vysoký věkový průměr učitelů odborných, spíše technických předmětů. Neaprobovanost pedagogů, případně absence pedagogické způsobilosti v převažující míře není na úkor kvality výuky.
- Střední školy nevyužívají možnosti dané zákonem č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, ke zřízení orgánu, kterým je rada školy, jako jedné z možností veřejné kontroly. Jejich výskyt ve školách je spíše ojedinělý.
- Malý zájem rodičů o spolupráci se školami.
- Výroční zprávy zpracované podle ustanovení § 17e odst. 2, 3, 4 dané zákonem č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství jsou zpracovávány spíše formou statistických přehledů bez sebehodnotících prvků.
- Nedostatek celostátních evaluačních nástrojů s celostátní působností pro srovnání výsledků vzdělávání ve školách obdobného zaměření.
Tendence
- Školy sledují vývoj poptávky a nabídky na trhu práce a vzdělávání v souvislosti se skladbou nabízených studijních a učebních oborů.
- Zavádění nových informačních technologií (interní počítačové sítě, tzv. Intranet) pro potřeby řízení, zejména pro operativní řízení (využíván po okamžitý přenos aktuálních informací – organizační pokyny, směrnice, databáze apod.).
- Snaha škol o budování "informačních center" ve školách.
- Učitelé ve velké míře usilují o další sebevzdělávání, které si často hradí z vlastních prostředků.
| Sledovaný ukazatel | Hodnocení základních škol na pětistupňové škále | ||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |
| Výsledky inspekcí (v %) | 0,0 | 91,3 | 8,7 | 0,0 | 0,0 |
| Stupeň | Legenda | Širší slovní hodnocení |
| 1 | Vynikající | Zcela mimořádný, příkladný |
| 2 | Velmi dobrý | Výrazná převaha pozitiv, drobné a formální nedostatky, nadprůměrná až spíše nadprůměrná úroveň |
| 3 | Dobrý | Negativa a pozitiva téměř v rovnováze, průměrná úroveň |
| 4 | Ještě vyhovující | Převaha negativ, výrazné nedostatky, citelně slabá místa |
| 5 | Nevyhovující | Zásadní nedostatky, které ohrožují průběh výchovně vzdělávacího procesu |
II.4.3.2 Speciální střední školy
Hodnocení průběhu a kvality vzdělávání
- V odborných učilištích jsou žáci vzděláváni ve schválených učebních oborech, hodinové dotace odpovídají ročním učebním plánům. Většina vyučujících měla zpracovány tematické plány.
- Struktura vyučovacích hodin, formy a metody práce byly do značné míry limitovány vybaveností jednotlivých škol učebními pomůckami a učebnicemi (inspekce proběhla ve dvou OU a PrŠ a ve třech SOU, OU a U).
- K motivaci žáků bylo využíváno životních zkušeností a znalostí z odborného výcviku. Úspěšnost motivace byla rozdílná. Důležitým motivačním činitelem jsou odborné znalosti vyučujících a míra jejich empatie.
- Výsledky výuky byly průběžně vyhodnocovány, vyučující se snažili o motivaci kladným hodnocením, které respektovalo individuální dispozice žáků.
- Pozitivem bylo respektování osobností žáků, snaha o rozvoj komunikativních dovedností a většinou citlivý individuální přístup. Komunikace byla zaměřena nejen na problematiku vzdělávání, ale i na oblast výchovnou a socializační. Verbální a neverbální projev vyučujících byl velmi dobrý.
- Žáci v průběhu konaných prací prakticky vykonávají všechny činnosti, které jsou stanoveny učebními osnovami.
- Organizace, formy a metody práce odpovídaly prováděným činnostem a individuálním možnostem žáků. Převažovala metoda instruktáže s potřebnou algoritmizací a korekcí chyb.
- Kvalita vykonané práce byla velmi dobrá, tempo bylo přiměřené věku i fyzickým možnostem žáků. Cíleně byl posilován vztah k manuální práci a vztah k práci obecně.
- Hodnocení výsledků práce žáků plní zpětnovazební funkci ve smyslu posilování získaných pracovních dovedností.
- Úroveň komunikace a interakce vychází z respektování osobnosti žáků a je takřka u všech vyučujících založena na jejich přirozené autoritě a pěknému vztahu k žákům.
- Přestože takřka polovina vyučujících nesplňuje podmínky odborné a pedagogické způsobilosti (rozšířené vzdělání v oboru speciální pedagogiky), na úrovni výuky se tento fakt výrazně neprojevil. Úroveň výuky odborného výcviku byla hodnocena jako velmi dobrá.
Podmínky vzdělávání
- Vybavení učebnicemi pro výuku všeobecně vzdělávacích předmětů ve všech školách byla velmi dobrá, pro některé učební obory na SOU a OU nebyly vhodné učebnice odborných předmětů, byly používány učebnice pro SOU nebo byla volena metoda přednášky a zápisu základních poznatků.
- Vybavenost názornými pomůckami byla v odborných předmětech nízká, výuka tak byla pro žáky značně náročná. Způsob výuky lze na základě takto zjištěných nedostatků hodnotit jako pouze vyhovující.
- Odborná učiliště měla vytvořenu koncepci, která vycházela z potřeb a možností žáků, problémem je zapojení absolventů do pracovního procesu a jejich úspěšnost. Prioritou je výchovná činnost, minimalizace negativních jevů se zaměřením na složku citovou. Plánování vychází z koncepce školy při dodržování učebních dokumentů a možností žáků.
- Úroveň organizace vzdělávání a její funkčnost je na odborných učilištích v průměru hodnocena jako průměrná vzhledem k postavení těchto učilišť v rámci SOU. Nevyjasněnost kompetencí, malý počet vyučujících s potřebnou odbornou a pedagogickou způsobilostí a výše popsané nedostatky v zabezpečení učebnicemi a pomůckami negativně ovlivňují úroveň organizace vzdělávacího procesu.
- Pravidla provozu škol jsou ve všech speciálních školách vymezena organizačním řádem, jehož součástí jsou zásady rozdělení pravomocí. Organizace výchovně vzdělávacího procesu i provozu škol má vesměs jasně stanovená pravidla.
- Operativnost řízení některých zvláštních škol a odborných učilišť při SOU nemá prokazatelnou návaznost na plánování a kontrolu jednotlivých činností, zejména v oblasti pedagogické, řada ředitelů soustřeďuje většinu své činnosti do oblasti ekonomické.
- Ve všech školách jsou stanovena kritéria pro nadtarifní složky platu, ale v některých školách systém morálního a hmotného stimulování pracovníků nevychází z pravidelného hodnocení, plnění stanovených kritérií není doloženo.
- Kontrolní činnost byla vesměs více zaměřena na provoz školy, méně na výchovně vzdělávací proces. Záznamy o provedených hospitacích jsou vedeny u všech škol, v zápisech z pedagogických rad u poloviny škol chybějí analýzy výsledků kontrol.
- Personální podmínky ve většině sledovaných speciálních školách jsou velmi dobré, ve městech lepší než v okrajových lokalitách, kde jsou problémy se získáváním speciálních pedagogů a převažují učitelské sbory s vyšším věkovým průměrem.
- Ve všech školách jsou učitelé, kteří mají zájem doplnit si své vzdělání studiem speciální pedagogiky. Opakovaně se hlásí ke studiu na vysokých školách, jejich žádosti jsou zamítány pro velký počet uchazečů.
- Materiálně technické podmínky škol byly až na malé výjimky velmi dobré. Školy se cíleně zaměřují na nákupy speciálních, kompenzačních pomůcek, didaktické techniky a PC se speciálními výukovými programy, které pomáhají při realizaci výuky.
- U odborných učilišť je největším problémem odbornost a pedagogická způsobilost vyučujících teoretických předmětů, nedostatky ve vybavenosti učebnicemi a pomůckami.
- Materiálně technické a psychohygienické podmínky odborných učilišť odpovídaly zásadám bezpečnosti a hygieny práce.
II.4.4 Významné jevy a trendy
Z přehledu všech SŠ je zřejmé, že jsou rovnoměrně rozmístěny na území Moravskoslezského kraje, včetně zajištění dopravní dostupnosti.
Podle četných dotazů na možnosti studia při zaměstnání roste zájem o nástavbové studium. Jeho realizaci na školách je proto nezbytné výrazněji podporovat. Stávající stav dálkového a večerního studia je nedostačující.
Na rozdíl od SOŠ a gymnázií, kde je aprobovanost učitelů velmi vysoká, je u SOU a U situace horší. Chybí aprobovaní učitelé odborných předmětů. Dle vyjádření ČŠI se na úrovni výuky tento fakt výrazně neprojevil. Mnozí učitelé si již svoji kvalifikaci doplňují.
Nedaří se průběžně zajišťovat požadované materiálně technické zázemí v SOU a U v souvislosti se současným rychlým vývojem technologií. Naopak lze konstatovat, že materiálně technická vybavenost SOŠ je standardní.
V některých středních školách je kapacita škol dlouhodobě nevyužita. Tato situace se bude muset řešit v rámci dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávání v Moravskoslezském kraji. Dalším úkolem bude zřizování rad škol, které ve většině škol nejsou doposud vytvořeny.
Školy se snaží informovat širokou veřejnost o svých aktivitách, prezentaci provádějí vhodnými způsoby. Významné místo v jejich mimoškolní činnosti zaujímají kontakty se školami obdobného typu v zahraničí. Do mezinárodních projektů se zapojují především gymnázia a SOŠ.
II.5 Vyšší odborné školy
II.5.1 Charakteristika sítě
| Okres | Č. | Součást školy | Zřizovatel | Kapacita | Počet žáků |
| FM | 1 | Soukr. VOŠ a SOŠ Goodwill Frýdek‑Místek, P. Holého 400 | S | 425 | 311 |
| KA | 2 | VOŠ Havířov-Podlesí, Tajovského 2 | S | 375 | 247 |
| NJ | 3 | VOŠ, SPŠ a OA Kopřivnice, Husova 1302 | M | 400 | 217 |
| OP | 4 | VOŠ a HŠ Opava, Tyršova 34 | M | 250 | 228 |
| OV | 5 | OA a VOŠ sociální, O-Mariánské Hory, Karasova 16 | M | 490 | 426 |
| 6 | SZdŠ a VZdŠ O-Vítkovice, Jeremenkova 2 | M | 600 | 378 | |
| 7 | Soukromá VOŠ obchprávní, s. r. o., O.-Vítkovice, 29. dubna 33 | S | 570 | 219 | |
| 8 | AHOL – VOŠ o.p.s., Ostrava-Vítkovice, Dušní 8 | S | 740 | 134 | |
| 9 | Soukromá VOŠ podnik., s. r. o., O.-Hrabůvka, Hasičská 44 | S | 360 | 157 | |
| 10 | Soukromá VOŠ ek. a dopr., s. r. o., O-Hrabůvka, Hasičská 44 | S | 480 | 124 | |
| Celkem | 4 | MŠMT (kraj) | M | 1 740 | 1 249 |
| 6 | Soukromý zřizovatel | S | 2 950 | 1 192 | |
| - | Církev | C | - | - | |
| 10 | Úhrn | × | 4 690 | 2 441 |
V Moravskoslezském kraji je 10 vyšších odborných škol, z nichž 4 zřizovalo MŠMT, 6 má soukromého zřizovatele. Ve školním roce 2000/2001 zde studovalo celkem 2441 posluchačů ve 20 studijních oborech. Nejvíce oborů má ekonomické zaměření, dále následují obory zaměřené na cestovní ruch, zdravotnictví, sociální práce, veřejnou správu, strojírenství, výpočetní techniku. Absolutorium složilo 698 posluchačů denního studia a 50 posluchačů studia dálkového.
II.5.2 Hodnocení ČŠI
Hodnocení průběhu a kvality vzdělávání
- Výuka je plánována v souladu se schválenými učebními dokumenty tak, aby byla umožněna diferenciace a specializace pro jednotlivé studijní obory a skupiny. Rozšiřuje se nabídka povinně volitelných odborných předmětů.
- Cizojazyčná výuka se přizpůsobuje orientaci žáků na některý ze světových jazyků a úrovni předchozí jazykové přípravy, obecně jazykové vzdělávání je doplňováno speciálními jazykovými semináři a odborně zaměřenou konverzací a korespondencí.
- Vysokoškolský způsob organizace výuky formou přednášek a seminářů ve vícehodinových blocích (členěných po 45 minutách s přestávkami) převažuje v odborných předmětech.
- V cizích jazycích se vedle nezbytného výkladu výrazně uplatňují dialogické metody.
- Základním motivačním činitelem je odborné zaměření učiva a permanentní spojování teoretické výuky s příklady z praxe a praktickými situačními aplikacemi. Kladením problémových otázek učitelé umožňují žákům interaktivní odpovědi.
- V cizojazyčné výuce je převažujícím komunikačním prostředkem příslušný cizí jazyk.
- Všeobecně je kladen důraz na samostatné myšlení žáků a rozvoj jejich kreativity (seminární práce, zpracování poznatků z praxe), což se projevuje ve zpracování jejich absolventských prací.
- Vyvážená kombinace vysokoškolské úrovně obsahu učiva s informacemi o jeho praktickém využití tvoří základní specifiku vyššího odborného vzdělávání a profilu absolventa. Tím je dána kvalitativní odlišnost od standardního středoškolského, ale i vysokoškolského vzdělání.
Podmínky vzdělávání
- V koncepci a plánování jsou prioritami modifikace stávajících a příprava pro akreditaci nových studijních oborů, spolupráce s vysokými školami a dalšími tuzemskými i zahraničními institucemi s cílem kvalitní přípravy a dobrého uplatnění absolventů. Tomu slouží také aktualizace zkušebních témat pro absolutorium a zaměření absolventských prací.
- V řízení se uplatňuje manažerská a organizační práce zaměřená na odborný a pedagogický profesní růst učitelů, vyhodnocování vzdělávacích výsledků, celkový rozvoj a prezentaci školy na veřejnosti.
- Účinné organizaci vzdělávání a dalších činností školy napomáhají poradní orgány (kolegium ředitele, marketingová sekce, oborové komise, psychologický poradce a studentská rada).
- V personální oblasti se projevuje stabilizace sboru interních i externích pedagogických pracovníků s využitím odborníků z praxe a vysokoškolských učitelů, mezi nimiž jsou zastoupeni také docenti a profesoři.
- Podstatné zlepšení bylo zaznamenáno v materiálně technických podmínkách výuky, které mají výrazně nadstandardní úroveň.
Podstatná pozitiva
- Pružné přizpůsobování obsahu studia společenským potřebám a požadavkům trhu práce.
- Rozvoj spolupráce se zahraničím na principu reciprocity ve prospěch studujících i pedagogů.
- Zlepšující se personální a materiální zabezpečení výuky.
Podstatná negativa
- Přetrvávající velký počet vyšších odborných škol v rámci ČR (netýká se tolik Moravskoslezského kraje, vyšší počet VOŠ je pouze v Ostravě).
- Nedostatečnost stávajících právních norem vztahujících se na vyšší odborné školy (např. ke kvalifikovanosti pedagogů, organizaci studia a povinné pedagogické dokumentaci).
Tendence
- Neujasněnost postavení vyšších odborných škol a následně i dvojí různá úroveň zařazování jejich absolventů (často na místa zastávaná středoškoláky, v některých případech na funkce vyžadující vysokoškolské vzdělání) má za následek propojování úspěšných vyšších odborných škol s vysokými školami a zvyšování snahy o získání akreditace pro vysokoškolské studium nebo alespoň o vzájemnou prostupnost mezi vyššími odbornými a vysokými školami.
II.5.3 Významné jevy a trendy
Vyšší odborné školy tvoří důležitou součást nabídky pro maturanty. V Moravskoslezském kraji je struktura oborů na VOŠ nedostačující. Některé VOŠ se snaží navázat spolupráci s vysokými školami a získat akreditaci pro výuku bakalářských studijních programů.
V současné době v Moravskoslezském kraji tvoří většina VOŠ jeden subjekt se středními odbornými školami. S ohledem na dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání bude třeba osamostatnění VOŠ vyřešit stejně jako legislativní neujasněnost postavení VOŠ v naší vzdělávací soustavě.
II.6 Speciální školy
II.6.1 Charakteristika sítě
Speciální školy poskytují výchovu a vzdělávání žákům mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, žákům s vadami řeči, žákům s více vadami, žákům obtížně vychovatelným a žákům nemocným a oslabeným, umístěným ve zdravotnických zařízeních.
II.6.1.1 Speciální základní školy, zvláštní školy a speciální předškolní zařízení
Ředitelství speciálních základních, zvláštních škol a speciálních předškolních zařízení škol (speciální střední školy jsou vykazovány v rámci středních škol) – mimo školy zřizované obcí, církví a soukromým zřizovatelem – podle okresů:
Okres Bruntál
- Speciální škola, Bruntál, Rýmařovská 15
- Zvláštní škola a Pomocná škola, Město Albrechtice, Hašlerova 2
- Zvláštní škola, Krnov, Hlubčická 11
- Zvláštní škola, Moravský Beroun, Masarykova 357
- Zvláštní škola, Rýmařov, Školní náměstí 1
Okres Frýdek‑Místek
- Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči a sluchu, Frýdek‑Místek, 8. pěšího pluku 821
- Speciální školy, Frýdek‑Místek, Míru 1313
- Speciální školy, Frýdek‑Místek, Pionýrů 767
- Speciální školy, Frýdlant nad Ostravicí, Náměstí 7
- Speciální školy, Třinec, Jablunkovská 241
Okres Karviná
- Speciální mateřská škola, Havířov, Mozartova 2
- Speciální mateřská škola pro zrakově postižené děti, Karviná-Fryštát, K. Sliwky 620
- Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Karviná-Hranice, Einsteinova 2849
- Speciální základní škola Karviná-Lázně Darkov, Lázeňská 145
- Zvláštní škola a Pomocná škola Bohumín-Nový Bohumín, Čáslavská 420
- Zvláštní škola a Pomocná škola Český Těšín, Pražská 14
- Zvláštní škola a Pomocná škola, Havířov-Město, Mánesova 1
- Zvláštní škola a Pomocná škola, Karviná-Fryštát, Vydmuchov 1835
- Zvláštní škola Karviná-Nové Město, Komenského 614
- Zvláštní škola a Pomocná škola Orlová-Lutyně, Polní 963
Okres Nový Jičín
- Speciální školy Nový Jičín
- Speciální škola při Jodových sanatoriích Klimkovice, okres Nový Jičín
- Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Kopřivnice, Sokolovská 406
- Speciální škola pro žáky s více vadami – Dětské centrum, Kopřivnice, Bedřicha Smetany 1122
- Speciální mateřská škola a Pomocná škola pro děti a žáky s více vadami – Dětské centrum, Nový Jičín, Komenského 64
- Zvláštní škola Bílovec, okres Nový Jičín
- Zvláštní škola Frenštát pod Radhoštěm, okres Nový Jičín
- Zvláštní škola internátní Fulnek, okres Nový Jičín
- Zvláštní škola Kopřivnice, okres Nový Jičín
- Zvláštní škola Odry, okres Nový Jičín
- Zvláštní škola Příbor, okres Nový Jičín
- Zvláštní škola Studénka, okres Nový Jičín
Okres Opava
- Speciální mateřská škola pro tělesně postižené děti, Opava, Elišky Krásnohorské 8
- Základní škola pro zrakově postižené a žáky s vadami řeči, Opava, Havlíčkova 1
- Speciální školy při zdravotnických zařízeních, Opava, Olomoucká 88
- Speciální školy pro tělesně postižené, Opava, Dostojevského 12
- Zvláštní škola, Hlučín, Gen. Svobody 8
- Zvláštní škola, Opava, Dvořákovy sady 4
- Zvláštní škola a Pomocná škola, Opava, Slezského odboje 5
- Zvláštní škola internátní, Radkov-Dubová 141
- Zvláštní škola internátní, Odborné učiliště a Praktická škola, Velké Heraltice, Opavská 1
- Zvláštní škola a Pomocná škola, Vítkov, nám. J. Zajíce č. 1
Statutární město Ostrava
- Speciální škola a zařízení pro sluchově postižené, Ostrava-Poruba, Spartakovců 1153
- Speciální školy, Ostrava-Zábřeh, Kpt. Vajdy 1a
- Speciální školy při Městské nemocnici Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Poruba, Ukrajinská 19
- Speciální mateřská škola při Městské nemocnici Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Poruba, Na Robinsonce 1646
- Speciální mateřská škola při Městské nemocnici Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Poruba, Liptaňské nám. 890
- Speciální mateřská škola při Městské nemocnici Ostrava-Fifejdy, Ostrava-Poruba, U Školky 1621
- Zvláštní škola Ostrava-Slezská Ostrava, Těšínská 98
- Zvláštní škola internátní, Ostrava-Slezská Ostrava, Na Vizině 28
- Zvláštní škola, Ostrava-Vítkovice, Halasova 30
- Zvláštní škola, Ostrava-Poruba, Čkalovova 942
- Zvláštní škola, Ostrava-Přívoz, Ibsenova 36
- Zvláštní škola, Ostrava-Hrabůvka, U Haldy 66
- Zvláštní škola, Ostrava-Mariánské Hory, Karasova 6
- Pomocná škola, Ostrava-Kunčice, Jeseninova 4
Pro potřeby této výroční zprávy jsou v následující části speciální školy rozčleněny podle názvů škol na speciální školy s jejich součástmi a samostatné zvláštní, případně pomocné školy. Toto členění odráží skutečnost, že speciální základní školy a speciální předškolní zařízení vzdělávají žáky a děti převážně se smyslovým a tělesným postižením, kdežto zvláštní školy umožňují vzdělávání především žákům s mentálním handicapem. Obtížně vzdělavatelné žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, vzhledem k nimž se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, jsou však schopni osvojit si alespoň některé prvky vzdělání, vychovává a vzdělává pomocná škola. Výchovně vzdělávací činnost je zaměřena především na vypěstování návyků sebeobsluhy a osobní hygieny, rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby.
| Okresy | Počet ředitelství | Jednotlivé součásti ředitelství | Celkem | Přepoč. počet učitelů | ||||||||
| MŠ | MŠ u zdr. zař. | ZvŠ | ZvŠ u zdr. zař. | ZŠ | ZŠ u zdr. zař. | PoŠ | PřS | PrŠ | ||||
| počty dětí | ||||||||||||
| Bruntál | 1 | 2* | 1 | 2* | 5 | 35,2 | ||||||
| 216* | 9 | 23* | 248 | |||||||||
| Frýdek‑Místek | 5 | 1 | 2 | 5* | 3 | 5* | 2 | 2 | 18** | 106,3 | ||
| 23 | 35 | 432* | 98 | 64* | 15 | 29 | 667** | |||||
| Karviná | 4 | 4 | 1 | 5 | 36,7 | |||||||
| 155 | 68 | 223 | ||||||||||
| Nový Jičín | 5 | 3 | 2 | 1 | 1 | 2 | 3 | 2 | 14 | 59,8 | ||
| 63 | 22 | 120 | 12 | 87 | 54 | 17 | 375 | |||||
| Opava | 4 | 1 | 1 | 2 | 3 | 2 | 2 | 1 | 12 | 72,7 | ||
| 54 | 44 | 33 | 198 | 53 | 16 | 6 | 404 | |||||
| Ostrava | 6 | 4 | 3 | 2 | 2 | 2 | 1 | 1 | 15 | 112,6 | ||
| 192 | 62 | 157 | 133 | 92 | 29 | 15 | 680 | |||||
| Celkem | 25 | 13 | 8 | 12 | 1 | 5 | 11 | 13 | 6 | 2 | 69** | 423,3 |
| 487 | 163 | 958 | 12 | 331 | 407 | 186 | 53 | 29 | 2597** | |||
* K součástem přičteny 1 ZvŠ a 1 PoŠ ředitelství Dětský domov a Speciální školy, Vrbno pod Pradědem, nám Sv. Michala 17 a 1 ZvŠ a 1 PoŠ ředitelství Dětský domov se speciálními školami, Frýdek‑Místek, Bruzovská 68, včetně počtu žáků. Ředitelství dětských domovů v počtu ředitelství speciálních škol vykázána nejsou.
** Do celkových počtů nezapočítány jako součásti 2 praktické školy a počty jejich žáků, uvedeny jen ilustrativně.
Tabulka zobrazuje počet speciálních škol (mimo speciální střední školy a samostatné zvláštní školy a pomocné školy) a speciálních předškolních zařízení podle ředitelství, jednotlivé součásti těchto ředitelství a jejich počty, počty žáků a dětí v součástech škol a zařízení a přepočtené počty učitelů speciálních škol a zařízení. Jsou zde zahrnuty speciální školy a speciální mateřské školy zřizované bývalými školskými úřady a MŠMT.
K součástem škol a počtu žáků v okresech Bruntál a Frýdek‑Místek jsou přičteny i zvláštní a pomocná škola speciálních škol při dětských domovech ve Vrbně pod Pradědem a Frýdku‑Místku, jejichž ředitelství jsou samostatně vykazovaná v počtu dětských domovů.
Speciální mateřské školy jsou zde vyčleněny z klasického systému předškolních zařízení. Poskytují péči (stejně jako speciální školy) dětem smyslově, tělesně, případně mentálně postiženým, dětem s vadami řeči a dětem s více vadami. Jsou‑li zřízeny při zdravotnickém zařízení, věnují se pedagogičtí pracovníci těchto MŠ dětem nemocným nebo zdravotně oslabeným.
Výčet speciálních škol v Moravskoslezském kraji doplňují SOŠ a SOU pro tělesně postiženou mládež, Ostrava, OA a OA pro zrakově postiženou mládež, Opava (v tabulce neuvedeny). Tělesně a smyslově handicapovaná mládež může dále pokračovat ve středním vzdělání na klasických typech středních škol. Střední vzdělání žáků s mentálním postižením zabezpečují odborná učiliště a praktické školy. Počty žáků praktických škol jsou zde uvedeny jen ilustrativně. Do celkového počtu tito žáci zahrnuti nejsou, protože jsou vykazováni v tabulkách středních škol.
Přepočtené stavy pedagogů na speciálních školách a zařízeních se odvíjejí od jednotlivých typů a součástí těchto škol a zařízení.
| Okresy | počet škol celkem | počet žáků celkem | z toho | přepoč. počet pedagogů | internát | |||
| ZvŠ | PoŠ a př. st. | jiná souč. | počet | ubytovaní | ||||
| Bruntál | 4 | 293 | 233 | 15 | 45 | 36,2 | 0 | 0 |
| Frýdek‑Místek | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Karviná | 6 | 945 | 852 | 93 | 0 | 137,6 | 0 | 0 |
| Nový Jičín | 7 | 484 | 459 | 25 | 0 | 69,6 | 1 | 32 |
| Opava | 6 | 523 | 433 | 37 | 53 | 81,6 | 2 | 69 |
| Ostrava | 8 | 1131 | 957 | 88 | 86 | 150,9 | 2 | 55 |
| Celkem | 31 | 3376 | 2934 | 258 | 184 | 475,9 | 5 | 156 |
Tab. 67 zobrazuje situaci v počtu samostatných zvláštních škol (nikoli částí speciálních škol) a počtu žáků do nich zařazených. Součástí většiny zvláštních škol jsou školy pomocné a přípravné stupně pomocných škol. Do jiných součástí škol jsou započítány děti přípravných tříd, žáci tříd základních škol pro děti s poruchami chování a děti mateřské školy a tříd základní školy při zdravotnickém zařízení. Nejsou zde uváděni žáci OU a PrŠ ředitelství ZvŠ internátní, OU a PrŠ, Velké Heraltice, Opavská 1.
Jediným okresem Moravskoslezského kraje, který nevykazuje žádné samostatné zvláštní školy, je okres Frýdek‑Místek. Vzhledem k tomu, že tamější zvláštní školy zahrnovaly ve svých součástech nejen školy pomocné a přípravné stupně pomocných škol, ale rovněž školy praktické, byly přejmenovány a zařazeny mezi školy speciální.
II.6.1.2 Speciální základní školy, zvláštní školy a speciální předškolní zařízení zřizované církví, soukromou osobou nebo obcí
| Okresy | celkem | speciální školy | ZvŠ a PoŠ | speciální MŠ a PoŠ | ||||||
| církevní | soukromé | obecní | církevní | soukromé | obecní | církevní | soukromé | obecní | ||
| Bruntál | 3 | 1 | 1 | 1 | ||||||
| Frýdek‑Místek | 5 | 1 | 1 | 2 | 1 | |||||
| Karviná | 1 | 1 | ||||||||
| Nový Jičín | 0 | |||||||||
| Opava | 0 | |||||||||
| Ostrava | 5 | 3 | 1 | 1 | ||||||
| Celkem | 14 | 0 | 3 | 1 | 2 | 2 | 1 | 0 | 3 | 2 |
| Okresy | celkem | speciální školy | ZvŠ a PoŠ | speciální MŠ a PoŠ | ||||||
| církevní | soukromé | obecní | církevní | soukromé | obecní | církevní | soukromé | obecní | ||
| Bruntál | 59 | 13 | 32 | 14 | ||||||
| Frýdek‑Místek | 154 | 54 | 27 | 62 | 11 | |||||
| Karviná | 20 | 20 | ||||||||
| Nový Jičín | 0 | |||||||||
| Opava | 0 | |||||||||
| Ostrava | 282 | 222 | 11 | 49 | ||||||
| Celkem | 515 | 0 | 222 | 54 | 24 | 76 | 32 | 0 | 82 | 25 |
Uvedené počty škol a počty žáků a dětí ve školách a předškolních zařízeních dokumentují, že v rámci Moravskoslezského kraje se objevuje možnost vybrat si z různorodé nabídky speciálních, zvláštních a pomocných škol a speciálních předškolních zařízení různých zřizovatelů.
II.6.2 Hodnocení Českou školní inspekcí
Hodnocení průběhu a kvality vzdělávání
Zvláštní školy
- Ve zvláštních školách je vyučováno dle platných učebních dokumentů, které jsou plněny. V jednom případě bylo zjištěno nerespektování schválených učebních plánů. Mezi jednotlivými ročníky je zajištěna kontinuita výuky.
- Pro těžce postižené žáky s mentálním nebo kombinovaným postižením jsou zpracovávány individuální výchovně vzdělávací plány, ve školách, kde je i rehabilitační zařízení, zdravotně rehabilitační plány. Při tvorbě těchto plánů spolupracují se speciálními pedagogy rehabilitační pracovníci a pracovníci SPC pouze tam, kde jsou tato zařízení součástí škol.
- Vyučovací hodiny ve zvláštních školách byly strukturovány s ohledem na kratší a nižší koncentraci pozornosti žáků. I při využívání rozmanitých vyučovacích metod byl s malými výjimkami uplatňován zažitý stereotyp hodin. Skupinová práce a aktivizující formy výuky byly uplatňovány převážně v nižších ročnících.
- Průběh výuky vyšších ročníků je stále negativně ovlivňován vysokou absencí žáků, problémy s návykovými látkami, nekázní a nezájmem o vzdělávání.
- Vyučující vhodně využívali vstupní motivace, dominantním činitelem ve výuce jsou odborné znalosti a praktické dovednosti vyučujících. Nesplnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti u části vyučujících se na úrovni výuky výrazně neprojevilo. Hodnocení bylo zaměřeno na motivační funkci pozitivního hodnocení.
- Interakce a komunikace mezi žáky a vyučujícími je založena na dodržování pravidel slušného chování a respektování osobnosti žáka. Komunikace byla vstřícná a rozvíjející, byl dán dostatečný prostor pro vyjádření vlastních názorů žáků. Vyučující dbali na úroveň grafických záznamů a verbálních projevů žáků.
- Úroveň výuky českého jazyka, matematiky a pracovního vyučování je v převážné míře velmi dobrá.
- V českém jazyce je znalost předmětu negativně ovlivňována dvojjazyčnou výchovou žáků romského etnika, nezájmem o předmět, nízkou vyjadřovací schopností a komunikačních dovedností všech žáků.
- Ve specializovaných třídách pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení vyučující vesměs prokázali znalost speciálních reedukačních postupů a speciálních metod, při zjišťování úrovně vědomostí a dovedností volili učitelé z převážné části druhy a formy zkoušení, které odpovídaly schopnostem žáků, na něž porucha nemá negativní vliv.
Speciální mateřské školy
- Ve speciálních mateřských školách probíhá výuka kolektivním způsobem s individuálně zadávanými úkoly. Jednotlivé fáze výuky jsou časově omezeny s důrazem na soustavné opakování a procvičování. Jsou uplatňovány různé formy a metody práce. Vše je uskutečňováno hravou formou s častým střídáním poloh, podnětných situací, preferováním jednoduchých manipulačních činností.
- Ve speciálních mateřských školách jsou z větší části nekomunikující děti s omezenými pohybovými schopnostmi, které zde byly vřazeny ze zrušených rehabilitačních tříd. Při práci s těmito dětmi se uplatňují nové formy jak pohybového rozvoje, tak i neverbální komunikace a taktilní stimulace celého těla.
- Volené motivace vycházely zejména z daného týdenního námětu, byly aktivizující, účinné a emotivně působivé. Hodnocení výkonu dětí bylo pozitivně laděné, učitelky dovedly ocenit snahu a pokrok a tím posilovat jistotu dětí v jejich rozhodování. Odpovídajícím způsobem byly u dětí upevňovány a prověřovány získané poznatky, dovednosti a návyky.
- Interakce a komunikace v mateřské škole je výrazně pozitivní. Dohodnutá pravidla jsou předem známa a akceptovaná. Děti mají možnost vyjádřit své myšlenky. V průběhu dne je podporován nejen rozvoj kognitivních funkcí, ale i komunikativních a jazykových, ve kterém nepřevládá manipulativní vedení.
- Úroveň výchovně vzdělávací činnosti ve speciálních MŠ byla hodnocena jako velmi dobrá.
Speciální základní školy
- Ve speciálních základních školách (pro sluchově postižené a zrakově postižené) je vyučováno dle platných učebních dokumentů, které jsou plněny. Plánování výuky vychází z učebních osnov realizovaných vzdělávacích programů. V souladu s učebními osnovami byly pro některé žáky jsou zpracovány individuální plány. Náplň učiva a výukové cíle jsou stanoveny s ohledem na stupeň postižení žáků ve třídě.
- Všechny navštívené školy mají vypracovány přehledné a funkční tematické plány. Kontinuita výuky předmětů v jednotlivých ročnících je zajištěna, obsahová duplicita nebyla zjištěna.
- Organizace vyučovacích hodin byla promyšlená a jednotlivé výukové postupy byly metodicky provázány. Celková organizace výuky umožňovala žákům pracovat individuálním tempem, prostor k procvičování učiva byl dostatečný.
- Bylo využíváno rozmanitých vyučovacích metod podporujících zapamatování učiva a vedoucích ke kompenzaci poruchy. Učitelé využívali ve velké míře pomůcek, ve všech hodinách byl čas efektivně využíván.
- Žáci byli kontrolováni, opravováni, mohli si zpětně porovnat výsledky své práce. V procesu výuky byly vytvořeny i možnosti pro alternativní způsoby řešení zadaných úkolů.
- Zahájení vyučovacích hodin a seznámení žáků s vyučovacím cílem mělo výrazně motivující charakter. Motivace probíhala i v průběhu vyučování.
- Analýza chyb byla prováděna po ukončení každého písemného i verbálního projevu. Vyučující sledovali zpětnou vazbu, vypovídající o pochopení a osvojení probíraného učiva. Byly respektovány všechny didaktické zásady. Hodnocení bylo většinou pozitivní s výrazným motivačním akcentem.
- Ve třídách sluchově postižených žáků probíhala výuka formou totální komunikace. U žáků nedoslýchavých převládala orální metoda, u těžkých sluchových vad znakový jazyk. Použití komunikační metody se rozlišovalo i uvnitř každé třídy, podle individuálních možností žáků. Plně byly respektovány možnosti žáků a jejich rodinné prostředí. Žáci z neslyšících rodin komunikovali jen znakovým jazykem. To se projevovalo i ve vzájemné toleranci a ve vztazích. Žáci používající orální metodu s neslyšícími spolužáky znakují. Vyučující dbali na správnou artikulaci a současně na správné tvary znaků.
- Kromě ILP a individuální tyflopedické péče je ve třídách zrakově postižených žáků nacvičována prostorová orientace a samostatný pohyb u nevidomých žáků. Ve většině sledovaných hodin probíhala velmi dobrá vzájemná komunikace učitelů se žáky, byly průběžně rozvíjeny komunikační dovednosti. Verbální i neverbální projev učitelů byl na velmi vynikající úrovni. Žáci spontánně komunikovali s vyučujícími.
- Úroveň výuky českého jazyka a matematiky je hodnocena jako vynikající.
Podmínky vzdělávání
- Všechny hospitované speciální základní, zvláštní a speciální mateřské školy měly zpracovány dlouhodobé koncepce, které vycházely z dobré znalosti prostředí. Některé školy měly koncepce zpracovány formou projektů. Na dlouhodobé koncepční úkoly navazují úkoly v celoročních plánech škol.
- Všechny školy mají vypracován minimální preventivní program zaměřený na primární prevenci a zvýšení odolnosti dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům. Většina škol však zatím nezareagovala na nový pokyn k prevenci sociálně patologických jevů platný od 1. ledna 2001.
- Pravidla provozu škol jsou ve všech speciálních školách vymezena organizačním řádem, jehož součástí jsou zásady rozdělení pravomocí. Organizace výchovně vzdělávacího procesu i provozu škol má vesměs jasně stanovená pravidla.
- Operativnost řízení některých zvláštních škol a odborných učilišť při SOU nemá prokazatelnou návaznost na plánování a kontrolu jednotlivých činností, zejména v oblasti pedagogické, řada ředitelů soustřeďuje většinu své činnosti do oblasti ekonomické.
- Ve všech školách jsou stanovena kritéria pro nadtarifní složky platu, ale v některých školách systém morálního a hmotného stimulování pracovníků nevychází z pravidelného hodnocení, plnění stanovených kritérií není doloženo.
- Ve čtyřech zvláštních školách byly zaznamenány špatné vztahy mezi vedením školy a pracovníky školy s negativním dopadem na průběh výchovně vzdělávacího procesu. Řízení těchto škol je direktivní, možnost diskuse je minimální.
- Kontrolní činnost byla vesměs více zaměřena na provoz školy, méně na výchovně vzdělávací proces. Záznamy o provedených hospitacích jsou vedeny u všech škol, v zápisech z pedagogických rad u poloviny škol chybějí analýzy výsledků kontrol.
- Personální podmínky ve většině sledovaných speciálních školách jsou velmi dobré, ve městech lepší než v okrajových lokalitách, kde jsou problémy se získáváním speciálních pedagogů a převažují učitelské sbory s vyšším věkovým průměrem.
- Ve všech školách jsou učitelé, kteří mají zájem doplnit si své vzdělání studiem speciální pedagogiky. Opakovaně se hlásí ke studiu na vysokých školách, jejich žádosti jsou zamítány pro velký počet uchazečů.
- Ve školách s integrovanými žáky a speciálních školách pro žáky s tělesným nebo kombinovaným postižením vykonávají pomocné činnosti ve vyučovacím procesu pod dozorem speciálního pedagoga osobní asistenti, pomocné vychovatelky a civilní vojenská služba. Jsou nápomocni i při stolování, osobní hygieně, sebeobsluze a přepravě imobilních žáků.
- Ve zvláštních školách, kde je větší počet romských žáků, přibývají romští asistenti, kteří pomáhají pedagogům ve vlastní výchovně vzdělávací činnosti při komunikaci s romskými žáky, při odstraňování výchovných a vzdělávacích obtížích, při mimotřídních a mimoškolních činnostech a především při spolupráci s rodiči žáků a romskou komunitou v místě školy.
- Materiálně technické podmínky škol byly až na malé výjimky velmi dobré. Školy se cíleně zaměřují na nákupy speciálních, kompenzačních pomůcek, didaktické techniky a PC se speciálními výukovými programy, které pomáhají při realizaci výuky.
- Ve školách jsou odpovídající prostorové podmínky, třídy jsou funkčně zařízeny, kapacitou odpovídají hygienickým i pedagogickým podmínkám. Pouze v menších obcích jsou některé školy, které mají stísněné prostorové podmínky a ve třídách jsou vyučováni žáci více ročníků. Počty žáků v odůvodněných případech překračují stanovenou kapacitu naplněnosti tříd.
- Osm inspektovaných škol nemá vlastní tělocvičnu.
- Ve všech zvláštních školách je naprostý nedostatek materiálu pro výuku pracovního vyučování.
Podstatná pozitiva
- Ve školách s žáky se středně těžkým a těžším mentálním postižením se uplatňují nové a účinnější formy výuky, pohybového rozvoje i neverbální komunikace.
- Ve všech školách je oblast výchovného působení zaměřena i na prevenci zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů.
- Zvyšují se počty osobních a romských asistentů ve školách.
- Prostory navštívených škol působí velmi dobrým estetickým dojmem.
- Zlepšila se kvalita vybavenosti škol didaktickou technikou.
- Zvyšuje se počet škol s bezbariérovým přístupem.
Podstatná negativa
- Vysoká absence žáků vyšších ročníků zvláštních škol, nezájem o vzdělávání ze strany žáků i rodičů.
- Vysoký věkový průměr pedagogických kolektivů.
- Nedostatky v kontrolní činnosti škol ve výchovně vzdělávací práci.
- Přeřazování žáků vyšších ročníků ZŠ do ZvŠ, často jsou důvodem poruchy chování a doporučení SPC indikují spíše "sociální debilitu", ne mentální retardaci.
- Vzrůstající agresivita a "neslušné chování"žáků ve škole, nárůst deliktů mimo školu.
- Faktická nemožnost dálkového studia speciální pedagogiky.
Tendence
- Otázka budoucího postavení zvláštních škol ve školské soustavě vedla ke zvýšené nervozitě pracovníků škol.
- Neustále vzrůstá věkový průměr učitelských sborů.
- Se všeobecným snižováním počtu žáků se zvláštní školy orientují na vzdělávání žáků s těžším zdravotním a kombinovaným postižením. Důsledkem této orientace jsou vzrůstající nároky na odborné znalosti pedagogů, jejich metodickou připravenost a tlak na jejich další vzdělávání.
- Všechny školy věnují velkou pozornost výchově a vzdělávání žáků ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.
| Sledovaný ukazatel | Hodnocení předškolních zařízení na pětistupňové škále | ||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |
| Výsledky inspekcí (v %) | 22,6 | 70,9 | 6,5 | 0,0 | 0,0 |
| Stupeň | Legenda | Širší slovní hodnocení |
| 1 | Vynikající | Zcela mimořádný, příkladný |
| 2 | Velmi dobrý | Výrazná převaha pozitiv, drobné a formální nedostatky, nadprůměrná až spíše nadprůměrná úroveň |
| 3 | Dobrý | Negativa a pozitiva téměř v rovnováze, průměrná úroveň |
| 4 | Ještě vyhovující | Převaha negativ, výrazné nedostatky, citelně slabá místa |
| 5 | Nevyhovující | Zásadní nedostatky, které ohrožují průběh výchovně-vzdělávacího procesu |
II.6.3 Významné jevy a trendy
- Stejně jako v ostatních typech škol dochází i ve speciálním školství k úbytku žáků. Patrný je zejména pokles žáků ve zvláštních školách. Do budoucna, nepostaví‑li nový školský zákon speciální školství do jiné roviny, bude nutno tuto situaci řešit optimalizací sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení.
- Pozitivním rysem, jak konstatují inspekční zprávy, se jeví zvyšující se pozornost výchově a vzdělávání žáků ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí prostřednictvím narůstajícího počtu vychovatelů – asistentů učitele především ve třídách zvláštních škol. Zvyšují se i počty osobních asistentů žáků s kombinovanými vadami.
- Zlepšuje se materiálně technické vybavení škol od nákupu speciálních kompenzačních pomůcek až po budování učeben s výpočetní technikou.
- Problémem zůstává vyšší věkový průměr pedagogických kolektivů a ztížené možnosti studia speciální pedagogiky na vysokých školách.
- Dalším problémem, jenž se začíná projevovat v současné době, jsou ubytovací zařízení zvláštních škol internátních, na která jsou vřazovány vyšší počty svěřenců s nařízenou ústavní výchovou.
II.7 Dětské domovy
Dětský domov je školské zařízení pro výkon ústavní výchovy mládeže. Zajišťuje výchovnou, hmotnou a sociální péči mládeži, která ze závažných důvodů nemůže být vychovávána ve vlastní rodině a nemůže být osvojena nebo umístěna v jiné formě náhradní rodinné péče.
Dětský domov je určen zpravidla dětem a mládeži od tří do osmnácti let, popřípadě do ukončení přípravy na povolání. Pokud je předpoklad dlouhodobého pobytu mládeže v zařízení, je vychovávána v dětském domově rodinného typu.
Činnost dětských domovů je vymezena zákonem č. 76/1978 Sb. o školských zařízeních a dalšími závazně platnými předpisy v resortu školství.
II.7.1 Charakteristika sítě
V Moravskoslezském kraji působilo 17 dětských domovů, z toho 16 bylo zřizováno MŠMT a 1 byl církevní. Celkem měla tato zařízení 627 svěřenců ve výkonu ústavní a ochranné výchovy, z tohoto počtu 429 dětí plnících povinnou školní docházku.
| okres | Počet zařízení | Typ domova | Počet svěřenců | Z toho: | ||||
| Rodinný | Internátní | předškoláků | školáků | od 15-18let | od 18 | |||
| Bruntál | 4 | 1 | 3 | 143 | 19 | 107 | 16 | 1 |
| Frýdek‑Místek | 3 | 0 | 3 | 138 | 11 | 91 | 32 | 4 |
| Karviná | 2 | 1 | 1 | 91 | 10 | 64 | 16 | 3 |
| NovýJičín | 2 | 2 | 0 | 60 | 4 | 44 | 10 | 2 |
| Opava | 3 | 2 | 1 | 132 | 13 | 87 | 27 | 5 |
| Ostrava | 2 | 1 | 1 | 63 | 8 | 36 | 15 | 4 |
| Celkem | 16 | 7 | 9 | 627 | 65 | 429 | 116 | 19 |
| Okres | Speciální pedagogové | Vychovatelé | Pomocní vychovatelé | Sociální pracovníci | Psychologové | Zdravotníci | Ostatní pracovníci |
| Bruntál | 8 | 30 | 13,8 | 2,5 | 1 | 28 | |
| Frýdek‑Místek | 0 | 29,6 | 11,5 | 2 | 24,8 | ||
| Karviná | 0 | 22 | 10 | 1 | 0,5 | 0 | 24,7 |
| NovýJičín | 0 | 14 | 8,1 | 1,3 | 9 | ||
| Opava | 1 | 28,5 | 9,5 | 1,7 | 0 | 0 | 28,3 |
| Ostrava | 2 | 11 | 6 | 2 | 0 | 0 | 17,2 |
| Celkem | 11 | 135,1 | 58,9 | 10,5 | 0,5 | 1 | 132 |
V dětských domovech bylo v roce 2000 zaměstnáno celkem 349 zaměstnanců.
Ve školním roce 2000/2001 bylo v České republice 127 dětských domovů se 4 924 svěřenci. V působnosti Moravskoslezského kraje bylo ve školním roce 2000/2001 12,6% všech dětských domovů, ve kterých bylo pečováno o 12,7% všech svěřenců.
Z celkového počtu 16 dětských domovů bylo 7 zařízení rodinného typu, což je 15,5% ze všech 45 zařízení tohoto typu v republice.
Pozn.: Statistické údaje převzaty ze Statistické ročenky školství 2000/2001. (Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha 2000)
II.7.2 Hodnocení Českou školní inspekcí
Podstatná negativa
- Výchovně vzdělávací programy dětských domovů (DD) internátního typu svým formálním zpracováním nekorespondují v plné míře s daným typem zařízení. Adaptační programy (pokud jsou zpracovány) neakceptují individualitu a potřeby nově příchozích dětí.
- Výchovně vzdělávací práce vychovatelů připomíná svou organizací, obsahem a použitými metodami většinou činnost ve školní družině.
- Aplikované sociální tréninky nejsou dostatečně propracované, nejsou vytyčeny sociální kompetence.
- Děti jsou omezovány přílišnou organizovaností využívání volného času.
- Při rozvoji komunikačních a sociálních dovedností chybí ve většině DD pedagog – muž jako představitel jiného typu autority a sociální role.
Podstatná pozitiva
- K útěkům dětí ze sledovaných zařízení dochází pouze ojediněle.
- Svěřenci se zapojují do zájmových aktivit i mimo DD.
- Daří se vyhledávání možností zařazení právně volných dětí do pěstounské péče.
Tendence v zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy
Všeobecně dochází k přípravě podmínek a způsobu práce na přechod z DD internátního typu na typ rodinný.
II.7.3 Významné jevy a trendy
- Součástí některých dětských domovů jsou speciální školy. Z důvodu odlišnosti činností a nároků na řízení se jeví vhodnější oddělení těchto zařízení tak, aby byl dětský domov samostatně fungující školské zařízení.
- V souvislosti s nově navrženým zákonem o výkonu ústavní výchovy (snížený počet svěřenců ve skupině) bude nedostačující kapacita dětských domovů na území Moravskoslezského kraje.
- Žádoucí je změna dětských domovů internátního typu na dětské domovy rodinného typu.
- Problémem je umísťování dětí se závažnými poruchami chování (agresivita vůči dětem) a dětí s psychiatrickou diagnózou, které nejsou schopné zúčastnit se vzdělávání a výchovné činnosti v kolektivu běžného typu škol a dětských domovů. Z tohoto důvodu se jeví žádoucí zřízení dětského domova se speciální školou s léčebně-výchovným programem.
II.8 Základní umělecké školy
II.8.1 Charakteristika sítě
a) obec
| Škola, obec | Žáci celkem | Z toho | Učitelé celkem | ||||
| taneční | výtvarný | literárně dramatický | hudební | fyzických | přepočtených | ||
| 1. ZUŠ Frýdek‑Místek (FM) | 1 335 | 122 | 283 | 62 | 868 | 70 | 44,89 |
| 2. ZUŠ Šenov (FM) | 208 | 51 | 6 | 151 | 14 | 8,39 | |
| 3. ZUŠ Vratimov (FM) | 399 | 63 | 336 | 18 | 15,24 | ||
| 4. ZUŠ Ostrava-Svinov (OV) | 287 | 25 | 40 | 222 | 20 | 10,90 | |
| Kraj celkem | 2 229 | 147 | 437 | 68 | 1 577 | 122 | 79,42 |
b) školský úřad
| Škola, obec | Žáci celkem | Z toho | Učitelé celkem | ||||
| taneční | výtvarný | literárně dramatický | hudební | fyzických | přepo-čtených | ||
| 1. ZUŠ Bruntál | 434 | 50 | 100 | 0 | 284 | 17 | 15,1 |
| 2. ZUŠ Krnov | 536 | 61 | 82 | 61 | 332 | 20 | 18,2 |
| 3. ZUŠ Rýmařov | 311 | 31 | 55 | 9 | 216 | 17 | 11,5 |
| 4. ZUŠ Horní Benešov | 121 | 0 | 62 | 0 | 59 | 5 | 4,1 |
| 5. ZUŠ Město Albrechtice | 134 | 0 | 0 | 0 | 134 | 8 | 5,8 |
| 6. ZUŠ Moravský Beroun | 217 | 0 | 91 | 0 | 126 | 10 | 7,5 |
| Celkem | 1 753 | 142 | 390 | 70 | 1 151 | 77 | 62,2 |
| Škola, obec | Žáci celkem | Z toho | Učitelé celkem | ||||
| taneční | výtvarný | literárně dramatický | hudební | fyzických | přepo-čtených | ||
| 1 ZUŠ Třinec | 879 | 98 | 116 | 41 | 624 | 36 | 30,99 |
| 2. ZUŠ Brušperk | 397 | 95 | 302 | 20 | 14,5 | ||
| 3. ZUŠ Frýdlant n. O. | 473 | 89 | 125 | 238 | 20 | 14,43 | |
| 4. ZUŠ Jablunkov | 355 | 83 | 272 | 14 | 11,9 | ||
| Celkem | 2 104 | 187 | 419 | 41 | 1 436 | 90 | 71,82 |
| Škola, obec | Žáci celkem | Z toho | Učitelé celkem | ||||
| taneční | výtvarný | literárně dramatický | hudební | fyzických | přepo-čtených | ||
| 1. ZUŠ Bohumín | 450 | 56 | 96 | 298 | 20 | 17,2 | |
| 2. ZUŠ P. Kalety Český Těšín | 780 | 25 | 115 | 16 | 624 | 35 | 28,6 |
| 3. ZUŠ B. Martinů Havířov-Město | 1 080 | 91 | 330 | 659 | 38 | 31,9 | |
| 4. ZUŠ B. Smetany Karviná-Mizerov | 1 098 | 71 | 219 | 808 | 48 | 39,1 | |
| 5. ZUŠ Orlová-Poruba | 525 | 35 | 63 | 371 | 24 | 17,8 | |
| 6. ZUŠ Rychvald | 243 | 55 | 188 | 10 | 6,2 | ||
| 7. ZUŠ B. Kulínského Petřvald | 177 | 14 | 12 | 140 | 10 | 8,2 | |
| 8. ZUŠ L. Janáčka Havířov-Podlesí | 678 | 76 | 28 | 574 | 33 | 26,6 | |
| Celkem | 5 031 | 368 | 890 | 44 | 3 662 | 218 | 175,6 |
| Škola, obec | Žáci celkem | Z toho | Učitelé celkem | ||||
| taneční | výtvarný | literárně dramatický | hudební | fyzických | přepo-čtených | ||
| 1. ZUŠ Bílovec | 212 | 30 | 182 | 17 | 9,6 | ||
| 2. ZUŠ Frenštát p. R. | 286 | 42 | 40 | 204 | 14 | 10,3 | |
| 3. ZUŠ Fulnek | 211 | 54 | 13 | 144 | 12 | 9,6 | |
| 4. ZUŠ Klimkovice | 269 | 60 | 12 | 197 | 12 | 9,6 | |
| 5. ZUŠ Z. Buriana Kopřivnice | 671 | 214 | 161 | 296 | 33 | 19,6 | |
| 6. ZUŠ Nový Jičín | 807 | 160 | 167 | 480 | 27 | 21,0 | |
| 7. ZUŠ Odry | 197 | 20 | 16 | 161 | 14 | 8,8 | |
| 8. ZUŠ Příbor | 427 | 63 | 65 | 299 | 21 | 13,1 | |
| 9. ZUŠ Studénka | 395 | 61 | 99 | 11 | 224 | 20 | 12,9 |
| Celkem | 3 475 | 674 | 591 | 23 | 2 187 | 170 | 114,5 |
| Škola, obec | Žáci celkem | Z toho | Učitelé celkem | ||||
| taneční | výtvarný | literárně dramatický | hudební | fyzických | přepo-čtených | ||
| 1. ZUŠ, Háj ve Slezsku | 415 | 18 | 29 | 368 | 27 | 18,2 | |
| 2. ZUŠ Hlučín | 1 089 | 72 | 293 | 24 | 700 | 60 | 38,9 |
| 3. ZUŠ Hradec nad Moravicí | 140 | 21 | 119 | 10 | 5,9 | ||
| 4. ZUŠ Václava Kálika, Opava | 1 177 | 101 | 109 | 967 | 48 | 39 | |
| 5. ZUŠ, Opava, Solná | 513 | 513 | 9 | 6,7 | |||
| 6. ZUŠ, Vítkov | 369 | 36 | 57 | 276 | 19 | 14,6 | |
| Celkem | 3 703 | 227 | 913 | 133 | 2 430 | 173 | 123,3 |
| Škola, obec | Žáci celkem | Z toho | Učitelé celkem | ||||
| taneční | výtvarný | literárně dramatický | hudební | fyzických | přepo-čtených | ||
| 1. ZUŠ Hudební 6, Ostrava | 629 | 16 | 613 | 34 | 22,9 | ||
| 2. ZUŠ Sokolská, Ostrava | 804 | 96 | 220 | 16 | 472 | 35 | 27,7 |
| 3. ZUŠ Hlučínská, Ostrava | 213 | 31 | 4 | 178 | 13 | 8,9 | |
| 4. ZUŠ Keltičkova, Ostrava | 759 | 89 | 160 | 510 | 40 | 28,7 | |
| 5. ZUŠ Edisonova, Ostrava | 1 135 | 65 | 96 | 50 | 924 | 57 | 46,7 |
| 6. ZUŠ Valčíka, Ostrava | 1 243 | 64 | 277 | 40 | 862 | 50 | 45,5 |
| 7. ZUŠ 1. května, Ostrava | 415 | 34 | 62 | 319 | 16 | 14,0 | |
| 8. ZUŠ Sologubova, Ostrava | 618 | 90 | 80 | 448 | 27 | 20,2 | |
| 9. ZUŠ Lidická, Ostrava | 595 | 595 | 28 | 25,4 | |||
| 10. ZUŠ U Jezu, Ostrava | 249 | 130 | 119 | 10 | 7,4 | ||
| Celkem | 6 660 | 454 | 1 056 | 110 | 5 040 | 310 | 247,4 |
| Škola, obec | Žáci celkem | Z toho | Učitelé celkem | ||||
| taneční | výtvarný | literárně dramatický | hudební | fyzických | přepo-čtených | ||
| Celkem 43 | 22 726 | 2 052 | 4 259 | 421 | 15 906 | 1 038 | 795 |
c) církev
| Škola, obec | Žáci celkem | Z toho | Učitelé celkem | ||||
| taneční | výtvarný | literárně dramatický | hudební | fyzických | přepo-čtených | ||
| ZUŠ duchovní hudby, Frýdek‑Místek (FM) | 108 | 108 | 10 | 5,3 | |||
| Kraj celkem | 108 | 108 | 10 | 5,3 | |||
d) Soukromý zřizovatel
| Škola, obec | Žáci celkem | Z toho | Učitelé celkem | ||||
| taneční | výtvarný | literárně dramatický | hudební | fyzických | přepo-čtených | ||
| 1. ZUŠ, s. r. o., Krnov (BR) | 755 | 152 | 603 | 0 | 0 | 7 | 7,0 |
| 2. ZUŠ Třinec (FM) | 189 | 189 | 16 | 7,2 | |||
| 3. ZUŠ A PLUS, s. r. o., Český Těšín (KI) | 52 | 18 | 0 | 34 | 52 | 3 | 1,9 |
| 4. Mis music Kopřivnice (NJ) | 460 | 32 | 31 | 397 | 14 | 13,0 | |
| 5. MUSICALE v.o.s. Studénka (NJ) | 142 | 142 | 2 | 2,0 | |||
| 6. Druhá soukromá ZUŠ Mis music (OV) | 131 | 32 | 99 | 1 | 1,0 | ||
| 7. Soukromá ZUŠ, Ukrajinská 1533 (OV) | 88 | 88 | 3 | 1,3 | |||
| Kraj celkem | 1 817 | 202 | 666 | 34 | 967 | 46 | 33,4 |
II.8.2 Údaje o podmínkách a výsledcích výchovy a vzdělávání
Základní umělecké školy svou činností výrazně doplňují vytváření nabídky pro aktivní využití volného času dětí a mládeže především v oblasti neprofesionálních kulturních a uměleckých aktivit. Jejich funkce v této oblasti je proto nezastupitelná.
Ve školním roce 2000/2001 se pedagogové a žáci ZUŠ výrazně zapojili do kulturního dění nejen v rámci kraje, ale i v rámci celé republiky a dosáhli i významných mezinárodních úspěchů.
Přehled nejvýznamnějších soutěží
Prague Junior Note, Mezinárodní klavírní soutěž v Praze
1. místo (ZUŠ V. Petrželky, Ostrava, ZUŠ Ostrava-Hrabůvka, ZUŠ Havířov-Město)
Concerto Bohemia, Celorepubliková klavírní soutěž
1., 2., 1. místo (ZUŠ Příbor, ZUŠ Karviná-Mizerov, ZUŠ Ostrava-Hrabůvka)
Amadeus
diplom za účast (ZUŠ V. Petrželky-Ostrava)
Mezinárodní houslová soutěž Jaroslava Kociana
účast (ZUŠ L. Janáčka)
7. ročník interpretační soutěže K. Diettersdorfa v komorní hře
1. místo (ZUŠ V. Petrželky, Ostrava)
Soutěž mladých varhaníků Opava
1. místo (ZUŠ Frýdek‑Místek)
Klavírní soutěž "ProBohemia"
1. místo (ZUŠ V. Petrželky, Ostrava)
Celostátní soutěže ZUŠ
klarinetový kvartet
1. místo (ZUŠ Ostrava-Poruba)
komorní kvartet
1. místo (ZUŠ Ostrava, Marhuly)
soubor bicích nástrojů
1. místo (ZUŠ Ostrava, Petrželky)
duo klarinetů
1. místo (ZUŠ Odry)
Alšova země – 35. ročník výtvarné soutěže
účast (ZUŠ Krnov, ZUŠ Opava, Solná)
Cena Itálie 2000 – mezinárodní soutěž dětských kreseb
účast (ZUŠ Karviná-Mizerov, ZUŠ Havířov-Město)
XII. ročník Mezinárodní bienále grafiky Toruň – Polsko
účast (ZUŠ Havířov-Město)
Mezinárodní soutěž dětské kresby Moskva
2× 1. místo (ZUŠ Opava, Solná)
II.8.3 Hodnocení Českou školní inspekcí
Hodnocení průběhu a kvality vzdělávání
Hudební obor
- Plánování a příprava výuky byla převážně hodnocena pozitivně, zkvalitnilo se zpracovávání individuálních studijních plánů a tematických plánů (s výjimkou předmětu hra na elektronické klávesové nástroje).
- Formy a metody výuky respektovaly specifika jednotlivých hudebních nástrojů a předmětů, ve většině případů byly v souladu s učebními dokumenty. Názorové rozdíly se vyskytly ve hře na elektrické klávesové nástroje.
- Výuce komorní, souborové a orchestrální hře je na školách věnován mnohem větší prostor, než tomu bylo v předchozích letech. Mnohdy je však výuka realizována nad rámec vyučovacích povinností učitele.
- Školy moravskoslezského regionu se úspěšně prezentují na soutěžích doma i v zahraničí. Poměrně velké procento žáků ZUŠ je přijímáno na střední a vyšší umělecké školy.
- Kvalita vzdělávání v hudebním oboru byla hodnocena převážně jako velmi dobrá.
- V rámci zkvalitnění péče o talentované a mimořádně talentované žáky nabízejí některé školy výuku v hudebním oboru na horní hranici časové dotace základního studia, zcela mimořádně je poskytovaná výuka formou rozšířeného studia.
Taneční obor
- Tematické plány jsou zpracovávány v souladu s inovovanými učebními osnovami. Projevily se výrazné kvalitativní rozdíly v odborné stránce vedení výuky a v oblasti plánování.
- Učební plány byly na sledovaných školách důsledně dodržovány. Rozdílný je přístup vedení školy k vyčlenění hodin hudebního oboru pro korepetici.
- Pozitivní posun byl zaznamenán ve výběru hudebních skladeb a choreografických prvků v rámci předmětu taneční praxe. Vyjadřovací prostředky a výběr skladeb byly voleny s ohledem na technické možnosti a výrazové schopnosti žáků.
- Výsledky jsou prezentovány na samostatných tanečních koncertech (na větších školách).
- Byla zaznamenána vysoká úspěšnost talentovaných žáků při přijímání na konzervatoře.
- Celkově byla kvalita vzdělávání hodnocena jako průměrná až velmi dobrá.
- Vzdělávací nabídka v tanečních oborech je rozšířena o práci v souborech mažoretek, která je vyučována nad rámec povinných předmětů.
Podstatná pozitiva
- Významný podíl škol na kulturně společenském životě v místě působení a regionu.
- Stálý zájem o studium v ZUŠ bez ohledu na zvyšující se školné.
- Stále častější prezentace výsledků vzdělávání žáků i v zahraničí.
Podstatná negativa
- Přestože se zvýšil počet hodin předmětu komorní a souborové hry v hudebním oboru, je i nadále vyučován převážně nad rámec vyučovací povinnosti učitelů.
- Nadále přetrvává organizační problém s výukou hry na elektronické klávesové nástroje.
- Vyhláška MŠMT č. 292/1991 Sb., o základní umělecké škole, je v současné době zastaralá.
Tendence
- Přetrvává menší zájem o výuku hry na smyčcové nástroje a dechové žesťové nástroje.
- Nabídka nepovinných předmětů v hudebním oboru je využívána minimálně, jedná se především o hru na jiný hudební nástroj, sborový zpěv a hudební nauku v 6. a 7. ročníku I. stupně (studium pro dospělé v letošním roce nebylo realizováno z důvodu finanční náročnosti).
- Nevhodná personální struktura škol se projevuje zejména nedostatkem odborně způsobilých pedagogů, systém vzdělávání neumožňuje formu dálkového studia.
| Sledovaný ukazatel | Hodnocení základních škol na pětistupňové škále | ||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | |
| Výsledky inspekcí (v %) | 0,0 | 30,0 | 70,0 | 0,0 | 0,0 |
| Stupeň | Legenda | Širší slovní hodnocení |
| 1 | Vynikající | Zcela mimořádný, příkladný |
| 2 | Velmi dobrý | Výrazná převaha pozitiv, drobné a formální nedostatky, nadprůměrná až spíše nadprůměrná úroveň |
| 3 | Dobrý | Negativa a pozitiva téměř v rovnováze, průměrná úroveň |
| 4 | Ještě vyhovující | Převaha negativ, výrazné nedostatky, citelně slabá místa |
| 5 | Nevyhovující | Zásadní nedostatky, které ohrožují průběh výchovně-vzdělávacího procesu |
II.8.4 Významné jevy a trendy
- Snižování počtu dětí na základních školách nevede zatím ke snižování počtu žáků na základních uměleckých školách. Tento trend jasně hovoří o zájmu o hudební, výtvarné, taneční a dramatické vzdělávání mladé generace.
- Obtížné je hledání rovnováhy mezi optimálním vícezdrojovým financováním a udržením nabídky žákům. Výše příspěvku na úhradu nákladů spojených s poskytováním základu vzdělání (dále jen školné) v ZUŠ je stanovena na 20 – 50% průměru skutečných neinvestičních nákladů na žáka na jeden školní rok. Ze strany ZUŠ je snaha udržovat spodní hranici školného, tj. 20%, aby částka hrazená rodiči byla na nejnižší možné úrovni.
- Školy se stále častěji prezentují kvalitními nahrávkami vlastních CD.
- Jak vyplývá ze zpráv ČŠI, nejsou vždy důsledně v hudebním oboru plněny učební plány.
II.9 Volnočasové aktivity – střediska volného času
Střediska volného času patří k zařízením, která v naší společnosti významně ovlivňují účelné využití volného času dětí a mládeže. Širokým spektrem svých činností významně formují jejich přirozené zájmy, potřeby, rozvíjejí talent, a tak se jejich činnost stává zároveň i podstatnou součástí primární prevence negativních jevů. Navíc se tato zařízení stávají v menších obcích a městech skutečnými společenskými, kulturními a vzdělávacími centry.
II.9.1 Charakteristika sítě
| Zařízení | Počet kroužků | Počet členů | Z toho nad 15 let | Počet táborů | Počet osobodní | Počet ped. pracovníků | |
| fyzických | přepočtených | ||||||
| DDM Bruntál | 81 | 656 | 27 | 12 | 6 368 | 44 | 8,5 |
| DDM Krnov | 124 | 1353 | 231 | 51 | 5 757 | 62 | 11,3 |
| SVČ Rýmařov | 79 | 889 | 83 | 12 | 1 666 | 48 | 10,5 |
| Celkem | 284 | 2898 | 341 | 75 | 13 791 | 154 | 30,3 |
| Zařízení | Počet kroužků | Počet členů | Z toho nad 15 let | Počet táborů | Počet osobodní | Počet ped. pracovníků | |
| fyzických | přepočtených | ||||||
| DDM Frýdek‑Místek | 96 | 1311 | 134 | 14 | 1 992 | 62 | 15,0 |
| DDM Bystřice | 37 | 402 | 102 | 1 | 725 | 29 | 4,2 |
| DDM Jablunkov | 50 | 499 | 119 | 6 | 1 213 | 39 | 7,6 |
| DDM Třinec | 91 | 1179 | 374 | 14 | 6 472 | 63 | 14,3 |
| DDM Vratimov | 22 | 257 | 43 | 4 | 2 129 | 21 | 4,3 |
| SMTu Frýdek‑Místek | 24 | 485 | 86 | 11 | 3 978 | 23 | 6,9 |
| Celkem | 320 | 4133 | 858 | 50 | 16 509 | 237 | 52,2 |
| Zařízení | Počet kroužků | Počet členů | Z toho nad 15 let | Počet táborů | Počet osobodní | Počet ped. pracovníků | |
| fyzických | přepočtených | ||||||
| DDM Český Těšín | 30 | 514 | 90 | 5 | 3 547 | 27 | 5,8 |
| DDM Havířov-Město | 57 | 859 | 137 | 13 | 4 933 | 37 | 7,6 |
| DDM Karviná | 71 | 1232 | 231 | 28 | 7 433 | 58 | 16,7 |
| DDM Orlová-Lutyně | 60 | 906 | 105 | 7 | 3 720 | 34 | 9,4 |
| DDM Bohumín | 60 | 897 | 193 | 4 | 1 352 | 29 | 7,0 |
| DDM Rychvald | 33 | 430 | 76 | 5 | 2 908 | 20 | 4,4 |
| Stanice ml. tech. Havířov-Město | 54 | 610 | 40 | 6 | 3 508 | 39 | 8,5 |
| Stanice přírodovědců Karviná | 40 | 420 | 0 | 3 | 2 362 | 16 | 6,9 |
| Církevní středisko J. Boska Havířov | 27 | 1653 | 310 | 4 | 818 | 20 | 12,5 |
| Celkem | 432 | 7521 | 1 182 | 75 | 30 581 | 280 | 78,8 |
| Zařízení | Počet kroužků | Počet členů | Z toho nad 15 let | Počet táborů | Počet osobodní | Počet ped. pracovníků | |
| fyzických | přepočtených | ||||||
| DDM Mozajka Bílovec | 33 | 342 | 48 | 30 | 3 846 | 20 | 6,0 |
| DDM Astra Frenštát p. R. | 55 | 703 | 56 | 19 | 6 638 | 65 | 6,6 |
| DDM Kopřivnice | 76 | 979 | 96 | 14 | 4 535 | 58 | 9,0 |
| DDM Nový Jičín | 90 | 1223 | 158 | 9 | 3 066 | 57 | 11,0 |
| DDM Odry | 21 | 289 | 11 | 6 | 1 324 | 15 | 3,3 |
| DDM Luna Příbor | 32 | 348 | 15 | 9 | 2 588 | 22 | 3,5 |
| BaV klub Příbor | 256 | 107 | 7 | 621 | 12 | 3,7 | |
| Celkem | 307 | 4140 | 491 | 94 | 22 618 | 249 | 43,1 |
| Zařízení | Počet kroužků | Počet členů | Z toho nad 15 let | Počet táborů | Počet osobodní | Počet ped. pracovníků | |
| fyzických | přepočtených | ||||||
| DDM Hlučín | 45 | 662 | 93 | 9 | 3 309 | 33 | 5,1 |
| DDM Kravaře | 36 | 492 | 80 | 7 | 2 451 | 21 | 5,0 |
| DDM Opava | 116 | 1610 | 454 | 8 | 1 759 | 67 | 13,7 |
| DDM Vítkov | 44 | 556 | 66 | 8 | 1 576 | 25 | 6,0 |
| SMTP Opava | 37 | 448 | 177 | 9 | 2 252 | 27 | 6,0 |
| Celkem | 278 | 3768 | 870 | 41 | 11 347 | 173 | 35,8 |
| Zařízení | Počet kroužků | Počet členů | Z toho nad 15 let | Počet táborů | Počet osobodní | Počet ped. pracovníků | |
| fyzických | přepočtených | ||||||
| DDM Ostrava-Poruba, M. Majerové | 107 | 1573 | 336 | 15 | 5 729 | 53 | 9,5 |
| DDM Ostrava-M. Hory, Korunní 49 | 209 | 3008 | 370 | 21 | 4 035 | 65 | 18,8 |
| DDM Ostrava-M. Ova, Ostrčilova | 126 | 1737 | 353 | 4 | 4 319 | 63 | 9,9 |
| DDM Ostrava-Zábřeh, Gurtěvova 8 | 127 | 1853 | 414 | 9 | 2 799 | 58 | 12,0 |
| DDM Ostrava-M. Ova, Vítkovická | 20 | 232 | 41 | 20 | 2 185 | 22 | 22,0 |
| Celkem | 589 | 8403 | 1514 | 69 | 19 067 | 261 | 72,2 |
| Zařízení | Počet kroužků | Počet členů | Z toho nad 15 let | Počet táborů | Počet osobodní | Počet ped. pracovníků | |
| fyzických | přepočtených | ||||||
| Celkem | 2 210 | 30 863 | 5 256 | 404 | 113 913 | 1 354 | 312,4 |
Poznámka: Za každou jednu akci se počet osobodní stanoví jako součin počtu účastníků a počtu pobytových dní.
Kroužky a jednorázové akce podle okresů
| DDM | Počet kroužků | Dětí | Akcí | Z toho v So, Ne | tj. % |
| DDM Bruntál | 81 | 656 | 215 | 38 | 17,7 |
| DDM Krnov | 124 | 1353 | 246 | 122 | 49,6 |
| SVČ Rýmařov | 79 | 889 | 401 | 162 | 40,4 |
| Celkem | 284 | 2898 | 862 | 322 | 37,4 |
| DDM | Počet kroužků | Dětí | Akcí | Z toho v So, Ne | tj. % |
| DDM Frýdek‑Místek | 96 | 1311 | 111 | 59 | 53,2 |
| DDM Bystřice | 37 | 402 | 67 | 4 | 6,0 |
| DDM Jablunkov | 50 | 499 | 39 | 7 | 17,9 |
| DDM Třinec | 91 | 1179 | 890 | 125 | 14,0 |
| DDM Vratimov | 22 | 257 | 58 | 16 | 27,6 |
| SMTu Frýdek‑Místek | 24 | 485 | 221 | 164 | 74,2 |
| Celkem | 320 | 4133 | 1386 | 375 | 27,1 |
| DDM | Počet kroužků | Dětí | Akcí | Z toho v So, Ne | tj. % |
| DDM Český Těšín | 30 | 514 | 62 | 16 | 25,81 |
| DDM Havířov-Město | 57 | 859 | 156 | 61 | 39,10 |
| DDM Karviná | 71 | 1 232 | 255 | 96 | 37,65 |
| DDM Orlová-Lutyně | 60 | 906 | 74 | 28 | 37,84 |
| DDM Bohumín | 60 | 897 | 71 | 48 | 67,61 |
| DDM Rychvald | 33 | 430 | 46 | 29 | 63,04 |
| Stanice ml. tech. Havířov-Město | 54 | 610 | 168 | 47 | 27,98 |
| Stanice přírodovědců Karviná | 40 | 420 | 224 | 32 | 14,29 |
| Církevní středisko J. Boska Havířov | 27 | 1 653 | 49 | 33 | 67,35 |
| Celkem | 432 | 7 521 | 1 105 | 390 | 35,29 |
| DDM | Počet kroužků | Dětí | Akcí | Z toho v So, Ne | tj. % |
| DDM Mozajka Bílovec | 33 | 342 | 123 | 76 | 61,79 |
| DDM Astra Frenštát p. R. | 55 | 703 | 195 | 48 | 24,62 |
| DDM Kopřivnice | 76 | 979 | 101 | 36 | 35,64 |
| DDM Nový Jičín | 90 | 1223 | 194 | 61 | 31,44 |
| DDM Odry | 21 | 289 | 106 | 32 | 30,19 |
| DDM Luna Příbor | 32 | 348 | 58 | 30 | 51,72 |
| Celkem | 307 | 3884 | 777 | 283 | 36,42 |
| DDM | Počet kroužků | Dětí | Akcí | Z toho v So, Ne | tj. % |
| DDM Hlučín | 45 | 662 | 86 | 35 | 40,70 |
| DDM Kravaře | 36 | 492 | 113 | 19 | 16,81 |
| DDM Opava | 116 | 1610 | 290 | 62 | 21,38 |
| DDM Vítkov | 44 | 556 | 218 | 44 | 20,18 |
| SMTP Opava | 37 | 448 | 287 | 107 | 37,28 |
| Celkem | 278 | 3768 | 994 | 267 | 26,86 |
| DDM | Počet kroužků | Dětí | Akcí | Z toho v So, Ne | tj. % |
| DDM Ova-Poruba, M. Majerové | 107 | 1573 | 428 | 273 | 63,79 |
| DDM Ova-M. Hory, Korunní 49 | 209 | 3008 | 224 | 115 | 51,34 |
| DDM Ova-Mor. Ostrava, Ostrčilova | 126 | 1737 | 72 | 24 | 33,33 |
| DDM Ova-Zábřeh, Gurtěvova 8 | 127 | 1853 | 124 | 68 | 54,84 |
| DDM Ova-Mor. Ostrava, Vítkovická | 20 | 232 | 81 | 17 | 20,99 |
| Celkem | 589 | 8403 | 929 | 497 | 53,50 |
| DDM | Počet kroužků | Dětí | Akcí | Z toho v So, Ne | tj. % |
| Celkem | 2 210 | 76 221 | 6 053 | 2 134 | 35,26 |
Přehled úspěchů v celorepublikových, ale i mezinárodních soutěžích a přehlídkách ve školním roce 2000/2001.
Mistrovství ČR ve stepu 2× 1. místo, postup na MS – 10. místo (DDM Opava)
Zlatá udice – mistrovství ČR 2. místo (DDM Rychvald)
Mistrovství ČR radioamatéři 1., 2., 3., 4. místo, kvalifikace na ME (SMTu Havířov, DDM Opava)
Mistrovství ČR plastikoví modeláři 1., 3. místo (SMTu Havířov)
Mistrovství ČR automodeláři 2× 1. místo (DDM Vítkov)
Mistrovství ČR lodní modeláři 1. místo (DDM Třinec)
Mistrovství ČR biatlon 3. místo
Český pohár – turistický závod 3× 1. místo (DDM Karviná)
Mistrovství ČR šachy – starší žáci 1., 2. místo (DDM Třinec, DDM Frýdek‑Místek)
Mistrovství ČR v moderní gymnastice 1., 3. místo (DDM Opava)
Mistrovství světa v moderních tancích 15., 17. místo (DDM Bruntál)
Mistrovství ČR v tanečních soutěžích 2× 1., 2., 3. místo
Celorepubliková soutěž O Popelčin střevíček – tanec 1., 3. místo (DDM Krnov)
Mistrovství Evropy bojová umění 1., 3. místo (DDM Krnov)
Mezinárodní mistrovství Slovenska juniorů – badminton 1. místo (DDM Opava)
Mistrovství ČR v badmintonu 3. místo (DDM Opava)
Závod míru nadějí – cyklistika 3. místo
Mistrovství ČR záchranáři 3. místo
Mistrovství Polska – zápas 1. místo
II.9.2 Hodnocení Českou školní inspekcí
Střediska pro volný čas dětí a mládeže – domy dětí a mládeže (DDM)
- Provoz DDM je i nadále zajišťován celoročně.
- Zájmová činnost v DDM je zaměřena zejména na děti ve věku 6 – 15 let, vesměs jen v příležitostné činnosti se uplatňuje také starší mládež a výjimečně i dospělí.
- V pravidelné zájmové činnosti se zvýšil počet dětí II. stupně ZŠ.
- Výchovně vzdělávací programy DDM se snaží reagovat na aktuální potřeby dětí a mládeže v dané spádové oblasti, jde o významnou primární prevenci sociálně patologických jevů.
- Zatím se stále nedaří připravit a personálně zajistit nabídku, která by upoutala zájem dospívající mládeže.
- S marginálními skupinami a skupinami ohrožených dětí DDM pracuje v rámci všech vyvíjených činností. Mezi účastníky se čím dál více objevují romské děti (kroužky zaměřené na taneční, hudební a další estetickou činnost).
- Materiálně technické podmínky se obecně vzhledem k finančním možnostem DDM postupně zhoršují. Touto skutečností trpí především pravidelná zájmová činnost (některé kroužky zanikají – modelářský, radioamatérský apod.).
- Individuální činnost je organizována zejména pro práci s talentovanými dětmi a mládeží nebo naopak jako forma pomoci dětem ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, které mají jazykové či prospěchové problémy, zvyšuje se snaha do okruhu činností zapojit i zdravotně postižené účastníky.
- Široká nabídka spontánní činnosti ve všech zařízeních se jeví jako nejčastější forma využití volného času, téměř bez finančních nároků, vytvářejí se tzv. kluby ve spolupráci s dobrovolnými pracovníky.
- Vedení DDM se postupně daří stabilizovat personální obsazení jak interních, tak externích pracovníků, což se zpětně projevuje na vzrůstající kvalitě výchovně vzdělávací práce.
- Častým jevem je úzká spolupráce DDM se ZŠ a občanskými sdruženími v dané spádové oblasti.
- Nadále pokračuje trend organizování akcí pro rodiče s dětmi o víkendech a prázdninách s cílem posílit rodinné vazby.
Podstatná pozitiva ve školských výchovných zařízeních
- Stále větší zapojení romských dětí do pravidelné a ostatní zájmové činnosti v DDM.
- Oblast příležitostné zájmové činnosti, soutěží a přehlídek má svým rozsahem a organizací vzrůstající kvalitativní tendenci.
- Dochází ke zkvalitňování práce s talentovanými dětmi.
- V DDM se zvyšuje počet aktivit pro rodiče s dětmi.
- Kvalitní, přitažlivá a nápaditá je propagace aktivit DDM na veřejnosti.
II.9.3 Významné jevy a trendy
- Nabídka činností vychází z aktuálních potřeb dětí a mládeže v dané spádové oblasti, významně doplňuje nabídku volnočasových aktivit základních škol.
- Většina středisek volného času mimo pravidelnou činnost nabízí i mnohé příležitostné aktivity, výrazně se věnují také talentované mládeži.
- Rozšířila se nabídka pro mládež a dospělé, jejich uplatnění v zájmových útvarech má nadále stoupající charakter.
- Obtížné je hledání rovnováhy mezi optimálním vícezdrojovým financováním a udržením nabídky žákům. Ředitelé DDM jen mírně zvyšují školné, snaží se ho udržet na nejnižší možné úrovni.
- Nedaří se plně získat zájem u mládeže (žáků druhého stupně základních škol) o pravidelnou organizovanou činnost.
II.10 Podpůrné systémy
II.10.1 Pedagogicko-psychologické poradny
Pedagogicko-psychologická poradna je školské účelové zařízení, které pomáhá řešit výukové a výchovné problémy dětí předškolních zařízení, žáků základních škol, středních škol a speciálních škol a školských výchovných zařízení, pomáhá při profesionální orientaci žáků a zajišťuje pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení odborné pedagogicko-psychologické služby.
Pedagogicko-psychologická poradna provádí pedagogicko-psychologická vyšetření dětí a žáků, poskytuje metodickou pomoc pedagogickým pracovníkům, výchovným poradcům a školním metodikům prevence na školách a psychologům ve školských výchovných zařízeních.
Koncepce pedagogicko-psychologických poraden vychází ze zákona ČNR č. 564/1990 Sb., v platném znění a jejich činnost je vymezena zákonem č. 76/1978 Sb., v platném znění a dalšími závazně platnými předpisy v resortu školství.
II.10.1.1 Charakteristika sítě
V Moravskoslezském kraji působilo v roce 2000 osm pedagogicko-psychologických poraden.
Seznam pedagogicko-psychologických poraden působících v kraji podle okresů
Bruntál – Pedagogicko-psychologická poradna, Nám. Hrdinů, Krnov
- Pedagogicko-psychologická poradna, Krnovská, Bruntál
Frýdek‑Místek – Pedagogicko-psychologická poradna, Palackého, Frýdek‑Místek
Karviná – Pedagogicko-psychologická poradna, Víta Nejedlého, Karviná-Ráj
Nový Jičín – Pedagogicko-psychologická poradna, Žižkova, Nový Jičín
Opava – Pedagogicko-psychologická poradna, Rybí trh, Opava
Ostrava – Pedagogicko-psychologická poradna IV, 17. listopadu, Ostrava-Poruba
- Pedagogicko-psychologická poradna II, Kpt. Vajdy, Ostrava-Zábřeh
Tabulka znázorňuje porovnání mezi počtem potencionálních klientů PPP (všech dětí a žáků škol) v kraji se skutečným počtem klientů. Poradny celkem vykazují 31 722 klientů za rok 2000. Ve srovnání s počtem potencionálních klientů tvoří klienti pedagogicko-psychologických poraden v kraji 12,9%.
| Okres | Potencionální počet klientů | Skutečnost | % |
| Bruntál | 21 131 | 10543 | 49,9* |
| Z toho: Mateřské školy | 3 423 | 321 | 9,4 |
| Základní školy | 12 408 | 9 775 | 78,8 |
| Střední školy | 5 300 | 447 | 8,4 |
| Frýdek‑Místek | 41 597 | 2981 | 7,1 |
| Z toho: Mateřské školy | 6 840 | 282 | 4,1 |
| Základní školy | 26 640 | 2 261 | 8,5 |
| Střední školy | 8 117 | 438 | 5,4 |
| Karviná | 55 416 | 7349 | 13,3 |
| Z toho: Mateřské školy | 7 523 | 269 | 3,6 |
| Základní školy | 33 286 | 7 031 | 21,1 |
| Střední školy | 14 607 | 49 | 0,3 |
| Nový Jičín | 30 986 | 1996 | 6,4 |
| Z toho: Mateřské školy | 4 861 | 528 | 10,9 |
| Základní školy | 19 415 | 1 434 | 7,4 |
| Střední školy | 6 710 | 34 | 0,5 |
| Opava | 34 521 | 2488 | 7,2 |
| Z toho: Mateřské školy | 5 783 | 475 | 8,2 |
| Základní školy | 21 399 | 1 935 | 9 |
| Střední školy | 7 339 | 78 | 1 |
| Ostrava | 62 526 | 6365 | 10,1 |
| Z toho: Mateřské školy | 8 664 | 484 | 5,6 |
| Základní školy | 35 442 | 5 487 | 15,5 |
| Střední školy | 18 420 | 394 | 2,1 |
| Moravskoslezský kraj | 246 177 | 31 722 | 12,9 |
| Z toho: Mateřské školy | 37 094 | 2 359 | 6,4 |
| Základní školy | 148 590 | 27 923 | 18,8 |
| Střední školy | 60 493 | 1 440 | 2,4 |
Poznámky: * Uvedené číslo je zkreslené z důvodu nepřesného vykazování v PPP okresu Bruntál.
Statistické údaje o počtech potencionálních klientů v kraji převzaty ze Statistické ročenky školství 1999/2000. (Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha 2000)
Následující tabulka znázorňuje počet přepočtených odborných pracovníků pedagogicko-psychologických poraden v kraji v roce 2000. Celkem v poradnách pracovalo 94,4 odborných pracovníků. Z tohoto počtu pak 6 přepočtených pracovníků vykonávalo funkci okresní metodik preventivních aktivit.
| Okres | Psychologové | Pedagogové | Spec. pedagogové | Sociální pracovnice |
| Bruntál | 4,8 | 0 | 5 | 1 |
| Frýdek‑Místek | 7 | 0 | 5,3 | 3,9 |
| Karviná | 7,8 | 1 | 7 | 0 |
| Nový Jičín | 4,6 | 0 | 6 | 1 |
| Opava | 7,1 | 0 | 4,9 | 2 |
| Ostrava | 12,3 | 0,2 | 7 | 6,5 |
| Celkem | 43,6 | 1,2 | 35,2 | 14,4 |
| Okres | Individuální činnosti s klienty | Skupinové činnosti s klienty | Služby pedagogům | Ostatní odborné činnosti |
| Bruntál | 1 347 | 9 358 | 1 103 | 847 |
| Frýdek‑Místek | 4 268 | 244 | 859 | 2 820 |
| Karviná | 7 549 | 407 | 892 | 5 462 |
| Nový Jičín | 5 571 | 56 | 209 | 984 |
| Opava | 2 617 | 52 | 236 | 572 |
| Ostrava | 9 593 | 362 | 499 | 1363 |
| Celkem | 30 945 | 10 479 | 3 798 | 12 048 |
Pozn.: Uvedená čísla odpovídají statistickým výkazům za rok 2000. Čísla mohou být zkreslená, protože chybí jednotná metodika pro vykazování.
Počet odborných výkonů a jejich zaměření svědčí o dobré úrovni péče o klienty v pedagogicko-psychologických poradnách kraje.
Pochvalně se o kvalitě odborné úrovně pedagogicko-psychologických poraden vyjadřují pracovníci České školní inspekce.
II.10.1.2 Hodnocení Českou školní inspekcí
Podstatná pozitiva
- Velmi dobrá úroveň diagnostické činnosti pedagogicko-psychologických poraden (PPP), která je prováděna odborně způsobilými pracovníky, závěry vždy obsahují konkrétní metodické rady pro učitele a vychovatele dítěte.
- Kvalitní intervenční činnost PPP (konzultace s rodiči i učiteli, metodické dohlídky ve specializovaných a vyrovnávacích třídách, konzultační setkání – skupiny adolescentů).
- Velmi dobrá spolupráce PPP se školami a školskými zařízeními ve spádových oblastech.
- PPP spolupracují se školami a školskými zařízeními na realizaci primární prevence sociálně patologických jevů.
Podstatná negativa
- Pouze rámcové plánování PPP bez jasnějších koncepčních záměrů.
II.10.2 Prevence sociálně patologických jevů
II.10.2.1 Realizace Minimálních preventivních programů
Minimální preventivní program (dále jen MPP) je základní nástroj prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních. Tento program je metodicky upraven MŠMT v pokynech MŠMT č. j. 14514/2000-51, dále pak v programu "Škola bez drog" a v neposlední řadě ve "Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2001-2004". Realizace MPP je k 1. 1. 2001 závazná a podléhá kontrole České školní inspekce.
Realizace MPP se skládá hlavně z plnění těchto úkolů:
- zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu,
- metody aktivního sociálního učení,
- specializované programy, uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám,
- formy spolupráce s rodiči,
- volnočasové aktivity,
- další vzdělávání pedagogů v oblasti sociálně patologických jevů.
Na všech typech škol a školských zařízení v Moravskoslezském kraji je realizován MPP, který připravuje a koordinuje školní metodik prevence (dále jen ŠMP). Ten také vytváří podmínky pro realizaci MPP. Odpovědnost za plnění MPP nese ředitel školy nebo školského zařízení. Garantem jednotlivých MPP škol a školských zařízení na úrovni okresu je okresní metodik preventivních aktivit (dále jen OMPA), který je zaměstnán v pedagogicko-psychologické poradně v daném okrese.
Zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu
Zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu se provádí na všech školách a školských zařízeních. V mateřských školách byla koncepce zaměřena na podporu a zlepšování podmínek pro pobyt dětí s důrazem na vlastní zdraví, upevňování návyků zdravého životního stylu a zdravé výživy. Konkrétní formy zapracování témat prevence spočívají v rozšíření osnov jednotlivých předmětů (viz následující tabulka) a v realizaci besed s odborníky, diskusí a exkurzí.
| škola | předmět | témata |
| Předškolní výchova | posílení vazby dítěte na rodinu, zkvalitnění vztahů mezi vrstevníky, podpora kvalitních zájmů a zálib dětí, posílení citových vazeb a všímavosti nebezpečí kolem sebe | |
| Základní školství | prvouka, přírodověda, vlastivěda | rodina, mezilidské vztahy, lidský organismus, ochrana zdraví, zvyšování zdravého sebevědomí |
| rodinná výchova, občanská výchova, přírodopis, chemie | morálka, právo, konflikty, drogy – jejich účinky na lidský organismus a sociální problémy, šikana | |
| Střední školství | základy společenských věd, občanská nauka, biologie, chemie | komunikace, právo, právní – sociální – ekonomické následky užívání návykových látek, sebepoznání, šikana, zdravý životní styl |
Kvalita zapracování témat prevence do vzdělávacího procesu záleží na úrovni vzdělání a profesionálním výkonu vyučujícího v hodině, případně na správné volbě lektorů.
Aktivní sociální učení
Další formou specifické prevence prováděné na školách a ve školských zařízeních je zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže prostřednictvím řízených skupinových diskusí, sociálně psychologických výcviků, skupinových výcviků apod.
Mezi programy, které byly v kraji využívány celoplošně patří:
- dramatická výchova (ZŠ)
- peer programy (ZŠ a SŠ)
- zdravá škola (ZŠ, MŠ)
- projektové vyučování (ZŠ, SŠ)
- komunitní systémy, etopedické skupiny (SVP, DD)
- schránky důvěry (ZŠ, SŠ)
Mezi další programy, které byly využívány regionálně (v jednotlivých okresech) patří např. program "Začít spolu", "Kouření a já", "Dokážu to", "Volba", "Být sám sebou", "Barvy života", "Školní (žákovský) parlament", "S tebou o tobě".
Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám
Většina těchto programů je zaměřena na děti s diagnózou vývojová porucha učení, se zdravotním postižením a na děti ze sociálně znevýhodněných a kulturně se odlišujících rodin a na problematické třídní kolektivy.
Mezi tyto nejčastější projekty a programy patří:
- specializované třídy pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení,
- přímá práce pedagogických romských asistentů na ZŠ,
- přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí,
- návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků,
- průvodcovské programy – např. program "KMOTR" a "5 P", projekt "KMOTRA",
- komunitní programy, zajišťované neziskovými organizacemi, např. občanské sdružení "Vzájemné soužití"
Formy spolupráce s rodiči
| Předškolní zařízení | - příprava besídek, karnevalů, sportovních akcí - přednášky a besedy - informace pro rodiče na nástěnkách, letáky - doprovody rodičů na výletech, exkurzích - kroužky pro rodiče a děti |
| Základní školství | - účast v "Radě školy" a v "Radě rodičů" - účast na třídních schůzkách - účast na besedách a přednáškách - doprovody rodičů na výletech, exkurzích |
| Střední školství | - účast na třídních schůzkách - účast v "Radě školy" - účast na besedách a přednáškách – informace pro rodiče, letáky |
Školy nabízejí rodičům informace, které vydávají ve školních časopisech, letácích a na nástěnkách, organizují besedy a přednášky s odborníky (např. s pracovníky PPP, PČR, psychology, lékaři), nabízejí individuální konzultace. Na některých školách byly uspořádány sportovní a kulturní akce pro rodiče a děti, např. "Dny zdraví pro rodiče s dětmi".
Zkušenosti pedagogů v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje v oblasti spolupráce s rodiči se shodují v tom, že nejčastěji a nejaktivněji spolupracují rodiče s mateřskými školami. Nedaří se však navázat aktivní spolupráci s rodiči dětí navštěvujících zvláštní školy a střední odborná učiliště.
Volnočasové aktivity
Převážná část škol a školských zařízení v kraji organizuje pro své žáky i volnočasové aktivity, a to většinou formou práce ve školních družinách, klubech, oddílech, kroužcích. Tyto aktivity probíhají pod vedením převážně pedagogických pracovníků školy, výjimečně pomáhají rodiče. Nejčastěji se vyskytují kroužky sportovní, výtvarné, jazykové a přírodovědné. Na školách ve městech je procento zapojení žáků do školních volnočasových aktivit v porovnání se školami na vesnicích podstatně nižší. Na vesnici je školní kroužek většinou jedinou možnou odpolední aktivitou, zatímco děti ve městech navštěvují i jiná zařízení nabízející volnočasové aktivity (SVČ, Pionýr, Skaut, Sportovní oddíl aj.). Tuto nabídku ZŠ a SŠ doplňují DDM (v kraji 35), které organizují volnočasové aktivity pro děti a mládež nejen v odpoledních hodinách, ale i během víkendu a o prázdninách.
Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence sociálně patologických jevů
Vzdělávání bylo určeno pro pedagogické pracovníky pracující na školách a ve školských zařízeních. Velký důraz byl kladen zejména na vzdělávání školních metodiků prevence a výchovných poradců. Cílem bylo předat informace o všech formách sociálně patologického chování u dětí a mládeže.
Formy vzdělávání
- školní metodici prevence a výchovní poradci – porady s OMPA
- přednášky, besedy a semináře
- krátkodobé a dlouhodobé výcvikové programy
- konzultace s odborníky
- exkurze
- ostatní pedagogičtí pracovníci – pedagogické porady
- přednášky, besedy a semináře
- exkurze
Porady
Pedagogické porady
Pedagogické porady na jednotlivých školách a školských zařízeních vytvořily prostor pro informování pedagogických pracovníků o vhodných a nejnovějších formách prevence a o situaci na škole nebo školském zařízení z hlediska rizik vzniku a projevů sociálně patologických jevů. Podávání informací poskytuje ŠMP.
Porady ŠMP
ŠMP se na pravidelných poradách s OMPA proškolili v oblasti sociálně patologických jevů. Byli informováni o aktuálních tématech v prevenci, popř. jim byly doporučeny nové postupy při řešení problémů v sociálně patologických jevech. Porady proběhly několikrát ročně (většinou 3 – 5x) a byly tématicky zaměřeny.
Přednášky, besedy a semináře
Z organizačního hlediska byly tyto vzdělávací akce organizovány v průběhu roku v několika bězích, tématicky zaměřených na všechny oblasti problematiky prevence sociálně patologických jevů (např. drogová problematika, šikana, záškoláctví, extremismus).
Vzdělávání zajistily následující instituce:
- Středisko výchovné péče
- Pedagogické centrum
- Služba škole
- Ostravská univerzita
- Pedagogicko psychologická poradna
- Okresní hygienická stanice
- Městská policie
- Policie české republiky
- Okresní úřad (např. Okresní protidrogový koordinátor, Sociálně právní ochrana dětí)
- a jiné instituce (např. Renarkon, Centrum nové naděje, Faust).
Krátkodobé a dlouhodobé výcvikové programy
Výcvikový program je jednou z dalších forem vzdělávání pedagogických pracovníků a především ŠMP. V Moravskoslezském kraji tyto aktivity zajistila zejména Ostravská univerzita ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci, která má tento program akreditován MŠMT, a absolventi získali po ukončení výcviku osvědčení.
Konzultace s odborníky, exkurze
Pedagogičtí pracovníci se zúčastnili konzultací s odborníky. Konzultace proběhly přímo ve škole a školském zařízení. Pokud proběhly na odborných pracovištích, pak byly spojeny s následnými exkurzemi. V roce 2000 se vzdělávacích aktivit v Moravskoslezském kraji zúčastnilo 4 050 pedagogických pracovníků.
Návrh na zefektivnění prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji na další období
- Racionalizovat a zefektivnit tok informací mezi MŠMT, KÚ Moravskoslezského kraje, PPP a školami či školskými zařízeními.
- Vzdělávání pedagogických pracovníků přizpůsobit nejaktuálnějším problémům a potřebám v oblasti sociálně patologických jevů (eliminovat neúčelné opakování některých témat, vyhodnocovat kvalitu nabízených vzdělávacích aktivit a selektovat méně kvalitní programy, atd.).
- Aktivní sociální učení realizované na školách a ve školských zařízeních není finančně náročné a pod odborným vedením může oslovit velké množství žáků a studentů. Metoda aktivního sociálního učení je na školách využívána většinou nerovnoměrně. Efektivnější by bylo zavádět a praktikovat tuto metodu pod vedením školního psychologa, což je momentálně chybějící zaměstnanec školy. Proto by se Moravskoslezský kraj měl na podporu metody aktivního sociálního učení v příštích letech více zaměřit a snažit se ji prosadit, stejně jako zavedení funkce školního psychologa, který by mimo jiné zaručoval profesionální garanci této metody.
- Zapojení dětí do volnočasových aktivit je ovlivněno finančními dispozicemi rodičů dětí. Zařízení provozující volnočasové aktivity jsou nejen financovány krajem, ale vybírají i finanční příspěvky od rodičů dětí. Tato skutečnost mnohdy zabraňuje dětem z finančních důvodů se těchto aktivit účastnit. Řešením by mohla být podpora tzv. nízkoprahových zařízení, kde je finanční spoluúčast dětí minimální. V nízkoprahových zařízeních s dětmi pracují odborní pracovníci s pedagogickým nebo sociálním vzděláním a docházka dětí je spontánní.
- Zajistit dostatečný časový prostor pro práci ŠMP a ošetřit způsob jeho ohodnocování.
- Zvýšit počet možností vícezdrojového financování všech subjektů, které provozují volnočas. aktivity:
- Pravidelným proškolováním pracovníků NNO i SVČ tak, aby byli schopni využívat všech možností k získání grantů a dotací (nadace, státní dotace, mezinárodní projekty apod.)
- Vyčleněním dostatečného množství finančních prostředků z rozpočtu Moravskoslezského kraje pro krajskou dotační a grantovou politiku.
- Vytvoření internetových programů.
- Koordinace středisek služeb školám v promyšlené a koncepční realizaci soutěží a přehlídek všech úrovní.
II.10.2.2 Hodnocení Českou školní inspekcí
Pilotáž prevence sociálně patologických jevů
V květnu 2001 byla ve dvou náhodně vybraných základních školách Moravskoslezského kraje provedena pilotáž, kdy určení inspektoři zjišťovali a hodnotili prevenci sociálně patologických jevů a realizaci příslušných metodických pokynů. V obou sledovaných školách je Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č. j. 14 514/2000-51 a Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č. j. 28 275/2000-22 k dispozici. Ředitelé pokyny rámcově znají. V jedné škole byli s obsahem pokynů pedagogové prokazatelně seznámeni na provozní poradě, následně s určitými pasážemi i správní zaměstnanci. V další škole s pokyny zaměstnanci seznámeni nebyli.
Minimální preventivní programy jsou pedagogickým pracovníkům obou škol známy. Ty jsou spíše zaměřeny k prevenci zneužívání návykových látek, uvádějí především výčet akcí školy a zájmových útvarů pro žáky a jsou diferencované vzhledem k věku dětí. Školy do doby provedení pilotáží nedostatečně reagovaly na požadavky uvedené v metodických pokynech a neměly vypracovány aktualizované systematické Minimální preventivní programy.
V jedné sledované škole byl ustaven 3koln9 metodik prevence s písemně určenou náplní práce, který spolupracuje s výchovným poradcem a s ostatními pedagogy. Ten je cíleně vysílán na odpovídající vzdělávání. V další škole nebyl metodik určen, zde se o problematiku zajímá výchovný poradce pro 1. stupeň. Vzdělávání v dané oblasti je prováděno podle zájmu učitelů. Školy jsou vybaveny pouze základní odbornou literaturou, kterou využívají učitelé rodinné a občanské výchovy. Obě školy spolupracují s odpovídajícími institucemi (sociální odbor obecního úřadu, pedagogicko-psychologická poradna, Policie ČR apod.).
Školy s rodiči v oblasti prevence nespolupracují a neprovádějí v dané oblasti osvětovou činnost, jedna škola na třídních schůzkách rodičům rozdala letáky s adresami a telefonními čísly institucí, na které se mohou v případě potřeby obrátit. Obě školy řeší s rodinami až následky negativních projevů, důsledně je řešena neomluvená absence, resp. záškoláctví. Z jednání s rodiči vedou obě školy zápisy odpovídající úrovně.
Řády škol mají obvyklou úroveň, obsahují body k ochraně zdraví a zákazy nosit do školy návykové látky, kouřit, pít alkohol. V jednom řádu je zapracován návrh postupu pro jednání při násilných konfliktech. Řády neobsahují sankce za porušení zákazů.
Společné prostory škol jsou čisté, estetické a podnětné. Prostředí učeben je ve třídách 1. stupně ZŠ lépe esteticky upraveno než ve třídách 2. stupně.
V jedné škole provádí výchovný poradce průzkum klimatu tříd pomocí anonymních dotazníků, výsledky vyhodnocuje a seznamuje s nimi pedagogy i rodiče žáků. V této škole vyučující sledují chování žáků a případná podezření na projevy negativních jevů řeší bezodkladně s výchovným poradcem nebo se školním metodikem prevence, resp. s vedením školy. V další škole mnozí učitelé nepřipouštějí možnost výskytu sociálně patologických jevů a v podstatě odmítají v této oblasti s výchovným poradcem spolupracovat (tato škola v knize úrazů v průběhu školního roku 2000/2001 uvádí 5 zranění způsobených fyzickým napadením spolužákem).
Závěrem: Ve školách, kde byla provedena pilotáž prevence sociálně patologických jevů, byl zjištěn odlišný postoj k dané problematice. Pracovníci škol dosud vystačili se standardními postupy při řešení problémů, které se vyskytly v průběhu školního roku; ve školách se ke dni pilotáže nevyskytly takové projevy sociálně patologických jevů, jejichž řešení by vyžadovalo speciální postupy. Minimální preventivní programy jsou v obou školách vypracovány, nebyly však novelizovány podle výše uvedených metodických pokynů. V jedné škole je metodik prevence systematicky vysílán na odpovídající vzdělávací akce, v další škole se vzdělávání v této oblasti děje na základě dobrovolnosti a zájmu pedagogů. Obě školy spolupracují s odpovídajícími institucemi. Školy nedisponují širokým knižním fondem k dané problematice, literatura je zaměřena především na prevenci zneužívání návykových látek a na správné chování. Školy neprovádějí pro rodičovskou veřejnost osvětovou činnost k dané problematice.
V době pilotáže byla problematika sociálně patologických jevů řešena spíše nesystematicky, případ od případu, i když problematice prevence je v každé škole věnována jiná pozornost.
II.10.3 Speciálně pedagogická centra
Speciálně pedagogické centrum (dále jen centrum) je školské účelové zařízení, které zabezpečuje speciálně pedagogickou a psychologickou péči dětem a žákům se zdravotním postižením a poskytuje jim odbornou pomoc v procesu integrace do společnosti ve spolupráci s rodinou, školami, školskými zařízeními a odborníky.
Centrum je určeno dětem a žákům smyslově, tělesně, mentálně postiženým a dětem a žákům s vadami řeči a s více vadami. Centrum zajišťuje péči dětem a žákům jednoho typu postižení, případně dětem a žákům s více vadami.
Centrum provádí vyhledávání a speciálně pedagogickou a psychologickou diagnostiku dětí se zdravotním postižením, vede jejich evidenci ve spádové oblasti, zabezpečuje poradenské, terapeutické a metodické činnosti pro tyto děti a žáky, jejich rodiče a pedagogické pracovníky.
Speciálně pedagogická centra jsou zpravidla zřizována jako součásti speciálních mateřských nebo speciálních škol.
II.10.3.1 Charakteristika sítě
Na území Moravskoslezského kraje je celkem 12 speciálně pedagogických center, z toho 2 jsou součástmi speciálních škol Zlínského kraje.
| Bruntál | Frýdek‑Místek | Karviná | Nový Jičín | Opava | Ostrava | |
| sluchově postižení | Sv. Kop. OL | ValMez VS Spartakovců OV | Spartakovců OV | ValMez VS | Spartakovců OV | Spartakovců OV |
| zrakově postižení | Havlíčkova OP | Vajdy OV Havlíčkova OP | Havlíčkova OP Vajdy OV | Vajdy OV Komenského NJ Havlíčkova OP | Havlíčkova OP Vajdy OV | Havlíčkova OP Vajdy OV |
| tělesně postižení | Krásnohorské OP | Krásnohorské OP | Krásnohorské OP Einsteinova KA | Krásnohorské OP Komenského NJ | Krásnohorské OP | Krásnohorské OP |
| řečové vady | Havlíčkova OP | Havlíčkova OP | Einsteinova KA Havlíčkova OP | Havlíčkova OP | Havlíčkova OP | Havlíčkova OP |
| kombinované vady | Rýmařovská BR | Jeseninova OV Naděje FM Spartakovců OV | Einsteinova KA Spartakovců OV Naděje FM | Komenského NJ | Jeseninova OV Spartakovců OV | Jeseninova OV Spartakovců OV |
| mentálně postižení | Rýmařovská BR | Komenského NJ | Jeseninova OV Odboje OP | Komenského NJ | Jeseninova OV Odboje OP | Jeseninova OV |
Vysvětlivky: Zkratky speciálně pedagogických center (SPC) podle okresů:
Ostrava Spartakovců OV – SPC při Speciální škole pro sluchově postižené, Spartakovců 1153, Ostrava-Poruba
Jeseninova OV – SPC při PoŠ, Jeseninova 4, Ostrava-Kunčičky
Vajdy OV – SPC při Speciálních školách, Kpt. Vajdy 1a, Ostrava-Zábřeh
Karviná Einsteinova KA – SPC při Speciální MŠ pro děti s vadami řeči, Einsteinova 2849, Karviná-Hranice
Frýdek‑Místek Naděje FM – SPC Naděje při Speciálních školách pro děti s více vadami, Škarabelova 562, Frýdek‑Místek
Opava Krásnohorské OP – SPC při Speciální mat. škole pro tělesně postižené, E. Krásnohorské 8, Opava
Havlíčkova OP – SPC při ZŠ pro zrakově postižené a žáky s vadami řeči, Havlíčkova 1, Opava
Odboje, OP – SPC při ZvŠ a PoŠ, Slezského odboje 5, Opava
Nový Jičín Komenského NJ – SPC při Speciální MŠ a PoŠ pro děti a žáky s více vadami, Komenského64, Nový Jičín
Bruntál Rýmařovská BR – SPC při Speciální škole, Rýmařovská 15, Bruntál
SPC jiných okresů působících v kraji:
ValMez VS – SPC při Speciálních školách pro sluchově postižené, Valašské Meziříčí
Sv. Kop. OL – SPC při Speciálních školách pro sluchově postižené, Svatý Kopeček, Olomouc
| okres | počet všech dětí | klienti SPC | % | z toho žáci škol | % |
| Bruntál | 21 131 | 141 | 0,7 | 99 | 70 |
| Frýdek‑Místek | 41 597 | 250 | 0,6 | 219 | 88 |
| Karviná | 55 416 | 393 | 0,7 | 321 | 82 |
| Nový Jičín | 30 986 | 418 | 1,3 | 383 | 92 |
| Opava | 34 521 | 637 | 1,8 | 522 | 82 |
| Ostrava | 62 526 | 907 | 1,5 | 868 | 96 |
| Celkem | 246 177 | 2 746 | 1,1 | 2 412 | 88 |
Pozn.: Statistické údaje o počtech potencionálních klientů v kraji převzaty ze Statistické ročenky školství 1999/2000. (Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha 2000)
Předchozí tabulka znázorňuje poměr mezi potencionálními klienty SPC v kraji a skutečným počtem klientů vykazovaných speciálně pedagogickými centry za školní rok 1999/2000.
Z uvedené statistiky vyplývá, že SPC zařadily do péče 1,1% všech dětí a žáků škol v kraji (potencionálních klientů). Podstatnou část klientů SPC tvoří žáci běžných a speciálních škol. Jedná se o 88 % všech klientů. Školsky nezařazených klientů SPC bylo 334.
| Okres | Typy škol | ||||||||
| MŠ | ZŠ | SŠ | SpMŠ | SpZŠ | ZvŠ | PoŠ | SpSŠ | Celkem | |
| Bruntál | 2 | 0 | 0 | 36 | 33 | 15 | 13 | 0 | 99 |
| Frýdek‑Místek | 15 | 101 | 5 | 27 | 9 | 39 | 16 | 7 | 219 |
| Karviná | 171 | 69 | 0 | 12 | 0 | 59 | 10 | 0 | 321 |
| Nový Jičín | 17 | 28 | 5 | 70 | 0 | 159 | 65 | 39 | 383 |
| Opava | 134 | 204 | 10 | 42 | 28 | 58 | 29 | 17 | 522 |
| Ostrava | 522 | 64 | 5 | 38 | 29 | 101 | 102 | 7 | 868 |
| Celkem | 861 | 466 | 25 | 225 | 99 | 431 | 235 | 70 | 2412 |
Legenda: MŠ – mateřská škola SpMŠ – speciální mateřská škola PoŠ – pomocná škola
ZŠ – základní škola SpZŠ – speciální základní škola SpSŠ – speciální střední škola
SŠ – střední škola ZvŠ – zvláštní škola
Celkem vykazovaly speciálně pedagogická centra v kraji 2 412 klientů – žáků škol. Z toho 1 352 vykazují jako integrované žáky v běžných typech škol a 1 060 klientů vykazují jako žáky speciálních škol. Žáci speciálních škol tvoří 38,6 % všech klientů SPC působících v kraji.
| Okres | Výkony | Počet odb. pracovníků | Průměr na 1 pracovníka | |
| výkony | klienti | |||
| Bruntál | 2 057 | 3 | 685,6 | 33 |
| Frýdek‑Místek | 1 606 | 5,3 | 303 | 57,1 |
| Karviná | 27 482 | 5,98 | 4 595,60 | 53,6 |
| Nový Jičín | 2 792 | 4 | 698 | 95,8 |
| Opava | 7 336 | 9,52 | 770,5 | 54,8 |
| Ostrava | 13 394 | 9,9 | 1 352,90 | 87,6 |
| Celkem | 54 667 | 37,7 | 1 450,00 | 64 |
Pozn.: Uvedená čísla odpovídají statistickým výkazům za rok 2000. Čísla mohou být zkreslená, protože chybí jednotná metodika pro vykazování.
Tabulka porovnává počty vykazovaných výkonů SPC podle jednotlivých okresů.
Počty výkonů se od sebe značně liší. Nejvyšší počty výkonů vykazují SPC pro klienty s vadami řeči. Vykazované výkony ostatních SPC jsou vyrovnané.
V roce 2000 bylo zaměstnáno ve speciálně pedagogických centrech 37, 7 odborných pracovníků.
Síť speciálně pedagogických center v působnosti Moravskoslezského kraje je úplná a dostatečně pokrývá potřebu speciální péče pro klienty všech druhů postižení.
II.10.4 Střediska služeb školám a pedagogická centra
II.10.4.1 Popis činnosti středisek
V Moravskoslezském kraji působí pod různým názvem šest organizací typu "služba škole" a dvě typu "pedagogické centrum". Zřizovatelem středisek služeb školám se v průběhu školního roku 2000/2001 stal Moravskoslezský kraj, u PC Ostrava a PC Český Těšín jím zůstává MŠMT.
Účel a předmět činnosti středisek i center je vymezen jejich zřizovací listinou.
Pro předškolní zařízení, základní školy, speciální školy, střední školy a školská výchovná zařízení zajišťují zejména tyto činnosti:
- zabezpečování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v rámci akreditace MŠMT, kromě Ostravy a Opavy, kde tuto činnost zajišťuje PC,
- zajišťování konzultačně-metodické a poradenské činnosti pro pedagogické pracovníky včetně řízení metodických kabinetů a sekcí,
- zajišťování organizace okresních kol olympiád, soutěží a přehlídek základního školství a vybraných soutěží středního školství a základních uměleckých škol, vyhlášených MŠMT ČR,
- zabezpečení toku informací, příprava tisku a distribuce informačního zpravodaje,
- poskytování odborných knihovnických služeb,
- poskytování služeb a poradenství v oblasti informačních technologií,
- zajišťování a distribuce učebnic, učebních pomůcek a školních potřeb pro základní školy (vedení vzorkovníku učebnic),
- zajištění polotovarů pro pracovní činnosti,
- zpracování komplexní mzdové a účetní agendy pro zaměstnance škol a školských zařízení s právní subjektivitou, které je podstatným zdrojem vlastních příjmů,
- některé organizace provozují dopravu a jiné komerční aktivity (úklid, prodej ochranných pomůcek, elektrorevize, poradenství).
Tyto aktivity jsou vykonávány v rámci hlavní činnosti, v některých případech v činnosti doplňkové, včetně služeb pro veřejnost.
Činnosti související s DVPP zajišťované jednotlivými organizacemi jsou uvedeny v následující tabulce. Jednotlivá zařízení přitom tyto činnosti provádějí v různém rozsahu. Stejné druhy činností vykonávají též PC Ostrava a PC Český Těšín.
| Druh činnosti | SSŠ Karviná – Fryštát | SSŠ Krnov | SŠ Frýdek‑Místek | SIS Nový Jičín | SŠ Ostrava | SVP Opava | |
| Další aktivity DVPP | 1) Informace o volbě povolání (pro veřejnost – žáci, rodiče) | * | * | * | |||
| 2) Zajištění vzděl. akcí dlouhodobějšího charakteru (např. kurzy rekvalifikační, rozšiřující) | * | * | |||||
| 3) Lektorské zajištění jednorázových vzdělávacích akcí | * | * | * | * | |||
| 4) Organizační a lektorské zabezpečení vzdělávacích projektů (především akce nadregionální a celorepublikové) | * | ||||||
| Metodická činnost | 1) Metodická práce s pedagogickými pracovníky jednotlivých typů škol a škol. zařízení | * | * | * | * | * | |
| 2) Tvorba metodických materiálů | * | * | * | * | * | ||
| 3) Metodická práce v přednáškových sekcích | * | * | * | * | * | ||
| Jiná činnost související s DVPP a met. činnost | 1) Žákovské soutěže a olympiády – organizační zajištění | * | * | * | * | * | |
| 2) Výstavy a přehlídky | * | * | * | * | * | ||
| 3) Projekty, vzdělávací programy pro žáky | * | * | |||||
| 4) Jiné (např. knihovnická služba, internet) | * | * | * | ||||
Poznámka: Rozsah akcí je vykazován za časová období, která jsou následně uvedena společně pro obě tabulky.
Vzdělávací programy se připravují na základě zájmů pro všechny typy škol (mateřské školy, základní školy, speciální školy a střední školy).
Služby školám a pedagogická centra vycházejí při přípravě svých programů přímo z požadavků učitelů, kteří své podněty předávají prostřednictvím předmětových sekcí, které působí při střediscích. Souběžně se vzdělávacími programy probíhá i metodická činnost jednotlivých předmětových sekcí. Tyto napomáhají převážně začínajícím a neaprobovaným pedagogům.
II.10.4.2 Celková statistika akcí a jejich zaměření
| Typy školských zařízení Zaměření akcí | Název zařízení | |||||||||||||
| SSŠ Karviná – Fryštát | SSŠ Krnov | SŠ Frýdek‑Místek | SIS Nový Jičín | SŠ Ostrava | SVP Opava | Kraj celkem | ||||||||
| hod | úč. | hod | úč. | hod | úč. | hod | úč. | hod | úč. | hod | úč. | hod | úč. | |
| MŠ | 38 | 212 | 161 | 555 | 435 | 501 | 366 | 1 160 | 42 | 19 | 107 | 283 | 1 149 | 2 730 |
| ZŠ 1.-5. | 6 | 102 | 234 | 453 | 115 | 389 | 180 | 391 | 126 | 110 | 415 | 586 | 1 076 | 2 031 |
| ZŠ 1.-9. | 382 | 916 | 276 | 475 | 1 010 | 1 834 | 1 222 | 2 493 | 106 | 311 | 206 | 487 | 3 202 | 6 516 |
| Speciální školy | 16 | 77 | 113 | 98 | 507 | 299 | 92 | 203 | 45 | 33 | 32 | 149 | 805 | 859 |
| Střední školy | 139 | 105 | 205 | 60 | 432 | 194 | 167 | 216 | 51 | 47 | 31 | 95 | 1 025 | 717 |
| DDM | 0 | 0 | 0 | 0 | 8 | 3 | 14 | 19 | 24 | 4 | 0 | 0 | 46 | 26 |
| ZUŠ | 44 | 194 | 10 | 20 | 46 | 3 | 6 | 20 | 0 | 0 | 0 | 0 | 106 | 237 |
| Celkem | 625 | 1 606 | 999 | 1 661 | 2 553 | 3 223 | 2 047 | 4 502 | 394 | 524 | 791 | 1 600 | 7 409 | 13 616 |
| Pro řídící pracovníky | 150 | 110 | 94 | 60 | 46 | 195 | 215 | 216 | 0 | 0 | 18 | 73 | 523 | 654 |
| Zdravý životní styl | 4 | 50 | 37 | 57 | 32 | 50 | 369 | 607 | 10 | 32 | 18 | 42 | 470 | 838 |
| Vývoj. poruchy učení | 3 | 12 | 38 | 170 | 200 | 538 | 251 | 739 | 17 | 80 | 81 | 126 | 590 | 1 665 |
| Jazykové vzdělávání | 31 | 100 | 300 | 99 | 67 | 277 | 422 | 227 | 83 | 45 | 279 | 206 | 1 182 | 954 |
| Předmět. činnost | 122 | 517 | 218 | 751 | 322 | 849 | 136 | 1 386 | 90 | 287 | 141 | 615 | 1 029 | 4 405 |
| Technická komunikace | 160 | 185 | 20 | 30 | 245 | 239 | 163 | 127 | 16 | 20 | 139 | 84 | 743 | 685 |
| Pedagogické inovace | 22 | 191 | 205 | 170 | 78 | 203 | 179 | 803 | 13 | 34 | 61 | 210 | 558 | 1 611 |
| Klíčové dovednosti uč. | 121 | 329 | 42 | 219 | 118 | 208 | 312 | 343 | 0 | 0 | 54 | 244 | 647 | 1 343 |
| Jiné | 12 | 112 | 45 | 114 | 211 | 664 | 0 | 0 | 8 | 26 | 0 | 0 | 276 | 916 |
| Celkem | 625 | 1 606 | 999 | 1 670 | 1 319 | 3 223 | 2 047 | 4 448 | 237 | 524 | 791 | 1 600 | 6 018 | 13 071 |
Poznámka: Rozsah akcí je vykazován za časová období, která jsou následně uvedena.
Středisko služeb školám Karviná – Fryštát školní rok 2000/2001
Středisko služeb školám Krnov školní rok 2000/2001
Služba škole Frýdek‑Místek školní rok 2000/2001
Středisko informatiky a služeb Nový Jičín školní rok 2000/2001 (od 1. 10. 2000 – do 28. 2. 2001 součástí PC Ostrava)
Služba škole Ostrava září 2000 – prosinec 2000
Středisko vzdělávání pedagogů Opava září 2000 – prosinec 2000
Největší účast na dalším vzdělávání měli pedagogičtí pracovníci úplných základních škol. Velký zájem byl o vzdělávání nabízející prohlubování znalostí a získávání nových informací v jednotlivých oborech.
Velký počet vzdělávacích akcí byl v minulém školním roce zaměřen na protidrogovou prevenci.
PC Ostrava a PC Český Těšín vykonávaly akce se stejným zaměřením pro téměř stejné typy škol a školských zařízení jako střediska.
Další vzdělávání pedagogických pracovníků ve školním roce 2000/2001 probíhalo na několika úrovních. V Moravskoslezském kraji doplňující a dlouhodobé vzdělávání zajišťovala Ostravská univerzita, krátkodobé a střednědobé programy zajišťovaly služby školám a pedagogická centra, třetí úroveň pak instituce, které měly akreditaci MŠMT.
II.11 Další aktivity
II.11.1 Státní jazykové školy
V působnosti Moravskoslezského kraje jsou 2 státní jazykové školy (v Ostravě a Frýdku‑Místku), které zajišťují především jazykové vzdělávání dospělých. Ve školním roce 2000/2001 studovalo na obou školách v základních, středních, vyšších a konverzačních kurzech celkem 2941 posluchačů. Byly zde otevřeny rovněž jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, určené maturantům, kteří nebyli přijati ke studiu na vysoké školy, v nichž se vzdělávalo 128 posluchačů. Zájemci o studium si mohou zvolit z poměrně široké nabídky jazyků, od angličtiny, o kterou je největší zájem, přes němčinu, francouzštinu, španělštinu, italštinu, ruštinu až k arabštině.
Na SJŠ v Ostravě, která má oprávnění Goethe Institutu k provádění zkoušek s mezinárodní platností z jazyka německého a rovněž k pořádání kurzů k těmto zkouškám, úspěšně tuto náročnou zkoušku složilo 59 adeptů. V minulém školním roce, stejně jako již v předchozích létech, se projevila tendence poklesu zájmu o studium němčiny.
V oblasti jazykového vzdělávání působilo rovněž 16 institucí (nejsou zařazeny v síti škol), zřizovaných fyzickými či právnickými osobami, které mohou v souladu s vyhláškou MŠMT č. 183/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, organizovat studium, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách. Jedná se o jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, které jsou určeny absolventům středních škol s ukončením studia v kalendářním roce, v němž zahajují studium v kurzech. Ve školním roce 2000/2001 navštěvovalo jazykové kurzy 285 posluchačů.
V Moravskoslezském kraji je dostatek vzdělávacích institucí, které zajišťují jazykové vzdělávání všech věkových kategorií. V souvislosti se zkvalitňováním jazykového vzdělávání by měla vzniknout větší nabídka možnosti uskutečnění jazykových zkoušek na mezinárodní úrovni v jazyce anglickém a německém.
II.11.2 Školní stravování
| Okres | ŠJ při MŠ | ŠJ při ZŠ | ŠJ při SŠ | ŠJ při spec. školách | ŠJ při internát. zař. | ŠJ samostatné | Celkem |
| Bruntál | 67 | 28 | 0 | 1 | 0 | 5 | 101 |
| Frýdek‑Místek | 78 | 66 | 7 | 1 | 8 | 1 | 161 |
| Karviná | 63 | 57 | 13 | 10 | 0 | 19 | 162 |
| Nový Jičín | 67 | 47 | 2 | 13 | 0 | 0 | 129 |
| Opava | 20 | 18 | 2 | 3 | 12 | 17 | 72 |
| Ostrava | 72 | 26 | 23 | 5 | 0 | 29 | 155 |
| Kraj | 367 | 242 | 47 | 33 | 20 | 71 | 780 |
| Okres | do 50 | do 100 | do 150 | do 300 | do 500 | do 700 | nad 700 | Celkem |
| Bruntál | 31 | 30 | 18 | 13 | 3 | 2 | 4 | 101 |
| Frýdek‑Místek | 24 | 41 | 32 | 27 | 21 | 10 | 6 | 161 |
| Karviná | 14 | 44 | 25 | 24 | 35 | 11 | 9 | 162 |
| Nový Jičín | 35 | 30 | 17 | 21 | 10 | 12 | 4 | 129 |
| Opava | 8 | 9 | 6 | 12 | 14 | 11 | 12 | 72 |
| Ostrava | 6 | 36 | 39 | 25 | 26 | 10 | 13 | 155 |
| Kraj | 118 | 190 | 137 | 122 | 109 | 56 | 48 | 780 |
Školní stravování je zabezpečováno školními jídelnami, které hospodaří jako příspěvkové organizace, organizační složky obce, soukromé školní jídelny a jídelny církevní. Jsou součástmi předškolních zařízení, škol a školských zařízení (ZŠ, MŠ, SŠ, ISŠ, SOU a OU, DD, ZvŠ, škol v přírodě a škol církevních). V obcích a městských obvodech, kde nebyly zřízeny školní jídelny, se děti, žáci a zaměstnanci škol a školských zařízení stravují prostřednictvím výdejen stravy, které jsou součástmi nebo odloučenými pracovišti příslušných předškolních zařízení, škol a školských zařízení. Nad rámec hlavní činnosti (zabezpečení stravování dětí a žáků a zaměstnanců školství) jsou na školních jídelnách poskytovány na základě hospodářské činnosti stravovací služby pro právnické či fyzické osoby. Například stravování důchodců a sociálně slabších občanů v rámci sociálního programu obce, stravování zaměstnanců obcí a závodní stravování jiných organizací. Školní stravování se řídí vyhl. č. 48/1993 Sb., o školním stravování ve znění pozdějších předpisů a dodatků, kterými jsou upravovány finanční limity pro přípravu stravy. Podléhá rovněž hygienickým a bezpečnostním vyhláškám a předpisům.
II.11.3 Školy v přírodě
Školy v přírodě jsou školská zotavovací zařízení, která umožňují pobyt dětí a žáků škol ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení školní výchovně vzdělávací práce. Celkem 6 škol v přírodě na území kraje bylo zřizováno 3 školskými úřady.
| Okres | Umístění | Kapacita | Turnusů | Dnů | Dětí |
| Karviná | Mosta u Jablunkova-Hrčava | 21 | 30 | 287 | 570 |
| Fulnek 4-Vlkovice | 61 | 27 | 279 | 1358 | |
| Vrbno pod Pradědem | 131 | 21 | 252 | 2406 | |
| Frýdek‑Místek | Jablunkov-Horní Lomná | 75 | 22 | 260 | 1400 |
| Ostrava | Karolinka, Bzové | 80 | 23 | 234 | 1664 |
| Prostřední Bečva | 85 | 23 | 274 | 1575 | |
| Celkem | 6 | 453 | 146 | 1586 | 8973 |
Školy v přírodě v působnosti Moravskoslezského kraje poskytují ozdravný pobyt maximálnímu počtu dětí a žákům škol. Vytíženost zařízení je ve všech případech k počtu pracovních dnů v roce nad 100%, přestože některá z nich musela omezit počet turnusů z důvodů oprav a údržby objektů. Některé školy v kraji využívají pro ozdravné pobyty svých žáků také jiná zařízení, která nabízejí volné kapacity.
Srovnání ve vytíženosti jednotlivých zařízení v rámci republiky zatím není možné vzhledem k rozdílným typům zařízení a jejich ubytovacím kapacitám. V minulých letech byla zařízení rovněž vždy plně využívána.
Do škol v přírodě s finančním příspěvkem státu vyjíždějí školy z oblastí, které stanovila vláda na návrh Ministerstva životního prostředí v roce 1990, potvrzeno bylo v roce 1991.
II.11.4 Plavecké školy
Plavecké školy jsou výcviková střediska, která poskytují dětem a žákům škol základní plavecký výcvik, který je součástí učebních osnov tělesné výchovy žáků 2. a 3. ročníku základních a zvláštních škol.
Plavecké školy mohou být zřizovány krajskými úřady nebo tělovýchovnými jednotami a fyzickými či právnickými osobami jako soukromá zařízení.
V Moravskoslezském kraji působí 4 plavecké školy zřizované čtyřmi školskými úřady a 17 plaveckých škol bylo zřizováno jinými subjekty.
| Místo | zapojených dětí | před výcvikem | po výcviku | nově se naučilo plavat |
| Bruntál | 2 670 | 192 | 1085 | 893 |
| Krnov | 2 808 | 437 | 797 | 360 |
| Opava | 6 573 | 1 996 | 3 878 | 1 882 |
| Ostrava | 7 075 | 1 333 | 3 903 | 2 570 |
| Celkem | 19 126 | 3 958 | 9 663 | 5 705 |
Snahou Moravskoslezského kraje bude směřovat ke změně krajem zřizovaných plaveckých škol na plavecké školy zřizované fyzickou či právnickou osobou.
II.11.4.1 Hodnocení Českou školní inspekcí
Podstatná pozitiva
- Poskytovaná plavecká výuka má všeobecně velmi dobrou kvalitu včetně adekvátního personálního zajištění.
- Byla zaznamenána vynikající interakce cvičitel – žák v průběhu plaveckého výcviku.
- Příkladná práce v průběhu plaveckého výcviku s tělesně handicapovanými dětmi.
Personální a materiální podmínky v zařízení praktického vyučování pozitivně ovlivňují osvojení manuálních dovedností a k tomu potřebných znalostí v daném oboru.
III. Financování školství
III.1 Rozpočet kraje v oblasti školství
Počínaje rokem 2001 byly nově stanoveny toky finančních prostředků určených k úhradě provozních výdajů škol, předškolních a školských zařízení v působnosti krajů, které dříve plně hradil stát a nyní tato povinnost přešla na nového zřizovatele škol. Z důvodu absence vlastních zdrojů krajů byly v roce 2001 hrazeny výdaje spojené se zajištěním provozu škol, předškolních a školských zařízení zřízených krajem z účelové finanční dotace od Ministerstva financí České republiky (dále jen MF). Stát v roce 2001 zajišťoval úhradu tzv. přímých výdajů škol zřizovaných kraji, které jsou specifikovány v § 8 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, tedy zejména výdaje na platy, zákonné odvody zaměstnanců škol a další výdaje vyplývající z pracovněprávních vztahů, výdaje na učební pomůcky, na učebnice a školní potřeby, jsou‑li žákům poskytovány bezplatně, výdaje na další vzdělávání pedagogů.
K datu zahájení činnosti Moravskoslezského kraje, tj. k 1. 1. 2001 kraj nedisponoval žádnými finančními prostředky určenými pro financování školství. Rozpočet Moravskoslezského kraje byl navyšován postupně po etapách tak, jak v souladu se zákonem č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, přecházely školy z působnosti státu do působnosti kraje. Po převedení škol, předškolních a školských zařízení (dále jen školy) z jednotlivých okresů do působnosti kraje byl převeden i zůstatek rozpočtů těchto škol, a to formou účelové dotace z MŠMT na úhradu přímých výdajů a účelové dotace z MF na úhradu provozních výdajů škol zřizovaných krajem. Dále byl rozpočet kraje postupně navyšován o účelové finanční prostředky určené na programové financování reprodukce investičního majetku ISPROFIN a další účelové prostředky poskytnuté MŠMT. V důsledku výše uvedeného tak rozpočet Moravskoslezského kraje v roce 2001 v oblasti školství nezahrnoval celoroční výdaje škol a bude z tohoto pohledu nesrovnatelným s rozpočty následujících let. Nesrovnatelné s údaji v kapitole 1 jsou také údaje uvedené v kapitole 2, 3 a 5 Informace o hospodaření kraje v oblasti předškolních zařízení, škol a školských zařízení za rok 2001, které vyjadřují celoroční objemy finančních prostředků, zatímco kapitola 1 zahrnuje pouze část výdajů realizovaných prostřednictvím rozpočtu kraje.
Objem zůstatku rozpočtů škol, které byly převedeny na kraj, dával od počátku tušit, že školy budou mít značné problémy při dofinancování provozních nákladů na konci kalendářního roku. Proto kraj postupně provedl několik šetření, jejichž cílem bylo zjistit předpokládaný deficit provozních prostředků pro rok 2001, a v této záležitosti zahájil řadu jednání s MF i MŠMT. Výsledkem pak bylo posílení rozpočtu provozních výdajů škol na rok 2001 o částku cca 17 mil. Kč, které zabránilo hrozícím problémům.
Přehled o objemu poskytnutých finančních prostředků z rozpočtu kraje v roce 2001 s uvedením účelových znaků:
| Účelový znak | Rozpočet v tis. Kč | Skutečnost v tis. Kč | |
| 13101 | Aktivní politika zaměstnanosti pro OkÚ a obce | 224 | 224 |
| 33122 | Program sociální prevence a prevence kriminality | 58 | 58 |
| 33149 | Přímé náklady na vzdělávání – kraje | 1 136 428 | 1 136 423 |
| 33152 | Provozní náklady – kraje | 229 766 | 229 766 |
| 33155 | Dotace pro soukromé školy | 153 876 | 151 724 |
| 33156 | Dotace pro církevní školy | 29 992 | 29 992 |
| 33163 | Program protidrogové politiky | 186 | 186 |
| 33166 | Soutěže | 37 | 37 |
| 33170 | Podpora koncepčního vzdělávání rozvoje stř. škol | 1 625 | 1 625 |
| 33192 | Spolupráce s francouzskými a vlámskými školami | 36 | 36 |
| 33198 | Neinvestiční dotace – Sokrates | 24 | 24 |
| 98138 | Podpora Projektu integrace romské komunity | 813 | 813 |
| Celkem | 1 553 065 | 1 550 908 | |
| ISPROFIN | 116 847 | 116 703 | |
| CELKEM | 1 669 912 | 1 667 611 |
Rozpočtované prostředky byly v plné výši poskytnuty školám, předškolním a školským zařízením v souladu s jejich účelovým určením s výjimkou přímých výdajů, kde zůstalo nečerpáno 2 157 tis. Kč, z toho na soukromé školy, předškolní a školská zařízení částka 2 152 tis. Kč, a to jak z důvodu poklesu počtu žáků těchto škol v průběhu posledního čtvrtletí roku 2001, tak z důvodu obtížně odhadnutelných potřeb těchto škol krajem po delimitaci.
Vzhledem ke skutečnosti, že financování školství probíhalo v roce 2001 pouze z účelově určených dotací bez zapojení vlastních zdrojů kraje, veškeré nedočerpané finanční prostředky bylo nutno v rámci vypořádání vztahů se státním rozpočtem za rok 2001 vrátit zpět do státního rozpočtu.
Objem rozpočtových prostředků za rok 2001 v členění podle účelu poskytnutí a funkčního třídění dle rozpočtové skladby, který je uveden v následující tabulce, má pouze informativní charakter. Struktura rozpočtu v roce 2001 byla výrazně ovlivněna postupnou delimitací škol do působnosti krajů. Dále se do rozpočtu kraje promítlo postupné finanční zabezpečování soukromých škol a církevních škol tak, jak tyto školy přecházely z jednotlivých okresů.
| Typ školské organizace | Celkem z MŠMT | Celkem z MF | ISPROFIN celkem | ||
| PO kraje | soukromé | církevní | |||
| mateřské školy | 0 | 10 098 | 660 | 0 | 0 |
| speciální mateřské školy | 10 831 | 1 078 | 0 | 2 281 | 2 717 |
| základní školy | 0 | 2 382 | 8 849 | 0 | 0 |
| speciální základní školy | 92 408 | 17 195 | 1 189 | 14 466 | 7 309 |
| internátní speciální ZŠ | 28 719 | 0 | 0 | 6 972 | 3 666 |
| gymnázia | 135 700 | 7 917 | 5 795 | 24 293 | 20 785 |
| střední odborné školy | 248 939 | 55 274 | 3 595 | 45 062 | 26 482 |
| střední odborná učiliště | 341 616 | 26 534 | 0 | 75 618 | 41 645 |
| speciální střední školy | 29 803 | 0 | 0 | 4 541 | 570 |
| speciální stř. odborná učiliště | 16 716 | 5 645 | 0 | 3 001 | 2 710 |
| internátní speciální SOU a U | 2 334 | 0 | 0 | 268 | 0 |
| sportovní gymnázia | 12 094 | 0 | 0 | 2 067 | 2 093 |
| školní jídelny při MŠ a ZŠ | 4 110 | 816 | 709 | 1 305 | 0 |
| školní stravování při stř. škol. | 15 034 | 2 150 | 0 | 9 008 | 462 |
| školní družiny a kluby | 6 055 | 1 755 | 224 | 737 | 0 |
| školy v přírodě | 11 | 0 | 0 | 7 935 | 0 |
| ubytovací zařízení stř. škol | 21 211 | 962 | 757 | 6 290 | 1 100 |
| pedagogicko-psycholog. por. | 14 079 | 0 | 0 | 1 591 | 0 |
| školní hospodářství | 3 | 0 | 0 | 4 712 | 0 |
| střediska služeb školám | 10 372 | 0 | 1 758 | 1 364 | 0 |
| vyšší odborné školy | 15 453 | 14 891 | 4 707 | 1 810 | 0 |
| základní umělecké školy | 80 037 | 4 827 | 292 | 454 | 1 558 |
| jazykové školy | 10 | 0 | 0 | 14 | 0 |
| střediska pro volný čas | 28 257 | 200 | 1 457 | 4 390 | 1 482 |
| dětské domovy | 24 597 | 0 | 0 | 12 399 | 4 124 |
| Celkem | 1 138 389 | 151 724 | 29 992 | 230 578 | 116 703 |
Poznámka: Dále bylo poskytnuto školám 224 tis. Kč z účelové dotace od úřadů práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti
III.2 Hospodaření příspěvkových organizací za rok 2001
III.2.1 Dosažené výsledky hospodaření
Na základě finančních výkazů příspěvkových organizací, které již obsahují celoroční objemy nákladů a výnosů těchto organizací, lze krátce zhodnotit jejich hospodářské výsledky. Hospodaření školských příspěvkových organizací skončilo v roce 2001 celkovou ztrátou 41,4 mil. Kč.
Na tomto výsledku se podílel záporný hospodářský výsledek v hlavní činnosti před zdaněním částkou 50,06 mil. Kč, po zdanění částkou 51,06 mil. Kč. Celkový výsledek hospodaření byl ovlivněn dosaženým kladným hospodářským výsledkem v doplňkové činnosti organizací v celkové výši před zdaněním 10,06 mil. Kč a po zdanění 9,6 mil. Kč.
V rámci vypořádání finančních vztahů se státním rozpočtem na základě vyhlášky MF č. 12/2001 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, byla do státního rozpočtu odvedena částka 2,91 mil. Kč, která prohloubila vykazovanou ztrátu příspěvkových organizací. Jedná se zejména o nedočerpané prostředky na platy a zákonné odvody v důsledku zvýšené nemocnosti koncem roku 2001, část prostředků na další vzdělávání pedagogických zaměstnanců, které byly školám přiděleny až v posledním čtvrtletí roku 2001, a dále o úspory provozních prostředků, které jako účelové prostředky v roce 2001 rovněž podléhají finančnímu odvodu. Z účelových prostředků na podporu "Projektu integrace romské komunity" ve výši 649 tis. Kč pro školy zřizované krajem zůstalo nedočerpáno 297 tis. Kč a k odvodu je tedy 46 % této poskytnuté účelové dotace. Tento program se ukázal ne zcela efektivní a důvodem nečerpání je velká fluktuace romských žáků na středních školách. Po provedeném finančním zúčtování vykazovalo kladný hospodářský výsledek 161 organizací, ztrátu pak 136 organizací.
Velmi pozitivně lze hodnotit dopad zákona č. 408/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, který umožnil školám vypořádat ztráty vykazované do roku 2000 na vrub finančních fondů s výjimkou fondu kulturních a sociálních potřeb, případně na vrub majetkového fondu oběžných aktiv. Takto byla vypořádána ztráta ve výši 232,41 mil. Kč. V důsledku uvedeného vypořádání ztrát došlo ke snížení vykazovaných zůstatků finančních fondů, a to zejména investičního fondu, jehož stav k 1. 1. 2001 vykazoval účetní zůstatek ve výši 343 mil. Kč a účetní zůstatek k 31. 12. 2001 činil již jen 161 mil. Kč.
III.2.2. Struktura nákladů
Celkové náklady škol v hlavní činnosti v roce 2001 dosáhly částky 3 668 mil. Kč. Struktura nákladů ve školství je typická převahou osobních nákladů a jejich podíl z dlouhodobého hlediska stále roste. Je to způsobeno postupným růstem platů, což s sebou nese i nárůst nákladů na zákonné odvody. Důsledkem této skutečnosti a růstu cen je stále menší prostor nejen pro vybavování škol novými modernímu učebními pomůckami, ale také stále menší možnosti týkající se oprav a údržby svěřeného majetku.
III.2.3 Struktura výnosů
Celkové výnosy škol v roce 2001 v hlavní činnosti dosáhly částky 3 618 mil. Kč. Na této částce se však podílela provozní dotace částkou 3 126 mil. Kč. Vlastní výnosy v částce 379 mil. Kč pokryly 10,3 % celkových nákladů v hlavní činnosti škol a byly zabezpečeny v rozhodující míře středními odbornými učilišti, jazykovými školami, základními uměleckými školami, domovy mládeže a středisky pro volný čas dětí a mládeže. Ze zahraničních grantů a projektů získaly školy částku 3 mil. Kč.
III.2.4 Financování reprodukce a oprav dlouhodobého majetku
Z MŠMT a MF obdržely školy investiční dotace v rámci systémového financování reprodukce investičního majetku (ISPROFIN) ve výši 91,5 mil. Kč a dále získaly účelové dotace z Fondu životního prostředí v rámci projektu "Slunce do škol" ve výši 0,78 mil. Kč a účelovou dotaci z Ministerstva zemědělství na plynofikaci domova mládeže ve výši 0,3 mil. Kč. Celkem tedy za rok 2001 získaly školy účelové dotace na dlouhodobý majetek v celkové výši 92,58 mil. Kč. Zatímco prostředky MF byly určeny na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého majetku (investice), prostředky MŠMT byly určeny na restituce a financování Programu rozvoje vybraných učebních oborů.
Na údržbu dlouhodobého majetku získaly školy v rámci ISPROFIN částku 66,6 mil. Kč. Dalších 146,2 mil. Kč na opravy a údržbu majetku školy uhradily z vlastních rozpočtových prostředků. Celkem tedy bylo v roce 2001 použito k údržbě a opravám movitého i nemovitého majetku 212,8 mil. Kč, což je částka, která představuje 4,57 % hodnoty nemovitého majetku škol (bez hodnoty pozemků) v pořizovacích cenách.
Do projektu systémového financování reprodukce investičního majetku se v roce 2001 zapojilo 107 škol a bylo realizováno 179 akcí. Objem prostředků poskytnutých v rámci ISPROFIN školám prostřednictvím MF a MŠMT je uveden v následující tabulce.
| Typ školské organizace | Z prostředků MF | Z prostředků MŠMT | |
| investice | údržba | investice | |
| speciální mateřské školy | 1 419 | 1 431 | 0 |
| speciální základní školy | 2 528 | 6 154 | 134 |
| internátní speciální ZŠ | 0 | 2 109 | 70 |
| gymnázia | 1 919 | 14 276 | 19 403 |
| střední odborné školy | 11 597 | 20 230 | 120 |
| střední odborná učiliště a učiliště | 33 789 | 17 144 | 9 079 |
| speciální střední odborné školy | 810 | 0 | 0 |
| speciální střední odborná učiliště | 160 | 2 550 | 0 |
| sportovní gymnázia | 2 093 | 0 | 0 |
| školy v přírodě | 0 | 0 | 39 |
| základní umělecké školy | 194 | 1 364 | 0 |
| střediska pro volný čas | 510 | 972 | 0 |
| dětské domovy | 7 642 | 350 | 0 |
| Celkem | 62 661 | 66 580 | 28 845 |
Jmenovitý seznam jednotlivých akcí ISPROFIN za rok 2001 je uveden v příloze č. 2.
Jak v oblasti údržby, tak v oblasti investic by bylo potřeba několikanásobných objemů finančních prostředků. V důsledku léta nekrytých odpisů je stav mnoha nemovitostí nedobrý a vede často ke vznikům havarijních situací a stavů.
III.2.5 Jednotkové náklady dle typů škol
Při výpočtu jednotkových nákladů na žáka v jednotlivých typech škol se vycházelo z rezortního výkazu výnosů a nákladů za rok 2001 a počtu žáků dle zahajovacích statistických výkazů na školní rok 2000/2001 a 2001/2002 přepočtených na kalendářní rok 2001. Vzhledem k často velmi obtížné kvantifikaci provozních nákladů v případě integrovaných škol a jednotlivých součástí škol, které jsou jedním právním subjektem, mohou být tyto údaje poznamenány jistou mírou nepřesnosti. Přesto však vypovídají o určité absolutní výši nákladů na žáka určitého typu školy a zejména o proporcích mezi nimi. Již tradičně patří mezi nejnákladnější péče o děti v dětských domovech, o žáky speciálních škol. Ze středních škol je nejnižší náklad na žáka gymnázia, v porovnání s tímto vychází náklad na žáka středního odborného učiliště téměř dvakrát tak vyšší.
| Typ školské organizace | Náklady | Přepočtený počet žáků v roce 2001 | Neinvestiční náklad na žáka |
| speciální mateřské školy | 33 567,02 | 600 | 55,95 |
| speciální základní školy | 263 494,68 | 4 652 | 56,64 |
| internátní speciální základní školy | 81 483,60 | 578 | 140,98 |
| gymnázia | 407 080,08 | 13 842 | 29,41 |
| střední odborné školy | 698 876,38 | 19 046 | 36,69 |
| střední odborná učiliště a učiliště | 1 082 014,52 | 22 521 | 48,04 |
| speciální střední odborné školy | 49 248,08 | 871 | 56,54 |
| speciální střední odborná učiliště a U | 61 748,34 | 1 408 | 43,86 |
| internátní speciální SOU a U | 9 053,07 | 143 | 63,31 |
| sportovní gymnázia | 18 726,68 | 442 | 42,37 |
| školní jídelny při MŠ, ZŠ | 16 869,78 | 3 122 | 5,4 |
| školní jídelny při středním vzdělávání | 137 699,98 | 19 460 | 7,08 |
| ubytovací zařízení středních škol | 107 481,37 | 3 407 | 31,55 |
| vyšší odborné školy | 35 239,26 | 1 053 | 33,47 |
| základní umělecké školy | 243 226,82 | 21 904 | 11,1 |
| střediska pro volný čas dětí a mládeže | 131 457,46 | 28 170 | 4,67 |
| dětské domovy | 118 878,48 | 638 | 186,33 |
III.3 Výdaje na soukromé školy, předškolní a školská zařízení v roce 2001
V roce 2001 byla soukromým školám, předškolním a školským zařízením v Moravskoslezském kraji poskytnuta účelová dotace na základě zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši 310,04 mil. Kč. V rámci zúčtování poskytnuté dotace podle skutečnosti kalendářního roku na základě vyhlášky MF č. 12/2001 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, byla školami vrácena částka dotace ve výši 3,77 mil. Kč. Jedná se o přeplatky dotací zejména na základě snížení počtu žáků v průběhu posledního čtvrtletí roku 2001 a dále v důsledku použití nesprávného normativu při stanovení výše dotace některými okresními úřady.
| Typ školské organizace | Poskytnuto z prostředků SR v roce 2001 | Vráceno do SR v rámci zúčtování roku 2001 | Použito |
| mateřské školy | 20 245 | 136 | 20 109 |
| speciální mateřské školy | 3 778 | 4 | 3 774 |
| základní školy | 6 152 | 164 | 5 988 |
| speciální základní školy | 25 029 | 104 | 24 925 |
| gymnázia | 16 412 | 145 | 16 267 |
| střední odborné školy | 118 323 | 956 | 117 367 |
| střední odborná učiliště a učiliště | 58 839 | 333 | 58 506 |
| speciální střední odborná učiliště | 11 747 | 272 | 11 475 |
| školní jídelny při MŠ a ZŠ | 1 855 | 16 | 1 839 |
| školní jídelny při střed. vzdělávání | 4 230 | 465 | 3 765 |
| školní družiny a kluby | 2 785 | 44 | 2 741 |
| ubytovací zařízení středních škol | 2 867 | 545 | 2 322 |
| vyšší odborné školy | 27 042 | 230 | 26 812 |
| základní umělecké školy | 10 392 | 357 | 10 035 |
| střediska pro volný čas | 346 | 1 | 345 |
| Celkem | 310 042 | 3 772 | 306 270 |
Dále byla soukromým středním školám poskytnuta účelová dotace v rámci podpory "Projektu integrace romské komunity" a to ve výši 179,6 tis. Kč. Z této částky byla v rámci zúčtování se státním rozpočtem vrácena částka 49 tis. Kč.
Objem dotací soukromých škol, předškolních a školských zařízení se podílel na celkovém objemu rozpočtovaných přímých výdajů pro Moravskoslezský kraj 4,76 %.
III.4 Výdaje na obecní školy, předškolní a školská zařízení
III.4.1 Podle zdrojů financování
Finanční prostředky ze státního rozpočtu na financování přímých výdajů škol, předškolních a školských zařízení byly v roce 2001 poskytnuty v objemu 3 634,08 mil. Kč pro všech pět okresů Moravskoslezského kraje a město Ostrava. Z celkové částky rozpočtovaných přímých výdajů zůstalo nečerpáno 598 tis. Kč, a to 438 tis. Kč v okrese Karviná a 160 tis. Kč v okrese Opava.
Obce a městské obvody se podílely na financování škol celkovou částkou 2 333,4 mil. Kč, z toho částka 416,5 mil. Kč byla určena k pořízení dlouhodobého majetku. Podíl obcí a města Ostravy na financování jimi zřízených škol, předškolních a školských zařízení činil v roce 2001 39 %.
| Okres | Ze státního rozpočtu | Z rozpočtů obcí |
| Opava | 526 983 | 256 706 |
| Ostrava | 843 976 | 434 061 |
| Nový Jičín | 483 582 | 201 786 |
| Karviná | 758 280 | 347 367 |
| Frýdek‑Místek | 686 137 | 709 424 |
| Bruntál | 334 528 | 384 056 |
| Celkem | 3 633 486 | 2 333 400 |
Poznámka: Finanční prostředky poskytnuté školám zřízeným obcemi jsou vykázány podle toho, z jakého zdroje byly školám poskytnuty., Zahrnují tedy v případě státních výdajů pouze neinvestiční prostředky, v případě obecních výdajů prostředky na provoz i investice.
| Typ školské organizace | Ze státního rozpočtu | Z rozpočtů obcí |
| mateřské školy | 656 230 | 326 886 |
| speciální mateřské školy | 1 676 | 6 874 |
| základní školy | 2 401 294 | 1 601 433 |
| speciální školy | 4 895 | 905 |
| gymnázia | 12 891 | 15 830 |
| školní jídelny MŠ a ZŠ | 376 782 | 349 274 |
| školní jídelny při SŠ | 1 849 | 0 |
| školní družiny a kluby | 156 923 | 4 083 |
| speciální pedagog. centrum | 1 181 | 0 |
| základní umělecké školy | 17 939 | 23 279 |
| střediska pro volný čas | 1 826 | 4 836 |
| Celkem | 3 633 486 | 2 333 400 |
III.4.2 Podle druhů výdajů
Následující údaje vyjadřují podíl na financování škol podle druhů výdajů, tedy výdaje neinvestiční a investiční, a to bez ohledu na zdroj jejich poskytnutí. Neinvestiční výdaje tak zahrnují jak prostředky k zabezpečení provozních výdajů škol, tak prostředky na platy, náhrady platů, zákonné odvody, učební pomůcky, tj. přímé výdaje hrazené státem. Školy, předškolní a školská zařízení zřízená obcemi a městskými obvody obdržely v roce 2001 finanční prostředky v celkovém objemu 5 550,4 mil. Kč určené k úhradě neinvestičních výdajů. Z této částky bylo určeno na platy a náhrady platů celkem 2 418,8 mil. Kč, což představuje 43,58 % celkových neinvestičních výdajů těchto škol hrazených ze státního rozpočtu a rozpočtů obcí. Po připočtení zákonných odvodů a zákonných sociálních nákladů by osobní náklady činily 59,70 % z celkových neinvestičních výdajů. Finanční prostředky na pořízení dlouhodobého majetku byly těmto školám poskytnuty v celkové výši 416,5 mil. Kč.
| Okres | Neinvestiční výdaje celkem | z toho mzdové | Investiční výdaje celkem |
| Opava | 712 096 | 373 753 | 71 593 |
| Ostrava | 1 158 959 | 433 385 | 119 078 |
| Nový Jičín | 657 454 | 343 629 | 27 914 |
| Karviná | 1 049 335 | 538 120 | 56 312 |
| Frýdek‑Místek | 1 283 000 | 490 155 | 112 561 |
| Bruntál | 689 548 | 239 720 | 29 036 |
| Celkem | 5 550 392 | 2 418 762 | 416 494 |
Částka určená na investice je pak vyjádřením potřeb školských organizací v této oblasti, ale i finančních možností zřizovatelů škol, tj. obcí a městských obvodů. Z investičních výdajů byla hrazena mimo jiné výstavba nové školy v Bystřici nad Olší v okrese Frýdek‑Místek.
| Typ školské organizace | Neinvestiční výdaje celkem | z toho mzdové | Investiční výdaje celkem |
| mateřské školy | 949 740 | 468 311 | 33 376 |
| speciální mateřské školy | 8 483 | 1 202 | 67 |
| základní školy | 3 651 674 | 1 558 338 | 351 053 |
| speciální školy | 5 318 | 3 530 | 482 |
| gymnázia | 28 374 | 9 211 | 347 |
| školní jídelny MŠ a ZŠ | 697 603 | 256 012 | 28 453 |
| školní jídelny při SŠ | 1 849 | 994 | 0 |
| školní družiny a kluby | 160 988 | 104 617 | 18 |
| speciální pedagog. centrum | 1 181 | 834 | 0 |
| základní umělecké školy | 38 520 | 14 378 | 2 698 |
| střediska pro volný čas | 6 662 | 1 335 | 0 |
| Celkem | 5 550 392 | 2 418 762 | 416 494 |
Poznámka: Pro grafické znázornění podílu prostředků státního rozpočtu na celkových hrazených neinvestičních výdajích vzhledem k malému objemu neinvestičních výdajů na základní umělecké školy, školní družiny, školní jídelny, speciální pedagogické centrum a gymnázia byly tyto prostředky vykázány jako ostatní. Číselné údaje v grafu jsou v milionech.
Poznámka: V grafu jsou zachyceny pouze neinvestiční výdaje, a to hrazené z rozpočtů obcí a státního rozpočtu. Jde o upřesnění sloupce neinvestiční výdaje celkem v Tab. 123.
III.4.3 Jednotkové náklady dle typů škol
Pro výpočet jednotkových nákladů na žáka školy, předškolního a školského zařízení zřízeného obcemi a městskými obvody byly použity údaje o čerpání neinvestičních prostředků z účetní evidence okresních úřadů a Magistrátu města Ostravy a dále údaje poskytnuté referáty školství o výši poskytnutých přímých výdajů v roce 2001. Údaje o přepočteném počtu žáků v roce 2001 vycházely ze statistických zahajovacích výkazů pro školní roky 2000/2001 a 2001/2002 a z nich byl vypočten průměrný počet žáků v kalendářním roce tak, aby údaje o nákladech, které jsou vy0kazovány za období kalendářního roku, mohly být porovnány s údaji o počtech žáků v kalendářním roce.
| Typ školské organizace | Přepočtený počet žáků v roce 2001 | Neinvestiční náklad na žáka celkem v tis. Kč | z toho: neinvestiční náklad na žáka ze státního rozpočtu v tis. Kč |
| mateřské školy | 31 980 | 29,70 | 20,52 |
| speciální mateřské školy | 32 | 265,09 | 52,38 |
| základní školy | 138 348 | 26,39 | 17,36 |
| speciální školy | 79 | 67,32 | 61,96 |
| gymnázia | 484 | 58,62 | 26,63 |
| školní jídelny MŠ a ZŠ | 154 300 | 4,52 | 2,44 |
| školní jídelny při SŠ | 720 | 2,57 | 2,57 |
| školní družiny a kluby | 25 761 | 6,25 | 6,09 |
| základní umělecké školy | 2 153 | 17,89 | 8,33 |
| střediska pro volný čas | 837 | 7,96 | 2,18 |
Poznámka: Jednotkové náklady u škol, předškolních a školských zařízení, které jinak zřizuje kraj, tj. speciální mateřské školy, speciální základní školy, gymnázia, základní umělecké školy, jsou obtížně srovnatelné s údaji za kraj, uvedenými na straně 7. Je to způsobeno malým počtem žáků v těchto typech škol zřizovaných obcemi, respektive údaje za školy zřizované krajem jsou počítány z mnohem větších souborů.
III.5 Úroveň odměňování a počet zaměstnanců resortu školství v roce 2001
III.5.1 Údaje za všechny školy v kraji (bez soukromých a církevních škol)
V roce 2001 bylo ve školách zřízených obcemi v Moravskoslezském kraji, městskými obvody Statutárního města Ostravy a Moravskoslezským krajem, zaměstnáno celkem 28 642 přepočtených zaměstnanců. Z tohoto počtu bylo 19 334 přepočtených pedagogických zaměstnanců a 9 308 přepočtených ostatních zaměstnanců. Struktura a počty zaměstnanců dle jednotlivých typů škol a zařízení jsou uvedeny v následující tabulce.
| Typ školské organizace | Počty zaměstnanců celkem | z toho: | ||
| pedagogů | z toho učitelů | ostatních zaměstnanců | ||
| mateřské školy | 3 718 | 2 746 | 2 746 | 972 |
| speciální mateřské školy | 170 | 132 | 132 | 38 |
| základní školy | 10 520 | 8 186 | 8 184 | 2 334 |
| speciální základní školy | 994 | 771 | 760 | 223 |
| internát speciální základní školy | 142 | 52 | × | 90 |
| gymnázia | 1 262 | 1 013 | 1 013 | 249 |
| střední odborné školy | 2 075 | 1 590 | 1 590 | 485 |
| střední odborná učiliště a učiliště | 2 809 | 2 016 | 1 045 | 793 |
| speciální SOŠ, SOU, OU, PoŠ | 531 | 408 | 330 | 123 |
| sportovní gymnázia | 79 | 66 | 53 | 13 |
| vyšší odborné školy | 97 | 72 | 72 | 25 |
| školní jídelny při MŠ, ZŠ | 2 762 | × | × | 2 762 |
| stravovací zařízení SŠ | 150 | × | × | 150 |
| školní družiny a kluby | 921 | 915 | × | 6 |
| plavecké školy | 41 | × | × | 41 |
| pedagogicko-psych. poradny a SPC | 144 | 14 | 8 | 130 |
| ubytovací zařízení středních škol | 502 | 203 | × | 299 |
| služby škole | 67 | × | × | 67 |
| základní umělecké školy | 977 | 833 | 833 | 144 |
| střediska pro volný čas | 324 | 176 | × | 148 |
| dětské domovy | 357 | 141 | × | 216 |
| Celkem zaměstnanci v kraji | 28 642 | 19 334 | 16 766 | 9 308 |
Poznámka: Pedagogický zaměstnanec je širší kategorie než kategorie učitel, zahrnuje i mistry odborného výcviku a vychovatele školních družin, klubů a domovů mládeže a romské asistenty.
V roce 2001 došlo k poklesu počtu zaměstnanců ve školství v Moravskoslezském kraji, a to na 99,88 % stavu roku 2000, tj. pokles o 34 přepočtených zaměstnanců. K poklesu zaměstnanců by mělo postupně docházet i v následujících letech v souvislosti s poklesem žáků v důsledku demografického vývoje, a to vzájemným působením ekonomických a pedagogických faktorů. Již nyní se počet žáků připadajících na jednoho učitele dostává u některých typů škol k hranici ekonomických možností efektivního financování.
| Typ školské organizace | Počet žáků na učitele u škol zřízených obcí | Počet žáků na učitele u škol zřízených krajem |
| mateřské školy | 12 | × |
| speciální mateřské školy | 3 | 5 |
| základní školy | 17 | × |
| speciální školy | 8 | 6 |
| gymnázia | 12 | 14 |
| střední odborné školy | × | 12 |
| střední odborná učiliště | × | 11* |
| speciální SOŠ | × | 7 |
| vyšší odborné školy | × | 15 |
| základní umělecké školy | 28 | 29 |
* Počet žáků na jednoho pedagogického zaměstnance (zohlednění mistrů odborného výcviku)
Podíl přepočtených zaměstnanců jednotlivých typů škol na celkovém počtu přepočtených zaměstnanců v kraji za rok 2001 je uveden v následujícím grafu.
Největší počet zaměstnanců je tedy v oblasti základního školství, kde funkci zaměstnavatele dosud převážně plní okresní úřady.
Průměrný měsíční plat zaměstnanců škol zřizovaných krajem, obcemi a městskými obvody v Moravskoslezském kraji v roce 2001 vzrostl z 11 451 Kč na 12 719 Kč, tj. o 1 268 Kč, což představuje nárůst o 11,07 %. Oproti celostátnímu měsíčnímu průměrnému platu ve školství, který za rok 2000 dosáhl částky 11 598 Kč, došlo v roce 2001 k nárůstu o 1 121 Kč, což představuje 9,67 %.
Průměrný měsíční plat pedagogického zaměstnance v Moravskoslezském kraji v roce 2001 dosáhl částky 14 836 Kč, průměrný měsíční plat učitele částky 15 096 Kč a ostatního zaměstnance částky 8 321 Kč.
Průměrné měsíční platy zaměstnanců jednotlivých typů škol v Moravskoslezském kraji za rok 2001 v celkovém vyjádření a v uspořádání podle kategorií zaměstnanců jsou uvedeny v následující tabulce.
| Typ školské organizace | Průměrný plat celkem | Průměrný plat pedagogického zaměstnance | Průměrný plat učitele | Průměrný plat ostatního zaměstnance |
| mateřské školy | 10 542 | 11 904 | 11 904 | 6 695 |
| speciální mateřské školy | 12 257 | 13 333 | 13 333 | 8 459 |
| základní školy | 13 393 | 15 008 | 15 009 | 7 674 |
| speciální základní školy | 14 821 | 16 559 | 16 629 | 8 804 |
| internát speciální základní školy | 10 711 | 13 803 | × | 8 915 |
| gymnázia | 15 436 | 17 064 | 17 064 | 8 806 |
| střední odborné školy | 15 753 | 17 575 | 17 575 | 9 788 |
| střední odborná učiliště a učiliště | 14 126 | 15 772 | 17 380 | 9 943 |
| speciální SOŠ, SOU, OU, PoŠ | 14 263 | 15 705 | 16 158 | 9 481 |
| sportovní gymnázia | 15 224 | 16 427 | 16 490 | 8 968 |
| vyšší odborné školy | 16 279 | 18 602 | 18 602 | 9 671 |
| školní jídelny při MŠ, ZŠ | 8 016 | × | × | 8 016 |
| stravovací zařízení SŠ | 8 583 | × | × | 8 583 |
| školní družiny a kluby | 11 455 | 11 477 | × | 7 923 |
| plavecké školy | 10 559 | × | × | 10 559 |
| pedagogicko-psych. poradny a SPC | 13 705 | 16 747 | 15 582 | 13 384 |
| ubytovací zařízení středních škol | 10 302 | 13 091 | × | 8 409 |
| služby škole | 12 101 | × | × | 12 101 |
| základní umělecké školy | 13 715 | 14 542 | 14 542 | 8 927 |
| střediska pro volný čas | 11 475 | 13 895 | × | 8 605 |
| dětské domovy | 12 035 | 15 838 | × | 9 552 |
| průměrný plat v kraji | 12 719 | 14 836 | 15 096 | 8 321 |
Vyšší platová úroveň u pedagogických zaměstnanců vyšších odborných škol je dána již tradičně snahou zajistit na těchto školách výuku odborníky z univerzit a vysokých škol.
U ostatních zaměstnanců dosáhli nejvyššího průměrného platu zaměstnanci pedagogicko-psychologických poraden a speciálních pedagogických center, což je způsobeno strukturou jejich zaměstnanců, kteří nejsou považováni za pedagogy, ale vykonávají vysoce odborné práce ve vyšších platových třídách, např. psychologové. Ostatní zaměstnanci jiných typů školských organizací zahrnují převážně technickohospodářské zaměstnance, uklízečky, školníky, kuchařky a údržbáře. Nejnižšího průměrného platu v kategorii ostatních zaměstnanců dosáhli ostatní zaměstnanci mateřských škol.
III.5.2 Údaje za školy zřízené obcemi
Ve školách zřízených městskými obvody a obcemi bylo v roce 2001 zaměstnáno 17 986 přepočtených zaměstnanců. Počty zaměstnanců dle jednotlivých okresů v členění podle kategorie zaměstnanců jsou uvedeny v následující tabulce.
| Okre | Počty přepočtených zaměstnanců celkem | z toho: | ||
| pedagogů | z toho učitelů | ostatních zaměstnanců | ||
| Bruntál | 1 647 | 1 106 | 1 009 | 541 |
| Frýdek‑Místek | 3 482 | 2 318 | 2 180 | 1 164 |
| Karviná | 3 707 | 2 431 | 2 276 | 1 276 |
| Nový Jičín | 2 361 | 1 550 | 1 447 | 811 |
| Opava | 2 673 | 1 783 | 1 634 | 890 |
| Ostrava | 4 116 | 2 735 | 2 528 | 1 381 |
| Celkem | 17 986 | 11 923 | 11 074 | 6 063 |
Podíl přepočtených zaměstnanců za rok 2001 podle jednotlivých typů škol na celkovém počtu zaměstnanců škol zřízených obcemi a městskými obvody je znázorněn graficky. Mateřské a základní školy jsou uvedeny včetně speciálních škol daného typu.
Průměrný měsíční plat zaměstnanců škol zřízených městskými obvody a obcemi v Moravskoslezském kraji dosáhl v roce 2001 částky 11 894 Kč. Průměrný měsíční plat pedagogického zaměstnance činil 14 037 Kč, průměrný měsíční plat učitele činil 14 236 Kč a průměrný měsíční plat ostatního zaměstnance dosáhl částky 7 678 Kč. Úroveň průměrných platů za rok 2001 v členění podle jednotlivých okresů a kategorií zaměstnanců je uvedena v následující tabulce.
| Okres | Průměrný plat zaměstnance | Průměrný plat pedagogického zaměstnance | Průměrný plat učitele | Průměrný plat ostatního zaměstnance |
| Bruntál | 11 963 | 14 041 | 14 299 | 7 715 |
| Ostrava | 12 119 | 14 314 | 14 515 | 7 770 |
| Opava | 11 625 | 13 678 | 13 893 | 7 515 |
| Frýdek‑Místek | 11 643 | 13 761 | 13 936 | 7 424 |
| Karviná | 11 989 | 14 180 | 14 371 | 7 815 |
| Nový Jičín | 11 977 | 14 146 | 14 330 | 7 828 |
| Průměr za okresy | 11 894 | 14 037 | 14 236 | 7 678 |
Větší rozdíly mezi průměrnými platy zaměstnanců lze zjistit srovnáním průměrných platů zaměstnanců jednotlivých typů škol a jejich porovnáním mezi okresy. Např. u mateřských škol představuje tento rozdíl částku 962 Kč u průměrného měsíčního platu pedagogického zaměstnance v okrese Bruntál a v okrese Karviná, u základních škol činí tento rozdíl 808 Kč mezi průměrným platem pedagoga v okrese Ostrava a v okrese Opava. V kategorii ostatních zaměstnanců je největší rozdíl mezi průměrným měsíčním platem zaměstnance mateřské školy v okrese Karviná a v okrese Ostrava, u základních škol činí tento rozdíl 859 Kč mezi okresem Karviná a okresem Frýdek‑Místek. Tyto rozdíly jsou dány rozdílnou věkovou strukturou zaměstnanců v jednotlivých okresech a dále jinými preferencemi jednotlivých okresů z doby, kdy finančně zabezpečovaly všechny typy škol regionálního školství.
| Typ školy | Okres | průměrný plat zaměstnance | průměrný plat pedagogického zaměstnance | průměrný plat učitele | průměrný plat ostatního zaměstnance |
| MŠ | Bruntál | 11 159 | 12 441 | 12 441 | 6 816 |
| Ostrava | 10 583 | 12 080 | 12 080 | 6 545 | |
| Opava | 10 567 | 12 021 | 12 021 | 6 679 | |
| Frýdek‑Místek | 10 518 | 11 694 | 11 694 | 6 684 | |
| Karviná | 10 214 | 11 479 | 11 479 | 6 903 | |
| Nový Jičín | 10 522 | 11 965 | 11 965 | 6 628 | |
| ZŠ | Bruntál | 13 326 | 14 893 | 14 894 | 7 695 |
| Ostrava | 13 743 | 15 378 | 15 378 | 7 817 | |
| Opava | 13 039 | 14 570 | 14 570 | 7 430 | |
| Frýdek‑Místek | 13 005 | 14 657 | 14 657 | 7 212 | |
| Karviná | 13 561 | 15 205 | 15 209 | 8 072 | |
| Nový Jičín | 13 516 | 15 122 | 15 122 | 7 672 |
Příloha č. 1 – Síť předškolních zařízení, škol a školských zařízení v kraji dle zřizovatele
Poznámka: ve všech tabulkách této přílohy výroční zprávy znamená označení sloupců čísly 1, 2 následující:
1 celková kapacita jednotlivých součástí dle rozhodnutí o zařazení do sítě škol,
2 počet žáků dle stavu k datu předkládaných statistických výkonových výkazů ve školním roce 2000/2001.
a. obec
Okres Bruntál
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | MŠ | jiná součást | ||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| MŠ | 64 | 23 | 4 445 | 3 192 | 253 | 3 893 | 3 317 | |||||||||
| ZŠ neúplné | 16 | 2 | 1 100 | 642 | 756 | 500 | 410 | 201 | 58 | 75 | 59 | |||||
| ZŠ úplné | 29 | 20 | 13 318 | 10 838 | 2 362 | 2 076 | 100 | 88 | 9 480 | 5523 | 45 | 17 | 400* | 274* | ||
| DDM | 1 | 1 | 889 | |||||||||||||
| ZUŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||
| Spec. školy | 2 | 1 | 57 | 46 | ||||||||||||
| SŠ | 1 | 1 | 288 | 207 | 300 | 179 | ||||||||||
| Školní jídelny | 5 | 5 | 3655 | 2690 | ||||||||||||
| Celkem | 118 | 53 | 14 763 | 12 622 | 3 118 | 2 576 | 100 | 88 | 18 290 | 11 785 | 0 | 311 | 4 013 | 3 393 | 400 | 274 |
* Gymnázium Bruntál jako součást ZŠ
Okres Frýdek‑Místek
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | MŠ | jiná součást | ||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| MŠ | 124 | 6 | 7 624 | 5 848 | 1 085 | 7 227 | 6 269 | |||||||||
| ZŠ neúplné | 52 | 2 | 3 349 | 2 814 | 1 146 | 940 | 1 922 | 1 212 | 304 | 199 | 176 | |||||
| ZŠ úplné | 54 | 29 | 23 998 | 22 895 | 3 550 | 3 034 | 80 | 60 | 23068 | 13350 | 631 | |||||
| DDM | 0 | 0 | ||||||||||||||
| ZUŠ | 3 | 3 | 2 020 | 1942 | ||||||||||||
| Spec. školy | 2 | 1 | 82 | 65 | 16 | 15 | 54 | |||||||||
| SŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||
| Školní jídelny | 1 | 1 | 800 | 572 | ||||||||||||
| Celkem | 236 | 42 | 29 449 | 27 716 | 4 712 | 3 989 | 80 | 60 | 33 414 | 20 982 | 0 | 2 074 | 7 426 | 6 445 | 0 | 0 |
Okres Karviná
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | MŠ | jiná součást | ||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| MŠ | 104 | 34 | 7 900 | 5 914 | 404 | 6 922 | 6 098 | |||||||||
| ZŠ neúplné | 21 | 0 | 1 593 | 1 232 | 483 | 411 | 760 | 533 | 45 | 42 | ||||||
| ZŠ úplné | 64 | 39 | 30 469 | 30 312 | 3 897 | 3 674 | 50 | 26071 | 10177 | 4 915 | 133 | 129 | ||||
| DDM | 0 | 0 | ||||||||||||||
| ZUŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||
| Spec. školy | 0 | 0 | ||||||||||||||
| SŠ | 0 | 0 | 300 | 454 | ||||||||||||
| Školní jídelny | 19 | 0 | 3805 | 3760 | ||||||||||||
| Celkem | 208 | 73 | 32 062 | 31 544 | 4 380 | 4 085 | 0 | 50 | 38 836 | 20 838 | 0 | 5 319 | 7 100 | 6 269 | 0 | 0 |
Okres Nový Jičín
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | MŠ | jiná součást | ||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| MŠ | 89 | 5 | 7 070 | 3 446 | 1 046 | 4 856 | 4 363 | |||||||||
| ZŠ neúplné | 35 | 0 | 2 625 | 1 823 | 1 017 | 764 | 700 | 434 | 239 | 189 | 164 | |||||
| ZŠ úplné | 40 | 25 | 18 684 | 16 175 | 4 548 | 2 204 | 1 313 | 24 660 | 13524 | |||||||
| DDM | 0 | 0 | ||||||||||||||
| ZUŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||
| Spec. školy | 0 | 0 | ||||||||||||||
| SŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||
| Školní jídelny | 0 | 0 | ||||||||||||||
| Celkem | 164 | 30 | 21 309 | 17 998 | 5 565 | 2 968 | 0 | 1 313 | 32 430 | 17 404 | 0 | 1 285 | 5 045 | 4 527 | 0 | 0 |
Okres Opava
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | MŠ | jiná součást | ||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| MŠ | 105 | 2 | 55 | 52 | 5 459 | 1 115 | 4 374 | 6 736 | 5 414 | |||||||
| ZŠ neúplné | 35 | 1 | 2 827 | 2 091 | 1 073 | 934 | 1 525 | 1 153 | 2 782 | 24 | 24 | |||||
| ZŠ úplné | 48 | 9 | 21 569 | 17 775 | 4 174 | 2 994 | 307 | 5 600 | 2900 | 2 555 | ||||||
| DDM | 0 | 0 | ||||||||||||||
| ZUŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||
| Spec. školy | 0 | 0 | ||||||||||||||
| SŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||
| Školní jídelny | 16 | 0 | 13555 | 4364 | ||||||||||||
| Celkem | 204 | 12 | 24 396 | 19 866 | 5 302 | 3 980 | 0 | 307 | 26 139 | 9 532 | 0 | 9 711 | 6 760 | 5 438 | 0 | 0 |
Statutární město Ostrava
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | MŠ | jiná součást | ||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| MŠ | 107 | 4 | 10 957 | 7 842 | 9 801 | 7 827 | ||||||||||
| ZŠ neúplné | 4 | 0 | 345 | 262 | 155 | 118 | ||||||||||
| ZŠ úplné | 64 | 21 | 40 105 | 32 398 | 8 800 | 5 834 | 245 | 31 240 | 5538 | |||||||
| DDM | 0 | 0 | ||||||||||||||
| ZUŠ | 1 | 1 | 310 | 287 | ||||||||||||
| Spec. školy | 0 | 0 | ||||||||||||||
| SŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||
| Školní jídelny | 29 | 0 | 16540 | 15130 | ||||||||||||
| Celkem | 205 | 26 | 40 760 | 32 947 | 8 955 | 5 952 | 0 | 245 | 58 737 | 28 510 | 0 | 0 | 9 801 | 7 827 | 0 | 0 |
Kraj celkem
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | MŠ | jiná součást | ||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| MŠ | 593 | 74 | 55 | 52 | 0 | 0 | 43455 | 27357 | 7 162 | 39 435 | 33 288 | 0 | 0 | |||
| ZŠ neúplné | 163 | 5 | 11 839 | 8 864 | 4 630 | 3 667 | 0 | 0 | 5317 | 3533 | 3 383 | 532 | 465 | 0 | 0 | |
| ZŠ úplné | 299 | 143 | 148 143 | 130 393 | 27 331 | 19 816 | 180 | 2 063 | 120119 | 51012 | 8 101 | 178 | 146 | 400 | 274 | |
| DDM | 1 | 1 | 889 | |||||||||||||
| ZUŠ | 4 | 4 | 2 330 | 2229 | ||||||||||||
| Spec. školy | 4 | 2 | 139 | 111 | 16 | 15 | 54 | |||||||||
| SŠ | 1 | 1 | 288 | 207 | 600 | 633 | ||||||||||
| Školní jídelny | 70 | 6 | 38355 | 26516 | ||||||||||||
| Celkem | 1135 | 236 | 162739 | 142693 | 32032 | 23550 | 180 | 2063 | 207846 | 109051 | 18700 | 40145 | 33899 | 400 | 274 | |
V kraji jsou zřízeny obcí dvě střední školy, přičemž obě jsou gymnázia. Pouze jedno z těchto gymnázií je samostatné, druhé je součástí ZŠ. Obě obecní gymnázia se nacházejí v okrese Bruntál.
b. školský úřad
Okres Bruntál
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| DDM | 2 | 2 | 2 009 | |||||||||||||||
| ZUŠ | 6 | 6 | 2 260 | 1 753 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 5 | 5 | 546 | 462 | 122 | 88 | 500 | 102 | 40 | |||||||||
| ŠvP | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Plavecká škola | 2 | 2 | 2670 | |||||||||||||||
| PPP | 2 | 2 | 10543 | |||||||||||||||
| Služby školám | 1 | 1 | ||||||||||||||||
| Celkem | 18 | 18 | 2 806 | 17437 | 122 | 88 | 0 | 0 | 500 | 102 | 0 | 40 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Okres Frýdek‑Místek
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| DDM | 6 | 6 | 4133 | |||||||||||||||
| ZUŠ | 4 | 4 | 2225 | 2104 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 2 | 2 | 254 | 191 | 44 | 12 | ||||||||||||
| ŠvP | 1 | 1 | 75 | 1400 | ||||||||||||||
| Plavecká škola | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| PPP | 1 | 1 | 2981 | |||||||||||||||
| Služby školám | 1 | 1 | ||||||||||||||||
| Celkem | 15 | 15 | 2 554 | 10809 | 44 | 12 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Okres Karviná
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celk. | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| DDM | 8 | 8 | 5 868 | 194 | ||||||||||||||
| ZUŠ | 8 | 8 | 5 965 | 5031 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 7 | 7 | 1483 | 1068 | 147 | 100 | 685 | 342 | 52 | |||||||||
| ŠvP | 3 | 3 | 212 | 4334 | ||||||||||||||
| Plavecká škola | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| PPP | 1 | 1 | 7349 | |||||||||||||||
| Služby školám | 1 | 1 | ||||||||||||||||
| Celkem | 28 | 28 | 7 660 | 23650 | 147 | 100 | 0 | 0 | 685 | 342 | 0 | 52 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 194 |
Okres Nový Jičín
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| DDM | 6 | 6 | 3884 | 70 | 70 | |||||||||||||
| ZUŠ | 9 | 9 | 3 820 | 3 475 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 9 | 9 | 997 | 731 | 132 | 127 | 150 | 57 | ||||||||||
| ŠvP | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Plavecká škola | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| PPP | 1 | 1 | 1996 | |||||||||||||||
| Služby školám | 1 | 1 | ||||||||||||||||
| Celkem | 26 | 26 | 4 817 | 10086 | 132 | 127 | 0 | 0 | 150 | 57 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 70 | 70 |
Okres Opava
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| DDM | 5 | 5 | 3768 | |||||||||||||||
| ZUŠ | 6 | 6 | 4101 | 3703 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 6 | 6 | 928 | 664 | 173 | 133 | 20 | 84 | ||||||||||
| ŠvP | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Plavecká škola | 1 | 1 | 6573 | |||||||||||||||
| PPP | 1 | 1 | 2488 | |||||||||||||||
| Služby školám | 1 | 1 | ||||||||||||||||
| ŠJ | 1 | 1 | 1200 | 525 | ||||||||||||||
| Celkem | 21 | 21 | 5029 | 17196 | 173 | 133 | 0 | 20 | 1200 | 525 | 0 | 84 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Statutární město Ostrava
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| DDM | 4 | 4 | 8 171 | |||||||||||||||
| ZUŠ | 10 | 10 | 7 090 | 6 660 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 13 | 13 | 2175 | 1703 | 352 | 213 | 1490 | 711 | ||||||||||
| ŠvP | 2 | 2 | 165 | 3239 | ||||||||||||||
| Plavecká škola | 1 | 1 | 7075 | |||||||||||||||
| PPP | 2 | 2 | 6365 | |||||||||||||||
| Služby školám | 1 | 1 | ||||||||||||||||
| ŠJ | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Celkem | 33 | 33 | 9430 | 33213 | 352 | 213 | 0 | 0 | 1 490 | 711 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Kraj celkem
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho v PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| DDM | 31 | 31 | 27833 | 70 | 264 | |||||||||||||
| ZUŠ | 43 | 43 | 25 461 | 22726 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 42 | 42 | 6383 | 4819 | 970 | 673 | 20 | 2825 | 1212 | 176 | ||||||||
| ŠvP | 6 | 6 | 452 | 8973 | ||||||||||||||
| Plavecká škola | 4 | 4 | 16318 | |||||||||||||||
| PPP | 8 | 8 | 31722 | |||||||||||||||
| Služby školám | 6 | 6 | ||||||||||||||||
| ŠJ | 1 | 1 | 1200 | 525 | ||||||||||||||
| Celkem | 141 | 141 | 32296 | 112391 | 970 | 673 | 0 | 20 | 4025 | 1737 | 0 | 176 | 0 | 0 | 0 | 0 | 70 | 264 |
c. MŠMT
Okres Bruntál
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠJ | ŠJ výdejna | Zv. šk. | Prakt. šk. | Sp. MŠ | PomŠ | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| Speciální školy | 0* | 0* | 90 | 79 | 20 | 12 | ||||||||||||
| DD | 4 | 4 | 145 | 143 | 285 | 143 | ||||||||||||
| DDÚ, DVÚ, VÚM | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Střední školy | 13 | 13 | 6659 | 4359 | 4070 | 1638 | ||||||||||||
| SJŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| SPV | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Školní hospodářství | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| DM | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Celkem | 17 | 17 | 6894 | 4581 | 20 | 12 | 4355 | 1781 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
* Jedna speciální škola patří pod ředitelství DD, proto zde neuvedena v počtu ředitelství
Okres Frýdek‑Místek
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠJ | ŠJ výdejna | Zvl. šk. | Prakt. šk. | Sp. MŠ | PomŠ | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| Speciální školy | 3* | 3* | 659 | 476 | 56 | 54 | 51 | 33 | 29 | |||||||||
| DD | 3 | 3 | 140 | 138 | 16 | 13 | 138 | 60 | 46 | 9 | ||||||||
| DDÚ, DVÚ, VÚM | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Střední školy | 12 | 12 | 9949 | 7240 | 5758 | 3029 | ||||||||||||
| SJŠ | 1 | 1 | 1340 | 571 | ||||||||||||||
| SPV | 1 | 1 | ||||||||||||||||
| Školní hospodářství | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| DM | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Celkem | 20 | 20 | 12088 | 8425 | 72 | 67 | 5758 | 3029 | 0 | 189 | 60 | 46 | 33 | 29 | 0 | 0 | 0 | 9 |
* Jedna Speciální škola patří pod ředitelství DD, proto zde neuvedena v počtu ředitelství
Okres Karviná
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠJ | ŠJ výdejna | Zvl. šk. | Prakt. šk. | Sp. MŠ | Šk. hosp. | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| Speciální školy | 3 | 3 | 100 | 100 | 150 | 100 | ||||||||||||
| DD | 2 | 2 | 102 | 91 | 350 | 131 | ||||||||||||
| DDÚ, DVÚ, VÚM | 2 | 2 | 84 | 68 | 88 | 68 | ||||||||||||
| Střední školy | 23 | 23 | 16247 | 13597 | 4150 | 2146 | ||||||||||||
| SJŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| SPV | 1 | 1 | ||||||||||||||||
| Školní hospodářství | 1 | 1 | 260 | 218 | ||||||||||||||
| DM | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Celkem | 32 | 32 | 16533 | 13856 | 0 | 0 | 4738 | 2445 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 260 | 218 |
Okres Nový Jičín
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠJ | ŠJ výdejna | Zvl. šk. | Prakt. šk. | Sp. MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| Speciální školy | 3 | 3 | 188 | 128 | 42 | 31 | 60 | 44 | 26 | 17 | ||||||||
| DD | 2 | 2 | 60 | 60 | 110 | 60 | 60 | 60 | ||||||||||
| DDÚ, DVÚ, VÚM | 1 | 1 | 96 | 70 | 170 | 72 | ||||||||||||
| Střední školy | 17 | 17 | 8354 | 7255 | 3220 | 2104 | ||||||||||||
| SJŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| SPV | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Školní hospodářství | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| DM | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Celkem | 23 | 23 | 8698 | 7513 | 42 | 31 | 3500 | 2236 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 60 | 44 | 86 | 77 |
Okres Opava
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠJ | ŠJ výdejna | Zvl. šk. | Prakt. šk. | Sp. MŠ | Šk. hosp. | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| Speciální školy | 4 | 4 | 298 | 263 | 80 | 65 | 160 | 95 | 95 | 166 | 73 | |||||||
| DD | 3 | 3 | 140 | 132 | 210 | 132 | ||||||||||||
| DDÚ, DVÚ, VÚM | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Střední školy | 16 | 16 | 8856 | 7146 | 5057 | 3014 | ||||||||||||
| SJŠ | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| SPV | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Školní hospodářství | 1 | 1 | 500 | 227 | ||||||||||||||
| DM | 0 | 0 | ||||||||||||||||
| Celkem | 24 | 24 | 9294 | 7541 | 80 | 65 | 5427 | 3241 | 0 | 95 | 0 | 0 | 166 | 73 | 0 | 0 | 500 | 277 |
Statutární město Ostrava
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠJ | ŠJ výdejna | Zvl. šk. | Prakt. šk. | Sp. MŠ | Šk. hosp. | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| Speciální školy | 1 | 1 | 147 | 108 | 20 | 15 | 150 | 0 | ||||||||||
| DD | 2 | 2 | 62 | 63 | 105 | 62 | ||||||||||||
| DDÚ, DVÚ, VÚM | 2 | 2 | 105 | 102 | ||||||||||||||
| Střední školy | 29 | 29 | 27167 | 20256 | 8295 | 5748 | ||||||||||||
| SJŠ | 1 | 1 | 2500 | 1496 | ||||||||||||||
| SPV | 1 | 1 | ||||||||||||||||
| Školní hospodářství | 1 | 1 | 411 | 266 | ||||||||||||||
| DM | 2 | 2 | 435 | 399 | ||||||||||||||
| Celkem | 39 | 39 | 30416 | 22424 | 20 | 15 | 8550 | 5810 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 411 | 266 |
Kraj celkem
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠJ | ŠJ výdejna | Zvl. šk. | Prakt. šk. | Sp. MŠ | jiná souč. | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| Speciální školy | 14* | 14* | 1482 | 1154 | 218 | 177 | 460 | 195 | 146 | 199 | 102 | 60 | 44 | 26 | 17 | |||
| DD | 16 | 16 | 649 | 627 | 16 | 13 | 1060 | 528 | 138 | 60 | 46 | 60 | 69 | |||||
| DDÚ, DVÚ, VÚM | 5 | 5 | 285 | 240 | 258 | 240 | ||||||||||||
| Střední školy | 110 | 110 | 77232 | 59853 | 30550 | 17679 | ||||||||||||
| SJŠ | 2 | 2 | 3840 | 2067 | ||||||||||||||
| SPV | 3 | 3 | ||||||||||||||||
| Školní hospodářství | 3 | 3 | 1171 | 711 | ||||||||||||||
| DM | 2 | 2 | 435 | 399 | ||||||||||||||
| Celkem | 155 | 155 | 83923 | 64340 | 234 | 190 | 0 | 284 | 60 | 46 | 199 | 102 | 60 | 44 | 1257 | 847 | ||
* Dvě speciální školy patří pod ředitelství DD, proto zde neuvedeny v počtu ředitelství
d. Ministerstvo zemědělství
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠJ | ŠJ výdejna | SOU | ISŠ | DM | Jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| Bruntál | 2 | 2 | 744 | 493 | ||||||||||||||
| Frýdek‑Místek | 3 | 3 | 411 | 375 | 460 | 314 | ||||||||||||
| Nový Jičín | 1 | 1 | 260 | 84 | ||||||||||||||
| Opava | 1 | 1 | 180 | 163 | ||||||||||||||
| Celkem | 7 | 7 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1595 | 1115 | 460 | 314 | 0 | 0 | 0 | 0 |
e. Ministerstvo vnitra
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠJ | ŠJ výdejna | SOŠ | ISŠ | DM | Jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| Frýdek‑Místek | 1 | 1 | 252 | 120 | ||||||||||||||
| Celkem | 1 | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 252 | 120 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
f. církev
Okres Bruntál
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| Speciální školy | 1 | 1 | 40 | 13 | ||||||||||||||
| Celkem | 1 | 1 | 40 | 13 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Okres Frýdek‑Místek
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| DD | 1 | 1 | 10 | |||||||||||||||
| ZUŠ | 1 | 1 | 150 | 108 | ||||||||||||||
| Celkem | 2 | 2 | 150 | 108 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 10 | 0 |
Okres Karviná
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| DDM | 1 | 1 | 1653 | |||||||||||||||
| Střední školy | 1 | 1 | 24 | 12 | ||||||||||||||
| Celkem | 2 | 2 | 24 | 1665 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Okres Nový Jičín
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| ZŠ úplné | 1 | 1 | 250 | 204 | 75 | 58 | 180 | 137 | ||||||||||
| Střední školy | 1 | 1 | 330 | 178 | ||||||||||||||
| Celkem | 2 | 2 | 580 | 382 | 75 | 58 | 0 | 0 | 180 | 137 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Okres Opava
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| MŠ | 1 | 1 | 58 | 55 | 55 | |||||||||||||
| ZŠ úplné | 1 | 1 | 140 | 123 | 75 | 43 | 25 | 140 | 101 | |||||||||
| Střední školy | 1 | 1 | 60 | 34 | ||||||||||||||
| Celkem | 3 | 3 | 200 | 157 | 75 | 43 | 0 | 25 | 140 | 101 | 0 | 58 | 0 | 0 | 55 | 55 | 0 | 0 |
Statutární město Ostrava
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| ZŠ úplné | 1 | 1 | 300 | 228 | 60 | 22 | 100 | 52 | ||||||||||
| DDM | 1 | 1 | 232 | |||||||||||||||
| Speciální školy | 1 | 1 | 18 | 11 | ||||||||||||||
| Střední školy | 1 | 1 | 300 | 282 | ||||||||||||||
| Celkem | 4 | 4 | 618 | 753 | 60 | 22 | 0 | 0 | 100 | 52 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Kraj celkem
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zař.) | Součásti | ||||||||||||||||
| celkem | z toho s PS | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | |||
| MŠ | 1 | 1 | 58 | 55 | 55 | |||||||||||||
| ZŠ úplné | 3 | 3 | 690 | 555 | 210 | 123 | 0 | 25 | 420 | 290 | ||||||||
| DD | 1 | 1 | 10 | |||||||||||||||
| DDM | 2 | 2 | 1885 | |||||||||||||||
| ZUŠ | 1 | 1 | 150 | 108 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 2 | 2 | 58 | 24 | ||||||||||||||
| Střední školy | 4 | 4 | 714 | 506 | ||||||||||||||
| Celkem | 14 | 14 | 1612 | 3078 | 250 | 123 | 0 | 25 | 420 | 290 | 0 | 58 | 0 | 0 | 55 | 55 | 10 | 0 |
g. Soukromý zřizovatel
Okres Bruntál
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) celkem | Součásti | |||||||||||||||
| škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | ||||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | ||
| MŠ | |||||||||||||||||
| ZŠ neúplné | 1 | 100 | 66 | 80 | 64 | ||||||||||||
| ZŠ úplné | |||||||||||||||||
| DDM | |||||||||||||||||
| ZUŠ | 1 | 860 | 755 | ||||||||||||||
| Speciální školy | |||||||||||||||||
| Střední školy | 5 | 738 | 419 | ||||||||||||||
| SPV | 1 | ||||||||||||||||
| Celkem | 8 | 1698 | 1240 | 80 | 64 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Okres Frýdek‑Místek
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) celkem | Součásti | |||||||||||||||
| škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | PomŠ | ||||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | ||
| MŠ | 2 | 75 | 55 | 7 | 102 | 62 | |||||||||||
| ZŠ neúplné | |||||||||||||||||
| ZŠ úplné | 1 | 120 | 113 | 105 | 60 | ||||||||||||
| DDM | |||||||||||||||||
| ZUŠ | 1 | 190 | 189 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 3 | 200 | 89 | 56 | 27 | 27 | |||||||||||
| Střední školy | 8 | 2790 | 1480 | ||||||||||||||
| SPV | |||||||||||||||||
| Celkem | 15 | 3300 | 1871 | 161 | 87 | 0 | 0 | 75 | 55 | 0 | 34 | 0 | 0 | 102 | 62 | 0 | 0 |
Okres Karviná
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) celkem | Součásti | |||||||||||||||
| škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | ||||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | ||
| MŠ | 13 | 300 | 257 | 72 | 1 010 | 984 | |||||||||||
| ZŠ neúplné | 0 | ||||||||||||||||
| ZŠ úplné | 0 | ||||||||||||||||
| DDM | 0 | ||||||||||||||||
| ZUŠ | 1 | 150 | 52 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 1 | 150 | 20 | ||||||||||||||
| Střední školy | 9 | 4289 | 2893 | 996 | 755 | ||||||||||||
| SPV | 0 | ||||||||||||||||
| Celkem | 24 | 4589 | 2965 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1296 | 1012 | 0 | 72 | 0 | 0 | 1 010 | 984 | 0 | 0 |
Okres Nový Jičín
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) celkem | Součásti | |||||||||||||||
| škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | ||||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | ||
| MŠ | 2 | 2070 | 233 | 120 | 118 | ||||||||||||
| ZŠ neúplné | 0 | ||||||||||||||||
| ZŠ úplné | 0 | ||||||||||||||||
| DDM | 1 | 256 | |||||||||||||||
| ZUŠ | 2 | 950 | 602 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 0 | ||||||||||||||||
| Střední školy | 4 | 1394 | 348 | ||||||||||||||
| SPV | 2 | ||||||||||||||||
| Celkem | 11 | 2344 | 950 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2070 | 233 | 0 | 0 | 0 | 0 | 120 | 118 | 0 | 0 |
Okres Opava
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) celkem | Součásti | |||||||||||||||
| škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | ||||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | ||
| MŠ | 0 | ||||||||||||||||
| ZŠ neúplné | 0 | ||||||||||||||||
| ZŠ úplné | 0 | ||||||||||||||||
| DDM | 0 | ||||||||||||||||
| ZUŠ | 0 | ||||||||||||||||
| Speciální školy | 0 | ||||||||||||||||
| Střední školy | 5 | 1883 | 1110 | 950 | 526 | ||||||||||||
| SPV | 0 | ||||||||||||||||
| Celkem | 5 | 1883 | 1110 | 0 | 0 | 0 | 0 | 950 | 526 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Statutární město Ostrava
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) celkem | Součásti | |||||||||||||||
| škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | ||||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | ||
| MŠ | 1 | 20 | 19 | ||||||||||||||
| ZŠ neúplné | 1 | 100 | 89 | 80 | 80 | ||||||||||||
| ZŠ úplné | 0 | 0 | |||||||||||||||
| DDM | 0 | ||||||||||||||||
| ZUŠ | 2 | 380 | 219 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 4 | 426 | 271 | 294 | 177 | ||||||||||||
| Střední školy | 11 | 5098 | 2134 | 500 | 241 | ||||||||||||
| SPV | 0 | ||||||||||||||||
| Celkem | 19 | 6004 | 2713 | 374 | 257 | 0 | 0 | 500 | 241 | 0 | 0 | 0 | 0 | 20 | 19 | 0 | 0 |
Kraj celkem
| Typ školy (zařízení) dle ředitelství | Počet škol (zařízení) | Součásti | |||||||||||||||
| celkem | škola | ŠD | ŠK | ŠJ | ŠJ výdejna | DM | MŠ | jiná součást | |||||||||
| 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | ||
| MŠ | 18 | 2445 | 545 | 79 | 1252 | 1183 | |||||||||||
| ZŠ neúplné | 2 | 200 | 155 | 160 | 144 | ||||||||||||
| ZŠ úplné | 1 | 120 | 113 | 105 | 60 | ||||||||||||
| DDM | 1 | 256 | |||||||||||||||
| ZUŠ | 7 | 2 530 | 1 817 | ||||||||||||||
| Speciální školy | 8 | 776 | 380 | 350 | 204 | 27 | |||||||||||
| Střední školy | 42 | 16192 | 8384 | 2446 | 1522 | ||||||||||||
| SPV | 3 | ||||||||||||||||
| Celkem | 82 | 19818 | 11105 | 615 | 408 | 0 | 0 | 4891 | 2067 | 0 | 106 | 0 | 0 | 1252 | 1183 | 0 | 0 |
Příloha č. 2 – Jmenovitý seznam akcí realizovaných v roce 2001 v rámci ISPROFIN
A. Z prostředků Ministerstva financí České republiky
| Organizace, název akce | Čerpání v tis. Kč | |
| investice | neinvestice | |
| Speciální Š Frýdlant n. O., oprava oplocení | 38 | |
| Speciální MŠ Karviná, Einsteinova, oprava a nátěr střechy | 311 | |
| Speciální MŠ Karviná, Einsteinova, výměna a nátěr oken | 520 | |
| Speciální MŠ při MN Ostrava, U školky; oprava vodo a el. instalace | 400 | |
| Speciální MŠ zrak. post. Karviná-Fryštát; rekonstrukce kanalizace | 1399 | |
| Speciální MŠ zrak. post. Karviná-Fryštát; sanace suterénu | 20 | |
| ZvŠ Frýdlant n. O., oprava střechy (speciální školy) | ||
| speciální mateřské školy celkem | 1 419 | 1 431 |
| Speciální Š Bruntál; výměna krytiny, ohřev okapů | 110 | |
| Speciální Š F.‑Místek; oprava nátěrů oken a okapů | 89 | |
| Speciální Š – Dětské centrum Kopřivnice; příst. a reko obj. | 497 | |
| Speciální Š Nový Jičín; nátěry oken | 250 | |
| ZvŠ a PŠ Orlová;oprava ploché střechy | 400 | |
| ZvŠ a PŠ Bohumín; oprava kanaliz., zavlh. zdiva, výlevky a venk. omítek | 510 | |
| ZvŠ a PŠ Bohumín; oprava střechy a fasády, nátěry oken | 713 | |
| ZvŠ a PŠ Havířov; centr. vým. a opr. vodov. instalace | 70 | |
| ZvŠ a PŠ Havířov; oprava vstup. dveří, dveří ve třídách | 100 | 150 |
| ZvŠ a PŠ Karviná, Vydmuchov; oprava střechy | 300 | |
| ZvŠ a PŠ Orlová; výměníková stanice | 1 751 | 2 |
| ZvŠ Krnov; oprava a nátěr střechy a oken | 180 | |
| ZvŠ Ostrava, Čkalovova; oprava prosklené stěny TV | 682 | |
| ZvŠ Ostrava, Čkalovova; oprava zdravotechniky, vodoinstalace a ÚT | 690 | |
| ZvŠ Ostrava, Halasova; celková oprava zdravotechniky | 500 | |
| ZvŠ Ostrava, Karasova; vymalování objektu školy | 200 | |
| ZvŠI, OU a PrŠ Vel. Heraltice; opr. fas. 1. nádvoří bud. šk. | 1 488 | |
| speciální základní školy celkem | 2 528 | 6 154 |
| SpecŠ a Z pro SP Ostrava, Spartakovců; oprava oplocení. poz. školy | 300 | |
| ZvŠI Radkov-Dubová; opr. a nátěr fas. školy | 920 | |
| ZvŠI Radkov-Dubová; opr. dřev. spoj. chodby v I. posch. | 889 | |
| internátní speciální základní školy celkem | 0 | 2 109 |
| Gymnázium Bohumín; reko laboratoře chemie | 570 | |
| Gymnázium Bruntál; nátěr venkovních oken školy | 150 | |
| Gymnázium Frenštát p. R.; nátěry oken | 240 | |
| Gymnázium Frýdlant n. O.; instal. termoregul. ventilů | 150 | |
| Gymnázium FŽ Bohumín, výstavba počítačové učebny | 100 | 200 |
| Gymnázium FŽ Bohumín; obnova a instalace svítidel | 20 | |
| Gymnázium Havířov, Studentská, GO topného systému | 120 | |
| Gymnázium Havířov, Studentská, oprava ploché střechy | 2 102 | |
| Gymnázium Havířov, Studentská, výměna oken | 2 200 | |
| Gymnázium N. Jičín; oprava budovy | 798 | |
| Gymnázium N. Jičín; oprava | 1 999 | |
| Gymnázium Opava; oprava fasády školní budovy | 1 050 | |
| Gymnázium Ostrava, Čs. exilu 669; kompletní oprava a nátěr oken | 350 | |
| Gymnázium Ostrava, Čs. exilu 669, reko venk. sch. vč. bezbar. přístupu | 362 | |
| Gymnázium Ostrava, Fr. Hajdy; regulace vytápění | 667 | |
| Gymnázium PB F.‑Místek; malování školy | 97 | |
| Gymnázium PB F.‑Místek;oprava podlahy školy | 870 | |
| Gymnázium Rýmařov; údržba tělocvičny | 130 | |
| Gymnázium s pol. jaz. Karviná; oprava ploché střechy | 400 | |
| Mendelovo gymnázium Opava; opr. fasády školy a TV | 50 | 3 570 |
| gymnázia celkem | 1 919 | 14 276 |
| Masarykova SZemŠ Opava; opr. fasády budovy šk. | 3 000 | |
| OA Orlová; GO ploché střechy | 600 | |
| OA Šenov; opr. podlahy TV a její ozvuč. | 199 | |
| OA Šenov; oprava podlah. krytin | 140 | |
| OA a OA pro ZP mládež, Opava, instalace schodišťové plošiny | 300 | |
| OA a SZeŠ Bruntál; oprava podlahy tělocvičny | 340 | |
| OA Č. Těšín; oprava podlah a stropu v TV | 1 498 | |
| OA Č. Těšín; sanace základů budovy TV. | 53 | |
| OA Č. Těšín; sanace základů hlavní budovy | 1 499 | |
| OA Orlová; staveb. úpravy v jídelně vč. přístup. chodníku | 20 | |
| OA Orlová; výměníková stanice | 1 143 | |
| OA Ostrava, Polská; oprava a údržba oken čelní stěny v TV | 740 | |
| OA Ostrava, Polská; oprava oken | 2 026 | |
| SPgŠ a SOŠ Krnov; údržba objektů a prostor | 1 338 | |
| SPŠ Bruntál; reko střechy DM | 60 | |
| SPŠ chemická ak. Heyrovského Ostrava; oprava topného systému | 900 | |
| SPŠ Ostrava, Kratochvílova; oprava dlažeb v chodbách školy | 400 | |
| SPŠ Ostrava, Kratochvílova; reko č. škol. budovy pro potř. ČŠI | 350 | |
| SPŠ Ostrava, Kratochvílova; rekonstrukce předávací stanice tepla | 495 | |
| SPŠ Ostrava, Zengrova; nátěr střechy školy | 2 200 | |
| SPŠ Ostrava, Zengrova; oprava a nátěr oken | 1 000 | |
| SPŠ Ostrava, Zengrova; oprava energokanálu | 70 | |
| SPŠ Ostrava, Zengrova; výměna okapů a svodů | 400 | |
| SPŠ stavební Ostrava, oprava ležaté kanalizace | 206 | |
| SPŠ stavební Ostrava; oprava a vým. oken v monobl. učeben | 895 | |
| SPŠe Havířov; reko skleněného opláštění TV | 600 | |
| SPŠ stavební Havířov oprava ploché střechy | 500 | |
| SPŠ-TP Karviná; malířské a natěračské práce | 150 | |
| SPŠ-TP Karviná; nátěry kovových prvků | 300 | |
| SPŠ F.‑Místek; opr. a část. vým. okapů na DM | 320 | |
| SPŠ F.‑Místek; oprava střechy na šk. jíd. | 270 | |
| SPŠ F.‑Místek; vým. oken na příst. školy | 488 | |
| SPŠ F.‑Místek; vybud. páteř. sítě a 4té počít. uč. | 610 | |
| Szahradnická škola Ostrava, Žákovská; opr. střechy a fas. DM Dolní | 1 100 | |
| SZŠ a VZŠ Ostrava, Jeremenkova; nátěr a oprava oken hlavní budovy | 450 | |
| SZŠ Karviná, Borovského, výměna oken | 300 | |
| VOŠ, SPŠ a OA Kopřivnice; reko kuchyně s jídelnou | 6 467 | |
| VOŠ, SPŠ a OA Kopřivnice; vým. otop. těles v DM "A" | 400 | |
| střední odborné školy celkem | 11 597 | 20 230 |
| ISŠ F.‑Místek; opr. střechy budovy školy | 440 | |
| ISŠ F.‑Místek; reko hlavních rozvodů ÚT | 256 | |
| ISŠ – COP Frenštát p. R.; oprava výtahů DM | 68 | |
| ISŠ – COP Frenštát p. R.; reko školního hotelu N. Jičín | 2 400 | 2 040 |
| ISŠ – COP Opava; reko zdravotechniky DM | 1 948 | |
| ISŠ – COP Opava, reko obj. Kylešovice, zřízení odb. učeben | 190 | 258 |
| ISŠ Karviná, Osvobození, opravy střech | 250 | |
| ISŠ Ostrava, Na Jízdárně; únikové požární schodiště | 2 000 | |
| ISŠobch Č. Těšín, Frýdecká, oprava nádvoří, oken, střechy | 600 | |
| ISŠobch Č. Těšín; rekonstrukce střechy | 150 | |
| SOŠ a SOU Bohumín, reko a oprava kanalizace učňovských dílen | 100 | |
| SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, GO strojů ve strojní dílně | 300 | |
| SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, opr. a nátěry střech a oken | 900 | |
| SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, opr. vod. řádu, soc. zař., fasády | 450 | |
| SOŠ a SOU Bohumín, Revoluční, vymalování a vyspr. podkladů škol | 150 | |
| SOŠ a SOU Havířov, Lidická, oprava a modernizace TV | 680 | |
| SOŠ a SOU Havířov, Lidická, plynofikace kuchyně | 50 | |
| SOŠ a SOU Havířov, Lidická, vestavba odsáv. kabiny s vodní clonou | 200 | |
| SOŠ a SOU Havířov, Lidická, vým. oken v čp. 594,599,600 | 1 000 | |
| SOŠ a SOU Krnov; údržba objektů | 425 | |
| SOŠ a SOU Krnov; zateplení objektů dílen | 1 375 | |
| SOŠ a SOU Ostrava, Vratimovská; reko čel. stěn budovy školy | 85 | |
| SOŠ a SOU Ostrava, Vratimovská; rekonstrukce střechy-dílny | 2 229 | |
| SOŠ a SOU poštovní Opava; reko jeslí Otická na uč. | 2 098 | 500 |
| SOŠ řemesel. a podn. a SOU F.‑Místek; oprava podlah | 250 | |
| SOŠ telek. a SOU telek. Ostrava, Opavská; oprava střechy | 300 | |
| SOŠ, SOU, OU a PrŠ Třinec; reko elektro a osvětl. v dílnách | 50 | |
| SOŠ, SOU, OU a PrŠ Třinec; reko ÚT a ohř. TUV vč. regul. topení | 3 393 | |
| SOU a OU Klimkovice; oprava izolace a fasády | 683 | |
| SOU a OU Klimkovice; plyn. kotelna a skleník | 1 600 | |
| SOU obchodní Ostrava; odstranění vlhkosti zdiva Palackého | 350 | |
| SOU obchodní Ostrava, opr. střech vč. okapů a svodů na bud. SOU | 800 | |
| SOU Odry; opr. fasády, stř. a okapů objektů školy | 1 132 | |
| SOU spol. stravování a OU Ostrava, Krakovská; rekonstrukce střechy | 1 250 | |
| SOU stav. a dřev., OU a U Ostrava, U Studia; oprava střech stř. Šavla | 400 | |
| SOU strojírenské Kopřivnice; nátěr oplech. střechy dílen | 160 | |
| SOU strojírenské Kopřivnice; výměna a nátěr oken | 296 | |
| SOU technické Krnov; oprava invest. majetku | 2 661 | |
| SOU technické F.‑Místek, oprava vnitřních prostor kuchyně | 152 | |
| SOU technické F.‑Místek; natř. plech. střech-Frýdlant n. O. | 249 | |
| SOU technické F.‑Místek; oprava střechy bazénu | 498 | |
| SOU technické F.‑Místek; reko plav. bazénu | 6 550 | |
| SOU Vítkov – Podhradí; nátěr střech a oken | 950 | |
| SOU Vítkov – Podhradí; oprava střech | 350 | |
| SOU, OU a U Fulnek; opr. fasády, řeš. vlhkosti v budově | 250 | 300 |
| SOUstr a OU Ostrava, Hasičská; výstavba PS a rekonstrukce ÚT a TUV | 3 055 | |
| SOU technické Havířov, Sýkorova, přestavba DM 3. patro na učebny | 2 000 | |
| SPŠE a SOU Frenštát p. R.; fas. DM A, B, C-Komenského | 400 | |
| SPŠE a SOU Frenštát p. R.; opr. elektro školy a kuchyně | 445 | |
| SPŠE a SOU Frenštát p. R.; vým. oken školy a DM | 220 | |
| SPŠE a SOU Frenštát p. R.; výst. učebny výpoč. techniky | 50 | |
| SOU F.‑Místek; reko potr. pro rozv. TUV a tepla | 50 | |
| SZeŠ a SOUze N. Jičín; reko střechy – hl. budova | 599 | |
| SZeŠ, SOUze a U Č. Těšín, oprava 2. NP | 200 | |
| SZeŠ, SOUze a U Č. Těšín; sanace zdiva | 148 | |
| střední odborná učiliště a učiliště celkem | 33 789 | 17 144 |
| SOŠ a SOU pro TPM Ostrava, 17. listopadu; rekonstrukce kuchyně | 240 | |
| SOŠ a SOU pro TPM Ostrava, 17. listopadu; zřízení nouzového východu | 570 | |
| speciální střední odborné školy celkem | 810 | 0 |
| OU a PrŠ Havířov, Opletalova, oprava soc. zařízení | 450 | |
| OU a PrŠ Ostrava, K. Pokorného; modernizace a oprava budovy školy | 160 | 2 100 |
| speciální střední odborná učiliště celkem | 160 | 2 550 |
| Sportovní gymnázium Ostrava; reko již. a záp. portálu pavilonu | 2 093 | 0 |
| ZUŠ Bohumín; dokončení opravy fasády | 294 | |
| ZUŠ Bohumín; modernizace vstupu | 194 | |
| ZUŠ Č. Těšín, S. Tůmy, výměna vchodových dveří | 160 | |
| ZUŠ Fulnek; vým. střešní krytiny | 500 | |
| ZUŠ Orlová; výměna oken, vstupních dveří | 410 | |
| základní umělecké školy celkem | 194 | 1 364 |
| DDM Karviná, U bažantice, stav. úpravy-únikový východ | 250 | |
| DDM Havířov; Na nábřeží, TZ Pstruží-vodov. přípojka | 60 | |
| DDM Havířov; Na nábřeží, oprava omítky, atiky a výměna oken | 200 | 398 |
| DDM Ostrava, Korunní; nátěr oken | 98 | |
| DDM Ostrava, Korunní; nátěr střechy SMP Čkalovova | 96 | |
| DDM Ostrava, Ostrčilova, oprava venk. soc. zařízení TZ Klokočuvek | 380 | |
| střediska pro volný čas dětí a mládeže celkem | 510 | 972 |
| DD "SRDCE" Karviná, Vydmuchov, modernizace kuchyně | 1 030 | |
| DD a SpecŠ Vrbno p. P.; opr. kanal. a sběr. jímky | 40 | |
| DD a SpecŠ Vrbno p. P.; údržba objektů a zařízení | 100 | |
| DD a SpecŠ. Vrbno p. P.; sanace zdiva | 780 | |
| DD Budišov; reko MŠ na DD | 4 984 | |
| DD Čeladná, zateplení stropu budovy B | 299 | |
| DD Havířov, Čelakovského, měření a regulace | 200 | |
| DD Havířov, Čelakovského, položení zámkové dlažby | 349 | |
| DD Příbor; výměna oken | 210 | |
| dětské domovy celkem | 7 642 | 350 |
| Celkem za Moravskoslezský kraj | 62 661 | 66 580 |
B. Z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
| Organizace, název akce | Čerpání v tis. Kč |
| SpecMŠ Opava, kompenzační pomůcky | 67 |
| SpecŠ-DC Kopřivnice, kompenzační pomůcky | 67 |
| speciální mateřské školy celkem | 134 |
| ZŠ pro ZP a žáky s VŘ Opava, kompenzační pomůcky | 70 |
| speciální základní školy celkem | 70 |
| Gymnázium PB Frýdek‑Místek, nástavba vstupního bloku | 19 403 |
| gymnázia celkem | 19 403 |
| OA Opava, kompenzační pomůcky | 120 |
| střední odborné školy celkem | 120 |
| SOU Strojírenské a OU Ostrava, moder. výuky svář. kurzů v ob. zámečník | 395 |
| SOŠ a SOU Ostrava, Vratimovská, inovace CNC techniky pro obr. kovů | 1 469 |
| SOŠ a SOU Bohumín, modernizací k vyšší kvalitě | 1 190 |
| SOŠ a SOU Bohumín, modernizací k vyšší kvalitě | 77 |
| SOŠ a SOU technické Havířov, modernizace a zkval. prakt. výuky zám. | 990 |
| SOU, OU a U Fulnek, řeš. nedostatku kval. prac. profese obráběč kovů | 1 500 |
| SOU strojírenské Kopřivnice, školní CNC fréz. centr. PC MILL 125 | 1 490 |
| ISŠ Frýdek‑Místek, moder. tech. prostř. výuky stroj. obrábění | 1 968 |
| střední odborná učiliště a učiliště celkem | 9 079 |
| ŠvP Vlkovice-Fulnek, nákup pozemků | 39 |
| školy v přírodě celkem | 39 |
| Celkem za Moravskoslezský kraj | 28 845 |
Tiráž
Zpracováno dle podkladů škol, předškolních a školských zařízení, referátů školství okresních úřadů, České školní inspekce, úřadů práce, Ústavu pro informace a vzdělávání, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a vlastní agendy zpracovatele.
Zpracovatel: Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
Redakce: PaedDr. Tomáš Bouda, Mgr. Jarka Grosmanová
Grafická úprava: Kateřina Malcharová, DiS. (obálka), Mgr. Jan Blažík
Úřední hodiny pro veřejnost:
Po, St: 8:00‑17:00 hod.
Út, Čt: 8:00‑14:30 hod.
Pá: 8:00‑13:00 hod.